RADOST komentáře u knih
Prožitky, úvahy, myšlení a pocity matky, které se jednoho dne ztratí dospívající dcera. Chování a bolest jednotlivých členů rodiny, pátrání, obviňování, msta , ztráta soudnosti, nepochopitelné postoje, neschopnost policie. Vtáhne vás to do děje a stále víte tak málo, jako zoufalí rodiče..... Nikomu nepřeju zažívat něco podobného.
Stárnoucí muži, mladé ženy, dospělé děti, dlouholeté manželství, kariéra - co s tím vším, když už je to nuda a chceme ještě něco zažít? Kniha vás vtáhne do života dvou rodin, pobavíte se a ukonejšíte se vědomím, že všude je něco... Zatím nejlepší, co jsem od této autorky četla.
Ačkoliv jsem tuto knihu četla před 55 lety, dodnes si vzpomínám na nádherné ilustrace, touhu Květušce pomoci, zlost na babu Zimici. Vybavuje se mi vzpomínka, jak mám výjimečně dovoleno číst si dlouho večer, ležím v posteli svých rodičů (snad to byl Silvestr) a po dočtení za nimi běžím podělit se o svoji tíseň i radost. Knihu jsem měla půjčenou z knihovny, musela být vydaná kolem roku 1955.
Stejně jako sachista vyčítám knize pomalý rozjezd a předvídatelný výsledek . Připojuji i rozčarování nad názvem knihy. Proč se jmenuje Vlastní spravedlnost a ne Smolař či Nešťastník, jak vyplývá z textu, názvu originálu i názvu slovenského vydání?
Příběh je to zajímavý, trochu překombinovaný, ale za přečtení stojí.
Nemohu se ubránit dojmu, že v knize je toho skloubeno až moc a že mnohé z toho jsem už někde četla (což mi potvrdil i seznam autorčiných zdrojů). Oceňuji vcítění se do jednotlivých postav, vykreslení jejich charakterů a myšlení. To ostatní je ukázka dobře zvládnutého jazyka a řemesla kolážisty.
Autorčino důstojné rozloučení s tvorbou i životem. S nadhledem líčí své pocity po mozkové příhodě. Tu zradu přírody na těle i myšlení. Chápu její následný dobrovolný odchod ze života. A děkuji osudu, že mě po mozkové příhodě nepostihla deprese, ale euforie. Radost ,že žiji a zas to nějak jde,
Napínavá četba, thriller o genetických pokusech. Fikce nebo jedna z cest, kterými by se mohl vědecký výzkum ubírat?
Tato kniha bude mít své kouzlo pro aktivní hráče scrabble, účastníky turnajů a návštěvníky on-line herny. Já k nim patřím a skutečně jsem si při čtení připadala jako doma. Ovšem sám detektivní příběh i jeho zpracování mě zklamal.
Žít s tím, jací jsme, je někdy těžké, zavazující, dobrodružné i nebezpečné. Ale dobře se o tom čte.
Moje první dětské čtení. Od pěti let jsem chodila do knihovny. Sama, bez doprovodu. Pokud to mělo líbivé obrázky, musela jsem knihu přelouskat. Tady tomu tak bylo. Obrázky Josefa Bidla měly své kouzlo a vtip.
Výběr opravdu nebyl jednoduchý. Nabídka knih oproti dnešku byla omezená a na první pohled vám kniha nic nenapověděla. Byla totiž obalena hnusným pevným, snad voskovaným, béžovým papírem. Pohled na regály knih vůbec nebyl lákavý a dnes téměř nechápu, čím vlastně mě už tehdy knihovna okouzlila a lákala. Inu jiná doba. Malá nabídka, menší možnosti, menší náročnost.
Thriller, ve kterém je kladen velký důraz na psychiku postav. Té je dán větší prostor než ději samotnému, což často knihu zpomaluje a snižuje její dynamičnost. Je to zajímavá kniha, zamýšlející se nad lidskými slabostmi, které i přes jejich zatajování, mohou mít katastrofální následky.
Knihu jsem četla v mládí, jako vdaná pracující matka dvou dětí. Srovnávala jsem, o co jsem dobrovolně přišla, když jsem místo studentského a kolejního života volila život rodinný a mateřství. Trochu jsem i záviděla. Ale dnes vím, že jsem tehdy volila dobře. Pokud mi něco v životě uteklo, bylo to v průběhu let vyváženo mnohým lepším.
Kniha se mi líbila, dojem ve mně zanechala.
Tato kniha mě před padesáti lety jako středoškolskou studentku velmi zaujala a přispěla k touze poznávat historii.
Taková roztomilá blbůstka pro osvěžení a odpočinek. Vtipně popisuje situace, kdy je nutno se oprostit od ustálených postupů a byrokracie. Jenže jsme toho schopni? Oceňuji malý rozsah dílka. Čím déle jsem četla, tím více ztrácelo své kouzlo, ze čtyřky kleslo na dvojku.
Dívenka ve světě dospělých se stává jejich štítem i jejich zbraní. Proniká do propletence nových vztahů svých biologických rodičů. Nechce být přítěží, hledá lásku. Vyzrává, ze všech možností nakonec volí tu nejméně zlou. Správnou? Silný příběh, plný přetvářky a falše. Chudák Maisie.
Zajímavé, docela podrobné. Překvapil mě popis života bohatých obyvatel Sibiře na začátku minulého století. Kniha je poučná, doplněná rodokmenem i mapkou. Četla se mi však špatně, má velmi malé písmo. Můj zrak už to nezvládá a e-kniha dle mých zjištění zřejmě neexistuje.
Hříčka pro pobavení. O zaslepenosti mužů a "nevinnosti" či prozíravosti žen. Jazykově dobré, některé obraty již napovídají budoucí mistrovství autorů. Ale celkově mě to zklamalo.
Průměrné detektivní povídky pro krátké chvíle oddychu.
Dobrodružnou literaturu jsem nikdy nevyhledávala, bratrovy milované knihy jsem většinou nechávala bez povšimnutí. Ověřila jsem si, že ani po desetiletích se můj čtenářský vkus nezměnil a omlouvám se autorovi, že mě příběh i přes celkem jednoduché zpracování nezaujal a nenadchl. Chyba je ve mně.
Zklamání. Osudy kamarádek ze studií, které se po cca 17 letech shledávají na okázalé svatbě jedné z nich. Dvoudenní prožitky, kdy navazují nová přátelství, zamýšlejí se samy nad sebou, mají potřebu právě teď řešit to, co dosud nechávaly jen tak plynout. Náhlá či obnovená soudržnost? Z mého pohledu nevěrohodné, zmatené, přehuštěné. Všechny působí méně dospěle, než patnáctiletá dcera jedné z nich.
Kniha pro ženy, pro jejich pobavení a dočasný únik z reality. U mně se však minula účinkem.