Radovan_R komentáře u knih
Po letech další kniha z Alagaësie. Sám autor říká, že je to pátá kniha o Alagaësii. ale není to pátý díl Inheritance - ten má teprve přijít.
Obsah knihy by se dal popsat pár větami, proto je úžasné, jak z toho autor dokáže vytěžit šest stovek stran příběhu. Začátek je trochu nejasný - děj začíná jednou z povídek z Poutníka, čarodějnice a červa, nicméně to zřejmě není samotný počátek - nikde není vysvětleno, proč se Murtagh začal zajímat o podivné věci, kolem kterých se další děj točí. Nicméně to nijak zvlášť nevadí.
Děj pak pokračuje stylem jeden průšvih za druhým a člověk se může divit, jaktože je Murtagh tak nezničitelný - ale kdyby nebyl, byla by kniha dost krátká.
Hlavní část příběhu je až nervy drásající, když je hlavní hrdina i s drakem opět zotročen a čtenář si říká, že tohle už na další straně musí dopadnout špatně. Naštěstí se tak nestalo a můžeme se těšit na další příběhy. Za mě skvělé pokračování, kde nahlédneme hluboko do nitra jedné z hlavních postav celé série.
Při čtení se doporučuje mít po ruce kapesník pro otírání zpoceného čela.
Ruskou klasiku neznám, nicméně ruský styl autor napodobuje úspěšně a skvěle. Kniha je vtipná, jediná chyba že je tak tenká.
Tento díl se odehrává do značné míry na jednom místě v jednom čase, ovšem natlučených nosů a mrtvol je dost. A je tu nový záporák, který není běžný člověk a něco ví....
Nejlepší hláška je na stranách 89-90:
- Tak hele dámo, laskavě nás neignorujte!
- Jo, co jste zač?
- Žena v domácnosti !!!!!!!!!!
Pěkná kniha na dobrou noc, noční můry nezpůsobuje. Jen příběh Tuk je řádná slizárna, brrrr. Bratr se nalejvá olejem, olejem je všechno nasáklé, teče po zdech a kape ze stropu, no hrůza. Zajímavé je, že u japonského autora bych čekal, že hrdinové budou vypadat japonsky, ale kdepak, příběhy graficky vypadají, že se mohou odehrávat kdekoliv mimo Japonsko.
Určitě si půjčím něco dalšího od pana Itó, teda kromě Ryb - ty jsem jen prolistoval, ale na mě to vypadalo moc hnusně.
Jak píše DreamerX9 - do třetího dílu se mi už nechtělo, ale chtění vědět, jak to dopadne, zvítězilo. Část po návštěvě L` Eau Melancolique připomíná první díl, kde se Reid chová nemožně - zde ale proto, že zapoměl. V poslední části děj velmi zrychlí, až člověk ztrácí orientaci. Četné tiskové chyby to ještě ztěžují, když např. mužská osoba mluví v ženském rodě.
Jsem rád, že jsem se prokousal celou trilogií, ale kromě prvního dílu to nebylo ono. Druhý a třetí jen na vlastní nebezpečí.
Druhý díl se nečetl tak dobře jako první. Podle mé zkušeností je u vícedílných prací nejlepší vždy první díl i když i ty následné jsou výborné. Tady ale druhá část tak nějak nemá šťávu a řada věcí je zahalená nejasnostmi, které se vysvětlí až úplně na konci. A konec vlastně není, protože přijde další díl, kde to ještě asi bude pěkně drsné. A paličatost Reida ve vztahu k magii člověku úplně hýbe žlučí, mít ho po ruce, praštím ho palicí.
Taky se mi zdá, s korekturou se vydavatel moc nezatěžoval - časté jsou záměny jsem za jsme nebo naopak, pár slovíček chybělo, což ztěžuje správné pochopení textu.
Do třetího dílu se mi moc nechce (i kvůli délce), i když zvědavost, co z toho bude, tady je.
Kniha byla poněkud jiná, než to podle anotace vypadalo. Čekal jsem, že už při svatbě budou hlavní postavy vědět, kdo je co zač a přesto se vezmou, ale nebylo to tak. Tedy ne že by to nějak vadilo, možná je to tak i lepší. Lou ze svatby evidentně těží víc a Reida sem tam popichuje a vůbec to jejich manželství je taková malá Itálie, takže kniha vůbec není nudná a čte se skoro sama. Co mě ale moc nebavilo, byl závěr, kdy Louina matka ji unese, aby dokončila to, co dřív nepovedlo. Tady děj jaksi drhne a už to není ono. Ale zase se vyjasní, kdo je kdo (a co), takže dál to nejspíš bude zase zajímavé.
Docela dobrá knížka, postapokalypsa snad, pohádka spíš ne - na to tu chybí dobrý konec. Konec je vůbec zvláštní, prostě šmik - a hotovo. Zlý pirát utekl a trest žádný, dobrá ptáčnice zabita - skoro to vypadá jako příprava na tvrdou realitu života, kde dobří to dobré nemají a zlým se nic moc nestane.
Obálka knihy je skvělá, jen je trochu škoda, že ty lampy ve tmě nefosforeskují, to by byla bomba.
A semtam se najdou i vtipné kousky, třeba:
Vzduchoplachetnice odletěla, jak nejnenápadněji to v případě takového kolosu šlo. Všimli si toho všichni.
nebo:
Otázkou není, jak je možné, že pan Straat spadl. Otázkou je, jak je možné, že tu teď s námi stojí a co víc - dožaduje se výkonu svého povolání, když má být mrtvý.
I druhý díl není špatný. Navazuje na první, takže bohužel nejde číst napřeskáčku, což mi trochu vadí, ale budiž. Objevují nové postavy i ožívají staré a u některých není jasné, k čemu tam jsou a co vlastně sledují. Asi to celé bude dávat smysl po přečtení všech částí, takže s chutí do toho.
Zajímavá kniha - určitě je dobré se vrátit k minulosti s určitým odstupem. Jediné, co mi vadilo, že fotky jsou na dvou hromadách, takže když na ně byl odkaz v textu, musí listovat - a často je na fotce něco jiného, než o čem se píše před odkazem.
Ale to je jen čiré hnidopišství, čte se dobře, a člověk se cosi dozví.
První tři díly jsem četl kdysi dávno, že už si je příliš nepamatuju. Nedávno jsem zjistil, že přibyly další, takže jsem se začetl. Moc mě to tedy nebavilo, byla to dost nuda, skoro zbytečně dlouhé a zajímavější to začalo být až ke konci. Ten je ustřižený a vyloženě nutí k přečtení dalšího dílu, i když jsem si při čtení říkal, že dočtu tenhle a konec. Třeba to bude zas lepší.
Opět slušně napsaná kniha, která se čte jedním dechem a těžko se od ní odtrhuje. Místy jsem se ale trošku ztrácel a v závěru už úplně, tam mi to přišlo poněkud překombinované.
Žánrově něco na úrovni detektivky, akorát místo lidí je tam dost zombíků. Pravděpodobně lze číst i bez znalosti prvního dílu.
Dobrá kniha, i když Stařík je o třídu až dvě výše. Docela jsem se bavil a vzpoměl si na film Co je doma, to se počítá. Podnikání v oboru lámání končetin, kriminálník hlavou církve - samé skvělé nápady. Ke konci to ale trochu ztrácí šťávu.
Příjemná oddychovka plná různých nepřirozených bytostí, z nichž někteří jsou pořádní padouši. Řecký Olymp v bleděmodrém, jen kapku drsnější. O zábavu není nouze, za sebe doporučuji. A malý úryvek:
Budu muset Oberona požádat, aby mu nechal dáreček před prahem. Pošlu ho tam zamaskovaného, takže i kdyby se pan S. díval, dostal by nezvratný a hmatatelný důkaz, že občas se prostě něco posere samo od sebe.
(SPOILER) Zapomeňte na Vinetoua, tady se dočtete, jak to bylo doopravdy. Jestli Jack Crabb skutečně existoval nebo, je vlastně jedno, ale evidentně byl u toho a nabízí pohled z obou stran - indiánského i bílotvářského. No a doslov, ten za tím udělá tečku.
Kniha je skvělá, jen mě iritují ty české názvy míst - třeba bitvu u Little Big Hornu zná každý, kdo někdy seděl u táboráku, ale Malý Velký Roh? Brrr....
Kdysi jsem viděl i film, ale nic si z něj nepamatuju - jen že Crabba hrál Dustin Hoffman a v poslední scéně tuším Stará Stanová Kůže neumřel, protože ještě nenastal ten správný den. Ale možná se pletu, už fakt nevím.
Knihu jsem si půjčil, protože podle názvu se zdálo, že bude legrace. Ve skutečnosti anotace knihy nekecá - je to kniha o outsiderech. Většina povídek je podivných a jsou jakoby uťaté uprostřed - něco se děje a najednou konec, ačkoliv příběh by měl pokračovat.
Moc mě to nenadchlo, asi to fakt není pro každého.
Nejvíc mě zaujala povídka, která dala knize název, ta zní celkem uvěřitelně.
Oproti prvnímu dílu je druhý dost zklamáním. V podstatě dost nudný dějepis, vůbec se mi to nečetlo dobře. Několikrát jsem chtěl knihu odložit, ale pak jsem se zmátožil a pokračoval. Na třetí díl ale opravdu nemám chuť.
Za mě dobrý. Seriál jsem naštěstí neviděl, podle mě není o co stát, když série ještě není dopsaná do konce (a obávám se, že ani nebude). Knihy jsem četl, jsou výborné, ale dá se to číst jen jednou v životě (kvůli tomu, jak autor nakládá s hlavními hrdiny: jak si někoho oblíbíte, fik ho a je mrtvý). Komiks je poněkud zhuštěná verze, což je proti knize výhoda a řekl bych, že se k němu dá vracet. Grafika perfektní, pro nečtenáře určitě dobrá volba.
Pro ty, co neradi čtou, je grafický román skvělá volba. Po přečtení/shlédnutí jsem jej porovnával s knihou a byl jsem překvapen. Počet stran obého je stejný, délky kapitol skoro taky, v podstatě list textu odpovídá listu grafiky. Nic podstatného z knihy nechybí, i když některé části jsou trochu nejasné - proto se hodí mít po ruce i knihu. Koho komiks zaujme, jistě si rád přečte knihu, koho ne - holt nebude číst ani knihu.
No, druhá část mě tedy zdaleka nenadchla tak jako první. Pravděpodobně je to tím, že mezi knihami jsem měl půlroční odstup, takže se mi leccos vykouřilo z hlavy a trvalo mi, než jsem zase chytil nit. Ale jak si tak čtu své hodnocení prvního dílu, tak to ke konci nějak začalo ztrácet děj i štávu, takže chyba asi bude i jinde. Druhá část je prostě nějak hůř uvěřitelná a i když vše dobře dopadne, není to jaksi ono.
Dodatky mě překvapily - pokud je na konci druhé knihy slovník pojmů, proč nebyl i v první knize? V Inheritanci to tak bylo v každé knize, tak proč teď tohle? Na druhou stranu to není úplně zásadní - leccos si člověk domyslí, některé pojmy v knihách vůbec nejsou použity (aspoň myslím) a podle mé zkušenosti neustálé listování do slovníku spíš otravuje, takže někdy se vyplatí slovník ignorovat (ale zase někdy se hodí - prostě případ od případu).
Hodnotit nebudu, za přečtení kniha ale nejspíš stojí. Ta první určitě.