rajen komentáře u knih
Tak tato kniha je moje srdeční záležitost. Je naprosto neskutečná, naplnila mě strašnou spoustou emocí a na konci i husí kůží. Byl to náhodný výběr v knihovně, čekala jsem oddechovou americkou středoškolskou romanci, ale tohle má fakt hloubku a TO něco navíc. Hodně navíc.
Strašně se mi chce o této knize stále něco psát, ale pořád nenacházím TA slova. Takže to nechám jak to je a napíšu už jen, prosím, přečtěte si ji. Já to udělám znova a znova..
Úžasná kniha. Od této autorky "žeru" všechny knihy. Jak začnu číst, nelze přestat. Skvělá spisovatelka, skvělá témata, i když těžká.
Knihu jsem přečetla jen díky výzvě a jakože detektivky téměř nečtu, tak tahle stála teda zato. Skvělý čtenářský zážitek. Nedávno jsem dočetla i tak propagovaného Loutkáře (hodil se mi do dalšího bodu výzvy) a to je teda z mého pohledu nebe a dudy. Ten je oproti této knize povrchní slátanina bez možné představy děje v realitě. Knihu jsem četla v originále, což mělo své kouzlo a připomělo mi dnes už skoro zapomenutou slovenštinu, kterou jsem jako malá mluvila. Jako sváteční čtenář detektivek musím říct, že tato mě opravdu bavila a určitě ji můžu doporučit, přestože v tomto žánru nemám načteno a nedovedu "odborně" srovnat.
Nevím, jakými superlativy mám popsat tuto knihu. Byla jsem z ní celkem paf. Nemohla jsem se od ní odtrhnout a zároveň chtěla, ať nikdy neskončí. Této autorce byl dán neskutečný dar psát. Tak propracované téma do hloubky, maximálně vykreslené postavy, skvělý jazyk, prostě pecka. Téma vlků je mi strašně blízko a morální téma této knihy - rozhodování o něčím životě či smrti - je skvěle popsáno z obou stran, kdy vás nutí zamýšlet se nad oběma stranami a dojdete ke zjištění, že nic není černobílé. Zkrátka pro mě velký čtenářský zážitek a velké doporučení všem.
Tuto knihu jsem četla už snad před rokem a jen jsem se nemohla dokopat napsat komentář. Nicméně, vždy, když jsem na obálku pohlédla ve svém seznamu čtených knih, zavanul na mě teplý vánek vonící po tymiánu, rozmarýnu a suché trávy a přenesl mě do Francie. Neskutečně skvěle popsané prostředí francouzského venkova, pohoda, klid i úskali života na něm. Závidím hrdinovi jeho dětské zážitky, něco takového bych si přála taky zažít. Knihu asi nemůžu doporučit leda vegetariánům, protože v knize se loví a jí všechno, co ještě tehdy běhalo a létalo v přírodě v hojném počtu.
Knihy s tématem koncentračních táborů čtu poměrně hodně a toto je další, která odkryje jeden z mnoha střípků z života nešťasníků, kteří se v nich ocitli. Je to už přes půl roku, co jsem ji četla, ale některé pasáže si dodnes vybavuji přesně. Je třeba takové knihy číst, aby se nikdy nezapomnělo. Kdo je schopen číst toto téma, neměl by minout ani tuto knížku.
Tato kniha přínáší zase jiný pohled na válku a koncentrační tábor, pohled malého německého dítěte. Netuší, kdo je Fíra a proč se nemohli rodiče rozhodnout nestěhovat se z Berlína. Chce žít své dětství tak jak byl dosud zvyklý a to je pohled, který chtě nechtě nemůže být dospělý. Často jsem četla v komentářích, že je to příliš jednoduché, ale nedovedu si představit, že by devítiletý kluk mluvil složitěji, že by věci chápal více, postrádalo by to pak na věrohodnosti. A přitom je v knize tolik náznaků, tolik doslova nevyřčených věcí, že je může pochopit jen dospělý. Nechápu, proč je kniha zařazena do kategorie pro mládež. Já ji brala normálně v dospělém oddělení a bráním se stejně jako autor tomuto zařazení. Copak to, že to vypráví dítě znamená, že je to pro děti? Copak jednoduchý styl vyprávění nemůže být geniální? Přestože je příběh víceméně nereálný, vykresluje realitu tehdejší doby naprosto přesně a to dělá tuto knihu prostě skvělou.
Kniha mě zaujala obálkou, když jsem vybírala něco v knihovně. Přečetla si anotaci a řekla si, jo, to by mě mohlo bavit. A bavilo. A moc. Kniha je velmi čtivá a těžko se mi od ní odcházelo. Pro mě jako ženu, bylo místy těžké vcítit se a pochopit tu svobodomyslnost až rozjívenost hlavního hrdiny, co pro ten pocit svobody byl ochoten obětovat a nakonec dát v sázku i vlastní život. Ale takový on byl, muž s hlavou v oblacích. Po dočtení jsem zjistila, že se autor inspiroval skutečnou osobou horolezce Josefa Smítka a hned sedla na k netu a zjišťovala fakta. No, tím se popravdě můj názor na knihu změnil. Kdyby to byl příběh čistě smyšlený, tak zůstávám nadšená a hodnotím za pět hvězd. Ale nevím proč, po zjištění, kdo skutečný Joska Smítko byl, se mi k němu takto pojatý příběh příliš nehodil. Jak už tu bylo řečeno, zasloužil by si víc. Nemůžu ale na hodnocení ubrat příliš, protože kniha prostě dobrá je a svůj ohromný přínos má už jen v tom, že se o Joskovi dovíte a nutí vás to zjistit si informací víc. A za to jsem moc ráda, byla by škoda o tomto člověku nevědět.
Tuto knihu jsem si možná trošku zkazila sama, neboť jsem od ní měla trošku jiné očekávání. Už z přebalu se člověk dozví, že je o dvou mladých lidech, které rozdělí válka a po 60 letech je svede osud zase zpět. Ale o tom ta kniha bohužel není. V momentě, kdy se ti dva potkají, tak končí. Tomuto setkání se autorka vůbec nevěnuje a přitom na něj navnadí už první kapitolou. A na to jsem se právě nejvíc těšila, jako to bude, až se ti dva potkají. Jaké budou prožívat emoce a co si tak můžou říct..
Kniha je o životě těchto dvou lidí před tím, než se po těch letech setkali. A je to velmi silný příběh. Dává krásný obraz o tom, jak žili židé za války v Praze, Terezíně a Osvětimi. Jak se postupně jedno přelévalo v druhé. Reálný popis života v koncentračních táborech bere dech a ujišťuje, že si tyto hrůzy bude ten, kdo přežil, pamatovat už navždy a ovlivní to jeho další život a chování. Vřele doporučuji k přečtení.
No, popravdě se mi chce říct akorát: mnoho povyku pro nic. Přijde mi to jako taková spíš podrůměrná detektivka, která je stavěná na jednom magorózním vrahovi, detektivech, které nerozhází žádná mrtvola a dál jedou racionálně v lince příběhu jakoby se nechumelilo. Pravda, moc detektivky nečtu a tak asi nemůžu čekat psychologický román a propracované postavy, ale tohle bylo na mě všechno moc povrchně slátané. Nebudu cílová skupina těchto typů detektivek. Mám asi raději ty více z reality. Něco jako seriál 1. oddělení a kriminálka New York/Miami apod. Realita versus fantasmagorie.
Milé čtení. Je to má druhá kniha od této autorky a musím říct, že se mi její knihy začínají dost zamlouvat. Líbí se mi, že píše o skutečném životě a v postavách můžete vidět sebe nebo někoho ze svého okolí. Modrý dům mi sice přišel až takový víc do pohádkova, přece jen, jedna tak špatná postava mezi takovými čistými a dobrými dušemi, no, tak to asi fakt na světě nechodí, ale ta představa je přece jen krásná, kdyby to tak bylo. Číst tuto knihu v období vánoc je moc příjemné, opravdu navodí krásnou atmosféru a já jsem si jí vychutnala. Doporučuji.
Tak tato kniha je opravdu síla. Neskutečné. Skoro se mi nechce věřit, co dokáže člověk-žena přežít. Tento příběh by si měl přečíst každý, kdo se jen trochu touto tématikou zabývá a čte ji. Je hodně románů s prvky skutečných událostí o holokaustu ze kterých mrazí, ale tato kniha není román, skutečné je na ní vše a mráz z ní mi jde po zádech kdykoli si na ni vzpomenu. Ve stínu této knihy jsou dnešní problémy lidí tak prťavé.. Prosím, přečtěte si ji a šiřte ji dál.
Po dlouhé době jsem narazila na knihu, jejíž četbu můžu označit jako literární zážitek. Překrásně napsaná, skvělý příběh, který se rozmotává jako klubko. Závěr knihy mě dostal, autorův záměr v mém případě vyšel na jedničku, protože jsem nic neodhalila předem (což se mi často stává) a nechalo to ve mě neskutečný dojem. Nemám nic, co bych jí vytkla. Prostě požitek, počtení podle mých představ. Teď mám doma Skleněný pokoj a těším se na něj. Snad už z komentáře jasně vyplývá, že ji všemi deseti doporučuji.
Popravdě je to můj první Svěrák.. dosud jsem od něj nic nečetla, ale asi to napravím. Čte se moc dobře. Takové povídkové vyprávění, spíš vzpomínkování na dobu, která v dnešní době vyznívá romanticky, ale nebyl to med. Zjistila jsem, že jeho typický humor umí stejně dobře ve filmu i v knize. Těšila jsem se na každou cestu z/do práce, kdy mám jediný čas vyhrazený k čtení a jak jsem se začetla, svět okolo mne se ztratil a já běhala s klukem bosky po strništi. Kdo nečetl a váhá, nechť už neváhá.
Viděla jsem pár dílů seriálu Přežít (dokumentární rekonstrukce skutečných příběhů) a tak když jsem narazila na tuto knížku, neváhala jsem. Dala mi to, co jsem očekávala. Příběhy lidí, jejichž odvaha, síla a vytrvalost byla neskutečná a díky tomu přežili neuvěřitelné situace. Příběhy jsou relativně stručné, psány věcně a bez emocí. Toto téma snadno svádí k bulvarizaci, ale tomu se autor dokonale vyhnul, senzaci v nich nenajdete. A kdo chce, zapátrá o osudu jednotlivých "(ne)přeživších" v jiných pramenech, hodně z nich má i samostatné zpracování. Kdo si knížku přečte, určitě alespoň nějaký čas přestane lamentovat nad svým osudem a je rád, že sedí zdráv v pohodlí domova.
Tato knížka byla pro mne velmi příjemné překvapení. Brala jsem ji z doporučeného výběru v knihovně a nevěděla o čem je, ani jaké má recenze. Ale anotace mě zaujala, tak jsem ji vzala. A jsem tomu hodně ráda. Velmi hezký příběh, přesto, že na životě hlavní hrdinky toho moc hezkého nebylo. Kniha na to zprvu nevypadá, ale má hloubku a čím déle čtete, tím více objevujete její sílu. Moc se mi líbily pasáže o bylinkách, to je mi velmi blízké a tak jsem to četla s velkým zájmem. Bez váhání doporučuji.
Úžasná kniha. Tak něžně napsaná a přitom vykresluje tak nelehký osud hrdinů ve válečné a poválečné době. Mám moc ráda knihy, které člověka obohatí nejen o samotný příběh, ale doví se vždy i něco z jiného světa, kultury a tradic. A to tato kniha splňuje do puntíku. Dočtete se o klasickém japonském divadle nó a dřevěných maskách, zápasnické škole sumó, japonských tradicích, ale také jídle, pestrosti kimon a způsobu života. Zjistíte, jak důležité jsou pro japonce tradice a jak těžká pro ně byla americká okupace a návrat do běžného života po válce. Ale všichni, kteří si válkou prošli, mají jizvy celý život a ani v době míru k nim osud nemusí být nakloněn.
Úžasná kniha. Zasedla jsem v podvečer se sklenkou vína a jakmile jsem začala číst, nasadila jsem úsměv na tváři, který nezmizel, dokud jsem nedočetla, dokonce ho občas protly výbuchy hlasitého smíchu. A na konci se zvětšil a já se usmívala ještě dlouho po dočtení knihy. A nebylo to tím vínem! Parádní počtení, fascinovala mě ta dlouhá souvětí i na půl strany, to jsem si pošmákla. Ideální na jeden teplý letní podvečer. Doporučuji. Na to, jak je ta kniha malá a krátká, toho předá fakt hodně.
Knížka mě dostala svou "obyčejností". Žádné zvraty a super zápletky, je prostě o životě takovém, jaký ve skutečnosti je. A to se mi líbilo, na jejím místě může být klidně vaše sousedka, kamarádka nebo vy. Příjemné čtení.
Silný příběh, velmi čtivě napsaný, úplně jsem se ponořila do představ. Ale popravdě mě hrdninka s tím sebeobětováním už trochu štvala (zvlášť ke konci), jakoby rezignovala na vlastní štěstí a život. Ale těžko soudit, v té době měly ženy přece jen jiné postavení a smýšlení. Znovu si ji sice nepřečtu, ale doporučit určtě můžu.