rajen komentáře u knih
Taková klasická oddechová, nenáročná kniha. Četla se mi dobře. Moc se mi líbilo, jak autorka vystihla začínající vztah hlavních postav. Je tam i hodně děje okolo, což mi ale vůbec nevadilo. Tím se trošku liší od klasických romantických knih, kde jde jen o ty dva a nic víc.
Tak tato knížka byla velké překvapení. Tak milounká a kouzelná. Brala jsem si ji v knihovně jako klasickou obyčejnou oddechovku, o které zítra nebudete vědět, že jste ji četli, ale ona k takovým nepatří, protože ve mě zanechala něco víc. Něco jako pohlazení po duši, úsměv na rtech a zasněný pohled do dálky. Přesto, že nemusím v knihách kouzla a nadpřirozeno, tady mi to sedělo jak zadek na nočníku. Takovou kouzelnou zahradu bych si přála mít.
Strhující kniha. Těžko se mi hledají slova, abych ji popsala. Nejvíc se mi pro ni hodí - drsná, nejen příběhem, ale i prostředím. Vtáhne vás do islandského venkovského života, obohatí o tehdejší způsob života na farmě. Postupně poznáváte jejich obyvatele a hlavně Agnes. Nejdřív jste asi stejně rozpačití jako obyvatelé farmy, ale čím víc ji znáte, tím víc začínáte doufat, že kniha skončí jinak, než jak je od samého začátku jasné, že skončí. V závěru jsem přes slzy těžce četla poslední řádky, tak je to silné a smutné a to přitom víte, že to tak dopadne, žádné šokující odhalení. Jedna z mála knih, kdy se po dočtení románu vrháte na doslov, aby jste zjistili, co je na tom pravdy. Určitě se k ní zase po čase vrátím.
Knihu jsem brala na slepo v knihovně a je to už několik měsíců, co jsem ji dočetla. Jen jsem neměla čas napsat komentář a teď jsem si po pravdě už ani nemohla vzpomenout, o čem byla. Ani podle popisu a komentářů si nevybavuju nic významného, co by mi z knihy ulpělo v paměti. Prostě přečtete, odložíte a zapomenete. K ději se už moc nevyjádřím, jediné, co jsem si schopná vzpomenout, že mě to nijak neuchvátilo a chování postav mi přišlo divné. Téma vypadalo zajímavě, ale nebylo dobře zpracované. Takové nijaké.
Knížku mi půjčila známá. Asi bych po ní v knihovně nesáhla, ale když už jsem ji měla doma, tak jsem se do ní pustila. A ohromné překvapení. Skvělá kniha, skvělý autor - lékař. Není to spisovatel, ale mohl by jím být, píše s takovou lehkostí a nadhledem, stránky jsem hltala jednu za druhou až jsem byla najednou na konci. Kdo se jen trochu zajímá, jak to na takových lékařských misích bez hranic chodí, tak nemůže dostat lepší knihu. Přes těžkost tématu se často zasmějete, ale nesníží to vážnost vyprávění. Určitě doporučuji k přečtení. Velký obdiv autorovi! Kéž by byli všichni lékaři takoví - lidští a se zájmem léčit.
Knihu mi doporučila známá, že je prý sice pro děti, ale že je dobrá. Tak jsem ji vzala a četla, netušíc do čeho jdu. Hned od prvních stran mě docela pohltila, tím drobným světem, vykreslením postav, střídáním děje, kde všechny souvislosti vyplynou až dočtete do konce. Objevovaly se stále nové zápletky a události, na konci se vše krásně propojí. Tobiáš je tak sympatická postava, sledujeme jeho vývoj od dětství k mladému muži. Kniha je daleko hlubší než se jeví. Vidím tam analogii na náš svět - ničení vlastní planety, boj o moc, chamtivost, honba za majetkem. Oproti tomu hluboká láska, přátelství, starost o životní prostředí a vítězství dobra nad zlem. Takže určitě doporučuji jak dětem tak dospělým, každého přenese do snového světa a přitom odhalí i hluboká poselství. Velmi, velmi čtivé.
Mám ráda tento typ knih. Je to sice román, takže postavy i děj je smyšlený, ale přitom by se klidně takto mohl stát, protože autorka čerpá z reálné historie, téma má víc než kvalitně nastudované, takže se vlastně příjemnou formou dovíte něco z čínské historie. Příběh se odehrává v Číně 19. století a námětem jsou ženy. Můžete si udělat obrázek, jak tehdy ženy žily, jaké měly, nebo spíš neměly, možnosti ovlivnit svůj osud. Tím, do jaké rodiny se narodily, byl jejich celý osud zpečetěn. Utrpení je provázelo celý život, ať už fyzické nebo psychické. Pro evropské ženy, viděno dnešní optikou, je takové postavení a život svázaný tradicemi naprosto nepředstavitelný. Žena nemohla činit žádná vlastní rozhodnutí, nesměla mít vlastní názor, musela žít celý život v područí mužů i výš postavených žen, v jedné místnosti, bez možnosti vycházet i jen před dům. Dozvíte se drsnou realitu o podvazování chodidel. Věděla jsem, že něco takového se v Číně dělo, ale neznala jsem detaily. A ty mě dost šokovaly. Kniha odhalí i tajemství nu-šu, tajného ženského písma, jediného prostředku, jak mohly ženy mezi sebou komunikovat a udržovat přátelství. A to je hlavní téma knihy - přátelství mezi dvěma ženami, které bylo na celý život, tak silné, ale zároveň tak křehké, že jej mohlo zničit jedno malé nedorozumění. Velmi doporučuji k přečtení.
Skvělá kniha. Mistrovsky napsaná (a přeložená). Je třeba si na ni udělat čas, nečte se jednoduše, ale nevzdávejte to, za chvíli si na ten styl zvyknete a budete odměněni. Inteligentní, místy až černý humor, zabalený do syrové reality. Vřele doporučuji.
Knihu jsem četla už před nějakým časem, tak asi nejsem schopna napsat komentář, jaký bych napsala, kdybych ji dočetla včera. Tak jsem si pročetla komentáře a ten od Lidky, je asi takový, jaký bych napsala i já, takže se pod něj podepisuji.
Jen dodám, že obálka je naprosto úžasná!!!
Příjemné čtení, kniha se mi líbila. Plynula tak nějak klidně, jako život, žádné rychlé zvraty, není pro uspěchané lidi, co potřebují stále nějakou akci. Je hlavně o tom, jak těžké to ženy v minulosti měly, ať už ty chudé nebo bohaté, každá měla své trápení a doba jim moc neumožňovala se z něho vymanit. Doporučit na přečtení ji určitě můžu, ale dvakrát ji do ruky asi nevezmete.
Pro mě taková příjemná oddechovka. Pečení je moje velká záliba, takže tam jsem si přišla na své, i když recepty asi zkoušet nebudu. Téma holocaustu je pro mě přitažlivé a byla to ta zajímavější pasáž knihy, ale to pátrání v Evropě mi přišlo už přitažené za vlasy, jak se vše povedlo za pár dní a vše šlo tak hladce - to už je dost naivní a tak nějak moc americké. Celkově ale dobrý, účel splnila, přečtete si a myslím, že nebudete mít potřebu číst znova.
Velmi příjemná oddechovka. Na jedno moje prostonané odpoledne naprosto ideální. Už z anotace mi bylo jasné, že to nebude příběh, který by se mohl reálně stát a tak jsem také k tomu přistupovala. A přesto, že tam byly občas scény a situace dosti utažené za vlasy a celkově je to vlastně dost naivní, se mi to líbilo. Je to hodně čtivě napsáno, spousta přímé řeči, což mám ráda. Opravdu perfektní na knize bylo to, jak si hrdinové k sobě postupně nacházeli cestu a jak mezi nimi vznikal vztah. To autorka zvládla na jedničku a je to myslím to hlavní, co chtěla v knížce říci. Doporučuji.
Moc pěkný román. Velmi dobře se četl, jedinou výtku bych měla k tomu, že autor někdy strašně dlouho popisoval něco, co nemělo pro samotný děj až tolik význam a nikdy se už pak ani k tomu nevrátil. Bylo to příjemné čtení, trochu lásky, trochu detektivky a do toho se na pozadí příběhu dozvíte, jak Amerika zacházela s Japonci, kterí žili v Americe jíž dlouho před válkou, jak se ze dne na den stali "nepřáteli" a byli nuceni vystěhovat se ze svých domovů. Postavy v knize byly moc dobře prokreslené. Byl to můj šálek kávy.
Knížku jsem vzala v knihovně naslepo, něco mi říkalo jméno autorky a tak jsem byla zvědavá. Nejspíš ale nejsem cílovou skupinou knihy. Přišla mi strašně naivní, hloupá a jednoduchá. Pro někoho možná ideální červená knihovna a tzv. oddechovka, ale i ta pro mě musí mít aspoň trochu toho nečeho navíc. Možná jsem si měla myslet, že je to pohádka a pak bych byla spokojená. Knížka se točí o vztahu, ale to zamilovávání mi nějak uteklo, nejdřív se nesnáší jak kočka a myš a naráz láska jako trám, nevím no, na mě moc plytké. Hvězdičky dávám za čtivost a za to, že mě aspoň autorka nemučila nekonečným popisem erotických scén.
Kniha o tom, jak krutý umí být osud, když jste mladá a naivní dívka, která se zamiluje do nesprávného muže v nesprávnou dobu. Rozhodnutí jít s ním do jeho vlasti - Sovětského svazu se ukáže jako fatální chyba. Je nucena zůstat tam s otřesným manželem, nicméně spolu s ní je tam "uvězněna" i její matka, která se měla původně vrátit a která se už nikdy zpět do Francie nepodívá. Na jednu stranu jí to muselo pomoct, že tam nebyla sama a měla se o koho opřít, na druhou stranu ji muselo tížit to, že tento těžký život nechtěně "připravila" své matce, ačkoli to v knize výslovně neříká. Kniha je psána tak nějak bez emocí a pocitů, ale tomu se vůbec nedivím, že si je paní na stará kolena nechce připomínat a vytěsnila je z paměti. Přesto a možná právě proto jdou z knihy cítit a je to fakt silné kafe číst, čím vším si tato žena prošla. Přesto, jak je kniha útlounká, toho přinese hodně. Uděláte si obrázek o životě na ruském venkově a prožijete s Renée její život do doby, než se po 57 letech podívá znova do rodné Francie.
Na tuto knížku jsem narazila náhodou v knihovně. O Osvětimi a podmínkách v táboře jsem toho už četla hodně, ale to, že by tam v takových podmínkách mohla vzniknout láska mezi židovkou a německým dozorcem, bych nevěřila a nechápala a tak jsem byla na knížku hodně zvědavá. Už jen předmluva mě šokovala tím, že je to příběh na motivy skutečné události, nebo-li, ta láska není vymyšleným dějem autorky. Předmluva je poměrně dlouhá, hodně osvětlí fakta a každopádně bych ji doporučovala číst až po přečtení románu, protože prozradí hodně z děje. Samotný román je velmi dobře napsaný, vystihuje přesně podmínky života i pocity věznů v táboře. A co především, po přečtení pochopíte, jak taková láska mohla vzniknout a že mohla být opravdová. Je to svým způsobem neuvěřitelné, ale je to tak. Těžko říct, proč se on zamiloval do ní, ale je tam brilantně rozvedeno, jak vznikal její cit k němu. Celkově je to drsný román, protože je z prostředí jakého je. Ta láska tomu ale dává lidský rozměr, protože nikdo z věznů se příliš člověkem cítit nemohl, chtěl-li přežít. Kniha končí podle mě ve správném okamžiku i když bych samozřejmě ráda věděla, jak se jejich životy ubíhaly dál. Něco je naznačeno v předmluvě, takže to mi musí stačit. Určitě doporučuji k přečtení.
Na knihu jsem se těšila, jsetli se to tak dá říct. Chtěla jsem se dozvědět něco víc o této málo známé události. Ale zklamala mě. Nebylo to o Nankingu jako takovém, ale o bezpečností zóně v něm, kde masakr probíhal daleko mírněji a ještě i tam to bylo zúženo na události uvnitř univerzity přeměněné na uprchlický tábor. Ne, že bych lačnila číst o tom, jaké hrůzy se tam děly, ale šlo mi o celkový obraz. Ten jsem dostala na začátku, nejvíc se toho paradoxně dozvíte z první kapitoly. Pak se děj čím dál tím víc věnuje pouze univerzitě. Ještě si jakžtakž uděláte obrázek o japonské správě, ale o znovuvstání Nankingu velice málo. O životě obyčejných lidí tam není skoro nic. Hrdinové knihy jsou svým způsobem privilegovaní, mají ochranu i zdroje. Ale jak přežili ti obyčejní? Jestli se nedostali do tábora, přežili vůbec? A jak žili dál? Nevadilo mi, že to nemá bůhvíjakou dějovou linii, ale ke konci mě už nudilo číst jen o sporech uvnitř univerzity, stará Američanka mi pila krev. Mrzelo mě, že Minnie Vautrinová, která zachránila tolik životů, zůstala nedoceněna a skončila, jak skončila. To si každopádně nezasloužila a jsem ráda, že tohle jsem se z knihy dozvěděla, o roli cizinců v Nankingu. Nebýt jich, asi by to bylo mnohem horší. Takže celkové hodnocení je takové rozporuplné. Pokud jste tématem nepolíbení, dozvíte se až dost, ale toužíte-li po hlubší sondě, počítejte s tím, že je to zaměřeno na užší oblast a ke konci to je už jen o ní. Těch pár vět o poválečných událostech na konci mi ale trochu spravilo dojem, takže dávám průměrné hodnocení.
Tak tohle je jedna z nejzvláštnějších knih, co jsem četla. Nevím, jak jinak bych ji popsala. Nevím proč, ale dochází mi slova a ty pravé nemůžu najít. A přitom bych toho tolik chtěla říct..
Postava malého Oskara je naprosto úžasná, jeho charakter a utrpení je popsáno tak mistrovsky! Prarodiče a jejich vztah, no, zvláštní, zvláštní, zvláštní.. Ale tak dobře se to čte!
Nevím, jestli si tu knížku přečtu ještě jednou, ale za to jedno přečtení rozhodně stojí.
Začalo to velmi dobře, říkala jsem si přesně taková romantika, kterou potřebuji na oddych a proložení těžších knih, co čtu (válečná literatura). Ale konec mě velmi zklamal, ne dějem, ale tou duchařinou a nedotažeností. Půl knihy se točí jen o tom, jak hrdinka trpí odloučením od dcery a když ji konečně najde, tak se tomu autorka téměř nevěnuje. Byla jsem zvědavá, jak si to vyříkají, proč nemohly žít spolu, ale to se tam nedočtete. Nicméně je to hodně čtivě napsané a pro klasické romantické duše jak dělané. Já jsem něco mezi, takže hodnotím zlatou střední.
Velmi čtivá kniha. Atmosféra zimní kanadské krajiny je strhující, patřím k lidem, kteří zimu milují, takže jsem si to užila a při čtení "slyšela" křupat sníh pod nohama.. Krásně propracované postavy, střídání vypravěčů, sem tam útržky z minulosti, které dávají pochopit charaktery postav. Ale trošku i zklamání, těšila jsem se na ty něžné vlky, ale za prvé tam nebyli vůbec vykresleni nějak něžně a za druhé tam vlastně skoro ani nebyli. Kniha končí, jakmile je odhalen vrah, ale bylo tam toho více, co by ještě mohla autorka připsat a dotáhnout a trošku mě mrzelo, že jsem se nedočetla už o tom, jak se všichni zase setkají a dorazí do městečka a co si vyříkají. Ale to téměř neubírá na hodnocení. Takhle to autorka chtěla a co bych chtěla já, je druhá věc. Doporučuji zvlášť na zimní večery a pro zimomily i na ty letní :-)