rarášek komentáře u knih
Nebylo to vůbec špatné, ale taky nemůžu říct, že by mě to nějak zvlášť zaujalo. :/
Úžasná knížka s vážným tématem. V jednu chvíli jsem se do děje zažrala a najednou jsem si uvědomila, že jsem skoro na konci a to se mi u knížky už dlouho nestalo. Líbili se mi postavy Angel a slečny Baileyové.
Bylo občas těžké si uvědomit, že Minnow je bez rukou a občas jsem se přistihla, že jsem na to zapomněla.
Postupem času dostáváme v knize odpovědi na své otázky. Nikdy jsem si nemyslela, že mě někdo dokáže znechutit víc, než Papa S ze Zahrady spáčů, ale Prorok to dokázal překonat na celé čáře.
Na závěr můj pohled na téma sekty v knize. Sekty jsou, podle mého názoru, nebezpečné. Sekty se svými "vyvolenými" Proroky a vlastními povídačkami, jak Bůh a všechno kolem vzniklo, proč je svět venku nebezpečný, a že všichni, kdo nejsou součástí víry, jsou pohani a poslové samotného ďábla. Mají společnou jednu zásadní věc: vymývání mozků a nahánění strachu bytím a ponižováním. Někdy občas přemýšlím, jak moc dokážou být lidi zvracení.
Na tuhle knihu jsem úplně náhodou narazila při jedné ze svých návštěv knihovny a protože mám ráda skutečná vyprávění o vztahu člověk + kůň, neodolala jsem a půjčila jsem si ji.
Autorka knihy má rozhodně smysl pro humor a provází nás veselými historkami spojenými s jejím koňským společníkem Vandalem. Tyto historky také doplňuje dobře míněnými radami. Každý začátek kapitoly obsahuje její fotky s Vandalem.
Autorka taky vytvořila blog, na kterém psala o sobě a Vandalovi, a který jsem během čtení navštívila. Je pozoruhodný hlavně tím, že příspěvky na něm psala z Vandalova pohledu.
V knize nevypráví jen o příjemných a veselých příhodách, ale i o nepříjemnostech a potížích spojených s ustájením nebo onemocněním Vandala. Vandala jsem si během čtení zamilovala, a proto mě závěr velmi rozbrečel.
Nikdy jsem sice koně neměla, ale podobně, jako autorka lpěla na Vandalovi, tak já lpěla na své potkanici Čiperce. Užívala jsem si s ní každou volnou chvíli. Když nastal její čas, zlomilo mi to srdce. Nyní máme potkanky Daisy a Prašivku a v obou dvou vidím část Čiperčiny osobnosti.
Kniha se mi dobře četla a ráda ji doporučím. :)
Nemůžu uvěřit, že jsem tuhle knihu neobjevila dřív. Je plná básní a krátkých příběhů, které podněcují k přemýšlení a pokládání otázek sami sobě. Kniha je hlavně o tom, že jsme citlivé bytosti, chtěli bychom se chovat tak, jak chceme, být sami sebou, ale společnost plná příkazů a zákazů nám to neumožňuje.
Básně jsou zajímavé tím, že se nerýmují tak, jak jsem zvyklá, ale místo toho vyjadřují mnoho pocitů. Například báseň NE, která je z pohledu dívky z Káhiry v Egyptě a pomocí poezie vypráví o zákazech a příkazech, které musí přijímat. Nebo MÁM 35 MINUT, NEŽ SI PRO MĚ PŘIJDE, kde dívka vypráví o svém osudu pouhého sexuálního objektu a vyjadřuje se tím za všechny dívky po celém světě. Pak je tu báseň ODMÍTAČKY, která se mě ze všech nejvíc dotkla, protože ukázala, že ženy jsou silné a odvážné a mohou dokázat cokoliv.
Pak jsou tu samozřejmě krátké příběhy, které každý sám o sobě něco znamenají (např. Hladový blog (anorektička), Svobodu pro Barbie (13- letá holčička pracující v čínské továrně) nebo Rádce mladé dívky v sexuálním otroctví (konžská sexuální otrokyně)). Kniha také obsahuje zajímavá fakta o ženách a rozhovor dvou dívek s názvem Co by sis vybrala?.
Kniha mě svým obsahem rozhodně zaujala, o něco mě obohatila, donutila mě přemýšlet a nelituji toho, že jsem se ji rozhodla koupit. :)
K této knize jsem se dostala úplnou náhodou, když jsem uviděla trailer na film podle této knihy. Okamžitě mě zaujala a jsem hrdá na to, že se mi ji nakonec podařilo sehnat. Musím přiznat, že to bylo moje první setkání s pojmem "popírání holocaustu". Nikdy mě totiž ani ve snu nenapadlo, že by někdo mohl takovéto hrůzy vědomě popírat.
David Irving je odporný člověk a často se mi z jeho slov zvedala žluč, až jsem musela obdivovat Deborah a přítomné diváky, mezi nimiž byli i přeživší, že zůstali v klidu. Jak někdo může vědomě zapírat plynové komory? Počet obětí? Tvrdit, že si to Židé všechno jen vymysleli, aby na tom dobře vydělali? Jak dokonce může někdo zpochybňovat něco tak nevinného, jako je Deník Anny Frankové? Nad tím mi zůstává rozum stát. Jsem šťastná, že v konečném výsledku vyhrála pravda nad lží a klamem.
Nesmírně mě dojali gratulace, projevy díků, dopisy a e-maily od přeživších nebo jen obyčejných lidí adresovaných Deborah po vítězném výsledku.
Ale stále musíme být na pozoru. Proti nesmyslným hromadám lží popíračů a překroucených tvrzení musíme bojovat a odrážet je pravdou a nezvratnými důkazy. Popírači se nesmí brát na lehkou váhu. Musíme udržet pravdivou historii pro budoucí generace.
Chystám se ještě na další knihu od Deborah a tou je Popírání holocaustu. Právě tato kniha odstartovala soud, když se David Irving vůči této knize ohradil a obvinil Deborah z nactiutrhání. Jsem zvědavá, co dalšího se ještě dozvím. :)
,,Když skončil svoji svědeckou výpověď, Rampton k němu přistoupil, aby mu poděkoval. Peter se na něho podíval a bez jediné stopy hořkosti v hlase řekl: ,,Nacisté nám ukradli naši politickou identitu. A teď se nám ji lidé jako Irving snaží znovu ukrást.""
,,Lidé jako David Irving nevrhají zápalnými lahvemi. Vrhají slova, která způsobují, že zápalné lahve házejí jiní."
Velice zajímavá knížka o koních. Plná skvělých fotek, kreseb a informací o vývoji koně, o koni Převalského, o chovu koní u nás atd. Miluji koně a díky této knize jsem bohatší o další informace. :)
,,My však zpravidla zvíře vší silou pitomíme - musíme to, jsme-li k sobě pravdiví, připustit - když je postavíme do stáje a odtud vyvedeme jen tehdy, když je chceme použít k zapřáhnutí nebo k jízdě. Pak to není tvor s vlastní vůlí, nýbrž docela naopak nástroj bez vůle, který na každý popud znamení poslechne - zkrátka stroj!"
Kniha mě velmi zaujala a děj knihy mě dokázal ihned vtáhnout. I když vypadá život v Seed ze začátku sebe dokonalejší, ukrývá v sobě odporné jádro. Tímto jádrem bych nazvala Papu S a oba "strýčky", že kterých mě občas přepadali pocity nevolnosti. Často mě taky štvala Pearl a její zatvrzelost, se kterou odmítala naslouchat Ellisovi. Nakonec jsem byla ráda, když jsem pozorovala, jak postupně otevírá svou mysl a začíná podléhat svým citům k Ellisovi.
Téma sekt mě už dlouho zajímá. Tyto na náboženské skupiny mi přijdou nebezpečné a trochu mi nahání strach, jak se dokážou lidem dostat do hlavy a vymýt jim mozek.
SPOILER!!!
Na konci, jak Papa S nechal většinu lidí v Seed otrávit, aby je "uchránil před zkažeností" tam venku, tak mi to hodně připomnělo Jima Jonese a sektu Chrám lidu. Když někteří členové sekty chtěli odejít, tak je nechal postřílet a všem členům, buď dobrovolně nebo násilím, dal vypít limonádu s kyanidem. Toto neštěstí je pokládáno za největší hromadnou sebevraždu v dějinách. Taky mě silně zasáhla smrt Ellise, protože jsem doufala, že on neumře. KONEC SPOILERU!!!
Obálka je jinak nádherná a skvěle souvisí s dějem v knize. Podle toho, jak kniha skončila, bych řekla, že by mohlo být pokračování. Tak se snad dočkáme. :)
Skvělá knížka. Jak tuto knížku všichni přirovnávají k Hunger Games a Vyvoleným, tak já bych přidala, že mi to připomíná trochu drsnější verzi Kdo přežije.
SPOILER
Měla jsem své favority. Fandila jsem Sáře s Theem, Lowelle, Davidovi, Fatimě a Nedarovi. Z této šestice jich přežili tři a těch, kteří se konce nedožili, mi bylo velmi líto.
Jinak to byla úžasná kniha, drsnější a krvavější než jsem zvyklá číst, ale bylo to vážně dobrý. :)
Nádherná knížka. Pobavila mě, dojala i dohnala k slzám. Někdy nedokážu uvěřit, že žijou tak zlí a krutí lidé, kteří ubližují lidem i zvířatům. Díky bohu existují i hodní lidé, kteří obnovují mou víru v lidstvo. Musím také pochválit nádherné ilustrace, které dodávají skvělý pocit při čtení. :)
Hilda objevuje krásy světa i ve městě. Miluju Větvíka. Taky se mi moc líbila vrána a velký mazlivý vlk. :)
Velice zajímavý příběh a nádherná kresba. Spatřila jsem ji v knihovně a prostě jsem po ní sáhla s myšlenkou, že to zkusím. A moc se mi to zalíbilo. Vtipný a ke konci trochu strašidelný komiks. :)
Zajímavá knížka, velice se mi líbila. Těším se na pokračování. :)
Moje druhá knížka příběhů Sherlocka Holmese a stále se mi to líbí. Vybrala jsem si ji do maturitní četby a rozhodně jsem nechybovala. Skvělá zápletka a úžasné prostředí uprostřed blat. Už se těším, až si přečtu další případy. :)
Naprosto skvělý komiks, který mě dokázal pořádně rozesmát :D Začala jsem číst i facebookovou stránku Sarah's Scribbles. Je pravda, že jsem se mnohokrát našla a to mě na tom rozesmálo ještě víc. Za sebe doporučuji jak komiks, tak fb stránku. :)
Moc se mi to líbilo. Moc pěkně ilustrovaná, ilustrace se v příběhu krásně doplňovali. Na té knížce je vidět inspirace Malým poseroutkou. Netušila jsem, že mě to bude tak bavit. :)
Vybrala jsem si Lucernu jako povinnou četbu a kupodivu se mi zalíbila. Myslím, že s výběrem mi pomohlo, že jsem viděla filmovou adaptaci. :)
Bylo mi líto dvojčat Miko a Hirošiho, Hroudy, Nacuko i Jukia. Myslím, že když pomyslím na tuto knihu, tak cítím hlavně lítost.
Má moc pěknou obálku a předsádku. :)
Nejlepší závěr celé pohádkové trilogie. Je pravda, že mohl být trochu kratší a závěr o trochu delší, ale i tak to bylo skvělý.
Nejvíc se mi líbila kapitola, ve které jsem se konečně dozvěděla o skutečném poutu mezi Sofií a Agátou, která nakonec Sofii pomohla udělat to, co je správné.
Nakonec se svého šťastného konce dočkala Agáta, Tedros i Sofie, jenom je mi líto Horta, že mu to nevyšlo tak, jak si přál.
Jinak vážně úžasný závěr a je škoda, že už další díly nebudou. :)
Hodně zajímavá knížka, která podává rady od největšího raubíře v celém Springfieldu - Barta Simpsona. :)