renefer komentáře u knih
Zvláštní, že tato kniha se mi víc líbila, když jsem ji četla na základce. Byla jsem pohnutá a dojatá a větu Quo vadis domine jsem si čmárala do všech sešitů. Teď, s odstupem času, mi přijde trochu naivní a patetická, poplatná své době. Ale i tak dávám 4 * kvůli hezké vzpomínce.
Tak tento díl mi přišel o trochu slabší než ostatní. Výprava na smeťák, kde rozrostlá posádka Kraksny hledá kultovní předmět slepičí civilizace. Trochu jsem se podivovala nad stupiditou Moravce, který se snaží zachránit lidstvo tím, že pomáhá podrazáckýmu hajzlíkovi. Taky je za to náležitě odměněn. Takže moji nejsympatičtější postavou zůstává Aga a profesorka Danka, které neriskují svůj život, protože ucítí kafe nebo jim zakručí v břiše a o mužské části posádky si myslí své.
Tak tohle byla klasika. Skupina lidí zkoumajících paranormální jevy ve strašidelném domě, uvězněná uprostřed bouře na ostrově, kde jediný most je zatopený a duchové začínají řádit. Ale vraždí duchové nebo je to jeden z nich? Konec byl na mě moc pohádkový.
Moje oblíbená spisovatelka historických románů, takže nemůžu dát jinak než plný počet hvězdiček. Dokáže čtenáře vtáhnout do děje tak, že má pocit, že naprosto rozumí pohnutkám postav bez ohledu na propast času. První díl o mládí Karla IV. a osudech jeho i jeho otce Jana Lucemburského až po jeho slepotu. Poslouchala jsem jako audio, ale za přečtení rozhodně stojí. Člověk si uvědomí historické souvislosti, které jsou, jakoby mimoděk, uváděny k dokreslení děje v knize.
Tak nevím, začátek celkem dobrý, pak to holka zabalila a stala se z ní potvora. Na konec autorka zřejmě chtěla dokázat, že není jen blbá blondýna (nic proti, taky jsem) a používala záplavu slov a termínů, které bych si musela vyhledat ve slovníku, kdyby se mi chtělo.
Dostala jsem, co jsem čekala, velkou dávku napětí, krve a akce. Hvězdičku dolů za popis bojových scén, měla jsem trochu problém si je představit a ani moje bujná fantazie mi nepomohla :)
Zajímavé sledovat posun tohoto směru beletrie. Zatím co dříve byly knihy psané ve stylu přímé účasti na příběhu, teď je to všechno takové zrychlené. Vědecké bádání, kterému je věnovaná valná část knihy, by se teď zhustila na jednu stránku.
Já jsem asi divná, ale nemůžu se přiklonit k superlativům na tohoto autora. Miluji českou historii a ráda čtu historické romány, které mi ji přibližují zábavnou formou. Pokud by se jednalo třeba o převyprávění Palackého, bylo by to dost dobré. Ale jako román? Dialogy mezi postavami jsou takové strojené, všichni muži mluví se svými manželkami stejně, všichni používají stejný humor, stejnou ironii. Přijde mi, že se autor snaží oživit historická fakta nějakou zajímavou konverzací ale dle mého názoru se mu to nedaří. Chybí tomu šťáva, troška gradace napětí. Mnohem víc bych uvítala bližší popis bitev, obléhání nebo politických jednání.
Skvělé čtení. Ještě víc mě potěšilo, že většina událostí je historicky podložena.
Takhle si představuji "mysteriózní thriller" , žádná hluchá místa, děj jede jak po másle, dvakrát se mi stalo, že jsem přejela zastávku v MHD, prostě se nešlo odtrhnout. Moc často mě kniha takhle nepohltí a to jsem ji četla podruhé. Kam se hrabe Šifra mistra Leonarda....
Díky formě rychle přečtené, doháním co jsem ve škole přečíst nestihla a tahle kniha mě mile překvapila. Řekla bych, že v románové formě by se vyrovnala současným fantazy knihám.
Vydavatel si myslí, že když nasadí vyšší cenu, musí tomu i přizpůsobit formát knihy. Takže silné a těžké desky, opravdu kvalitní papír a tomu také odpovídající váha. Ale kdo se s tím má tahat?
Celkem dost humbuku pro nic, průměrná detektivka, nějak jsem nepochopila vůbec smysl vytvoření panáka. Detektivové se při vyšetřování motali v kruhu, pořád se řešila jen identifikace osob a ochrana ohrožených. A počet nasazených detektivů na takovýto mediální případ? Prostě mě to nechytlo...
Tak jsem trochu rozpolcená. Na jednu stranu nemám ráda, když je hlavní postava nějaká puťka, která sebou nechá zametat. Ale na druhou stranu Elan je drzý fracek, vůbec žádný poslušný sklenař a jeho neustálé dotazy mi začaly lézt krkem. Tak buď byli sklenaři podřízená zotročená rasa nebo to prostě autorka přepískla, protože v Elanovi vůbec žádná podřízenost natož poslušnost není. No jsem zvědavá, jak to dokáže uhrát dál.
P.S. Zakomponovat do příběhu Djatlovovu expedici na Otorten bylo trochu mimo mísu.
Švandrlík a Neprakta jsou úžasná kombinace, pro mě něco jako Šimek a Grossman. Vyrůstala jsem na žácích Kopytu a Mňoukovi a tímto dílem jsem volně navázala v dospělosti. Neuvěřitelné, kolik historek se vejde do jednoho románu. Načteno perfektně.
Čo bolo, to bolo. Terazky som majorom!
Hezké, i když trochu úsměvné, vzhledem k vývoji technologie. Sice jsem si nepamatovala příběh, ale pamatovala jsem si, kdo je vrah, což mi finále trochu pokazilo. Ale další díly, které mám už spoustu let v knihovně, jsem snad nečetla, tak budu určitě plně spokojená.
Ze začátku mi to trochu připomínalo knihy od Cartera, ale pak se to srovnalo a druhá polovina už byla čistě detektivní práce.
Staré, ale dobré. Vytvořit postavu kriminalisty Exnera byl v té době určitě odvážný kousek, zavánějící "buržoazními manýry". Stačí si vzpomenout na filmovou verzi Exnera alias Jiřího Kodeta v hlavní roli.
Kotleta zřejmě dodržuje povinné rasové zastoupení, tak jako když se Američané pokoušeli v rámci kvót protlačit do Jáklova Jana Žižky mezi husity černochy:) Takže tady máme kubánskou černošku, českou rómku, bílou zrzku, asijatky a pár mixů. A taky se nám tady vrátí můj oblíbený párek bijců. Vzhledem k tomu, že se jedná o třetí pokračování, styl psaní už mě zanechává chladnou, jen dodám, že je pořád stejný, prostě všechno se vyřeší sexem.
Tak to ani není detektivka, spíš společenský román v odlehčené verzi. Zápletka je nezajímavá, filmové prostředí nudné, ale čte se to celkem dobře. Až budu chtít detektivku, sáhnu po jiném spisovateli.