Riccia komentáře u knih

Kouzelná miniatura s velkou hloubkou myšlenek.

1 17.06.2024

Myslím, že líp, než předchozí Lamanai bych to nenapsala - až na ten závěr. Já nechám body všechny :-)

1 02.05.2023

Hodně souhlasím s hodnocením Milary a v lecčems se shodnu se zusi.kovar. Tedy. množství postav = peklo. Skončila jsem se seznamem na dvou stránkách a se školením od manžela v pravidlech vojenského "útvarosloví", než jsem pochopila, že spoustu jmenovaných postav už v dalším textu nepotkám a že mi tedy stačí znalost cca základních dvaceti z nich. Které to jsou, to jsem však pochopila až v polovině knihy.
Jak to bylo s první vraždou, to jsem bohužel úplně nepochopila - holt nemůžu chtít všechno, že? Možná jen neumím "číst mezi řádky". Jinak bylo čtení docela pohodové a pobyt mezi vojáky ve vojenském prostoru byl téměř idylický :-)

1 02.01.2022

Tohle byla oblíbená knížka mého dětství. Když jsem uviděla první téma letošní čtenářské výzvy, měla jsem tři horké kandidáty - Děti z Bullerbynu, Báječný trest a tuhle dětskou detektivku. Nakonec vyhrálo tohle trojprázdninové vyprávění a zpříjemnilo mi uplynulé vánoční svátky a dnešní Nový rok. Opět jsem se s ním vydala do krajiny, kterou jsem si ve své hlavě "vymalovala" před lety. To mě vždycky překvapí. Kdysi dávno si člověk nějak představí kulisy příběhu a i po mnoha letech, když se k příběhu vrátí, vrátí se i do stejných představ, jako by se vrátil do krajiny svého dětství. Samozřejmě že nyní už vidím vyprávění trošku jinak, ale i tak to bylo vyprávění napínavé a s partou ze Sedmichat jsem si užila velice příjemná odpoledne :-)

1 01.01.2022

Pan Kožíšek byl nejspíš velice laskavý, trpělivý a moudrý člověk. Jaké by asi bylo být jeho žákem?

1 18.08.2021

Docela zajímavé čtení, které bylo složeno z jednotlivých zážitků a zkušeností. Nešlo o povídky, které píše pan Herriot, spíš o nahodilé vzpomínky více či méně se vážící k nějakému tématu. Ze začátku mne to trochu mátlo, že šlo spíš o nesouvisející střípky než nějaký souvislý text, ale časem se s tím čtenář srovná :-)

1 29.07.2021

Příjemné čtení na tři večery.

1 20.03.2021

Pohodová milá knížka :-) V současné době ideální společník .

1 04.02.2021

Ke knížce jsem se dostala úplně náhodou - hledala jsem do letošní výzvy knížku o hajném, kterým jsem chtěla být, zatímco jsem se stala učitelkou - ta byla v žebříčku na místě č.2. No a od kolegů na Databázi knih jsme dostala tento tip. Příběh o mladém páru - hajném a učitelce, kteří míří do "vyhnanství" na lesní samotu byl příjemným čtením a jak znám život na venkově - i reálným vykreslením jejich tehdejší situace. Smekám před hlavní hrdinkou, jak ustála životní peripetie, na které nebyla svým dosavadním městským životem připravená a ani se moc nedivím, že to na konci dopadlo tak, jak to dopadlo. Kdo má rád již zde zmiňované Vejce a já Betty MacDonald, nebo příběh Když v ráji pršelo Jiřího Otčenáška, neměl by tuto drobnou knížku minout.

1 06.02.2020

Po knížce jsem sáhla, protože jsem chtěla poznat pramen pr film Pelíšky, ale zklamala mne. Tak mám aspoň splněn bod letošní výzvy - kniha s obálkou, která se mi nelíbí.

1 06.02.2020

Velice zvláštní kniha. Slova, která člověk zná a běžně používá, jsou poskládána tak, že působí nějak jinak - poeticky, zajímavě, nečekaně, zvláštně. Některé části jsem si musela přečíst několikrát, abych mohla dostatečně vstřebat jejich sdělení - není to na běžné čtení, kdy se příběh odvíjí a člověka nepustí. Tady se musí po kouskách, nechat text doznít v duši, počkat až se vstřebá, pochopí a osvojí. Zvláštním způsobem vypovídá, o lidském životě. Nevím, jestli mám knihu doporučit - přečíst ji, aćkoliv je útlá, není úplně jednoduché, ale já jsem ráda, že mne Čtenářská výzva 2019 vyzvala, abych si ji přečetla (kniha s černobílou obálkou). Už asi tuším, co znamenají ty různě dlouhé černé čárky na bílém poli na obálce - Čekání v zástupu.

1 25.07.2019

Brala jsem to jako docela sympatickou pohádku pro dospělé a docela odpočinkové počtení, na kterém mne bohužel čas od času iritovala jedna zvláštnost - tatáž osoba byla v jedné větě podle používaných tvarů minulého času sloves ve třetí osobě jednotného čísla zároveň mužem i ženou, stejně tak i zájmena byla v některých větách používána dost záhadně. To by se snad mohlo při překladu ohlídat.

1 19.03.2019

Nedávno jsem hledala v knihovně povinnou četbu pro potomka a náhodou jsem nahmátla tenhle poklad. Knížku jsem četla poprvé ve svých -nácti letech, kdy mi ji mamka podstrčila během letních deštivých prázdnin, když už jsem neměla do čeho "ruce vložit". Knížka si mne získala kouzelnými kulisami děje, partou osmi speleologických správňáků a sympatického kapitána Bedřicha, příjemným humorem a napínavým dějem. Teď po letech mne dostala úplně stejně, těžko se mi od ní zvedalo a každou volnou chvilku jsem k ní zase utíkala i navzdory netrpělivým pohledům rodiny, kdy že už bude ta večeře. Po letech jsem se vrátila do stejné chajdy pod stěnou Havraní skály a lezla stejnými jeskyněmi vymalovanými po celá ta léta v mé fantazii. Nevím, jestli by mne takhle ta kniha chytla i kdybych jí nyní potkala poprvé, ale takhle to byl milý návrat do světa mládí, ke starým známým - prostě jako návštěva u babičky na prázdninách.

1 22.02.2019

Příjemné oddychové čtení, u kterého se nemusí moc přemýšlet, pokud si hned zkraje zapamatujete mnoho jmen a vzájemných vztahů jednotlivých aktérů. Mně to dalo trošku práce. Brala jsem to jako takovou příjemnou sondu do života v americkém maloměstě. Nevím, nakolik popisované tradice a akce odpovídají skutečnosti, ale pohled to byl občas docela zajímavý. Kdyby však mělo pravdě odpovídat všechno, pak by průměrný věk dožití občana USA byl asi tak 45 let, podle toho kolik všech možných členů jednotlivých rodin brzy zemřelo z toho či jiného důvodu a úplná a funkční rodina tam asi prakticky neexistuje. Jsem docela ráda, že žiji tady, kde žiji, že si nevybírám místo svého bydliště podle míry kriminality a že tu není běžné, že děti v 15 letech řídí auta a mohou být přitom pod "mírným vlivem".

1 19.01.2019

Čtení knížky mi šlo dost ztuha. Přitom vyprávění zajímavé, fotky nádherné, recepty inspirující a s mnohými autorčinými názory na současnou dobu naprosto souhlasím. Autorce fandím, dokázala neuvěřitelné věci a vše dokázala svou pílí, poctivostí při své práci a obdivuhodnou pracovitostí. Jen mi ta "česká domácí marmoška", kterou autorka navařila nám - dalším Čechům, připadá trošku moc hořká a ne ke všem spravedlivá. Snad se teď v Itálii cítí pohodlněji a víc "mezi svými".

1 25.12.2018

Kouzelné pověsti a pohádky odehrávající se v lesích a úvozech, u studánek a rybníků, na lukách, starých tvrzích v okolí Ledče nad Sázavou i přímo v ní. Čtení vyprávění ledečského rodáka pana Doubka se bude určitě líbit nejen nám - rozeným Ledečákům, ale i pouhým návštěvníkům našeho krásného kraje.

1 17.09.2018

Já jsem spokojená za letní nenáročnou oddechovku.

1 01.08.2018

Životopisy slavných běžně nečtu, ale postava tohoto geniálního architekta si po návštěvě Žďáru nad Sázavou vyžádala sběr dalších informací a tahle kniha na mne koukla v knihovně a nezklamala. Příjemné čtení, které mi představilo tohoto mistra ve své lidské podobě. Přečtení knížky mne motivovalo k dalšímu hledání a nakonec jsem nestačila žasnout, jak plodný architekt to byl a jak moc se v našem kraji angažoval.

1 23.06.2018

Moje v pořadí druhá kniha od této autorky i z cyklu Mocní a ubozí Markrabství moravského. Po Brněnských nevěstkách, do kterých jsem se pustila díky Čtenářské výzvě 2018, se mi ještě nechtělo s prostředím středověkého Brna ani s jeho obyvateli loučit. Část rodinných propletenců jsem ještě měla v hlavě z minulé knihy a u zbytku už jsem věděla, že to nemusím tak hrotit - i bez podrobných znalostí jednotlivých příbuzeneckých linií mne čekalo milé, příjemné a napínavé čtení, které jsem si docela užila. Určitě se časem pustím i do dalšího příběhu této řady.

1 19.05.2018

Knížka pro děti, ale své si v ní najde i dospělák. Příjemné čtení na pár milých večerů.