Rilian komentáře u knih

Skvěle napsané a hlubokomyslné. Kniha má nečekaný zvrat a bude ještě dlouho aktuální!

2 04.02.2015

Souhlasím, že kniha je poměrně chaoticky uspořádána, ale v každém případě podnítí u čtenáře zájem o práci pana Higginse a skupiny Bellingcat.
Zároveň nás text knihy poučí o neskutečné moci otevřených zdrojů a zároveň vyděsí nad naší neskutečnou naivitou ohledně zneužívání virtuálního prostoru, o které se určitě jednou bude učit v hodinách dějepisu.

1 17.11.2024

Celá série mě zajímá, protože jak u série Titan, tak u TNG představuje osvěžující crossover v době, kdy se příběhy TNG neustále točily kolem Borgů a Titan se utápěl v poměrně překombinovaných příbězích o objevování nových civilizací.
Jsem rád, že série představuje jednotlivé rasy Typhonského paktu a na rozdíl od seriálu se je snaží více propracovat. Konkrétně v této knize jsem ocenil, že autor napsal mnohem věrnějšího Rikera než v příběhu Přes dravé moře.
Nicméně je třeba konstatovat, že tato kniha pokračuje v tradici příběhů ze série Titan, tedy slabý příběh v zajímavém prostředí. V tomto případě je navíc čtenář místy nucen zcela zbytečně číst o stejné události, pouze z pohledu druhé strany.
Příběh se odehrává na poměrně malém prostoru ze tří různých pohledů. Nicméně v určitých částech knihy není zcela jasné, o co vlastně jednotlivým stranám jde. Děj je skutečně plný logických nejasností (jednání obou gornských kapitánů Krassrra a S'syrixxe, skutečný rozsah telepatických schopností Deanny Troi nebo Rikerův transport na gornskou loď) a některé dějové linky na konci knihy zcela vyústí do prázdna (výsadek na Hranrar, domorodci na Hranraru, úmysly doktora R'rerrgrana nebo Tuvokův rozhovor s umělou inteligencí).
Celkově tedy slabší, ale čtivý průměr a možná bych v dalších dílech už nepokračoval, ale na druhou stranu si říkám, že kromě knižního Star Treku nám už žádný jiný nezbyl. Televizní paskvily Discovery, Picard nebo Strange New Worlds nelze brát vážně.

1 17.11.2024

Autor tuto sbírku zamýšlel sestavit po vzoru modlitebních knih, ale jednotlivé komentáře bych uvítal delší a celkově bych asi možná preferoval jiný formát. Nicméně kniha čtenáři nabídne netradiční pohled na dílo Karla Čapka, o němž si často myslíme, že ho známek skrz na skrz.
Kniha rovněž poslouží jako ochutnávka Čapkových děl, které jste až doposud nečetli. Já jsem se takto hned po přečtení knihy pustil do Čapkova posledního a nedokončeného románu Život a dílo skladatele Foltýna...

1 20.08.2024

Krátká esej představuje stručné představení myšlenek, které autor rozvinul ve svých dvou slavných knihách, s nimiž se ovšem český čtenář nemůže v češtině blíže seznámit.
V každém případě společně s krátkou studií Dlouhé trvání může případný zájemce poznat, jakým způsobem Braudel uvažoval o historických procesech a jakým způsobem se snažil o obrodu studia dějin ve světle metod a předmětů zájmu jiných společenských věd.
Braudelovo dílo umožnilo mnoha jeho následovníkům pohlížet na dějiny z mnohem širší perspektivy. Nicméně je nutné mít na paměti, že v souladu se slovy samotného Braudela, musí historická věda neustále začínat stále znovu a znovu se utvářet. Moderní historiografie již zastává trochu jiné pozice než Fernand Braudel, zejména v případě významu politických dějin.

1 21.07.2024

Od knihy jsem si mnoho sliboval, zvláště poté, co jsem si přečetl anotaci. Očekával jsem knihu o životě společnosti, která přežila katastrofu nepředstavitelných rozměrů. Anotace ostatně naznačuje, že by se autor v textu měl zabývat vzájemným soužitím mezi bývalými oběťmi a vrahy. Kniha se tomuto tématu věnuje pouze ve třech posledních kapitolách.
Autor v této knize sepsal svá pozorování života chudých Khmerů, přičemž jejich bída má své kořeny v Pol Potově hrůzovládě. Ve svém pozorování není zcela objektivní a jím uváděná čísla nejsou dnes již zcela platná. Nicméně faktem zůstává, že Kambodža patří mezi nejchudší země světa a Pol Potovo systematické likvidování inteligence khmerskou společnost výrazně poznamenalo.
Jak jsem již napsal, od knihy jsem očekával trochu více, proto ji hodnotím spíše podprůměrně, vzhledem k vysokému standardu, kterou absyntovky normálně drží.
Nicméně za zmínku stojí autorovo krátké srovnání schopnosti společnosti v Bosně, Rwandě a Kambodži vyrovnat se s traumatickými důsledky genocidy. Zatímco v Bosně bývalí vrazi a oběti nedokázali žít v jednom státě, v Rwandě našli způsob, jak si vzájemně odpustit a jít dále. Kambodža je někde mezi, protože místní lidé se odmítli genocidou zabývat a nikdy nedošlo k jakémusi smíření s minulostí. Smutný konce smutné historie.

1 30.06.2024

Kniha se krásně čte a je psaná s lehkým britským humorem. Důvod mého nízkého hodnocení nespočívá v knize samotné, spíše v její předloze. Jako fanoušek, který na Červeném trpaslíkovi vyrůstal, jsem při četbě měl neustále v hlavě seriálový příběh, což mi bránilo přijmout tuto románovou a v některých případech i logičtější verzi. Líbila se mi první část, která vysvětluje počátky Listerovy kariéry a seznámení s Rimmerem, ale ostatní části jsem vnímal jako upravenou verzi seriálu. Možná, kdyby byla kniha předlohou pro seriál, hodnotil bych ji jinak.
Nicméně pro všechny fanoušky bude kniha představovat bláznivou jízdu a možná vzbudí zájem shlédnout celý seriál znovu.

1 03.06.2024

Jelikož jsem velikým milovníkem Želv Ninja, budu vděčný za každý jejich komiks, který bude přeložen do češtiny. Samozřejmě, že první díl je o stupeň lepší, ale i v tomto se čtenář neubrání zármutku nad smrtí svých oblíbených hrdinů. Nicméně je nutno konstatovat, že hlavní záporná postava se nemůže rovnat s vnukem Trhače, jehož jsme poznali v prvním díle. Jsem zvědavý, jestli se dočkáme i nějakých nových dílů s novými želvami, jejichž vztahy a vzájemná dynamika byla v tomto díle jenom naznačena.
V každém případě jsem si četbu užil a všem tuto dospělejší sérii Želv doporučuji. Nemusíte ani znát příliš z tohoto světa, pouze hlavní postavy.

1 11.05.2024

Románu špionážního charakteru se nedá upřít čtivost. Děj je velice přímočarý a ani jedna dějová linka čtenáře nenudí. Souhlasím s uživatelem hanakem, že příběh více brakovější než by bylo na ST univerzum zdrávo. Navíc stále si nemohu zvyknout na charakterové proměnu postav, které známe ze seriálu. Zkrátka se mi Ezri přijímá velice těžko jako sebevědomá kapitánka a Sarinu jako chladnokrevně pragmatickou agentku.
Líbí se mi politikaření a samotný koncept Typhonského paktu je mi velice sympatický. Trochu mi to připomíná různá protizápadní uskupení (např. BRIC), v nichž se sice všichni shodnou, kdo je hlavní nepřítel číslo jedna, ale navzájem se jeden druhého snaží využít. Čtenář si při četbě může uvědomit, jak unikátní je společenství kolektivního Západu.
Největším přínosem románu je vhled do vnitřní struktury breenské společnosti, který je velice nápaditý a zapadl by i do samotného ST kánonu.
Jsem zvědavý na další díl této série, ačkoliv se bojím, aby nesdílela osud série Titan, jejíž poslední knihy jsem dočítal pouze s obtížemi.

1 11.03.2024

V této tragické události českých dějin máme tendenci Édouarda Daladiera spíše přehlížet. Pokud je mi známo, nevyšla u nás o něm ani žádná ucelená biografie. Jeho kariéra před osudovým rokem 1938 je však velice zajímavá a názorně se v ní zrcadlí problémy francouzské republiky v meziválečném období.
Kniha je psána čtivým stylem a ačkoliv čtenář ví, jak celé jednání v Mnichově dopadne, dokázal autor udržet atmosféru napětí až do úplného konce.
Nicméně se domnívám, že Benamou nevytěžil z tohoto tématu maximum a mohl podat mnohem dramatičtější popis Daladierových myšlenek. Příliš nechápu, proč věnoval v kapitole o samotné konferenci v Mnichově tak dlouhou pasáž jednání Hitlera a Mussoliniho, u něhož Daladier nebyl přítomen, a v němž Hitler podrobně vysvětluje své plány (byť údaj o začátku války k roku 1942 se skutečně zakládá na tehdejších úvahách).
Celkově bych tedy konstatoval, že čtenář nebude zklamán, ale pokud trochu zná pozadí událostí roku 1938, bude mu příběh připadat poněkud neúplný.

1 21.10.2023

Do světa Warhammeru teprve pronikám, nicméně tento comics mě bavil. Jako obvykle je nenajdete nic jiného než válku. Určitě jej docení začátečníci i mírně pokročilí. Ačkoliv je příběh přerušován informačními okénky o fungování Impéria, před četbou bych přece jenom doporučoval shlédnout na youtubu pár videí o loru světa Warhammeru. Každopádně Warhammer v comicsovém formátu funguje a těším se, pokud vyjde další díl. Škoda jenom vysoké ceny, což je u nás problém všech comicsových publikací.

1 17.09.2023

Tato kniha svým zaměřením osloví nejednoho čtenáře. Nicméně si musíte zvyknout, že se jedná spíše o populárně naučnou/odbornou knihu než o tradiční krimi příběh. Autorův styl psaní mě nijak nevadil. Snad pouze v počátku čtení si musíte udělat pořádek v jednotlivých postavách. Knihu doporučuji a zase jednou po dlouhé době se těším na nějaký film.
Čtenáře, který dospěje na konec knihy může hřát vědomí, že i v tom nejzkorumpovanějším prostředí se vždy najdou lidé prosazující právo a spravedlnost.

1 13.09.2023

(SPOILER) Tento díl vnímám prozatím jako nejslabší z celé série. Samozřejmě se v knize vyskytuje mnoho skvělých momentů a zajímavých postav. Kupříkladu postava lovce lidí Bonharta, který brutálně zmasakruje bandu Potkanů nahání skutečně husí kůži. Stejně tak jsem si užíval zjištění, že Rience je vlastně pouhým poskokem Vilgefortze, proti němuž je v podstatě nula.
Na druhou stranu se při četbě vystupňovala má averze vůči Ciri. Nejvíce mi vadí, že tato postava má v každé knize zcela jinou identitu. V Krvy elfů neustále tvrdila, že je zaklínačka a bude pomáhat lidem, v Čase opovržení zase, že je čarodějkou s neomezenou mocí, v Křestu ohněm se z ní stala Falka žijící nespoutaným životem. Na začátku Věže vlašťovky prodělala Ciri opět změnu, tentokrát na cintránskou princeznu. V posledním díle se zase stane paní světů. Rozumím záměru autora popsat vývoj této postavy a proces utváření její identity, ale mezi jednotivými knihami není tak velký časový odstup, aby dospívajcí člověk vystřídal čtyři protichůdné identity. Navíc se Ciri chová v některých situací až nesmyslně povýšeně (viz její rozhovor s Vysogotou).
Zatímco v předchozích dílech mi Sapkowskeho experimentování se stylem vyprávění nevadilo, v této knize tomu již bylo přesně naopak. Příběh není vyprávěn chronologicky a v několika případech se čtenář ocitne v bizarní situaci, kdy si čte vyprávění jedné postavy o vyprávění postavy druhé.
Už v Křestu ohněm mě iritovaly citáty na počátku jednotlivých kapitol. Sapkowski v nich kombinuje úryvky z vymyšlených zdrojů s citáty skutečných autorů. Na můj vkus to působí nesouradě. Proč je kupříkladu nutné citovat Bibli nebo Tolkiena, když by si autor mohl vymyslet vlastní posvátný text nebo moudrého učence.
Největší slabinu spatřuji v příběhové lince o Geraltovi. Zdálo se mi, že si autor trochu nevěděl rady, ale nutně potřeboval celou skupinu odvrátit od jejich záměru cestovat do Nilfgaardu.
Připadá mi, že Sapkowski v tomto díle rozvinul mnoho příběhových linek a nejsem si jistý, zda je dokáže všechny uspokojivě uzavřít v posledním díle celé ságy.

1 05.09.2023

Udělil jsem pět hvězd, protože kniha byla pro mě příjemnou vzpomínkou na pana profesora Rychlíka, který mě učil na vysoké škole. Právě díky němu jsem se naučil hledět na historické události i očima druhých a díky tomu lépe chápat národní hnutí od konce 19. století. Jeho přednášky na téma národnostní hnutí v Rakousku Uhersku mám stále v paměti. Ono boření zažitých mýtů, které je ostatně obsaženo i v této knize mě vždy přitahovalo a stále přitahuje.
Samotný pan profesor na mě dříve působil přísně (jeho úsměv mě spíše děsil), ale veškerý strach opadl během první zkoušky, kdy jsme si povídali o problematice Podkarpatské Rusi.

1 20.05.2023

Tato kniha představuje mé druhé setkání s touto pozoruhodnou autorkou, která si rozhodně zaslouží své místo mezi velikány polského klasického historického románu. Autorce se povedlo vylíčit události páté křížové výpravy v kontextu začínajícího 13. století a nástupem nové vlny religiozity, jejímž mluvčím se mimo jiných stal i sv. František. Oceňuji, že autorka nepřidávala do příběhu aktuální témata, jelikož samotná událost dětské křížové výpravy by například nabízela možnost dostat do příběhu sociální boj mezi třídami.
Pátá křížová výprava představuje poněkud opomíjenou událost, navzdory zřetelným výjimečnostem. Po katastrofální čtvrté výpravě se podařilo obnovit víru v instituci křížových výprav a doposud žádná kruciáta nebyla tak masově propagována ani finančně či personálně zajišťována. To však neznamenalo jednotné vedení a navzdory původnímu úmyslu papeže Inocence III. sjednotit zájmy církve a říše, promlouvalo do průběhu celé výpravy příliš mnoho stran (papež, císař Fridrich II., domácí křižáci vedené Janem de Brienne, evropští křižáci, papežský legát).
V celém příběhu se prolínají dvě různá pojetí svaté války. Vedle samotných křižáků zde vystupuje postava sv. Františka, který chce Boží hrob vyprosit a obrátit muslimský svět na křesťanství. Během četby jsem si vzpomněl na Chestertonovu esej, v níž se autor snažil charakterizovat osobnost sv. Františka. I v románu Beze zbraně je František zbožným člověkem milující Boha a chudobu. Jak napsal Chesterton, František pro jeden strom odmítal vidět celý les, nemiloval lidstvo, nýbrž lidi, nemiloval křesťanství, nýbrž Krista. Zároveň nerozlišoval mezi věcmi malými a velkými - vydal se do Říma s žádostí o uznání svého řádu, když ho následovalo pouze dvanáct neznámých mužů, nebo se vypravil se dvěma společníky k sultánovi obrátit celý islámský svět na křesťanskou víru.
Stejně jako v románu Malomocný král autorka kladla v příběhu veliký důraz na jedno osudové rozhodnutí, kterému zpravidla předchází velice čtivě napsaný dialog hlavních postav. V Malomocném králi se po křižáckém sněmu rozhodne král Guy vytáhnout proti Saladinovi do ztracené bitvy, kdežto v románu Beze zbraně zase papežský legát Pelagio po poradě s veliteli výpravy odmítne štědrou nabídku sultána al-Kamila a odsoudí tak celou výpravu k nezdaru.
Samozřejmě, že skutečné historické události byly mnohem komplikovanější a kupříkladu vina kardinála Pelagia není z dnešního pohledu tak jasná jako dříve. Nicméně se jedná o historický román, nikoliv odbornou publikaci. Kniha je napsána čtivým stylem a pokud máte rádi klasické historické romány, pak tímto románem trefíte do černého.

1 21.03.2023

Dle mého názoru uspokojivé zakončení původní trilogie o čaroději Zeměmoří. Autorčin styl je spíše stručný a mnohdy dává spíše přednost čtenářově fantazii. Z tohoto důvodu se v textu můžeme dočíst o mnohých Gedových dobrodružstvích, které ovšem autora předtím nikde nerozepsala. O to více bohužel stále nemám rád Hrobky Atuánu.
Zároveň se mi líbí autorčin talent rozebrat vždy nějaké klišé literárního fantasy. Mladý Arren není Gedem vybrán jako jeho společník, protože by ho chtěl naučit a předat své schopnosti, ani pro jeho dosud neobjevený talent, který by se projevil v té nejvypjatější době. Arren prostě doprovází Geda, aby dospěl a připravil se na svoji budoucí roli krále a naučil se zodpovědnosti.

1 18.02.2023

Výběr příběhů z celé série se myslím velice povedl. Jedinou výjimku představuje druhý díl, který se mi vůbec nelíbil. Nedokážu určit, zdali to bylo způsobeno stářím příběhu nebo jejich kresbou nebo samotným příběhem. Osobně hodnotím nejlépe čtvrtý díl a posléze třetí, kde jsem asi polovinu příběhů znal z dětství. První díl doporučuji přečíst po sbírce Život a doba Skrblíka McKváka, protože některé příběhy se navzájem doplňují.
Celkově jsem si sérii užil. Krásný doušek ze studnice mládí.

1 27.10.2022

Existují určitá témata, o nichž buďto nevíme vůbec nic nebo známe jenom široce rozšířený mýtus. Vždy jsem se učil, že Republika padla, protože každé jednání zablokoval jeden poslanec. Tato kniha vás ovšem provede stručně, ale výstižně celým procesem utváření polské monarchia mixta, přičemž samotné právo veta či absolutní konsenzus nemusely sehrát tak významnou roli, jak se často uvádí. Změna politické kultury je něco, co se samozřejmě dá velice těžko analyzovat, ale autor ji přesto upřednostnil před často zmiňovanými strukturálními nedostatky polského politického zřízení.
Knihu mohu doporučit i laikům i zájemcům o dějiny 17. století.

1 10.10.2022

Hodnocení všech starších ST románů se mi výrazně posunulo. Jelikož současná produkce (Discovery a Picard) je mírně řečeno úděsná, připadá mi každý příběh z klasického ST jako literární klenot.
Tato kniha má velice rychlý spád a čte se opravdu rychle. Každopádně jako řada ostatních uživatelů vnímám dva základní nedostatky. Předně se jedná o dějovou linku W. Crushera, která jenom umocnila moji averzi vůči této postavě. Upřímně nikdo nemá rád geniální děti, které vždy vyřeší celou dějovou zápletku. Je sice pravdou, že tento případ v knize nenastane, ale jeho závěrečné vystoupení mě nezapadalo do běžného zakončení ST příběhů.
Druhým nedostatkem je zcela určitě zakončení celého příběhu. Vyspělé civilizace testující méně vyspělé je opravdu již stokrát ohranou písničkou.
Za sebe bych přidal ještě třetí nedostatek, a sice postavu Picarda. Autor ji dle mého názoru udělal až příliš sarkastickou a klející. Možná jsem zbytečně pedantský, ale Picard mi zkrátka připadal trochu jiný než ten, kterého znám ze seriálu.
V každém případě příjemná rychlovka, kterou mohu doporučit.

1 19.03.2022

Příjemná četba klasického Star Treku, který dnes bohužel můžeme najít pouze na stránkách knih. Příběh se věnuje velice aktuálnímu tématu, tj. rovnováze mezi člověkem a životním prostředím. Bohužel se nemohu zbavit dojmu, že kdyby se tohoto příběhu ujali dnešní tvůrci ST, vypadalo by to docela jinak a mnohem jednodušeji. Patrně by zde byl jasný záporák a Osadníky by autoři vykreslili jako kladné a dobrosrdečné ochránce přírody. Nic takového ovšem příběh románu nenabízí. Právě naopak. Planeta Thiopa prochází pravidelným sušším cyklem, ale jeho následky urychlil skokový nástup industriálního věku. Posádka Enterprise se setkává s autoritativní vládou, která vkládá budoucnost celé planety do vědy a vidiny přístroje na ovládání počasí, kdežto druhá frakce Osadníků zase věří, že planetu zachrání jedině návrat k životu jejich předků. Bohužel obě frakce spojuje jediná věc, neochota spolu mluvit. Kniha tedy ostatně jako celý starý Star Trek (nikoliv však již ten nový) poskytuje varování, abychom se vyvarovávali extrémní víře ve vědecká řešení nebo idealizace života našich předků a nepřestávali spolu mluvit.

1 18.11.2021