Rilian komentáře u knih

Rovněž čtu synovi, hlavě o draku Piškotovi :-D

1 13.01.2019

Nevím, jestli tomu nahrál překlad, ale na knize není na první pohled patrné, že byla napsána v roce 1854. Samozřejmě příběh obsahuje mnoho prvků romantické literatury, ale pokud k němu přistupujete s nadhledem, bude se vám určitě líbit. Rozhodně v tom nehledejte historicky přesný román. Najdeme zde klasický romantický popis stárnoucího tyrana a boj mladého sultána proti zkostnatělým janičářům. Není mnoho dobrých románů z prostředí pozdní Osmanské říše, a proto jsem zvolil takto vysoké hodnocení. Přiznávám, že mě zde ovlivnil i můj zájem o Albánii a postavu Aliho Paši Janinského. Nicméně není od věci si při četbě dohledat některá fakta a trochu si poupravit autorův jednostranný popis událostí či osobností. Jinak mě kniha překvapila svoji čtivostí a rozvržením - kapitoly o Alim střídají zdánlivě nesouvisející výseky ze života lidí v Osmanské říši a následně pak příběh o potlačení janičářské vzpoury.

1 24.11.2018

Souhlasím, že délka knihy by se mohla zdát nepřiměřeně ději, ale pokud budete sérii číst dál, pochopíte, že všechny ty zdánlivé drobné detaily předznamenávají úpadek společnosti na Vnějších světech. Asimov inspirovaný Gibbonem i v pozdější sérii o Nadaci pracuje s předpokladem, že úpadek a pád velkých společností začíná nenápadně za hlasité podpory obyvatelstva. Jako výtku ovšem ponechávám celkem předvídatelný konec.

1 03.07.2018

Ačkoliv jsem dal pouze tři hvězdičky, dílo by si svým významem zasloužilo více. Na rozdíl od pozdějších zpracování této lužickosrbské legendy je příběh vystavěn poněkud jiným způsobem. Osou děje není Krabatův souboj s Mistrem ani jeho pobyt v čarodějném mlýně, nýbrž jeho pozdější život a skutky. Mistr je pouze okrajovou postavou, s nímž se Krabat vypořádá hned v úvodních kapitolách. Nepomůže mu k tomu ovšem jeho dívka nýbrž matka. Příběh se totiž neorientuje na vše přemáhající lásku, nýbrž na lásku k utlačovanému lidu. Děj má tedy hluboký sociální podtext (spojený s dobou vzniku). Kniha má ovšem mnohem více z charakteru klasické lidové pohádky než pozdější temnější verze.

1 26.07.2017

Asi bych se přidal k několika zdejším komentářům. Oproti starším dílům, je to asi nejslabší Asterixův příběh. Ale samozřejmě jsem se výborně bavil.

1 28.03.2017

Napínavé čtení, kterému je někdy vytýkána přílišná rozvláčnost. Ovšem popsání honu na atomovou ponorku s naprosto tichým pohonem by v kratším rozsahu působilo spíše směšně. Knihu určitě ocení fanoušci námořní historie, protože autor detailně popisuje jednotlivé třídy lodí a ponorek, včetně jejich předností a nevýhod. Na druhou stranu se jedná samozřejmě o špionážní román psaný Američanem, proto se lze dohadovat, nakolik dobře vystihl sovětskou společnost 80. let, nebo nakolik přesné by v reálném světě mohly být informace Jacka Ryana o nehodách nebo vzpourách na sovětských lodích (viz ledoborec Lenin nebo "vzpoura" na torpédoborci Storoževoj). Neporovnávejte s filmem, protože ten se logicky musel zkrátit.

1 13.01.2017

"Komunisté byli vždycky přizpůsobiví. Nikdy se nevzdali svých prostředků ani filosofie zločinu, ale uměli se okamžitě zorientovat také v kapitalismu..." - Věta hodná tesání do mramoru. Kniha je v českém prostředí skutečně jedinečná. Problémem ovšem je, že člověk neznalý albánských poměrů se v knize může ztratit. Každopádně je zajímavé hledat v knize paralely s komunismem v ČSSR a jakým způsobem se albánská veřejnost vyrovnala/nevyrovnala se svoji minulostí. Zvláště zajímavou kapitolou je pojednání o vztahu Ismaila Kadareho (napsal i předmluvu) k Hodžově režimu - jednalo se o "souboj diktatury s talentem". Autor na mnoha místech reaguje spíše na lživé paměti Nedžmije Hodžové, které vyšly na počátku druhého tisíciletí a na nehoráznou drzost ospravedlňovat jeden z nejhorších zločinů na albánském lidu. Problémem je, že jen těžko posoudíte minulost samotného autora a jeho objektivitu.

1 17.11.2016

Příjemné překvapení, které mohu jedině doporučit. Alickovy povídky jsou sice krátké a souhlasím, že místy jsem postrádal jakési zakončení, ale tak tomu v životě chodí. Byl jsem kupříkladu zvědavý, jestli někdo dá konečně učiteli Sabafovi co proto, ale ve skutečnosti holt mnoho lidí do našich životů vstoupí, negativně či pozitivně ho ovlivní, a potom zase rychle zmizí, aniž bychom se dozvěděli, jak to s ním dopadlo.
Velice oceňuji zejména povídky z učitelského prostředí (především Kamenné slogany) - zde se totiž ukazuje na vyprázdněnost jazyka v komunistickém režimu a jeho omezení na prázdná hesla, která už nikdo buďto nechápe, nebo je nikdo nebere vážně.
Kniha představuje zajímavý náhled do albánské historie, o které v našem prostředí víme jenom velice málo.

1 30.09.2016

Kniha se mi velice líbila po jejím přečtení jsem začal mít více rád jinak zavrhovanou epizodu I., kterou jsem najednou začal vnímat jako výsledek promyšlené konstrukce Velkého plánu. Navíc kniha umožní nahlédnout do sithské filosofie, a po přečtení je určitě nebudete považovat jenom za "ty zlé". Sithové pouze využívají jinak sílu než jediové, což je nečiní nutně zlými.

1 24.09.2016

Kniha mého dětství. Jediná kniha, kterou jsem na chatě četl v parném vedru :-D

1 25.06.2016

Zpočátku jsem byl ke knize a k filmu velice skeptický, protože jsem fanda světa Warcraftu se vším všudy. Knihu Zrod Hordy jsem četl a velice se mi líbila. Po přečtení Durotana jsem si ji pro srovnání přečetl znovu.
Než jsem viděl film, měl jsem podobný názor jako Hymnus. Zrod Hordy mi přišel více promyšlený a více spjatý s celým universem. To samozřejmě neznamená, že by kniha Durotan nebyla čtivě napsána. Film mě velice mile překvapil, protože poprvé zde bylo bráno ohled na fanoušky. Zároveň však film musí být srozumitelný i pro lidi, kteří o Warcraftu neví nic. To vyžaduje samozřejmě určité změny či zjednodušení děje (tj. například vynechání postav nebo přidání jedné postavě na důležitosti). Myslím, že oproti jiným počinům zde zůstalo z původního příběhu poměrně dost. Samotný film popisuje s určitými změnami děj knihy Poslední Strážce. Nedošlo zde jako například u Star-Treku nebo Star Wars k odříznutí všeho, co se dělo předtím tlustou čarou. Příběh Durotana byl pro potřeby filmu upraven, tzn. vynechání některých vedlejších dějových linek nebo zjednodušení vztahů mezi jednotlivými postavami. Oproti Zrodu Hordy zde hrají větší roli orkští Předkové, je zde vysvětleno, proč opouští Draenor, naproti tomu v knize není zmínka o Legii nebo Kil´jadenovi.
Souhlasím, že kupříkladu scéna s Drakou a jejím vyhoštění mi připadala zbytečná. Stejně tak musím souhlasit s konva ohledně korektury. Těch překlepů tam bylo skutečně mnoho.

1 19.06.2016

Jedním slovem... brilantní. Úžasně napsaná sbírka povídek o budování kikujské utopie na vzdálené planetě. Čtenáře jednotlivé příběhy donutí k zamyšlení nad mnoha aspekty našeho světa. Především postava mundumugua Koriby působí dosti kontroverzně. Na jedné straně je to člověk, který bezmezně věří v utopii a všechny příběhy jsou psané z jeho pohledu. Na straně druhé se jedná o člověka, který okolo svých následovníků postavil obrovskou hráz tradic, jež se mu postupně protrhává. Zde se objevuje zajímavý motiv tradice, ochrana nebo překážka společnosti? Hlavní myšlenkový motiv knihy spatřuji v otázce, zdali utopie nepřestává být utopií, když se v ní objeví byť jen jeden nespokojený člověk. Nestává se pak pouze despoticky udržovaným snem svého zakladatele? Ostatně i sám Koriba se ptá, jak může dopadnou společnost v utopii, v níž ti nejbystřejší se stávají vyhnanci, a zůstávají jen ti, kteří se spokojí s pojídáním lotosového plodu.

Při četbě knihy by jste měli na okamžik zapomenout svůj žebříček hodnot a své kulturní ukotvení, protože jedině tak může člověk alespoň částečně proniknout do vzdálených kultur a pochopit je, byť se s žádnou z nich neztotožní. V opačném případě dochází pouze k povrchnímu pozorování a následnému odsouzení všeho odlišného. V mém případě mě donutila takto přemýšlet jedna z úvodních scén, kdy Koriba zadusí dítě, protože se narodilo nohama napřed (= démon), přičemž se tento svůj čin snaží vysvětlit evropské ženě z Údržby - (nezadusil jsem dítě, zadusil jsem démona, v tom je rozdíl).

1 18.01.2016

Velice zajímavá kniha. Liškovy paměti jsou zpracovány jako jeden příběh, přičemž autorka bokem vysvětluje historické pozadí a osudy vedlejších aktérů. Při četbě knihy se člověku honí hlavou kromě slova "svině" rovněž pasáž z Kennedyho proslovu: "... demokracie není dokonalá. Ale nikdy jsme nemuseli postavit zeď, abychom udrželi lidi uvnitř - abychom jim zabránili odejít."

1 29.12.2015

Je fajn, že k této problematice vyšla samostatná publikace, protože v českém prostředí je spíše součástí větších syntéz.
Problémem této knihy je ovšem její brožurový formát i styl psaní. Většinu informací z této knihy získám pohodlně po přečtení anglické nebo německé Wikipedie. Téma je velice zajímavé, ale dle mého názoru přesahuje možnosti autora.

1 17.08.2015

Publikace, která mě velice překvapila. Ukazuje, že ani takto zdánlivě drobné téma není zcela vytěžené. Kniha se samozřejmě s ohledem na nakladatelství orientuje na Havlíčkobrodsko, Lipnici a Okrouhlici. V tomto duchu ovšem úvodní Čornejova studie převyšuje ostatní. Petr Čornej při svém rozsahu zařazuje stížný list do celoevropského kontextu, přičemž ovšem další studie, např. o Benešovi z Kocourkova působí trochu "regionálně". Tím samozřejmě témata neshazuji, pouze mi připadá trochu neumělé prolnutí regionální a celoevropské historie. Jinak publikace přináší řadu zajímavých informací.

1 11.08.2015

Knihu jsem si koupil, protože mi přišel zajímavý popis děje. Četla se velice rychle, v podstatě jsem ji přečetl za jediný den. Bohužel zbytek už tak pozitivní nebyl. Nelíbil se mi jazyk ani překlad knihy. Asi jsem i od děje čekal něco více komplikovanějšího. Prakticky by se mohlo jednat o jednu ze slabších epizod jedenáctého doktora = dobrý začátek, gradace děje do úplné krajnosti až zoufalosti, a následné ne zrovna přesvědčivé rozuzlení (v knize na posledních 10 stránkách).

1 26.07.2015

Prostě posbírané články, které ve své podstatě tvrdí to samé: prezident má právo vyhlásit amnestii, Václav Havel vydal taky svoji amnestii, a všichni jsou zlý na Václava Klause.
Nevím, proč je v názvu slovo spor, když všechny články vyznívají pouze jedním směrem. Není to "spor" je to apologie a to ještě napsaná neobjektivními příznivci pana prezidenta. Zcela nerozumím smyslu poslední části publikace, kde autor prostě překopíroval oslavné maily (snad pravé) svých příznivců. To, že mi hodně lidí vyjadřuje podporu znamená, že mám automaticky pravdu?
Naprosto zbytečná kniha, jakých u pana bývalého prezidenta lze bohužel nalézt mnoho.

Dle mého názoru naprosto zbytečná kniha. Prostě výňatky z knihy, nic víc, nic míň.

1 23.06.2015

V českém prostředí ojedinělá kniha, avšak práce není syntézou dějin polabských Slovanů, tudíž postrádá potřebnou kritiku pramenů.
Naproti tomu autorka zde přehledně shrnula svoji dlouholetou úctyhodnou překladatelskou a badatelskou činnost v tomto, v českém prostředí takřka neznámé, oboru.
Rovněž klad knihy je i vybraný jazyk.
Na druhou stranu se nejedná o kritickou analýzu dějin polabských Slovanů, nýbrž o jejich obraz v dobové i moderní historiografii. Na tu stále ještě čekáme.

1 23.06.2015

Přečtené všechny díly. Celkově lze říci, že se jedná o dobře napsané sci-fi. První díl (nepočítám-li předcházející knihu pojednávající o zkáze Coridanu) je spíše rozjezdový. Možná jsem čekal od incidentu s Kobayaschi Maru něco více složitého.
Trochu nudné mi přišly pasáže, kdy posádky Enterprise a Columbie přelétávají sem a tam vesmírem, což trochu lépe působí na plátně, než v knize.

1 22.06.2015