RMarkéta komentáře u knih
Velmi realisticky zobrazená moravská vesnici. Peníze nejsou v životě tím nejdůležitějším. Dobrá ukázka toho, když někdo dá penězům přednost před štěstím vlastní dcery. Spojování majetků a získávání věna.Tenkrát to bohužel bylo běžné. Zoufalí lidé dělají zoufalé činy, když jsou dotlačeni do bezvýchodné situace. Maryši mi bylo líto. Na nářečí je potřeba si zvyknout. Ale zase výborně dotváří atmosféru.
Kdo někdy měl za mazlíčka nebo za parťáka nějakého toho chlupatého čtvernožce, ať už mňoukajícího nebo štěkajícího, ten o tom ví své. Karel Čapek byl velmi dobrý vyprávěč a pozorovatel. Krásné a milé vyprávění. Kniha neztratila své kouzlo ani v dnešní bláznivé době.
Z knihy je moc dobře cítit, že paní autorka je novinářka. Je to tím stylem psaní a sdělováním informací. Mě takový způsob vyprávění nevadí. Ty událostí, o kterých se zde píše nejsou až tak vzdálenou minulostí. Pamatuje si je asi většina z nás a hodně z nás jimi byly zasaženi. Atmosféra příběhu velmi povedená. Taktéž popisy lidí a krajiny. Měla jsem pocit, že se dívám na film. Nebyla jsem jedniná, komu ta partička děcek připomínala tu, se kterou pracuje King ve svém legendárním TO.
Tohle je přesně ten typ knihy, kdy není dobré hned po přečtení vynášet jednoznačný soud. Odsoudit autorku, příběh nebo hlavní postavu je totiž velmi snadné a pak jít dál. Ale nechat své názory a myšlenky uzrát, už chce trošku úsílí a popřemýšlení. Možnost podívat se na knihu i z jiných úhlů. Nina nebyla úplně sympatická postava. Přišla mi dokonce jako prázdná nádoba, zvířátko, které se chová pouze pudově. Je to ale osoba hledající své místo v životě, na světě. Děláme to tak všichni dle svých možností a zkušeností. Tu cestu si ale zvolila sama. Každý je svého štěstí strujcem. Za svá rozhodnutí byla zodpovědná jen a pouze sama a mluvila o svých prožitcích velmi otevřeně. Ta otevřenost byla chvilkami až hodně na hraně. Některé podrobnosti mi přišly docela zbytečné. Ale dobře byla to její povaha. I takhle lidi žijí a smyšlejí. Některé věci budou stále tabuizovány. To neznamená, že je lidé nedělají.
Velmi příjemná a milá oddechovka. Tentokrát se projdeme pro Evropě, respektive prostopujeme. To k přesunování se z místa na místo taky samozřejmě patří. Opět jsem se pobavila a taky trochu přiučila. Pan cestovatel opět nezklamal. Jen tak dál. Už se těším na další knihy.
Tohle je tak slavné a legendami opředené dílo, které jsem si usela přečíst. Vlastně tu ani nejde o příběh. Jde tu jen o to jedno a je přitom úplně jedno, kdo s kým, proč a za kolik. Hlavně, že všichni můžou. Je to čistá pornografie. Copak si to ta churavějící dáma píšící dopis příteli svým řáděním uhnala? Že by sifilitýdu? Ta její zhýralost by tomu napovídala. Nemá to žádný přesah. Je to taková jednohubka.
Já mám tyto odlehčené cestopisy moc ráda a když ještě někdo píše s nadhledem a přehledem o tom, co na takové cestě zažil, tak je z toho prima letní čtení. Ziburovi básničky mi vůbec nevadily. Docela trefně glosovaly některé události nebo situace. Reálie zajímavé nebo spíše cílové destinace. Nemám nic proti kresleným obrázkům, které knihu doprovázejí, ale fotky by byly mnohem lepší.
Ten stařík prožil ale dobrodružný život. To by vydalo na román. :-) Byl snad u všeho, co hýbalo světem a že to teda byly události. On ke všemu přišel jako slepý k houslím. Ten jeho klid a nestrsování se za žádné situace, mě dostával do kolen. Všechno je, tak jak je a všechno bude, tak jak bude. Švédský Forrest Gump. Humor na skandinávský způsob.
Kniha je opravdu napsaná tak, jako by to vyprávěla dítka školou povinná. To se autorce povedlo. Ten dětský pohled mi sednul a komenty starší ségry taky. To byly tenkrát časy, žádné mobily, notebooky a další chytré hračičky. Pohodový příběh. Občas neuškodí vrátit se zpět do dětských let. Školní prostředí je vděčná inspirace.
Kniha se opravdu velmi dobře četla. Projela jsem jí jako nůž změklým máslem. Sám název už hodně napovídá, o čem to bude, je lechtivý a provokativní. Scény jsou tady hodně explicitně popsány a pan spiosvatel si servítky nebere. Jde ale o jasnou provokaci a pobavení. Obsahuje slovní hříčky, ironické narážky a taky mnoho mouder a ponaučení. Vyprávěčovy komentáře, které se nacházejí za jednotlivými kapitolami jsou dost trefné a trochu i vychloubačné. Ale proč ne. Jde tady především o zábavu. Tak jsem tuto kniha taky tak brala. Je to fraška, férie, alegorie. Stačí přistoupit na autorovu hru. Příhody hlavní figury byly vtipné a nápadité. Kdo má něco načteno, ten ví, kdo nemá načteno nic, ten se diví a civí.
Přečteno během pauzy na oběd. Taková hořkosladká symfonie. Všichni vzpomínáme na naše školní léta. Nevadilo mi sledovat životní dráhy jednotlivých spolužáků. Náhled z různých perspektiv, který se potom spojí v jeden celek, není na škodu. Co mi ale vadilo, byly komentáře pana autora. Ty si mohl nechat od cesty. Přišly mi úplně zbytečné. Trhaly text na kusy. Nezajímalo mě, co dělal autor.
Před panem překladatelem opravdu smekám. Čeština je krásný a bohatý jazyk. Rostenova jazyková kreativita je stále parádní. To se musí nechat. Logika pana Kaplana je pořád kouzelná a je skvělým lékem na špatnou náladu a na sychravé počasí.
S takovými povídkami v jedné sbírce je to jako na houpačce. Chvilku nahoře, chvilku dole. Celkem příjemné čtení na dobrou noc. O nic jiného nešlo.
Fin Waltari nás pozval na návštěvu k egyptskému lékaři Sinuhetovi. Nebude to ale vyprávění ledajaké, protože se přesuneme daleko v čase až do starověku. Velmi barvitý a obsáhlý román, který je vystavěn jako Sinuhetovy paměti. Projdeme jeho životem od dětství až po stáří. Zjistíme, že jeho život byl velmi bohatý a dobrodružný. Zažil toho docela dost a možná se dozvíme i jedno tajemství. I když se Sinuhetův příběh odehrává v daleké minulosti, tak jsou zde prvky a myšlenky, které jsou nadčasové a prolínají se i s dnešní dobou. Stačí se podívat kolem sebe, co se děje. Waltari byl ovlivněn 2. sv. válkou a ta v něm zanechala velmi silné zážitky, což se mu vůbec nedivím. Byla to hrozná doba.
Prvně jsem viděla film s Kristin Scott Thomas a pak i film s podobnou tématikou, kde lékaře hrál Jean Reno a tuším, že o tom je i Delonův film Pan Klein. Dramtatických příběhů, které jsou postaveny na skutečných událostech a tragédiích v době holocaustu není nikdy dost. Je potřeba si tyto události neustále připomínat. Tento příběh se týká události, která se stala v červenci 1942, kdy proběhla deportace Židů ma Zimní velodrom v Paříži. Jak málo stačí, aby se minulost protnula s přítomností a osudy několika rodin se propletly. Obě dějové linie do sebe krásně zapadly a nenarušovaly se. To mám ráda.
Příběh jsem brala jako takovou sondu do života mladé ženy, která náhle ovdověla a musí se postarat o svého osmiletého synka. Tady je vše ještě o to horší, že její manžel spáchal sebevraždu. Téma smrti blízké osoby je velmi těžké na zpracování. Vyrovnat se s něčím takovým trvá dlouho. Nedá se na to zapomenout. Dá se s tou ztrátou jen naučit žít. Nicméně, tenhle ponor do života Jitky mě zrovna moc nenadchnul. Nedokázala jsem si k hlavní postavě najít cestu.
Původně mělo jít o dárek pro mého bráchu k narozeninám, ale potom, co jsem vzala knihu do ruky, tak jsem provedla znrodňovací proces. Takže jsem hned druhý den běžela pro jinou. Jasně, že může jít úplně každý. Stačí se jen hecnout a vyrazit. Dostala jsem chuť si někam vyjít. A ano, překonat ty důvody proč ne teď. Čtenáře kniha přímo vybízí a nabudí ho. Je moc hezky zpracovaná.
Nápad na příběh špatný není. Jen si to chtělo s ním trošku více pohrát. Taky mohla paní autorka samozřejmě ještě přitvrdit. Postavy nejsou zrovna moc sympatické. Jediné, co knihu někam posouvá a osvěžuje, je pohled stalkera, tedy v tomto případě stalkerky. Je zajímavé takové postavě nahlédnout do hlavy.
Jack London promítl do Martina Edena i část svého dobrodružného života. Velmi pěkně zobrazil i vývoj hlavní postavy a bohužel i její prozření. Úspěch totiž neznamená naplnění života nebo snů. Pozlátku se velmi těžko odolává. Slouží jenom k omámení smyslů a nebo taky jako hnací motor.
Takové obyčejné a milé lidské čtení k odpolednímu kafi pod pergolou za občasného zafoukání větříku. Velmi laskavě se paní autorka dívala kolem sebe na své okolí.