Ronin Roujin komentáře u knih
Proložil jsem si toto vzpomínkovou knihou ukrutně dlouhý a neskutečně depresivní příběh, který právě čtu aby mi z toho nezačalo hrabat.
Důsledně nedoporučuji číst tuto knihu v zimně, zejména na jejím konci. Příběh britské expedice uvízlé v neprobádaných končinách arktických ledových plání. Všichni námořníci trpí v bezvýchodné situaci hladem, kurdějemi a všudypřímomným mrazem. Příběh je jedna velká, dlouhá a bíločerná deprese. Nikdy nekončící krutá zima. A vyhlídky na návrat do jen o něco pohostinějších krajů jsou stále nicotnější...
Jinak jde o dobře napsaný a napínavý příběh. Jen pokud jej budete číst a za okny bude sněžit nebo mlha s drobné mrholení a vy si budet muset napít z šálku horkého čaje aby jste zahnali nepříjemné chladno, tak tato kniha vám náladu zcela jistě nezvedne, spíše výrazně posílí špatnou náladu.
Z knížky mám rozporuplné pocity. Některé pasáže jsou výborné a plné vtipu a jiné jsou dosti nudné a popisné. Ocenil jsem téměř viktoriánský styl vyprávění i ilustrací. Celý příběh je protšpikován spoustou poznámek pod čarou, které by možná při shrnutí ze všech kapitol dali ještě jednu vtipnou knížku .)
Celkově mohu knihu doporučit ale s tím, že některé pasáže jsou mírně slabší.
Velice povedený a vtipný příběh o problémovém vztahu lásky a nenávisti ke svým rodičům a svému původu. Nekonečně dlouhá židovská anekdota o honění, kouření, lízání a šoustání. Příběh vzorného židovského chlapce, který chtěl najít svého Boha přes frndy amerických šiks. Vyprávění o tom, jak v jednom (témeř) každém těle spolu žijí sebevědomí a midrák a většinou jsou v opozici natrvalo.
Kniha se četla téměř sama a pochvalu zaslouží překladatel, který si dal práci a z bohaté nabídky krásných českých slov, označujících různé sexuální praktiky, vždy našel další novou, krásně zapadající do popisované situace jak *** do ******.
Povedené, škoda že tak krátké. Přečetl jsem ji během dvou dní.
Ne tak dobré jak dvojka a možná o kousek lepší než jednička. Jinak klasika, na jakou jste si zvyklí z předchozích dvou dílů.
Bylo to dlouhý ale krásný. Přes tisíc krátkých kapitol je úspěšně zdoláno. Čas, který jsem strávil s legendárním Mijamotem Musašim a jeho přáteli či nepřáteli rozhodně nelituji. To, že příběh byl nejdříve psán pro noviny mi nevadilo, spíše naopak. Často totiž kapitoly končí "seriálově". V nejlepším a čtenář pak rychlostí pravého sumuraje na cestě meče mačká tlačítko pro obrácení stránky aby se mohl začíst do další kapitoly a věděl, jak to dopadne.
Škoda že je tak krátká ale na druhou stranu je to možná dobře, protože díky tomu nemohla sklouznout do nudy nebo něčeho podobně nepříjemného. Takto je to tak akorát. Je fajn, že autor nebyl dost "pilný". .)
Sbírka cyberpunkových a postcyberpunkových povídek. Nejlepší byla asi povídka od Paola Bacigalupiho. Škoda, že povídka "Kalorik" byla už ve sbírce paolových povídek "Čerpadlo 6". Výbormá byla i povídka o chlapci uvězněném rodiči ve VR.
"vážnější" tvář UE, celkem povedené, etlo se to celkem snadno vzhledem k žánru
Archeologická výprava do historie detektivního žánru se mi moc nelíbila. Jednak díky tomu, že kniha byla vydaná ještě za okupace (i když na samém jejím konci) je vidět, že spisovatel (doufám) musel dělat různé ústupky a o skandinávské vlně se v ní nic nedočtete. Ale to, by ještě šlo tolerovat ale důsledné používání přechýlených jmen konkrétně u královny Agaty První mi působilo vyloženě utrpení.
Nebylo to špatný ale u většiny příběhů jsem uhodl vraha dost brzy. .)
Občas jsem měl pocit, že čtu japonskou verzi knihy "Jíst, milovat, meditovat" (myšleno znuděná blbá ženská si dělá z vlastního života zbytečně peklo) ale tam asi si hlavní hrdinka nepovídá s vlastní kundičkou a neokřikuje ji aby držela pysky. Ale až na nudnější pasáže, je to faj čtení
Slušný mix post steampunku a ribopunku. Trošku dost předvídatelné a je znát cílení na mládež ale pokud toto přijmete, tak vás bude čtení bavit. Bludišťáka si zaslouží pěkné ilustrace, navíc v kindle s možností zvětšení. Škoda, že příběh je krátký a končí dost „seriálově“.
Knihu jsem nečetl ale slyšel a díky parádnímu provedení to bylo možná o kousek lepší, než kdybych to četl sám.
Autorka šikovně pracuje s několika časovými rovinami, s vyprávěním hlavní hrdinky a citacemi "úředních" spisů a materiálů a přesto všechno do sebe zapadá jako dílky nějakého důmyslného hlavolamu.
Až nemůžu uvěřit, že jde i gaindžinskou spisovatelku.
Průměrný a dosti předvídatelný thriller s prvky historie a tajemna.
Hodně předvídatelné a klišovité. Zajímavá byla pasáž s lutěním cesty k pokladu. Ale četlo se to dobře. Pokud potřebujete něco jednoduchého a nenáročného např. ve stylu JFK tak proč ne.