RonnieSmithx
komentáře u knih
Farma zvířat
George Orwell (p)
Světoznámé nadčasové dílo, které by si měl při nejlepším přečíst každý, protože nejenže je to kniha krátká a čtivá, také z ní mrazí po zádech. Citát „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější" je děsivý svou aktuálností. Orwell všechny události a postavy popsal brilantně, je radost a zároveň strašně deprimující knihu číst.
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
To, že kniha byla nejprve psána jako scénář se na ní dle mého názoru dost podepsalo. Četla se rychle a svižně, ale chybí jí emoce. Nehledě na to, že autorka téma holokaustu dost zlehčila. Koncentrační tábor v tomhle příběhu vyznívá jako nějaký rekreační pobyt, kde je dostatek klobás, sexu a diamantů. Absolutně nepostihuje hrůzy, ke kterým docházelo. Dialogy jsou plytké, nereálné a násilně vepsané. Spousta věcí je naprosto přitažená za vlasy a kniha obsahuje enormní množství klišé. Chybí tu aspoň náznak pocitů. Pokud si chcete přečíst dobrou knížku na toto téma, tak běžte hledat dál.
Muži, kteří nenávidí ženy
Stieg Larsson
Nejvíc mě mrzí, že Stieg Larsson se nikdy nedozvěděl, jaký úspěch by jeho literární série měla. Muži, kteří nenávidí ženy je báječný napínavý detektivní thriller se sympatickými postavami, které se pro vás stanou příjemnými společníky pro osamělé letní večery. Od druhé poloviny knihy se příběh pořádně rozjede a vy se od vyšetřování záhadného zmizení mladé dívky nebude moct odtrhnout. Stieg věděl jak psát a je škoda, že už mu to nikdo nemůže říct.
Krysař
Viktor Dyk
Klasický příběh s tragickým koncem napsán krásnou barvitou češtinou. Třešničkou na dortu je sama osobnost bezejmeného protagonisty, tajemného cizince, kterého doprovází pochmurná atmosféra, jehož záhubou je jeho nešťastná láska pro Agnes. Výborná kniha.
Vražda v Orient-expresu
Agatha Christie
SKVĚLÝ DETEKTIVNÍ PŘÍPAD GENIÁNLNÍHO KOUMÁKA HERCULA POIROTA. MUŽ, O KTERÉM SI KAŽDÁ ŽENA MŮŽE NECHAT ZDÁT. JAKO BY UMĚL ČÍST MYŠLENKY. KRÁLOVNA KRIMINÁLNÍCH PŘÍBĚHŮ MÁ TOTO OPRAVDU V MALÍKU. PŘÍBĚH MĚ OKAMŽITĚ VTÁHNUL DO DĚJE A BYLO TĚŽKÉ KNIHU VŮBEC ODLOŽIT BEZ KONSTATNÍ POTŘEBY ZJISTIT, KDO JE VLASTNĚ VRAHEM.
Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
„Nic takového jako mravná či nemravná kniha neexistuje. Knihy jsou napsané buď dobře, nebo špatně. To je vše."
A tahle kniha je napsaná sakra dobře.
Heidi, děvčátko z hor
Johanna Spyri
Tak tu máme další kouzelný šťastný konec. Dílo je doplněno strašně krásnými ilustracemi, na které je radost pohledět. Například západ slunce v horách se mi strašně líbil. Je to taková něžná knížka, která pohladí na duši. Děj není složitý a v dětech může vyvolat zvědavost, se taky vydat na vycházku za nějakou tou divočinou. Rozhodně doporučuju, ať už jako pohádku na dobrou noc dětem nebo jako ukojení zvědavosti dospělých, kteří se chtějí podívat za švýcarskou přírodou.
Broučci
Jan Karafiát
(SPOILER) Do tohoto díla jsem se pustila se skepticismem, ale zároveň v mém srdci bojovala o místo zvědavost, neboť jsem o Broučcích a jejich morbiditě mnohé slyšela a potřebovala jsem se přesvědčit na vlastní oči (mozek). Musím říct, že po přečtení prvních stránek jsem myslila, že to dočíst nezvládnu, že nechat si vyplachovat mozek křesťanstvím bude pro mě příliš bolestivé, ale jak jsme se posunovali dále v příběhu, tak pro mě bylo snazší a snazší tuto křesťanskou propagandu akceptovat.
Velkým obratem byla pro mne velmi zarmucující romantická linka o Broučkovi a Verunce. Jejich povrchní známost mě chytla za srdce, ale zároveň mě nepřekvapilo, že Brouček nebyl dostatečný muž, aby dokázal vyhrát souboj mezi láskou a incelstvím. Prohrál, natloukl si, ale nejvíc si ublížil na duši. Verunka totiž nečekala, ne, Verunka se vdala a on na to musel přijít takovým ponižujícím způsobem. Nemyslím si ale, že ji skutečně miloval. Myslím si, že brečel jen kvůli tomu, že ztráta Verunky poranila jeho ego. Však neuběhlo ani pár hodin a on jako by na ni dočista zapomněl.
To mě k vede k části, kde byl Brouček zmanipulován si vzít Berušku. To se tak rodičům hodí vykašlat se na pravou lásku a nutit ho oženit se s holkou, protože je pracovitá. No jo, ale rodiče toho hodného děvčete jeho žádost také poslali k šípku, neboť jim připadal neschopný a zlobivý. Kdyby trvali na svém názoru, tak by všechno mohlo dopadnout jinak, ale ona se musela objevit femcelka Janinka, která začala vyhrožovat Kmotříčkovi, že pokud si jeho dcera nevezme Broučka, tak skončí jako stará panna stejně jako ona. Stejně nebylo vyhráno, protože Berušce se zase líbil hmyzák z roští, přišel jí více atraktivní, ale pomátli jí hlavu tím, že ten si ji vzít nechce a má si vzít toho, kdo zoufale stojí na jejím prahu, protože jinou možnost, než ji nemá.
A tak započalo šťastné manželství. Nebo započalo? V knize je napsáno, že Brouček na Berušku párkrát broukl a ona poté brečela. Byly to počátky domácího násilí? Co se dělo za dveřmi, ke kterým nás vypravěč nepustil? Brouček své ženě nadával za to, že nemají žádné děti. Z toho už jsem si chtěla začít vyvozovat, že je Beruška neplodná, ale hle! Jednoho se dne dítě z ničeho nic objevilo! A pak další a další… Přijde mi docela podezřelé, že zezačátku se do nějakého vyklíčení Beruška vůbec neměla, a posléze se objeví s deseti dětma. Nemohu to nechat být a musím se zeptat: Kde Beruška k těm dětem přišla? Je možné, že chtěla zakusit lásku brouka z roští? Šla se ošplouchat i do dalších vod? Byl Brouček skutečně neplodný? Kdo ví.
Jeden křesťan považuje Jana Karafiáta za Andersena, ale to, co se v díle dělo dál mě nutilo si vzpomenout na geniální umělkyni Agathu Christie. Postavy najednou začaly umírat přesně jako v jejích detektivkách. Bylo to stáří, co zapříčinilo smrt maminky? Nebo byla zavražděna? Co teprve kmotříček? Ten přeci zabit cizí rukou opravdu byl, ale co když považují za vraha nesprávného? Nejvíc mysteriózní je asi smrt staré panny, která si je na své posmrtné lůžko rovnou pozvala. Snažila se zahladit stopy? Kulhavé dceři našeho hlavního manželského páru vlastně prorokovala femcelství. Co když to je narážka na nějakou sektu starých panen? Co když jí ona polámala nohu, aby si ji označila? Tolik otázek, a tak málo odpovědí…
A co teprve záhadné umrznutí všech broučků? Nechlubili se náhodou, že mají dřeva ažaž? Můžeme si to vyložit jako lekci pro nás od autora, že nestřídmost a pýcha jsou jedni ze 7 hříchů a pokud budeme pokračovat v nestoudném životě, tak v zimě umrzneme. To je jeden výklad. Ten druhý je o trošku více paranoidní a nutí se nás tázat se: byla to sabotáž? Záviděli broučci z roští, že mají naši broučci tolik dřeva a vzali si ještě víc, než jim bylo dáno? Anebo se broučci provinili smilstvem a byli tak tupí, že dali ostatním víc dřeva, než bylo třeba? Samé otázky a jediná naše odpověď je, že Bůh to tak chtěl. Proč tedy věřit v něco tak krutého jako je on?
Broučci se snaží poučit svého čtenáře o tom, co je správné, ale jak bych mohla věřit knížce o hmyzu, že ví, co se morálně považuje za přijatelné. Doslova tam byla zabita sova a oni to ještě oslavovali, i když neměla žádný motiv k tomu jim ublížit. To mi přijde docela podlé, když se tam z malého kluka stal kněz kvůli tomu, že měl noční můry o tom, že zabil světlušku. Potom všem, co jsem napsala, musím dát tři hvězdičky, protože i když je to fascinující a nutí nás to přemýšlet, tak se přes tu křesťanskou propagandu přeci jen nepřenesu.
O myších a lidech
John Steinbeck
Krásná kniha o velkém přátelství s tragickým koncem. Příběh se četl moc hezky a rychle. Je tu perfektně zachyceno, jak se lidský sen může během chvilky rozpadnout.
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
J. R. R. Tolkien
Nádherný pohádkový příběh, za jehož přečtení jsem především vděčná letošní výzvě. Bylo mi ctí se společně s Bilbem protloukat světem autorovy fantazie a zažívat s ním všechna ta dobrodružství, která byla doplněna nádhernými ilustracemi. Tolkien byl v tomhle směru génius. Akorát mě kniha navnadila udělat si LOTR maraton, takže ted o mně nebude nikdo pár dní vědět:)
Revizor
Nikolaj Vasiljevič Gogol
Už uplynula nějaká doba, co jsem se u knížky takhle pobavila. Je to zábavné, čtivé a naprostá klasika, kterou byste si určitě měli přečíst. Ta práce, kterou to Gogolovi dalo napsat, se určitě vyplatila. Nádherné dílo.
Harry Potter a Fénixův řád
J. K. Rowling (p)
Chlapec, který přežil, je opět na scéně a spolu s ním i ten, jehož jméno nesmíme vyslovit. Fénixův řád je stejně úžasný jako knihy předchozí a předcházející a já nemám jedinou výtku. Snad bych jen chtěla změnit osud jedné mé oblíbené postavy, ale co se mělo stát, tak se stalo.
Líbí se mi vykreslené postavy a jejich pocity, líbí se mi záblesk do Snapeovy minulosti, ale jediné, co se mi nelíbí je to, že se tohle dobrodružství pomalu blíží ke svému konci (dokud si zase všechno nepřečtu znovu).
1984
George Orwell (p)
„Nejlepší knihy jsou takové, které člověku říkají, co už sám ví.“
Harry Potter a Tajemná komnata
J. K. Rowling (p)
Pokračování legendárního příběhu plného čar a kouzel. S odstupem let mě stále dokáže strhnout do děje a já tak prožívám dobrodružství s Harrym Potterem stejně tak, jako když mi bylo sedm.
Tajemná komnata je plná tajemství a záhad od začátku až do konce a spolu s oblíbenými hlavními hrdiny jsme na správné cestě je vyřešit. Pro mě je tam také velká dávka nostalgie a tím pádem nejde hodnotit jinak než plným počtem hvězd.
Harry Potter a Kámen mudrců
J. K. Rowling (p)
Kouzelný příběh Harryho Pottera, který v sobě ukrývá moje dětství. Některé věci vás nikdy neomrzí a já se budu ke světu čar a kouzel vždycky ráda vracet se stejným úsměvem na tváři, který mi kniha vykouzlila, když jsem ji četla poprvé.
Sophiina volba
William Styron
Nevím, co jsem vlastně čekala od Sophiiny volby, ale její provedení mě překvapilo a taky mi bylo po několik dní vítaným společníkem. Čekala jsem, že kniha bude více zaměřena na minulost, ale to, jak všechno bylo ve finále odvyprávěno a popsáno, mě nezklamalo, právě naopak. Všechny tyto pasáže tvoří dohromady to mistrovské dílo, které chytlo za srdce miliony čtenářů.
Je to silný emotivní příběh, ve kterém jsou popsána naprostá zvěrstva, která se děla ještě před pár desítky let na naší planetě, která jsou neomluvitelná a postrádají veškerou lidskost. Postavy tu jsou důkladně psychologicky vykreslené. Jejich osobité povahy si zamilujete a zároveň budete zdrceni nad jejich závěrečnými osudy. Možná se nad některými částmi, které sympatický jižanský spisovatel Stingo popisuje, pousmějete, ale některé vás svou temnou podstatou chytnou za srdce a možná si i popláčete. Tohle geniální dílo neboli příběh o ženě, která už žila jen napůl, nám bude už navždycky připomínat, jak hrůzostrašných věcí je lidstvo schopné.
Společenstvo Prstenu
J. R. R. Tolkien
Mít možnost nahlédnout do Tolkienovy mysli by měla být pro každého veliká pocta. To, co se v ní odehrávalo, je geniální, fantastické a naprosto nádherné. Nikdy mě nepřestane fascinovat, jak barvitý, temný a velkolepý byl jeho svět.
Tohle je příběh, který si připomínaly generace před námi a který se bude připomínat ještě desítky let po nás. Je to jízda, která nikdy neomrzí. Je mi ctí, že můžu čelit dobrodružstvím společně s Tím, kdo nese prsten, a jsem pyšná, protože tahle trilogie je jednou z nejkrásnějších věcí, co kdy stvořil člověk.
Zapomenuté světlo
Jakub Deml
„Přeju si jenom toho, aby ke mně nikdo nechodil, aby mne nikdo nenavštěvoval, aby mně nikdo nepsal, aby mně celý svět nechal na pokoji a jestli přece někdo mne miluje, aby si nechal svou lásku pro sebe a posílal mně jenom peníze.“
„Kdyby se mně všechny ženy celého světa vysraly na hlavu, odpustím jim tuto neslušnost pro jedinou ženu, která mně milovala, a mne, díky Bohu, milovalo více žen, ale nejvíce ze všech Pavla Kytlicová.“
Dílo, které je protkáno bolestí. Opravdu bolestné to číst. Taky docela schizo. S jistotou můžu říct, že Jakub Deml by miloval twitter. S jistotou můžu říct, že v mé hlavě neupadne do zapomnění.
„Není nic smutnějšího než lampa za bílého dne, kterou zapomněli zhasnout.“