roso.mak komentáře u knih
Takhle by se měla psát populárně vědecká literatura!
Neříkám, že to je lehké čtení, ale vzhledem k tématu to už opravdu jednodušeji napsat nejde. Samotnou myšlenku "zamrzlé evoluce" lze vyjádřit v pár odstavcích, ale bez toho kontextu okolo by se chápala těžko, takže vydržte a vzdělávejte se - k jádru se dostanete.
A pro ty, kdo nechtějí číst "omáčku", doporučuji úvod. Tam vám autor hned naservíruje návod, které kapitoly číst.
Nicméně pro mě, která se o evoluci lehce otřela v biologii a neodarwinismus by nepoznala, ani kdyby na mě upadl z velké výšky, byla omáčka nutná a velmi prospěšná.
A jako malý bonus - velice oceňuji autorovo občasné rýpnutí do způsobu akademického oceňování práce - velice s ním souhlasím.
Ach jo, to se to vládne Římanům, když je holka kus... Knížka je těžce odpočinková, hrdinové umírají přiměřeně situaci, nejsou černobílí, ani přehnaně supermanovští. Příjemné čtení.
Jsou tam logické díry hluboké jak díra na mamuta. Dobrá zpráva je, že mám přečtený i návazný díl a autor asi dostal vynadáno, tak je to domyšlené tam. Ale bude vám to možná kazit dojem ze čtení.
Druhá věc je, že je to zábavné až do cca 1/3 knihy, pak jsem četla jen každou 3. kapitolu (sledují se 3 postavy) a to mi ke štěstí stačilo. Čtení se tak pravda urychlilo, nicméně si nemyslím, že to byl autorův záměr.
Ale jo. Čte se rychle, pobaví. Asi by mě nakrklo, kdybych za tak krátký zážitek utratila tak hodně peněz, ale knihovnická průkazka snese všechno.
Slavná není jenom tak. Spíš než o nějaký propracovaný svět a příběh se jedná o varování. Ne o světě bez knih, ty jsou jen symbolem, ale o světě, kde se dobrovolně přestalo přemýšlet. Přečetla jsem jí během jednoho odpoledne a možná se k ní ještě jednou vrátím.
Dost bylo upírů s rozněžnělým srdcem, je tu sníh, mráz a Led. A taky spousta olova.
Nemohu si pomoct, tahle kniha mě chytla. Jsem fanda záhadně ztracených světů a drsných hrdinů, kteří nepíší básně a nevzdychají po křehotinkách.
Pulp fiction toho nejčistšího kalibru. Řežba a potoky krve se střídají s klácením holek na deset různých způsobů.
Obálka říká vše. Neříkejte, že jste nebyli varováni.
Hned na úvod se v otištěném dopisu Agatha dušuje, že nepůjde o její typické dílo, bo je to krvavé, aby se ukázalo, že je to samozřejmě naprosto typicky Agatho-Christiovsky překombinované. A vlastně jedna z jejích naprosto typických detektivek. Ale chtěla jsem se naladit na Vánoce.
Ano, kniha stojí na bizarních postavičkách hlavních hrdinů. Ano, humor je tím trochu prvoplánový. To ale neznamená, že jsem se dobře nebavila. A konec je příjemně napínavý, takže co víc si přát.
Kniha o tom, že na šifry a zámky je hlavně potřeba spousta dynamitu. A dobře sladěný tým, co ví, kam nešlapat.
A také o tom, že pokud jste nekromant, nádoba, do které ukrýváte své srdce, by se měla co nejméně podobat nočníku.
Ze začátku mě humor přišel příliš strojený a tlačený. A také děj zpomalovalo příliš mnoho popisů. Ale slibuji, že jakmile se dostanou na místo, tak se to velmi příjemně rozjede.
Prosím, nečtěte jeho knihy, neposlouchejte jeho podcasty
A HLAVNĚ MU PROBOHA ZA NIC NEPLAŤTE!
Prodává vzduch a mlhu za obrovské prachy ve stylu sbal se a vypadni. Velice doufám, že tu hranu zákona na které balancuje jednou překročí.
Naprosto skvělé. Nikdy bych neřekla, že paleo vědy mohou být tak poetické.
Hvězdičku navíc za českou autorku.
Přestože je kniha oficiálně ze série, je to samostatný román. Takže výhodou je, že se dozvíte, jak to nakonec dopadne. Nevýhodou je, že to není zas tak super napsaný.
Gradace zápletky je taková nijaká a vlastně dost vyšumí do ztracena. Na druhou stranu fakt hodně oceňuji, že autorka nelenila a zasadila příběh do reálné historie.
Odraz doby, kdy se mladá česká holka bez vzdělání snaží protlouct jako služka v německém Olomouci a jediný čeho se jí dostává je, že jí stará babka zneužívá proto, aby seancemi pobavila své přátele. A ani jí nenapadne, že bych za to měla platit, a je jí úplně ukradený, že by na to mohla holka umřít. Obávám se, že pro tehdejší dobu naprosto typické.
Ale dopadne to skoro až pohádkově, nebojte.
Hrozně moc se mi líbila autorova kniha "o Marťanech". Tak jsem se s nadšením pustila do této knihy a –
- narazila na knihu šovinistického kreténa.
Ze začátku to vypadalo dobře. Také sdílím autorovu touhu nechat děti dejchat. Pak jsem začala mít lehké pochybnosti a u kapitoly o kolečkových bruslích, jsem si vyloženě ublinkla. Přestože jsem knihu statečně dočetla, bylo mi opakovaně lehce šoufl z neustálého posílání žen do kuchyně (a tím se myslí doopravdy do kuchyně, ne make me a sandwich) a neustálé omílání o drsné, ale laskavé chlapské lásce a výchově.
Třeba proto, že doktor, který šije rozbité koleno bez lokálky, jenom proto, že zraněný má penis, je doktor, s kým by jsi měl popovídat nějaký odborník.
Třeba proto, že slečna použila sprostých slov a autor ji bez znalosti kontextu odsoudil na základě znalosti filmu Prázdniny v Římě. A vsadím se, že opodál nadávajícího mladíka, který tam určitě někde stál, protože,přiznejme si, sprostě klejeme všichni, minul bez povšimnutí.
Když jsem dočetla ke kapitole o tom, jak mužům chybí přechodové rituály, musela jsem knihu odložit a jít se mentálně vyzvracet. Autor totiž láskyplně navrhuje, že moderní přechodový rituál pro dívky by mohl být, aby s matkou šly společně koupit první menstruační pomůcky. Jako žena si nedokážupředstavit nic trapnějšího, než jít s matkou koupit vložky a ještě to oslavovat jako přechodový rituál.
Dokážete si to představit naopak? Že by otec šel s klukem do lékárny a tam svým mocným hlasem plným drsné lásky oznámil, že chce pár kondomů tady pro mladého, a pak se spikleneckým mrknutím oznámil lékárnici, že chlapec už měl totiž první poluci?
Anež budete argumentovat tím, že ženy jsou tam také za hrdinky, tak vás prosím, ať si laskavě povšimnete, že jsou. Ale protože jsou v kuchyni. Nebo protože se poučili po dlouhé sérii chybování.
A pokud budete argumentovat tím, že muži jsou tam také za neschopné, zkuste si povšimnout toho krásného tónu pohrdání, se kterým se autor od těchto mužů distancuje.
Naprosto geniálně napsaná kniha.
Anglická prudérnost, dobře vychovaná dívka a jedna vražda k vyřešení.
Slibuji, že se budete velmi dobře bavit, možná i nahlas smát.
Praha, ve které byste žít nechtěli. A v ní se brodí sračkami poslední dovopravdovej policajt.
(SPOILER) Je to trochu jako když píšete scénář pro Ulici. Musíte dát dohromady extravagantní lidi, nechat je chovat se mírně nelogicky, omluvit to alkoholem a zasadit do dramatického prostředí. Jen tak kniha pak neskončí dřív než začala.
Ze začátku se to dost táhne, pak je to chvíli super a pak... končí pár stran po odhalení mrtvoly. I když zločinů k odhalení je tam o hodně víc, to zase abych nekřivdila.
A chápu proč autorka skončila jak skončila, ale že by mě to uspokojilo, to zrovna ne. Autorka má potenciál, uvidíme s čím přijde příště.
Nevím zdali je to tím že kniha prostě není tak dobrá, nebo tím, že ke Gainmanovi jsem si nikdy nenašla cestu, ale přišla mi slabší.
Nejvíc mě při čtení asi bavilo sledovat, kde končí Terry Pratchett a začíná Neil gaiman a naopak.
Uf. Poslouchat tuhle knihu, kde je asi čtyřicet postav a všechny se jmenují podobně, jako audioknihu, je vážně zahul.
A ten konec? Magořina. Dopadli toho vraha, nebo nedopadli? Vůbec nevím, co si o tom myslet. Jako detektivka naprd.
Skvělá kniha, co se čte jedním dechem. Skoro by člověk nevěřil, že autorka nemluví z vlastní zkušenosti. I když sama jsem se nikdy do blízkého kontaktu s takovým dítětem nedostala, takže těžko budu hledat chyby, že.