roso.mak komentáře u knih

Po přečtení první třetiny jsem si říkala, co na ní všichni vidí. Když jsem četla dále, uznala jsem, že je kniha opravdu dobrá, ale pořád nechápu to obestření superlativy.

A konec? Nemám pocit, že by to byla ta nejlepší kniha, co jsem za posledních pár let přečetla, ale jsem si zatraceně jistá, že je to to nejlepší, co bylo za poslední roky napsáno u nás (alespoň co se beletrie týče).

O síle příběhu tu bylo napsáno mnoho a já se mohu jen připojit. Druhá věc, co dělá knihu tak skvělou, je autorčina schopnost nepoužít ani jedno slovo nazmar. Vypustíte jeden odstavec a kniha už nebude taková. Přidáte jeden odstavec a bude to pro knihu úplně zbytečné.

5 12.06.2018

Svět se dostává do nové dimenze průseru (omlouvám se, ale průšvih je prostě slabé slovo) a jen hrdina, co už si párkrát prošel peklem (nebo jadernou válkou, ono to vyjde nastejno) ho může zachránit. A protože má s sebou dvě baby jako křen, myslím, že má docela šanci.

Mnohem lepší než první díl. Ten stojí dost samostatně, když po něm nebudete chtít pokračovat, ničemu to vadit nebude. Tenhle díl ale skončil natolik napínavě, že už netrpělivě čekám, až se na mě dostane řada na jeho pokračování.

5 16.04.2018

Líbí se mi struktura knihy složená z mnoha příběhů, "vědeckých článku", novinových výstřižků, kterým prochází skrz naskrz velké varování a kritika mnoha stránek naší společnosti i historie. V konkurenci současných apokalyptických románů možná neobstojí, ne každému bude dnes vyhovovat "čapkovský jazyk", ale rozhodně dojem zanechá.

5 19.02.2018

No jo no, zas taková hitovka to nebyla. Anděl se mi líbil víc.

Dost to pokazilo to velkolepé drámo na konci, bez kterého by to nebyl ten správný thriller. Záporák se vynoří odnikud, na to, jak je závěr knihy holywoodský, motiv vraha je čistě náhodný. Detektiv je pořád stejně tlustý a geniální Mia by měla brát svého psychiatra vážněji. Kdybych si ji kupovala a ne půjčovala, byla bych dost zklamaná.

5 17.12.2017

Ano, je to patetické a cíleně dojemné, ale proč sakra ne?

Není nad to si přečíst jednou za čas nějakou pohádku. Nemusí vám sednout autorův styl vyprávění a je třeba se ze začátku trochu začíst, ale pak se to čte samo a čte se to rychle.

5 11.12.2017

Kniha pro ty, co si myslí, že ženě se nejlíp omluvíte, když to zadáte jako práci své sekretářce. Pro ty, kteří si myslí, že 10 dolarů na hodinu je naprostý pakatel, který s chutí vypláznou dané sekretářce a pro ty, kteří budou nadšení, že měsíc ježdění městskou v Buenos stojí jen trojnásobek toho co v Praze. Zkrátka a dobře, je to kniha pro zhýčkané zbohatlíky z US. Sorry , autore. Já beru trochu jinou mzdu. Asi se stanu vaší sekretářkou. Zadělávat lidem na rozvod by mi určitě šlo.

5 28.11.2017

Pozor, toto je filozofická kniha (lze také vyslovit jako s*čka, jsem si jistá, že každý porozumí).

Autor na 400 stránkách onanuje nad vlastnoručně vymyšleným naprosto nelogicky pojmenovaným termínem, aby z něj nakonec vypadla myšlenka velká jak zlatý exkrement: Lidstvo spěje do ráje zvaném liberální demokracie a až tam dospěje, tak nastane konec dějin (myšleno historiografie, ale autor si zřejmě myslel, že tohle zní víc cool - hodinky nebo holinky, že?), protože pak budou všichni žít tak šťastně a spokojeně, že se přestanou vyvíjet a nebude o co zaznamenávat.

Lidi nečtěte to, akorát se rozčílíte, že si vás tato kniha dovolila připravit o čas.

Tato kniha na mě nezapůsobila ani tak dokonalým detektivním dojmem, jako přesvědčením, že nikdy nebudu žít ve Švédsku. Protože z vedlejších epizodek dodávaných jako bonus k detektivnímu dvoupříběhu ve kterém jeden vyšumí do ztracena a druhý je natahován mírně za hranice čtenářovi pozornosti, mám neodbytný dojem, že Švédsko je země kde: banda teenagerů může držet 4 letou holčičku za nohy z nákupní galerie a nikomu to nepřipadá divné, natož aby zakročil, dospělého okamžitě zažalují, když se mladého kluka zeptá, jestli neví, kde je jeho sestra dřív, než se mu zahojí bebí na prdýlce, nehledě na to, že se ukáže je to malej vrahoun a umřou kvůli tomu dva další lidi. A hlavně, žádný z vrahounků za to nemůže, protože ani jednoho matka dost nemilovala.
To člověka akorát rozčílí natolik, že začne stranit nepříteli a doufá v co největší jatka.

5 25.02.2017

Ha, konečně něco po Pýše a předsudku, co se od této autorky čte stejně dobře. Obzvlášť se mi líbí srovnávání hrdinky a její pragmatičnosti s románovými hrdinkami té doby. To je konečně ten humor, který otrocky opsaný v každé anotaci všeho, pod čím je Austenová podepsaná a co nejspíše pochází z této knihy.
Rozhodně si musím přečíst tu slavnou Záhadu Udolfa, která je zde několikrát zmiňována a díky jejíž četbě hrdinka jedinkrát opustí svoji pragmatičnost ve jménu touhy po romantice.

5 08.12.2016

Smála jsem se nahlas. Dovedu se smát i potichu, ale nevím proč bych to dělala. Ať každý ví, že je to skvělá kniha.

5 08.09.2016

Ač jsem s Agátkou začala už v patnácti a dokonce jsem si dělala i seznam knih, abych věděla, co jsem četla a co ne, tuhle knihu se mi podařilo nějakým způsobem vynechat. A to byla škoda, protože je velmi dobrá. Agáta ke stáru sesbírala několik pěkných hlášek, které mě upřímně pobavily.

"Víte, někdy je trošičku mimo. Občas nerozeznává své příbuzné a posílá je pryč."
"To může být ve skutečnosti spíš prozíravost, než ztráta paměti," poznamenala slečna Marplová.

5 18.10.2015

Hned na úvod se v otištěném dopisu Agatha dušuje, že nepůjde o její typické dílo, bo je to krvavé, aby se ukázalo, že je to samozřejmě naprosto typicky Agatho-Christiovsky překombinované. A vlastně jedna z jejích naprosto typických detektivek. Ale chtěla jsem se naladit na Vánoce.

4 17.12.2024

Tahle kniha má dvě věci, po které mé srdce touží. Odpich a humor.

Už jsem četla příliš mnoho akčňáren, kde bylo popsáno každé švihnutí meče a každý pohyb nepřítele v domnění, že bez toho by se čtenář ochudil o napětí. Ve skutečnosti to zpomalilo děj a mě tím znudilo. Tahle autorka se ale umí hordama nepřátel prosekat tím správným způsobem.

A taky umí pobavit. Umí použít upíra místo děrovačky na formuláře a vysvětlit proč hyenodlaci nemůžou pít kafe a být u toho doopravdy vtipná.

4 13.09.2024

Příběh mě konstrukcí hodně připomínal Crichtonovu Sféru. Ale vůbec to neva.

Co va, je rozvlačnění děje v poslední třetině knihy. Samé zrdrhání a boje na dvou měsících zároveň a hezky do podrobna popsané. Jak lákalo to přeskočit. A víte co? Houby se stalo. Kdo zase umřel zjistíte záhy a víc netřeba.

Ale abych nebyla moc krutopřísná. Za mě supr nápad. Netypičtí mimozemšťané, uvěřitelní hrdinové a zajímavý a uspokojivý konec. Co víc si přát.

4 08.09.2024

Kniha mi trochu připomíná Kruh a Zrcátko. Jednak námětem, jednak tím, že je poměrně jednoduše sepsaná. Ale čte se to dobře, neměla jsem problém ji přečíst celou.

Ale na rozdíl od dvou jmenovaných, není cílem této knihy deprese, ale sranda.

Hlavní hrdina, se ne nepodoben Postavě k podpírání, snaží zbavit věci, o kterou nestojí. Ale zde nejde o kočku, ale o růžový vibrátor.

Tímto absurdním dramatem, kterým doprovází skupina solidně praštěných robotů, vás doprovodí i slušná dávka naprosto vážných zamyšlení o budoucnosti.

A také vědomí zděšení, které jsem v Zrcátku a Kruhu utěšovala tím, že lidé by to tak daleko dohnat nenechali.

Přiznejme si, že v Qualitylandu, už z části žijeme. Aneb, pročítal jste někdy někdo poslední dobou nějaké komentáře na sítích?

4 04.07.2024

Zakomplexovaná propagátorka tradičních hodnot píše na téma, jak to bude strašný, až ty feministky vyhrajou.

To pak budou všechny ženský chodit nenamalovaný a v teplákách a budou si vážit sami sebe a chudáci chlapy budou upozaďovaný a budou se na tyhle hnusný ženský muset dívat. A když jim to bude vadit, tak budou muset na převýchovu.

Jo, a jen tak mimochodem, je ještě navíc tahle kniha špatně napsaná. Příběh neexistuje, komplexnost světa neexistuje. Viditelně jen existuje spousta nenávisti která musela jít z autorky ven.

Povídky vyvážené kvality silně nevhodné pro vánoční čtení. Možná až na jednu dvě.

4 08.04.2024

Uf, ještě že jsem už nebyla z těch, co v tom museli studovat.

Ta část s taškou byla best.

4 17.03.2024

Zde je můj původní komentář, tak jak jsem ho sepsala předtím, než jsem zjistila, že autor je pěkný kretén:

"Jedina kniha, kterou potrebujete přečíst o výchově dětí.
Jediná kniha, kterou potřebujete přečíst o seberozvoji.
Jedina kniha, kterou potřebujete přečíst na téma: "jak být šťastný".

Tohle všechno tam je. Dobře zpracované s odrážkami, zvýrazněním a vším co si můžete přát, aby se to dobře četlo."

Kniha, která je příšerně slavná. Přitom je to taková strašná blbost.

Četla jsem po letech znova, se snahou pochopit, co na tom všichni vidí. Neobjevila. Vyřadila jsem jí z dětské knihovny a šoupla do knihobudky. Ať si tím psychicky ubližuje někdo jiný.