Roubas | Komentáře u knih | Databáze knih

Roubas Roubas komentáře u knih

1793 1793 Niklas Natt och Dag

Žrádlo. Chvíli trvalo, než jsem se začetl, mluva a jazyk jde ruku v ruce s rokem a dějištěm příběhu. Je úžasný, jak si autor vyhrál právě s reáliemi a detaily. Příběh jako takový ale v žádném případě není pozadu. Vrstevnatý děj, který není detektivkou v pravém slova smyslu jako spíše historickým románem o zločinu ze všech možných stran. Naprosto skvělá ústřední dvojice, ranař s dřevěnou rukou, nasáklý režnou a právník ztělesňující alespoň v rámci justičního systému zcela nadčasovou racionalitu. Možná, že toho hnusu, nemocí a beznaděje bylo chvílemi až moc. Sem tam jsem si řekl, že je to na efekt. Ale co, tu dobu těžko poznám líp než autor.
Ten příběh se do mě zažral jako do Wingeho tubera.

07.02.2021 5 z 5


Lars útočí Lars útočí Daniel Gris

Tohle je přesně čtení po dlouhym a únavnym dni, který vykouzlí úsměv na tváři. Není třeba přemýšlet, jen si užívat hlášky, Larsův cynickej pohled na svět, kde ale občas zasvítí notná dávka lidskosti, jednoduchou zápletku, občas nějakej ten upravenej ciferník a odkaz na film, co všichni známe. Doufám, že z Larse, i když mu je už přes čtyřicet, vyždímá autor co se dá, protože jak po druhym, tak třetim dílu, jsem skočil hned jak byl na pultech a zbytek odsunul na neurčito.

07.10.2020 4 z 5


Chladný den pro vraždu Chladný den pro vraždu Dana Stabenow

Jednohubka, které vládne především výborně představené prostředí indiánské rezervace a nejsympatičtější postava, Katina vlčice Obluda. Tohle prostředí zapadané sněhem, kde první soused je od vás deset kilometrů a všude jsou jen hory, sníh, lesy a zase sníh, je kouzelné a pro detektivku vytváří bezchybnou kulisu. Samotná zápletka je velice jednoduchá a celé pátrání mi přišlo spíše jako seznamovačka s postavami pro účely dalších pokračování, ale osobně už mám těch psychopatů plné zuby, takže obyčejné lidské pohnutky pro překročení zákona vítám. Je to především neokoukané, hodně se dozvíte o Aljašce a hlavní postava táhne, plus se k tomu pátrá a jezdí na sněžných skútrech. Za mě ano a doufám, že série bude co nejdelší.

22.06.2019 4 z 5


Údolí mrtvých Údolí mrtvých Tim Weaver

Tim Weaver je jednoznačně jeden z nejlepších autorů, co tu momentálně vycházejí. Jeho knihy jsou tlusté, díky Mystery Press i krásné a napěchované vším, naprosto vším, co krimithrillery musejí obsahovat. Raker je buldok, který když se zakousne, je radost sledovat jeho práci. Hezky důkaz po důkazu, list po listu, záznam po záznamu, dokud se krůček po krůčku nezačne rýsovat děsivé cosi. Výborně tu fungovala aura kolem úhlavního vrahouna, která doopravdy naháněla husí kůži, Healy je postava, která mi mohla mít vlastní knižní sérii a do toho z vás ještě dokáže Weaver dostat i emoce. Doufám, že Rakera požene případ od případu minimálně do důchodu, protože tohle je vážně radost číst.

01.03.2019 5 z 5


Špinavý kšefty na North Ganson Street Špinavý kšefty na North Ganson Street S. Craig Zahler

Promrzlá buddystory napěchovaná hláškama a cynismem, kterou jsem hltal písmeno po písmenu. Svět, který Zahler vytvořil, mi dokonale učaroval. Nejlépe, jak asi příběh mohu shrnout: Představte si příběh, kterému dával drsňáckou kostru Clint Eastwood, je zasazen do promrzlého Sin City a černý humor a cynismus „hrdinům“ vložil do úst již zmiňovaný Tarantino. Plus je třeba přidat notnou dávku násilí. Temná kriminálka, která si nebere servítky s nikým a s ničím. V rámci žánru jako zjevení. Mystery Press se zdají být zárukou kvality.

18.07.2017 5 z 5


Ďábel Ďábel Donald Ray Pollock

Vynikající atmosféra amerického venkova. Při čtení se mi vybavilo tolik amerických filmů, až jsem tomu sám nevěřil. Vynikající záporné a hlavně reálné postavy, které by se daly použít do několika dalších románů, se nám tady střetávají v jednom příběhu. Pro mě Arvin byl kladnou postavou, přece i dobří lidé jsou někdy nuceni páchat zlo. Pro ty, kterým přišla kniha odporná, zvrácená... Přece jste neotvírali knihu s názvem ďábel s tím, že tam bude jednorožec a duha ne?

31.12.2016 5 z 5


Muž jménem Ove Muž jménem Ove Fredrik Backman

Hořkosladká dokonalost. Smekám. To, jak autor dokázal barvitým jazykem, plným úžasných přirovnání popisovat obyčejné každodenní situace, jako je například pohled kocoura, je neuvěřitelné. Výborně a hlavně vtipně vystihl všechny možné neduhy dnešní společnosti. Troufnu si říct, že tenhle lidský příběh s velkým srdcem by si měl přečíst každý. Hlavně si k četbě nevařte espreso z nějaké šikovné mašinky, co máte doma. Protože se po pár stránkách, stejně jako já, budete stydět, že to vůbec pijete.

16.10.2016 5 z 5


Podivná doba Podivná doba Caimh McDonnell

Tohle jsem si fakt užil.
Perfektní paleta postaviček tvořící redakci novin Podivná doba, která své čtenáře pravidelně zásobuje zprávami o tom, jak domácí úkol sežral psa, nebo jaký hudební vkus má Satan.
Chemie mezi postavami funguje na jedničku a jejich cynické slovní přestřelky nemají chybu. Tahle partička, ale bude muset čelit nejen pomatencům, co jim volají a píší o tom, jak jim mimozemšťané zkoumali genitálie, ale to podivno tam venku dostane brzy mnohem reálnější a nebezpečnější obrysy.
Kupujte a čtěte, protože autor tenhle rok vydal už čtvrtý díl, tak ať se další díly objeví na pultech co nejdříve.

05.05.2024 5 z 5


Poslední léto ve městě Poslední léto ve městě Gianfranco Calligarich

Jedna z nejlepších knížek, co jsem četl.
Leo je klasickým antihrdinou s prázdnou kapsou a melancholickou myslí ploužící se Římem, pozorovatelem života jiných. Nelze mu přistoupit na "dospělý" život, postavit se zodpovědnosti a zařadit se do společnosti. Namísto toho si čte, chodí přepisovat mizerné články do sportovních novin (i když má navíc), pije, schází se s přáteli jen aby někde trávil čas. Poetika knihy mi připomněla Fanteho a jeho Bandiniho.
Z pochmurné apatie ho vytrhne Arianna, u které čtenář tuší, že by u Lea mohla zažehnout plamen, nebo jej definitivně uhasit.
U některých částí jsem se smál, u jiných smutnil.
Pokud tohle někdo napsal v šestadvaceti letech, klobouk dolů.
Poslední odstavec knihy je něco, na co se těžko dá zapomenout.

11.09.2022 5 z 5


Později Později Stephen King

Zábavná kniha, v níž hraje prim sympaťák Jamie a jeho vnímání každodenních peripetií dětského a později i pubertálního světa, a to hlavně vztah jeho matky a finanční problémy táhnoucí se za její literární agenturou, kterým se musí protloukat společně s nebožtíky. Duchům je občas nucen pokládat dost nepříjemné otázky.
Ten avizovaný horor sice naplno nepřišel, byť náznaky byly a nejedna studená postavička se dala využít k pořádně zlovolným skutkům. I tak si troufnu říct, že to příběhu nikterak neuškodilo.
Potěšilo mě naprosto neokoukané a černohumorné (možné) zdůvodnění Jamieho schopností.

26.07.2022 4 z 5


Trhlina Trhlina Jozef Karika

Achjo. Hodně jsem se na Trhlinu těšil, protože jsem si říkal, že málokterý příběh mi může víc sednout (trocha horor, "reálné" pozadí atd.), ale nebylo to úplně ono. Ta seznamovačka s úvodem, je hrozně dlouhá. Chápu, je to třeba, ale já mám rád, když si knihu užívám od začátku dokonce a nemusím se prokousávat 70% knihy k něčemu, co za to stojí. Konečná třetina byla vtahující, napínavá a chvílemi i poměrně děsivá, na druhou stranu jsem se nemohl zbavit pocitu, že by Igorovi jedna mezi oči hrozně slušela. Je problém, když vás vypravěč a hlavní postava bytostně sere.

17.10.2020 3 z 5


Norské dřevo Norské dřevo Haruki Murakami

Atraktivní román. Podivil jsem se nad "světovostí", kdy nebýt Tokia a japonských jmen, mohl by se odehrávat snad kdekoliv jinde na světě. Jediné s čím trošku zápasím je ten melancholický a depresivní podtón protkaný mladými roky všech postav. Mládí není trest, ale je pravdou, že zkušenosti, které postavy již v brzkých letech získaly jim nemohly na tváři vyloudit americké úsměvy.
Skvělé vykreslené charaktery, svěží dialogy, chytlavý styl a dostatečná hloubka sdělení. Co oceňuji nejvíc, je ta změna tónu přímo šitá každé z vedlejších postav. Zejména Naoko.

18.09.2020 5 z 5


Lars láme kosti Lars láme kosti Daniel Gris

Je sice pravda, že zápletka u dvojky není v podstatě jednosměrnou jízdenkou s několika zvraty, jako u předchozího dílu, ale nemůžu si pomoct, Larse jak láme kosti jsem si užil o trošku víc. Nevím, jestli je to díky krásné dívce, nebo podle mě větší koncentraci hlášek, ale Larsův vnitřní hlas mi tady byl ještě o kousek blíž. Nejvíc kvituju to, jak je to ořezaný na kost a že s Larse ještě stále není zabiják, který by stál hodinu pod sprchou a litoval se, co to právě udělal. Ten jeho striktní pohled na svět je fajn.

15.01.2020 5 z 5


Adresát neznámý Adresát neznámý Kathrine Kressmann Taylor

Krátký, za to působivý vykřičník ukazující děsivou přeměnu svobodně smýšlejícího umělce, ve fanatika jdoucího slepě v náruči rakoviny dvacátého století. Nikdy zcela neporozumím tomu, jak se někomu mohlo podařit vymýtit mozky tak velké skupině lidí a přetvořit je ve vlastní prodlouženou ruku se zbraní. Tahle davová hysterie a schopnost člověka, být zlou, krutou a zároveň jásající ovečkou ve prospěch čehosi, k čemu nekritický vzhlíží, je něco, co mě děsí.

07.11.2019 5 z 5


Krev je můj chleba Krev je můj chleba Laird Barron

Už dávno a nejspíše natrvalo, jsem utekl od detektivek o sériových vrazích, kde nonstop prší, všichni mají trauma a vraždy jsou uměle vykonstruované ukázky násilí, které mají šokovat davy nenáročných čtenářů ke knihám o svérázných hrdinech s vtipem na rtech, zjizvenou duší i tělem a těmi nejlepšími úmysly v těch nejhorších situacích, odehrávajících v perfektních kulisách zejména amerického podsvětí.
Všechny superlativy už přede mnou řečeny. Práce překladatele je neuvěřitelná, protože tohle byla naprostá radost číst se všemi odkazy a hrátky se slovy. Mytologie jako kdyby k mafii patřila odjakživa a kvůli štěněti bych byl možná taky schopen napáchat pořádnou paseku. Prostředí střídající bary, noční kluby, doupata mafiánů a neowesternová údolí, samoty s výhledy na pláně a zase jen pláně, to už mě máte na lopatkách.
Závěrem snad jen, že za ten týden, co jsme spolu strávili, se knize už zohýbaly rohy a abych pravdu řekl, kurevsky jí to sluší. Tak moc, že to bylo těžké loučení a mám chuť jí hned vzít na druhý rande. Ale počkám si na sestru od Černé hory, která už v USA sbírá pozitivní ohlasy.

08.09.2019 5 z 5


Sestup Sestup Tim Johnston

Atmosférický román o rodinném neštěstí s prvky thrilleru, ve kterém je právě atmosféra a prostředí plné hor a lesů jednou z ústředních postav. Tim Johnston kašle na moderního čtenáře, který chce patnáct mrtvol, šíleného vraha a otevřený konec pro desetidílnou sérii. Pomalu vypráví příběh o zločinu, který rozsekl rodinu na tři kusy a místo, aby sledoval vyšetřování, zaměřuje se na lidské charaktery pozůstalých, kteří tápou sami v sobě a nedokážou si jeden k druhému najít cestu. Charaktery nejsou dobré ani špatné, jsou jen lidé. Mají své chyby, slabiny a touhy. Dialogy jsou stručné a při tom nelze říct víc a vše se táhne v takové zasněžené, neowesternové atmosféře, kterou já osobně hltám stránku po stránce. Upřímně je mi smutno, že podobné knihy se hodnotí jako utahané a nudné, při tom právě TAKHLE se má vyprávět příběh. S citem.

18.11.2018 5 z 5


Hluboký spánek Hluboký spánek Raymond Chandler

Marlowe je řízek. Odjakživa mám pro podobné hrdiny slabost. No komu by neučaroval chlápek, který už málem zarůstá kytičkami a o pět minut déle se vášnivě líbá s krásnou ženou. A hlavně Chandler zvládne zápletku, kterou by dnešní autoři vyplivli na minimálně tři sta stránek, dát skoro na půlku. Jediné co brzdí, jsou ty popisy nábytku a podobně, což ale chápu, jelikož tenkrát se ještě popis vybavení domovů nedal shrnout pod slovo Ikea.

20.09.2018 4 z 5


Mrazivá hlubina Mrazivá hlubina Adrian McKinty

Pochopitelně se budu opakovat, když zmíním, že rozhodující předností Mrazivé hlubiny je dokonale přiblížená dobová atmosféra. Začátek mi učaroval, hlavně díky skvělému stylu. Krátké věty, často i bez přísudků. Uprostřed knihy jsem začal mít lehký problém s ukecaností a slabým pohybem děje. Druhá polovina mě ale opět chytla a Sean Duffy i přes svou podivnou náturu mi přirostl k srdci. Už vyhlížím četbu té druhé knihy s červenou obálkou.

29.07.2018 4 z 5


Nic není svaté Nic není svaté Dennis Lehane

Začátek mi příliš neučaroval a já si hlupák usmyslel, že čtu zatím nejslabší díl. Relativně jednoduše vypadající zápletka se sektou, či pochybnou církvi nabízející pomoc od žalu se mi prostě nepozdávala. Jenže Lehane celou mojí vizi toho, kam se případ může ubírat v klidu smáznul a střílel do mě jeden napínavý zvrat za druhým. Kenzieho klidné hlášky ve vypjatých situacích bych klidně tesal do kamene. Takže po třetí smekám klobouk nad tou ohromnou poctivostí příběhu, která mi u dnešních bestsellerových a hlavně prvoplánových thrillerů chybí. A hurá na dost možná nejlepší díl téhle série.

09.02.2018 5 z 5


Dotek temnoty Dotek temnoty Dennis Lehane

Pokud jsem byl u Černé nenávisti nadšený, nevím jak svoje pocity popsat u druhého dílu. Přibylo napětí, které šlo někdy až na hranu, možná za hranu, násilí a syrovosti a ubylo vtípků, protože hlavní postavy už nemůžou trousit hlášky s takovou frekvencí, protože se začnou pořádně bát. To dilema a ptaní se sebe sama, jestli má cenu se pořád hnát za spravedlností, když všude kolem je jen násilí, násilí a násilí, mě na tom baví nejvíc a Lehane v tomhle díle svoje postavy vyždímal až úplně kost, některé fyzicky, ale tu psychickou stránku zvládl na jedničku s hvězdičkou. Dost možná nejlepší krimi román, který jsem kdy četl.

20.01.2018 5 z 5