Roubas komentáře u knih
Čtenářsky přístupnější než ...s duší beadníka, ale pořád si udržující vysokou kvalitu. Útlá knížka pojednávající o vykoupení z mužské ješitnosti ve věku, kdy už je lepší sekat latinu, a ne si myslet, že mi život leží u nohou, protože činy před čtyřicítkou mají zpravidla horší dopad než ty ve dvaceti, o špatných mužských vzorech a i o tom, že domov v podobě skvělé ženy je něco, čeho si chlap musí vážit a starat se. Vzpomněl jsem si na Dobrého Willa Huntinga a mentorování starším, sečtělým mužem, ale Irovský v příběhu uhnul někam, kam bych to nikdy nečekal a to se mi líbí. Líbí se mi, že když se v knize nabízela sentimentální chvíle, přistála na papír nějaká hláška. Popichování do Mandrage, Lunetic, nebo Helenky Vondráčkové je k nezaplacení.
Díky Parkerovi začnu číst westerny. Appaloosa je výborná jednohubka s bohatým dějem, skvělými postavami, strohými dialogy a s motivem správňáckého mužského přátelství na život a na smrt. Víc si od těch cca 160 stran nejde přát.
Důstojné pokračování Zloby se vším, co dělá tuhle sérii kvalitní a konzistentní. Jen tak nějak pořád čekám, kdy se v Hunterovi probudí nějaká bestie, kousek pudu, agrese nebo něco, co ho dostane z té racionální, svědomité, klidné škatulky a on mi to ne a ne dopřát. Nezbývá než číst dál, protože tahle série neztrácí na atraktivitě, ba naopak.
Pokud máte rádi desky, muziku, detektivky, kočky, hezký holky, někdy jste něco sbírali, nebo alespoň jedno z toho, budete u tohohle románu vrnět blahem. Je to precizní jak z hlediska formy, zápletky a zvratů, přes smrtelné hrdiny, od začátku do konce. S Nevadou by asi pátral rád každý chlap.
Chlapi šetřící slovy posedávají na verandě salónu. Místo žvástů raději střílejí, ale ne bezdůvodně, pádí se po odpovědích proč a kdy můžou, kdy se to hodí a kdy už na to asi "zákon" není. Na těch pár stran dějově bohatý western, který mě dialogy, prostředím a absencí zbytečných keců potěšil, jako dlouho nic. Tohle je radost číst.
Rozhodně zajímavý vhled do jednoho zcela nepochopitelného případu plného odporných lžích, který vyvrcholil masakrem. Možná bych v některých místech trochu více přitlačil na pilu, na druhou stranu tenhle typ knih vyžaduje žurnalistický chlad a odstup. Zrovna se dočítám, že ten pán je už na svobodě. Něco je vážně špatně.
Perla. Vynikající styl, podmanivá zápletka, odpovídající rozuzlení, tajemno, film a spousta nepodbízejících se názorů a postojů k životu, zejména k tomu, jak to z něj pořádně vymačkat. Ta přitažlivá žena, co to napsala, je ďábel.
10/10
Achjo. Hodně jsem se na Trhlinu těšil, protože jsem si říkal, že málokterý příběh mi může víc sednout (trocha horor, "reálné" pozadí atd.), ale nebylo to úplně ono. Ta seznamovačka s úvodem, je hrozně dlouhá. Chápu, je to třeba, ale já mám rád, když si knihu užívám od začátku dokonce a nemusím se prokousávat 70% knihy k něčemu, co za to stojí. Konečná třetina byla vtahující, napínavá a chvílemi i poměrně děsivá, na druhou stranu jsem se nemohl zbavit pocitu, že by Igorovi jedna mezi oči hrozně slušela. Je problém, když vás vypravěč a hlavní postava bytostně sere.
Carter je ďábel, čtu ho roky a snad jen jednou jsem pocítil lehké zklamání. Ti co ho čtou, přesně ví, čeho se jim dostane, protože tahle série nepolevuje, standardy se nemění a pořád je to pekelná jízda. To, že ani u devátého dílu tenhle chlápek neztrácí dech je skvělé a doufám, že Hunter ještě pár těch zlosynů hrající si na Bohy přechytračí, a pošle do chládku.
Tohle je přesně čtení po dlouhym a únavnym dni, který vykouzlí úsměv na tváři. Není třeba přemýšlet, jen si užívat hlášky, Larsův cynickej pohled na svět, kde ale občas zasvítí notná dávka lidskosti, jednoduchou zápletku, občas nějakej ten upravenej ciferník a odkaz na film, co všichni známe. Doufám, že z Larse, i když mu je už přes čtyřicet, vyždímá autor co se dá, protože jak po druhym, tak třetim dílu, jsem skočil hned jak byl na pultech a zbytek odsunul na neurčito.
(SPOILER) Nadčasové, podmanivé, strhující, děsivé, odporné a zlé. Tahle kniha nepopisuje nic víc než čiré Zlo, které člověk je schopen stvořit, uctívat a udržovat pro pocit moci. Potvrzuje fakt, že moc je nejsilnější drogou současnosti, která hýbe světem.
Dějiny je třeba chránit, udržovat na papíře i v mysli, protože lepší poučku do budoucna nenajdeme. Orwell s neuvěřitelnou přesností tušil, kam se společnost ubírá. Naše země svého Velké bratra měla a proto se stále divím, že se ještě všechny třešně nerozšlapali na kaši.
Čirá bezmoc ze zmíněného vymazání všeho. Člověk nemůže nic předat, nic vytvořit, v něco sám věřit, někým být. Lidský duch zašlapán do země. Osud horší než smrt.
"Může se jim poskytnout intelektuální svoboda, protože nemají intelekt." Fuj.
Kvalitní detektivka z neokoukaného amišského prostředí, ve které jsou všechny postavy policejního týmu civilní, uvěřitelné a v zásadě velice sympatické. Zápletka je krásně jednoduchá a pátrání se nese v duchu staromódního vyslýchání, procházení starých složek a neustálého cestování. Ke konci kniha stopu po stopě umně zvyšuje napětí až k výbornému rozuzlení, které je zcela logické a není tam žádná překombinovanost.
Atraktivní román. Podivil jsem se nad "světovostí", kdy nebýt Tokia a japonských jmen, mohl by se odehrávat snad kdekoliv jinde na světě. Jediné s čím trošku zápasím je ten melancholický a depresivní podtón protkaný mladými roky všech postav. Mládí není trest, ale je pravdou, že zkušenosti, které postavy již v brzkých letech získaly jim nemohly na tváři vyloudit americké úsměvy.
Skvělé vykreslené charaktery, svěží dialogy, chytlavý styl a dostatečná hloubka sdělení. Co oceňuji nejvíc, je ta změna tónu přímo šitá každé z vedlejších postav. Zejména Naoko.
Vtipný a dojemný průvodce pokřiveným 20. stoletím z pohledu dvou lidí, kteří toho za život stihli až dost. Zásadní výsadou je, že Třeštík netlačí na pilu. Nechce čtenáře přehnaně dojímat a vynášet své rodiče do nebe jako hrdiny své doby. Naopak, je to celé psáno střízlivým nadhledem a jakýmsi nehodnotícím odstupem. Zároveň je kniha hluboká a intimní i ve své neukecanosti. A to je kumšt.
Strhující ve své jednoduchosti a civilně mrazivé reálnosti. Což o to, divný svět a lidé to jsou, ale také jsou z masa a kostí, nedělí se na vítěze a poražené, ani hrdiny a šmejdy, jen si ze života ukrajují den po dni, občas hůř, občas líp, občas se střílí a občas jsou u toho drogy. Být takhle knížka více ukecaná a ironická, podezříval bych Tarantina, že na tom má podíl.
A to nemluvím o tom, jakou chuť jsem dostal hodit si někde na koš se železnou síťkou.
Další portrét města, které válcuje zločin a ulice jsou plné jazzu. Celestin je ve vytváření věrohodných kulis a autenticitě popisu reálií vynikající a když k tomu přidáte zápletku z pohledu tří osob, tři různé zločiny, Al Caponeho, dobu prohibice a všechny tyhle kouzelné ingredience, vyjde vám další parádní kniha. Snad jen nutno podotknout, že utahané New Orleans se všemi těmi močály mi bylo blíže, než sluncem spražené mrakodrapy Chicaga. No nic, už se těším do New Yorku.
Atmosférický a pomalý psychologický thriller vyprávěný naprosto poctivě a se vším všudy, ale bohužel maličko zdlouhavě. Zápletka není ničím novým, jen prostředí, minimum postav a pár lokací z něj dělá nevšední a sevřenou exkurzi do duše muže, který přišel o všechno. Mít to o 100 stránek méně, není zcela co vytknout. Pro milovníky krvavých thrillerů to bude sáhnutí úplně vedle.
Poctivá detektivka. Musím souhlasit s ohlasy, že více než samotnou zápletku jsem si užil ty různorodé postavičky, které se na stránkách rojily a zasahovaly do ústřední zápletky, která byla výborně promyšlená a nakonec to bravurně zapadlo do sebe. Jack Irish je obyčejný chlápek, co občas udělá v dílně stůl a občas po něm jdou lidi z těch nejvyšších pater a hlavně není hrdina, spíše se zdá že se k tomu všemu nachomýtl omylem. Rozhodně naděje pro další dobrou sérii.
Shakespearovsky tragická a epická gangsterka.
Čtu tady o patosu a nereálnosti. On je to román, ne zápisky mafiána. A ještě komentář se spoilerem na konci, achjo.
Lehane je mistr v kulisách a epičnosti a osudovosti dialogu. Není divu, že z jeho knih jsou tak skvělé filmy.
Soudní drama a dva psychologické romány v jednom. Jeden představuje zločin jako devastující sociální událost, která vrhne na možného pachatele a jeho okolí usvědčující rozsudek dávno před tím, než začne samotný proces. Lidi jsou fascinováni neštěstím a negativními věcmi, ale zákonitě z nich mají strach a chladně se od všeho takového distancují. Jen fascinovaně roztáhnou žaluzie a s rozšířenými zorničkami to sledují, aniž by kdy byli schopni onu fascinaci přiznat a podat pomocnou ruku. Druhý psychologický směr příběhu ukazuje, jaké děsy, pochybnosti, slepou naději a běsy nese role rodiče, vliv na manželství a na osobnosti rodičů, pokud je tak samozřejmá nevinnost jejich potomka od základů ohrožena.
Vynikající román.