Roubas komentáře u knih

Trochu mě mrzí, že jsem film viděl už několikrát, takže jsem nemohl díky hlavní pointě dostat pořádnou facku. Spíše než jako oslavu anarchie, vidím největší sílu knihy v kritice kultury lidského ducha v naší moderní, urychlené a hrozně stresové době. Takže nesouhlasím, že když všechno zničíme, vytvoříme poté lepší svět, protože si myslím, že doba jde dopředu, jen lidé a jejich bídné charaktery jí tlačí zpátky k pravěku a to Palahniuk vystihl přesně. Bohužel, jak se dočtete v zajímavostech, nebo v doslovech, může být podobná kniha pro slaboduché jedince vynikající inspirací. Když už nic, tak to alespoň podtrhuje jak temné a sugestivní dílo autor stvořil.

13 19.10.2019

Chlapské přátelství až za hrob, atraktivní a do detailů promyšlená zápletka a živé postavy hozené mezi slušné množství zvratů, napínavých i akčních scén. Hrozně z toho na mě dýchal Lehane, ať už třeba Tajemná řeka nebo Dotek temnoty (asi tím barem). Na tohohle mistra mu chybí jít ještě víc na dřeň, ale drsnou školu má v malíčku a pohybuje se s jistotou mnohem staršího autora.

6 12.10.2019

Těžká kniha. Těžko hledat několik málo slov, jak ji charakterizovat, či popsat, bez toho, abych řekl všechno, nebo jen opakoval názory, které již padly. První slovo, které mě napadá je sugestivní. Protože tyhle řádky vás dostanou přímo do pekla, o kterém nikdo z nás nemá ani sebemenší představy, netušíme, čím trpěli, kolik bolesti překousli, a co všechno a jak moc hluboko jim válka brala. Mladí kluci, kteří nedostali šanci pořádně žít, a pro které se mládí a naděje na normální život stala něčím vzdáleným a neuchopitelným. A i to jim nakonec většinou bylo sebráno. Jediným světýlkem je tu záblesk přátelství, poctivého a chlapského.

21 01.10.2019

Pro příběhy o outsiderech mám slabost. Mají svá pevně daná pravidla a většinou dokáží naplnit očekávání, pokud nejsou přehnaně vysoká. Klasická šablona, kdy právník po škole dostane hned jako druhý případ obrovsky sledovanou kauzu a vše jde proti němu.
Z průměru tuhle útlou knížečku tahá Brigham, který mě dokázal bez problému okouzlit svým někdy klidným a nemluvným projevem a po chvíli horkokrevným a dočista nerozumným návalem emocí.

8 29.09.2019

Generační výpověď? Horko těžko. Spíše každodenní útrapy mladého muže, který není schopen se problémům postavit čelem. Něco to v sobě má, to vyhoření, tesknost, apatii ke světu, ale to nestačí. Podsouvací du-forma je v pořádku, na druhou stranu u tohohle typu knížek by čtenář mel soucitit s postavou a zejména ji dočista chápat. Já si jen říkal, tak s tím kurva něco dělej a to není dobře.

Stejně jako u předchozích dvou románů, které jsem od pana Searlese četl i tady je hlavní výhodou neotřelá hlavní postava, které je obyčejná, se všemi strachy a naivitou (zde hlavně z důvodu mládí), která si ale čtenáře získá naprosto bez problémů i přes velké množství kotrmelců, chybných rozhodnutí jen z čistého šlechetného, čistého, ale bezpochyby naivního záměru. Výborně pracuje se zločinem jako s kulisou a ne hlavním motivem. Jediné s čím mám problém je spoiler na zadní straně obálky. Za to bych vzal možná kladívko na prstíčky.

4 12.09.2019

Už dávno a nejspíše natrvalo, jsem utekl od detektivek o sériových vrazích, kde nonstop prší, všichni mají trauma a vraždy jsou uměle vykonstruované ukázky násilí, které mají šokovat davy nenáročných čtenářů ke knihám o svérázných hrdinech s vtipem na rtech, zjizvenou duší i tělem a těmi nejlepšími úmysly v těch nejhorších situacích, odehrávajících v perfektních kulisách zejména amerického podsvětí.
Všechny superlativy už přede mnou řečeny. Práce překladatele je neuvěřitelná, protože tohle byla naprostá radost číst se všemi odkazy a hrátky se slovy. Mytologie jako kdyby k mafii patřila odjakživa a kvůli štěněti bych byl možná taky schopen napáchat pořádnou paseku. Prostředí střídající bary, noční kluby, doupata mafiánů a neowesternová údolí, samoty s výhledy na pláně a zase jen pláně, to už mě máte na lopatkách.
Závěrem snad jen, že za ten týden, co jsme spolu strávili, se knize už zohýbaly rohy a abych pravdu řekl, kurevsky jí to sluší. Tak moc, že to bylo těžké loučení a mám chuť jí hned vzít na druhý rande. Ale počkám si na sestru od Černé hory, která už v USA sbírá pozitivní ohlasy.

11 08.09.2019

Silná kniha. Krásně napsané. O síle přátelství a světle v životě válkou poznamenaného muže, kterým se stala láska k ženě. Věřím tomu, že právě utrpení a zmar dokážou zformovat ty nejlepší z nejlepších. Je mi jasné, že kdyby EMR nebyl ve válce a neviděl všechny ty hrůzy, nemohl s takovým citem a empatií popsat milostný vztah mezi mužem a ženou a zároveň vzdát tak obrovskou poctu mužskému přátelství.

22 06.08.2019

Bohužel. Těšil jsem se. Jsem fanoušek, ale prostě to tam není, a i kdybych hodně hledal, tak není co. Nedozvěděli jsme se nic nového, a celá kniha je ať dějově nebo co se postav týče hrozně povrchní. Zvraty jsou průhlednější než mořská hladina v těch nejdražších destinacích, dialogy kostrbaté a postavy nesympatické a jejich reakce na určité situace mnohdy hodně naivní a nelogické. Takže pokud jsou v plánu další prequely, tak doufám, že se jich chopí mnohem schopnější autor, protože tohle není ani letní čtení. To je natahovaná slohovka ze střední bez jediného zajímavého obratu.

10 27.07.2019

Druhý díl, stejná kvalita. Je to černohumorná a především drsná jízda na plné obrátky, kde mrtvoly padají na zem po tunách a mlčenlivý Kurtz, i když někdy polomrtvý, vyvázne a všechny ty padouchy, i když jedním je i on sám, nechá míle za sebou. V prvním díle se více hláškovalo, zatímco tady Simmons přitlačil s temnější atmosférou, postavami i problémy. To ale samozřejmě není na škodu. Jde se na třetí.

13 24.07.2019

Když pominu dokonalé postavy, se kterými se v úvodu důkladně seznámíte, aby jim čtenáři pak celou dobu mohli držet palce a sledovat jejich pátrání, které v roce 1919 spočívalo v x nachozených kilometrech pro jedinou informaci, výborně vyprávěný příběh, protože celý případ byl poměrně zamotaný a každý chytl jinou stopu, tak autor ho přednesl skvěle a naprosto srozumitelně, tak největší vypovídající hodnotou o kvalitě je, že jsem tudy chodil. Chodil jsem deštěm bičovaným New Orleans, ve kterém se vzduchem mísí jazzová hudba, rasová nenávist a plíživý strach z přízraku se sekyrou beroucí životy, zatímco mě zrovna ulicí míjí mladý Armstrong, možná o pár ulic dál si mafie vyřizuje účty a z protější strany ulice na mě s nadějí v očích zírá pár prostitutek.

9 07.07.2019

Neuvěřitelný tah na bránu, barvité postavy, výborný humor a všechno, co si od drsné, béčkové gangsterky v áčkovém obalu přeju. Joe Kurtz je řízek, do kterého bych se zamiloval, i kdyby mi snad právě vymlátil polovinu zubů. Tohle je přesně ten typ příběhů, u kterých se usmívám blahem a mám radost, že tohle byl teprve rozjezd a další dva díly mě očekávají s otevřenou náručí.

13 28.06.2019

Jednohubka, které vládne především výborně představené prostředí indiánské rezervace a nejsympatičtější postava, Katina vlčice Obluda. Tohle prostředí zapadané sněhem, kde první soused je od vás deset kilometrů a všude jsou jen hory, sníh, lesy a zase sníh, je kouzelné a pro detektivku vytváří bezchybnou kulisu. Samotná zápletka je velice jednoduchá a celé pátrání mi přišlo spíše jako seznamovačka s postavami pro účely dalších pokračování, ale osobně už mám těch psychopatů plné zuby, takže obyčejné lidské pohnutky pro překročení zákona vítám. Je to především neokoukané, hodně se dozvíte o Aljašce a hlavní postava táhne, plus se k tomu pátrá a jezdí na sněžných skútrech. Za mě ano a doufám, že série bude co nejdelší.

12 22.06.2019

Pohodový a příjemný román, který vypráví o nepříjemných a zavržení hodných věcech. Ze zbohatlíků a smetánky, co neví jestli druhou jachtu, nebo vilu a tlachají o rádoby světových tématech s umělým úsměvem na jinak mocí znuděných tvářích, se mi taky dělá blbě. Klub má zajímavou a jednoduchou formu, kdy se sází na na kraťoučké věty a žádnou zbytečnou popisnost. Hans si vás svým svébytným charakterem rozhodně získá na svojí stranu hned během úvodní kapitoly. Postup zápletky se dá brzy prokouknout, ale i tak jsem četl bez rozmyslu dál a dál. Příjemná knížka na dvouhodinové volno během dne.

4 18.06.2019

Každý má pravděpodobně autora, kterého nekriticky obdivuje a jeho knížky vynáší do nebes. Můj bude Weaver. Čtvrtý díl drží tempo se svými parťáky, i když zápletka možná není tak atraktivní jako u předchozích třech dílů, pořád se jedná o akční thriller, s výbornými, zejména vedlejšími postavami a konečně i s nějakými informacemi o Rakerovi a jeho životě. Jediné co mi nejde do hlavy, že i ti nejděsivější chlapi s hutnou aurou zla kolem sebe dokáží od Rakera dostat bez problému na budku.

10 16.06.2019

Backman již v Medvědíně ukázal, že nehodlá žádné z hlavních postav dopřát dokonalý a snadný život. Co v prvním načrtl, v druhém díle dokonale dokreslil, jelikož hrdinové jsou nemilosrdně semleti novými událostmi a vystaveni nejtěžším životním zkouškám. Styl je jednoduchý, neuvěřitelně čtivý a dokáže na půlstránkové scéně vycucat ze čtenáře tolik emocí, na které je jindy třeba půlka příběhu. Je to o lidech, o nás všech, děsech a běsech, přátelství, lásce, naději, rodičovství, o snaze někam patřit a něčím být, o těžkých životních ztrátách. Desítky malých příběhů v jednom velkém. Je tam prostě všechno v kulisách lesů a jezer a jednoho sportu, ve kterém hrajeme My proti Vám. Klidně si přečtu ještě pět knih z Medvědína, nebo bych prosil alespoň jednu.

19 23.05.2019

Renčín si výborně hraje se slovy, odkazuje na jiné autory, či filmy a na začátku rozehraje neotřelou zápletku, u které jsem měl radost, že netuším, jakým směrem mě v příběhu vezme. Bohužel jsem relativně brzo začal tušit, jak se to s hlavními hrdiny doopravdy má, což právě tu počáteční originalitu sráží. Závěr mě tedy nepřekvapil, ale byla z něj cítit velice intenzivní, až hororová atmosféra. Za mě velice povedený český thriller, který má světové parametry.

14 23.05.2019

Nejistota, obavy, čekání, láska, psaní, naděje, boj se sebou samotným, dlouhé dny vyplněné prázdnem, ale hlavně dobrota, protože jestli něco v Arturovi bylo ukryto pod tím vším jednáním, odmítáním, vztekáním, byla to dobrota.

4 19.04.2019

Za jeden den jsem Ztraceného slupl a musím uznat, že budu co nejrychleji potřebovat další. Ztracený jede ve vyšlapaných kolejích, kdy Raker zachytí několik stop, které se zvětšují a zvětšují, aby se mohli krásně proplést a detail po detailu naplnit potenciál hrůzostrašného případu, protože autor je studnice dokonalých a temných případů a v dnešní době jeho zápletky působí o to více originálněji. Healy je sebedestruktivní buldok, který je pro mě ale mnohem zajímavější figurou než samotný Raker. Nemůžu se pořád ubránit pocitu, že toho o něm nevíme tolik, kolik by jsme si po "třech" dílech sérii zasluhovali. I tak to stačí, aby thrillerový fanda v mém nitru tleskal ve stoje a křičel "další díl".

9 10.03.2019

Tim Weaver je jednoznačně jeden z nejlepších autorů, co tu momentálně vycházejí. Jeho knihy jsou tlusté, díky Mystery Press i krásné a napěchované vším, naprosto vším, co krimithrillery musejí obsahovat. Raker je buldok, který když se zakousne, je radost sledovat jeho práci. Hezky důkaz po důkazu, list po listu, záznam po záznamu, dokud se krůček po krůčku nezačne rýsovat děsivé cosi. Výborně tu fungovala aura kolem úhlavního vrahouna, která doopravdy naháněla husí kůži, Healy je postava, která mi mohla mít vlastní knižní sérii a do toho z vás ještě dokáže Weaver dostat i emoce. Doufám, že Rakera požene případ od případu minimálně do důchodu, protože tohle je vážně radost číst.

12 01.03.2019