Roubas
komentáře u knih
Sladké navždy
George P. Pelecanos
"Samozřejmě nebyl do Donny zamilovaný, aspoň mu to tak nepřipadalo. Ale nechtěl ji tak rychle ztratit. Nebo to možná bylo jen proto, že nechtěl prohrávat."
Další skvělý román. Washington pod rouškou kokainu a drogových obchodů, kde se dvanáctiletí kluci protloukají ulicemi se zbraní a pytlíčky drog, protože lepší budoucnost je nečeká. A v tomhle světě se pohybují plastické postavy se svými démony všedních dnů, které chtějí jen přežít a sem tam si pro sebe uloupit kousek štěstí. Tuhle špínu ulic a marnivost lidských osudů dokáže Pelecanos popsat asi jako málokdo.
V kleci
Ellison Cooper
Atraktivní thriller, který přesně ví, co je třeba přisypat, aby fanda do patologicky narušených magorů otáčel stránky do nočních hodin. Sériový vrah, co zavírá holky do klecí, FBI, nějaký ten exkurz do neurologie a behaviorální analýzy, mytologické výjevy a pes jako nejlepší přítel člověka.
Vhodné dílko, jak proložit čekání na nového Cartera.
O psaní: Memoáry o řemesle
Stephen King
Nejsem jeden ze zarytých fanoušků, četl jsem od Kinga pár knížek. Ale tahle má něco do sebe. První, biografickou část jsem si užil asi nejvíc. Je tam krásně řečeno, že úspěch neroste na stromě a pokud jo, tak kurevsky vysoko a musíte za ním lézt pěkně dlouho. Rady ohledně procesu psaní, nebo samotné výstavby textu, jsou jednoduché, věcné a dají se skvěle aplikovat. Hlavně dokážou jakýkoliv text vytáhnout o úroveň výše.
Útlá, ale obsahově velká knížka pro všechny fanoušky Kinga, nebo pro všechny, co někdy sedli k počítači, nebo k bloku a zkoušeli naškrábat něco vlastního.
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Dobře vedené rozhovory, bez hodnocení, soudu, nebo umělého hledání senzace. Každý o téhle zemi slyšel, všichni víme, že je to peklo. Přečtení téhle skvělé knihy mi ale ukázalo jak obrovskou bezmoc, hlad a šikanu ze všech stran lidé v Severní Koreji prožívají.
Někde lidé denně bojují o holý život a někde pláčou, že jedno léto nemůžou k moři.
Něco, co by v jednadvacátém století už dávno nemělo mít místo. Bohužel má.
Bezměsíčné noci
P. J. Parrish
Taková ta detektivka, která nepotřebuje šokovat poslední větou, stavět z vyřezaných srdcí sošky nebo dávat dohromady detektivka s palicí vraženou v lahvi od whisky. Poctivý román z amerického jihu, kde rasismus chodí ulicemi. Maloměsto se všemi démony ve skříních, kde si lidi vidí do talíře, ale na potkání se na sebe i tak usmívají od ucha k uchu.
Louis je sice klasický zarputilý mladík s pořádným zápalem pro spravedlnost, ale ve všech situacích je jeho chování uvěřitelný a čtenář mu jde na ruku zcela přirozeně. Škoda, že další knížka je až 5. díl série. Přesně ten typ krimirománu, který už vymizely a při tom mají to největší kouzlo.
Bahnitá pole
Hillary Jordan
Americký jih je pro mě popkulturně nevyčerpatelná studnice skvělých příběhů, osudů v těžkých podmínkách, kde se nosí rasismus, předsudky a tvrdá práce. Bahnitá pole jsou teskným, pomalým a psychologicky těžkým příběhem, kde ani tak nejde o spád, zvraty, jako o atmosféru a denní chleba tamních obyvatel. Tne do rasismus, obou světových válek, těch směšných pánů, co si na hlavu cpali prostěradla a života na farmě. Velký příběh v malém kabátě.
Ten, kdo stojí v koutě
Stephen Chbosky
Útlá knížečka o tom, že stačí mít kolem sebe pár dobrých lidí, aby i sebehorší trauma dostalo nafackováno. O tom, že nevadí, když někdo nechce dostávat lidi do postele, nebo se necítí připravený. O zapojení se, žití.
Šedé duše
Philippe Claudel
Román, který vám poeticky, krásným jazykem a jemně vrazí ránu přímo do břicha. A potom ještě jednu.
Smutné město
Ross Macdonald
Úvod naprosto strhující. Weathera s batohem a pár dolarama vyhodí kamion v rodném městě, jako válečného veterána. Dvaadvacetiletý ranař chce, aby mu otec dohodil práci, ale po příjezdu zjistí, že jeho otec je už dva roky po smrti. Někdo ho zavraždil a nad městem vládne šeď podsvětí. První kapitoly jsou bezchybné. Každá je věnována jiné vedlejší postavě, od které se hlavní hrdina snaží získat informace, přičemž mu poctivě slouží dokonale a upřímně prořízla huba a železné háky. Postavičky jsou rozmanité, kouzelné a odráží to nejhorší, co dokáže svět korupce, drog a mafie vyplyvnout na zemský povrch. Následuje notná dávka akce. Jen se závěrečným rozuzlením mám lehoučký problém. Ne, co se logiky věci týče, ale formy. Rád odpustím.
Cestou špendlíků nebo jehel
Zuzana Říhová
Poetická, cynická, thrillerová, folklórně hororová a psychologická kniha. Česká vesnice jako hnusný, zlý organismus. Nepříjemný a plíživý literární zážitek. Čtete, čtete a víte, že se nic dobrého nestane, nemůže stát. Vzpomenete si na Kytici, na Strašáky s Dustinem Hoffmanem. Vynikající.
Kříďák
C. J. Tudor
Jazykově jednoduché, úderné a hravé. Příběh bezpochyby zajímavý, ale ne až tak originální, jak by člověk čekal. První polovina, zejména kapitoly z dětství hlavního hrdiny, mě vtáhla bez sebemenšího zaváhání. Postupem času mi přišlo, že příběh malinko ztrácí dech. Jako největší mínus vidím, že jsem se na konci o nikoho nebál a napětí nějak zapomnělo potichu zaťukat na dveře. Poslední kapitola výborná.
Neznáš mě
Imran Mahmood
Čekal jsem mnohem víc. Když potlačím očekávání, musím uznat, že kniha odsýpá sama, není problém se začíst a dostat se do kulis Londýnských gangů, ale to je asi tak všechno. Polemika o vině a nevině, mezerách v justičních systémech, výši trestů bude vždycky aktuální. Je to systém vytvořený lidmi, ač je vnímán jako nějaká objektivní jistota, každý jedinec vnímá podobné otázky jinak a hlavně, jinak na ně odpovídá. Je málo vachrlatějších pojmů než spravedlnost. Tahle kniha bohužel nepřináší do tématu nic nového, nezůstane čtenáři v hlavě na dlouhý čas a bohužel vyšumí stejně rychle, jako tisíce podobných soudních procesů. Skutečnost bývá jen jedna, je to slet událostí. Problémem bývá ji dokázat.
Poslední polibek, co za něco stál
James Crumley
Z tohohle bude moje srdcovka. Naprostá slast. Možná rok mi nic takhle nesedlo. Možná dýl.
Bohužel cena odpovídající dvěma panákům whisky nedlouho po vydání dává tušit, že se na další cestu s C.W. Sughruem český čtenář nevydá.
V doslovu je řečeno vše v pár slovech: Crumleyho nečtete kvůli zápletce...čtete ho pro jeho postoj psance.
Temné léto
Dan Simmons
Z Temného léta sálají ingredience, které mám rád jak v knihách, tak filmech. Parta kluků, nekonečné léto, svoboda a nějaká ta záhada. Seznamovačka je dlouhá, důkladná, ale i tak bych ji pokrátil. Postupem času se s postavami ztotožníte a budou se vám opouštět jen těžko. Hororové scény tu, alespoň za mě, nehrají prim, jelikož strach s nimi u většiny čtenářů asi nepřijde. Jde o přátelství, dobrodružství, soudržnost a vzájemnou pomoc. Jediné co mě trochu zarazilo, byla odvaha celé party, kdy se hlavní postavy v situacích, kdy jim jde opravdu o život, chovají, jako kdyby zrovna jen tak z nudy hráli na schovávanou.
Lars pod palbou
Daniel Gris
Lars zase válí. Co se detektivní zápletky týče, je tohle možná nejpoctivější díl.
K té jeho práci soukromého očka toho ani moc nepotřebuje. Panáka, štěstí, náhodu i smůlu, pěsti a sešívačku.
Muž bez minulosti
Tim Weaver
Obrácená strana zápletky, ale i tak stejné schéma a stejná kvalita. Kouzelné kulisy ostrovů, starý zločin, pátrání fotka po fotce, článek po článku a rozhovory s lidmi, prostě to, co pro mě dělá literární bádání po pravdě atraktivní. Snad to jen na konci střihnout o něco dřív.
Večeře
Herman Koch
Výborně zvládnuté psychologické drama obracející z několika stran problematiku potomka a pachatele zároveň. Jednoznačně v každém, kdo se dostane na konec probudí otázku, co bych dělal já. To si asi můžeme říkat všichni, ale realita by nám nakopala prdel a snad se ani nikdy u nikoho nedostaví. Nejvíce bych vyzdvihnul gradaci, postupné odkrývání temných historek, motivů a náznaků, a vypravěče Paula, který se umí dostat pod kůži už jen tím, že některé jeho myšlenky jsou řekněme "společensky nepřijatelné", na druhou stranu se přistihnete, že s ním souhlasíte a nevíte, jestli se máte stydět nebo si rázně říct "No a co!". Trošku mi na konci haprovala proveditelnost určitých skutků a tím i malinko logika, ale to se v literárních vodách beletrie u takhle dobře zvládnutých příběhů odpouští.
Případ Collini
Ferdinand Von Schirach
Strohý styl kvituju v každé knize. Případ Collini je rozhodně společensky, zvlášť v Německu soudě podle dodatku, příběhem potřebným. Němci si tu nacistickou jizvu ponesou ještě hodně dlouho. Možná, že je to dlouho, ale ta rána ještě pořád hnisá a hnisat bude. Každého určitě někdy napadlo, že oko za oko a kulka za kulku, v některých případech prostě má něco do sebe.
Vetešník
Jess Kidd
Stejně jako v Živlu autorka výborně balancuje mezi humorem, napětím a dramatem. Někdy dokonce jen na několika řádkách. Zápletka je zajímavá, prostředí originální, ale největší předností jsou zajímavé figurky, jejich neuvěřitelně barvitý popis a charaktery. Živel to není, bohužel, ale i tak je Kiddová nevšední úkaz s obrovským talentem. Po další knize opět skočím.
1793
Niklas Natt och Dag
Žrádlo. Chvíli trvalo, než jsem se začetl, mluva a jazyk jde ruku v ruce s rokem a dějištěm příběhu. Je úžasný, jak si autor vyhrál právě s reáliemi a detaily. Příběh jako takový ale v žádném případě není pozadu. Vrstevnatý děj, který není detektivkou v pravém slova smyslu jako spíše historickým románem o zločinu ze všech možných stran. Naprosto skvělá ústřední dvojice, ranař s dřevěnou rukou, nasáklý režnou a právník ztělesňující alespoň v rámci justičního systému zcela nadčasovou racionalitu. Možná, že toho hnusu, nemocí a beznaděje bylo chvílemi až moc. Sem tam jsem si řekl, že je to na efekt. Ale co, tu dobu těžko poznám líp než autor.
Ten příběh se do mě zažral jako do Wingeho tubera.
