Roux komentáře u knih
Páni, číst tuhle knihu byla neskutečná jízda. Přirovnala bych to k sezení v autě vedle Amelie Sachsové. Samozřejmě film jsem viděla již před několika lety a bohužel kniha se mi do ruk dostala až teď. Rozhodně nezasvěceným doporučuji napřed knihu, potom film, ve kterém toho spousta chybí a plno věcí je tam jinak. Zážitek ze čtení musím napřed pořádně vstřebat a než se tak stane, několik dní mi to bude vrtat v hlavě. Daever mi touto knihou ukázal, že za přečtení stojí i jeho ostatní díla. Už se na ně těším
Kniha se jako vždy dobře četla, příběh dobrej i když už začíná být moc předimenzovanej. A tak nějak mi Sookie připadá jako běhna pro nadpřirozené bytosti....
Hůmor Gabrielle, který je vám servírován na začátku je dle mého velmi povedený. Bohužel se později vytrácí. Knížka má pěkné svěží tempo od kterého se těžko odtrhnete. Konec je velmi předvídatelný. Rozhodně je to knížka, která stojí za přečtení
Abych pravdu řekla, tak jsem myslela, že tu hysterii Nory budu snášet líp... Bohužel. Jednu hvězdičku dávám za snahu a druhou za posledních pár stránek. V některých pasážích jsem se tedy opravdu ztrácela a pak mě to vyfluslo tak, že jsem nevěděla v čem jedu
Jak už to tak bývá, film se vůbec nedává srovnávat s knihou (ačkoliv výkon Cameron Diaz byl výborný). Bohužel nemám děti, tak si ani nedovedu představit, co bych v této situaci dělala. Co by se mi honilo hlavou a co všechno bych byla ochotna podstoupit, abych zachránila své dítě. Jodi Picoult Vás opět naproto vtáhne do děje tak, že knihu budete s nelibostí odkládat (pokud ji rovnou nepřečtene najednou). Na jedné straně máme těžce nemocnou Kate a na straně druhé Annu, která dospěla dřív než měla. Asi je každému jasné, jak to nakonec dopadne. Rozhodně knihu doporučuji. I těm, kteří viděli film, jelikož kniha je naprosto odlišná. Pár dní Vám snad nedá spát.
Knížka Vás sice nedostane počtem stran, ale za to celkem hezky zpracovaným příběhem. Někdy si myslíme, že někoho skutečně známe, na povrchu vše působí tak jak má být, možná až příliš dokonale. Čím hlouběji pronikáte, tím větší zděšení Vás čeká. Neodpustím si jednu lehce spoilerovou poznámku: Lidi, kteří tady kritizují jak by se zachovali v této situaci jinak: Vy jste v ní byli? Když jste v klidu a máte čas přemýšlet nad tím co by jste v dané situaci udělali, rozhodujete se jinak než ve stresové situaci. A někdy Vás hlava uvězní natolik, že nevíte jak dál.
Za mě velmi podařené dílo.
V poslední době se severskýma detektivkama roztrhl doslova pytel. Dovolte mi říct především jednu věc: Vážení autoři, kvantita, není kvalita. Druhá knížka ze série Holger Munch asi nebude patřit mezi mé favority. Přišlo mi to všechno tak trochu přitažené za vlasy. Vadilo mi, jak se neustále opakují fakta z první knihy (např. mám umřít, nemám umřít. Pojď, Mio, pojď.) a nejen ty (Sedmnáctiletá dívka. Camilla Greenová. Pentagram. Peří. Chceš se sejít?) Jedna z hlavních vyšetřovatelek neustále na chlastu (Harry Hole - už mi nepřípadáš tak divnej) a lécích. Chápu, že se tyhle detektivy snaží polidštit a ukázat, že všichni máme své problémy, ale spíše mi to příjde jako zbytečné natahování. Některé pasáže, ty opakující se, jsem přeskakovala. Chtěla jsem dát dvě a půl hvězdy. Nejdou. Takže to strouhneme na dvě.
Celkem pěkná knížka, ovšem zda se mi celkem přeceňovan a stále mi na ni bohužel něco nesedí. Některé pasáže bych zcela vynechala, třeba dlouhé pasáže viz. Erikuv útěk. Docela jsem se těšila, ale lehce mě zklamala. Příště asi budu dlouze přemýšlet, zda si od tohoto dua přečtu i další.
Pěkně vykreslené posapokalyptické Čechy. Jsem ráda, že se u nás začínají prosazovat tihle autoři, i když je to braková literatura. Na druhou stranu rozhodně neurazí. Nejlepší je opět konec. Každopádně celkově mi SPAD přišel horší než Lovci a o dost lepší než Hustý nářez. I tak dávám opět stejné hodnocení.
Zřejmě jsem čekala něco jiného. Základní myšlenka je velmi pěkná UI, která řídila celou loď, je nyní uvězněna v "obyčejném" lidském těle. Žene ji touha po pomstě. Ale jak již bylo řečeno: Je to kniha o pití čaje, počítání sekund a gestech.
Knížka není špatná, ale celkem mi to připomínalo Lovce od Kotlety a ti se mi líbili výrazně víc. Nebylo tam dle mě tolik zbytečných momentů a v případě Tekutých krystalů jsem se někdy musela nutit dál do čtení. Pokud je tohle dle některých uživatelů nejlepší od Heteši, tak mě snad ani moc neláká zbytek jeho tvorby. Celkově dávám pánům stejné hodnocení.
I já se přidávám mezi ty, kterým se kniha velmi líbila. Dovedete si představit jak vůbec silný musí být člověk, který se vyléčí (bez léků)? Jak řekl jeden psychiatr:"Kdybych prožíval to co schizofrenici, taky bych se zbláznil."
Druhý díl má opět krásnou kresbu. Ale jde v něm především o politiku Sto osmi draků a zabijáky, kteří se snaží svrhnout Freemana. Tu nahou vnučku původních vůdců si mohli odpustit. Už se zde vytrácí alespoň lehký děj. Je to spíše uskupení několika událostí.
Poprvé jsem se s Freemanem setkala před několika lety ve filmové podobě. Příběh vraha, který roní slzy nad svými obětmi mě chytl za srdce. Ti, kteří hledají ve Freemanovi intelektuální hranici s hlubokým příběhem budou zklamání. Je to syrový příběh, ve kterém se budou vyžívat spíše muži (ačkoliv mě jako ženě se zamlouvá taky). Násilí, vraždy, sex a lehce zvrácená láska. Další příklad toho, že manga skutečně dětem do ruk nepatří (a nemá v oddělení pro děti co pohledávat, čehož jsem bohužel byla svědkem na vlastní oči). Výborně nakreslené. Freemanovo dračí tetování je úchvatné.
Ani nevím jak ten komentář začít. Celý svět má autorka hezky vymyšlený, řazení vidoucích do řádů atd. Jen hlavní hrdinka mě pořád ještě příliš neoslovila. Knížka mě začala bavit až na konci. První myšlenkou bylo, že ten se jí skutečně povedl a je to naprostá bomba. Pak jsem nad ním začala asi příliš přemýšlet a teď se pouze ptám: Proč? Ano, pokud vyjde třetí kniha, přečtu si ji. Ale opravdu spíše ze studijních důvodů.
Drsný příběh, drsné prostředí. Začátek je trošku zdlouhavý, ale poté se od příběhu jistě neodtrhnete. Tajně jsem doufala, že to skončí trošku jinak. I tak rozhodně stojí za přečtení.
Ačkoliv jsem začala jinak pohlížet na orky a dokonce si za ně i zahrála, nic to nemění na faktu, že kniha je spíše nudná. Jediná ze světa Warcraft, kterou jsem četla, ale určitě i poslední. Tohle mě opravdu příliš nenadchlo. Chyběl tomu pomyslný náboj.
Řekla bych, že kvalitně je na tom Sanctum stejně jako Ritus. Pohodové čtení, tak od poloviny mi nedávalo spát, takže jsem odsouvala vše stranou jen, abych mohla knihu dočíst. Konec byl lehce překvapiví - do jisté míry jsem to tušila, ale trošku jinak. Doporučuji tedy stejně jako první díl.
Plné čtyři hvězdy a to ze dvou důvodů. Do příběhu z 21. století jsem se nemohla ze začátku začíst. U 18tého to šlo lehce od začátku a vždycky jsem se na něj těšila. Potom se příběh odehrává jak po másle a nakonec mě lehce zklamal konec. Původně jsem chtěla dát plný počet hvězd, ale na začátku a konci podle mě hodně záleží. Knihu doporučuji všem milovníkům fantasy, historie a vlkodlaků.
Rozhodně musím říct, že se Åsa, co se psaní týče, vyvíjí. První kniha, Sluneční bouře, byla jen špičkou ledovce a postupovalo to až k Oběti Molochovi. Počítám s tím, že napíše další knihu podle toho jaký byl konec a já se na ni budu určitě těšit.