Rowana komentáře u knih
Místy hodně naturalisticky podaná detektivka ze středověku, která nepostrádá napětí ani překvapivě momenty. Pánové vyšetřovatelé se s ničím moc nemažou, a rozhodně si nenechají tancovat po hlavě. Připouštím, že i při zvolené míře surovosti mohlo být vykreslení násilností i mučení mnohem explicitnější, prostor na to rozhodně byl. Má zhýčkaná dušička kultivované, přecitlivělé Evropanky 21. století je vděčná, že ji autor přemíry podrobností přece jen milosrdně ušetřil. Posloucháno audio, jako první setkání s autorovou tvorbou.
Laskavý humor a pohled na život s nadhledem, to je přesně to, co jsem do ouška pustit potřebovala a co jsem také dostala. A konečně už vím, k čemu je například dobrá taková puberta.
Už dlouho se mi u knížky po dočtení poslední stránky nestalo, abych jen stěží odolávala nutkání, že si ji ihned potřebuji přečíst znova. Tahle romantika mi prostě sedla - prostředím, postavami, zápletlou, způsobem vyprávění i stylem humoru.
Příjemná laskavá romantika s droboulinkou skoro detektivní minizápletkou, či spíše záhadou (bráno velice nadneseně). Krásně vykreslená islandská příroda, úplně jsem dostala chuť vrhnout se do honby za polární září.
Po audioknize jsem sáhla ze zvědavosti pod vlivem seriálu. Obojí mě nadchlo. Velice vtipné vyprávění o soužití jednoho anděla a jednoho démona. Srovnání s Petronelem a Uriášem z českého pohádkového prostředí se mnohdy přímo nabízelo. A jezdci apokalypsy - naprostá nádhera. A pekelný pes? Miláček. :-D Bavila jsem se opravdu hodně. Celé vyprávění má svou zvláštní nepodbízivou hloubku a nebrání se dotknout mnohých choulostivých témat v naší společnosti. Určitě jsem neslyšela naposledy.
Na mě hodně intenzivně působil hlavně začátek knížky. Vyprávění je protkané úvahami o životě, o filozofech, filozofii, dobře pracuje i s psychologií. Řeší velké i malé otázky výčitek a věčného "kdyby". Je to velice silná knížka, která zpracovává v celkem milém příběhu choulostivé téma úzkostí, deprese a sebevražedných (nejen) myšlenek. Přála bych si, aby byla o pár stránek delší, abych se dozvěděla, co bylo dál, kam hrdinku její rozhodnutí zavedla. Ale vlastně vyprávění příběhu skončilo právě včas a za mě jediným správným způsobem. Pravděpodobně už se ke knížce nikdy nevrátím, ale dlouho ve mně bude rezonovat.
Vyprávění o dětství, začátcích herectví i dlouhé životní etapě pod vlivem fenoménu Harryho Pottera. Podáno velice milou, laskavou a často i vtipnou formou. Tom se však nebrání ani vzpomínkám na své hříšky a životní selhání. Zejména kvůli posledním kapitolám mohu knihu doporučit všem, kteří tápou a občas se ztrácejí sami v sobě. Velice přívětivou a přirozenou formou jsou podaná i životní období spojená s psychickými i jinými problémy.
Teorií jsem měla několik. Pravda v hrubých obrysech mi blikla úvahami poměrně ze začátku, ale pod tíhou dalšího děje jsem ji zapudila jako scestnou, takže na konci mě dokázala znovu dostat. Knihu jsem poslouchala v audioverzi, a načtená je skvostně. Doporučuji.
Příběh je z mého pohledu mrazivý, přesto ne extrémně drastický v popisech, označila bych ho za ideální pro čtenáře, který chce začít číst thrillery a ještě s tím žánrem nemá moc zkušeností.
Autorka poutavě popisuje skvělou spisovatelku, až mě mrzí, že si od Verity nemohu ve skutečnosti nikdy nic přečíst (krom jejího životopisu).
Rozhodně doporučuji k přečtení. Není proč váhat. Když už nic jiného, dozvěděla jsem se i, co jsou v první pomoci jen mýty a na co se soustředit doopravdy. Navíc vhled do zákulisí, jak záchranka funguje - super.
Naprosto skvělé čtení. Zpočátku pro mě bylo trochu náročnější se začíst, ale po několika stránkách, kdy už došlo na vyšetřování a bližší poznávání společnosti, to bylo skvělé. Hlavní hrdinka Beatrice i její spoluvyšetřovatel byli sympatičtí, každý svým ojedinělým (místy mírně otravným) způsobem. Rozuzlení jsem začínala tušit někdy v poslední třetině, ale ani maličko mi to nevadilo. Protože celý ten příběh nestál a nepadal pouze s vyšetřováním. Naopak byl hodně založený na interakci dvou hlavních postav, jejich výměnách názorů, špičkování, vzájemné nedůvěře a mírné tendenci toho druhého podceňovat. Opravdu fajn čtení. Těším se na pokračování.
Krása domu je nezměrná, jeho laskavost nekonečná. Piranesi jako milované dítě Domu žije v jeho síních, obdivuje jeho sochy, tak jak si Dům zaslouží a přeje. Vnímá Dům jako svůj domov, ač jiný by jej mohl nazvat snad i žalářem. S Tím druhým se věnují vědeckým výzkumům. Jsou to důležité výzkumy a přínos Piranesiho je pro Toho druhého nenahraditelný. On ví, že se nejmenuje Piranesi, to Ten druhý mu tak říká. Ale on sám ví, že je milovaným dítětem domu. Ať už se v tom zvláštním a neobvyklém roce, kdy albatros přilétl do jihozápadních síní, stalo a stane cokoliv, tohle se nikdy nezmění. Kdo by si někdy nepřál v zoufalství usnout, aby se pak probudil s radostí a byl ve svém životě šťastný. Žít v souladu s Domem a přílivy a odlivy moří v jeho stěnách, ve společnosti mnoha ptáků a být milovaným dítětem Domu. Trochu snová, mezi řádky trochu děsivá, ale velice poutavá a krásná kniha, která v sobě vězní zvláštní příběh člověka, který na světě poznal všech patnáct lidí, kteří kdy žili, a nebojí se potkat a poznat ani šestnáctého, který se objevil. I se všemi následky, které s sebou přítomnost šestnáctého člověka v síních Domu přináší.
Užila jsem si nejen zdravý romantický příběh dvou dospělých lidí, který bylo příjemné sledovat i se všemi drobnými nedorozuměními a usmiřováním. Ale též něžně vykreslenou scenérii irské krajiny, lidí, jejich mentality, lásky k vaření a jídlu (opět). Ačkoliv tentokrát nebylo zmíněno, opět ze stránek knížky a popsaných interiérů dýchá pohoda a kouzlo hygge. U knížky se dá krásně odpočívat, relaxovat a věřím tomu, že jednou budu mít chuť se k tomuto příběhu opět vrátit. Nutně potřebuji navštívit Dublin.
Poslouchala jsem jako audioknihu, kterou mohu vřele doporučit. Do poslední chvíle se mi nepovedlo odhalit, jak se vyprávění zvrtne. Sympatické mi byly všechny tři hlavní představitelky - mámy, které právě svá doposud doma hýčkaná dítka poprvé předaly nějaké vzdělávací instituci a hned od prvního dne musí čelit nestandardním situacím. Knížka otvírá mnoho zásadních společenských témat, která ze školky přetékají do světa dospívajících, a zejména dospělých. Témata, o kterých se svými přáteli běžně nemluvíte, zvláště pokud se týkají přímo vás. Je tak strašně těžké si říct o pomoc.
Mohu doporučit a jsem zvědavá i na seriálové zpracování.
Laskavé jednoduché pravdy o životě, sebepřijetí a přátelství (a zákuscích).
Nejprve jsem se na knížku nesmírně těšila, pak s rostoucí mediální masáží přišly obavy, které narůstaly a narůstaly. Tudíž má očekávání velice klesla. Což je asi dobře, protože tak měla knížka šanci mě v dobrém překvapit. Příběh a hlavně draci se mi moc líbili. Připouštím, že občas jsem nad hlavní hrdinkou i jejím blízkém i širším okolí kroutila hlavou a obracela oči v sloup. Občas bych s ní zatřásla, aby se trochu probrala. Ale v celkovém pohledu jsem si příběh moc užila, nějakého překvapení (vedle klišé) jsem se také dočkala a pokračování netrpělivě vyhlížím.
Poslouchala jsem jako audioknihu. Tak nějak hned od začátku jsem tušila jeden ze základních zvratů, či háčků v příběhu. A bylo velice zajímavé sledovat, jak se jedna z hlavních postav nezadržitelně řítí do vlastní zkázy. A jak bych podobný osud nikomu nepřála, nedokázala jsem v sobě v tomto případě vůbec vykřesat lítost. Závěrečné rozuzlení by pro mě bylo překvapením (nebýt místních spoilerů), nevím zda bylo nutné. Ale nevadilo mi. Knihu (i v audio verzi) mohu doporučit. Plyne rychle a při poslechu jsem měla stále pocit, že potřebuji víc a víc.
Příběh má kouzlo. Hypnotické, sugestivní kouzlo. Je to příběh o příbězích. Krutých surových pohádkách jako z dob "našich" předků, bez cenzury, bez příkras.
Láká vás vodní svět, jeho obyvatelé? Jste okouzleni příběhy o mořských pannách, rusalkách? A co třeba kelpie? Zapomeňte na Ariel i malou mořskou vílu. Chcete bohatství a moc? Smlouva s mořem má své vábivé kouzlo, cena je však vysoká. Hodně vysoká. Neplačte, že ji nechcete platit. Neboť smlouvy se dodržovat musí.
Po dočtení jsem byla jako uhranutá, přála jsem si trochu víc. Časem se nejspíš skutečně vrátím. Protože mámivý je nejen zpěv sirén.
Docela síla. První polovina vyšetřování únosu, na jehož pozadí se vykreslují znepokojivá úskalí internetu a sociálních sítí. Zvláště pokud rodiče u svých dětí neznají či odmítají vidět míru. Druhá polovina se zabývá následky - je jiná, ale neméně působivá. A ten konec?! Doporučuji.
Terry Pratchett byl v pravdě novodobým renesančním člověkem. Byl ochoten se pustit prakticky do čehokoliv, co ho zaujalo a zajímalo. A svůj život skutečně žil a prožil. Rob Wilkins nám o jeho životě podal neuvěřitelně čtivé svědectví - Terryho život je vlastně pratchettovským románem sám o sobě. Prostě úžasný, plný. Podaný velice vtipnou, čtivou, přístupnou formou. Poslouchala jsem jako audioknihu a pan Vondráček svým přednesem dodal vyprávění o životě tohoto člověka nepopiratelné kouzlo. Poslouchala jsem a nesčetněkrát jsem litovala, že jsem svět Zeměplochy neobjevila a nezamilovala si dřív a že jsem se ještě zavčasu nedozvěděla o pravidelných setkáních fanoušků v Anglii. Vypravila bych se tam bývala? To by mě opravdu moc zajímalo.
Druhou polovinou životopisu již hodně prokvétá Terryho nemoc. Je o ní psáno velice otevřeně a zároveň velice citlivě. V posledních kapitolách jsem řvala jak želva.
Mrzí mě, že Terry Pratchett nestihl dopsat svou autobiografii a tudíž skončila i se všemi jeho ostatními nedopsanými texty pod robustní masou těžkého parního válce. A jsem moc ráda, že po většinu jeho spisovatelského života po jeho boku pracoval Rob Wilkins, jeho asistent a přítel - a že tedy máme životopis Terryho Pratchetta v jeho podání. I s poznámkami pod čarou.
(Pozn. čtenářky: Pět hvězdiček je v tomto případě naprosto nedostatečné ohodnocení.)
Podezírala jsem kde koho. Zajímavě napsané i rozvedené. Od poslechu jsem se nemohla odtrhnout.