Rudykri komentáře u knih
Před čtyřmi lety jsem četl anglický originál v paperbackové verzi a nyní jsem si objednal i českou verzi, protože biografie sbírám. Upřímně řečeno, jsem českým vydáním zklamán. Sice je v pevné vazbě, ale čtenář je ochuzen o všechny fotografie včetně často vtipných Brucových popisků.
Protože se můj komentář netýká ani tak obsahu knihy, jako spíš formy českého vydání, nechávám bez hodnocení.
Kromě popisu dětství a kytarových začátků, oceňuji hlavně Davův pohled na jeho působení v Metallice (nebo spíš jeho vyhazov). Vzestup a život Megadeth ve stínu Metalliky je také zajímavý, stejně jako trable s jednotlivými muzikanty, ale ten konec mi prostě do celého konceptu knihy nesedí.
Skvělé čtení, povinnost pro každého fanouška IM, ale zajímavá může být i pro fanoušky rocku/metalu obecně. Doporučuji
U žádné knížky jsem se nezasmál jako u této. Vyzdvihuji český překlad, protože na tom má svou zásluhu a přitom dílo překladem nijak neutrpělo. Víc netřeba říkat.
Věřím tomu, že v roce 1993 to musela být pecka se dostat ke knize, kde je spousta fotografií a příběh kapely v první dekádě jejího života. Já tuto knížku měl ve třinácti letech půjčenou od staršího "metallisty" a byl jsem z ní paf, byť se již nějakou dobu nepsal rok 1993.
O nějakých deset let později jsem na knihu narazil v knihovně a už mi tak úžasná nepřišla. Spoustu informací o kapele jsem mezitím načerpal z jiných zdrojů a pocit exkluzivity byl pryč. Když jsem si ji před časem koupil na aukru, tak to bylo spíš z nostalgie a pro pocit z vlastnictví. Nicméně jedná se o knihu, která není nijak obsáhlá, a proto může být zajímavá buď pro novopečené fanoušky k seznámení se s Metallikou, nebo pro zaryté fandy k doplnění sbírky. Nic mezi tím.
Skvělý pohled do zákulisí kapely, která stoupala až dosáhla vrcholu, ze kterého spadla. To vše zabaleno v neuvěřitelných a vtipných historkách podáváno přesně tím jazykem, jaký byste od členů Mötley Crüe čekali :-)
Hned v úvodu se píše "vybrovat". Copak to po překladateli nikdo nečte?
Neil v knize vypráví o svém uměleckém i rodinném životě, vzpomíná na své přátele, kolegy a spolupracovníky. Jeho vyprávění ovšem není striktně chronologicky řazeno, jak bývá u biografií zvykem. Neil prostě vypráví o tom, co ho v dané chvíli trápí, inspiruje, na co vzpomíná. To činí knihu zajímavou tak, že čtenář se od ní nemůže odpoutat. V každé další kapitole totiž může přijít něco zajímavého z dětství, dospělosti nebo úplně odjinud.
Místy zbytečně rozvláčné povídání a neřízený proud myšlenek, slov i emocí. I když právě ta neřízenost a výstřednost dělají ze Stevena to, čím je. Daleko častěji však dílo poskytuje pohled do života člověka, který je tváří i mozkem zásadní kapely rockové historie. Za pozornost, určitě stojí popis toho, jak Steven s jednou ze svých prvních kapel nahrával ve studiu, kde pár měsíců před nimi nahrával samotný Jimi Hendrix (tak jsem se u knížky dlouho nezasmál) nebo komplikovaný vztah s ostatními členy kapely, především pak Joem Perrym.
Orwell zde výborně popisuje hornické prostředí, těžkou práci, nelehký způsob života, bídné sociální i majetkové poměry. Za toto vyprávění bych dal pět hvězdiček.
Ovšem druhou polovinu knihy věnuje autor politickým a ekonomickým úvahám, jejichž směr i závěr je mi na hony vzdálen. Hvězdičkami hodnotím první, popisnou, část knihy. Druhou, úvahovou, část nechávám bez hodnocení.
Pro mě jakožto člověka, který četl biografii The Dirt od Mötley Crüe, jsou Heroinové deníky pokračování a rozšíření toho, co v The Dirt uvedl Nikki Sixx. Jedná se o velmi osobní zpověď člověka, který jde před čtenářem "donaha" a dává mu nahlédnout do nitra problematické a složité osobnosti. V kombinaci s albem The Heroin Diaries Soundtrack od SIXX AM se zážitek ještě umocní.
Vtipně a čtivě shrnutý život pána, který má rád rock'n'roll, Jacka Danielse, fet, lehké děvy a historii.
V první řadě nechápu, proč vydavatel použil na obal knihy bývalého člena Kiss fotku současné sestavy kapely. Copak nebyla práva, když ne k původní fotce z anglického originálu, tak alespoň k jiné fotce samotného autora?
Knihu samotnou jsem četl jak v anglickém originále, tak i v českém překladu a obojí čtení jsem si užil. Ace v knize popisuje svůj pohled na věci okolo jeho fungování v kapele Kiss s humorem sobě vlastním. Po přečtení se nelze divit, proč to mezi dvojicemi dříčů Simmons - Stanley s dvojicí bohémů Frehley - Criss, tak skřípalo. Doporučuji všem fanouškům kapely jako povinný střípek do mozaiky biografií všech původních členů.
Pan Bernard je zcela určitě dobrý marketér, který se vyjadřuje přímo, bez obalu a s humorem. Líbí se mi Bernardovy billboardové reklamy a vůbec celá strategie, kdy nejlepší reklamou je dobré pivo, poctivý přístup a kvalitní servis, ale trochu mě mrzí, že se autor nezmínil o koncepci reklamy v podobě product placementu ve filmu Byl jednou jeden polda (tam to opravdu bije do očí). Krom vlastních zážitků a minulosti, autor přinesl pohled na současnou pivní kulturu v ČR, podnikání i politiku. Tento pohled ukazuje, že je pan Bernard inteligentní, racionálně uvažující a přesto veskrze optimistický člověk a knihy od takových autorů bych mohl číst donekonečna.
Velmi poutavě psané dílo, které v sedmi kapitolách celkem dobře popisuje a analyzuje dětství, rodinné poměry, kariéru, osobní život, smrt i události posmrtné hlavních "hrdinů". Často cituje další zdroje - především biografie a memoáry osob, které byly s hlavními protagonisty v úzkém kontaktu (spoluhráči, partneři, manželé nebo jiní příbuzní).
Jednotlivé kapitoly jsou umně provázány společnými jmenovateli (láska, drogy apod.), ve kterých autor srovnává všechny hrdiny a dává čtenáři možnost podívat se na příběhy z jiného úhlu pohledu.
Heroinové deníky byly surové, brutální, neotřelé a Tohle bude bolet se s nimi nedá vůbec srovnat. Na můj vkus hodně řečí o inspiraci, vděku, štěstí, hodnotách, lásce apod. To mi k Nikkimu nesedí a prostě mu to nevěřím. Neříkám, že nemluví pravdu, jen to neumí podat.
Tu a tam se Nikki zmíní o tom, kde a jak kterou fotografii pořídil, jak to je s jeho vztahem ke spoluhráčům z Mötley Crüe a SIXX: AM, ale takových okamžiků je v knize dle mého opravdu poskrovnu.
První z biografií členů Kiss, kterou jsem četl. Co na tom, že je vyprávění místy dost neobjektivní? Vždyť se jedná o dílo velkohubého a sebestředného Gena Simmonse, který za vším vidí peníze, sex nebo vlastní zviditelnění (nejlépe vše najednou). Čtenářům kniha poskytne vtipné historky jak ze života rockové hvězdy, tak ze života obyčejného židovského imigranta. Z tohoto pohledu je kniha velmi inspirativní.
Tuto knihu jsem dostal darem, ale s politováním musím říct, že mi kniha nedělá takovou radost, jakou si dárce myslel, že mi udělá. Jedná se totiž o absolutní odpad! Vlastně je mi líto dárcových peněz za tento paskvil.
K českému překladu: spousta gramatických chyb a překlepů. Co se obsahu týče, tak se jedná pouze o kompilát rozhovorů z časopisů z různých období, navíc nejasně citovaný. Kniha tedy nepřináší nic nového, jak uvedl endyamon a jak psal Izzy46, mnohem lepší je Run To The Hills.
Maximální porce informací o kapele, albech, turné a všem okolo. Ucelené dílo, které by měl mít každý fanda "ejsíček" mít vedle takových alb jako High Votlage, Highway to Hell nebo Back in Black.
Kniha o počátcích kapely je psána formou výpovědí členů kapely, managementu, bedňáků, fanoušků i organizátorů koncertů. Některé z těchto výpovědí jsou podle mě příliš dlouhé nebo rovnou zbytečné, jiné historky jsou zajímavé až neuvěřitelné. Kdyby kniha zhubla sto stran zbytečného textu, mohlo by být hvězd i šest :-)