Rup komentáře u knih
Životy té prehistorické zvířeny jsem kdysi vskutku žil. Knihy p. Augusty, a s ilustracemi Zdeňka Buriana, mě přímo fascinovaly. Bohužel jsem z toho asi už vyrostl a nyní musím konstatovat, že literární úroveň není nic moc. Avšak vzhledem k tomu, že se nejedná o profesionálního spisovatele a přesto dokáže poutavě seznámit, hlavně mládež, s prehistorií Země, doporučuji.
Kdysi to byla moje první post-apokalypsa. Byl jsem zcela uchvácen, až na obvyklý happy-end. Zase se odněkud vynoří skvělá civilizace, která spasí svět, resp. lidstvo. Nicméně vřele doporučuji.
Co se týče poznámky hankapimi, pak bych rád věděl, jak dlouho by asi příroda přežila, kdybychom se na ní všichni vrhli, topili dřevem, lovili v lesích (pokud by přežily první zimu). Řešení je opravdu jen ta skládka :-) Ovšem teď jdou do módy spalovny :-(
V době, kdy si velmoci tlapkali po ramenou jak mají vše pevně v rukou, kdy si světoví státníci mysleli, že Hitler je jen neškodný kašpar, dokázal K. Čapek napsat toto vizionářské drama. Mě osobně však nezaujal přímo konec děje, ale scény, kdy i sám "velký diktátor" je zobrazen jako obyčejný člověk, milující otec a - smrtelný jedinec. A nemysleme si, že je to vymřelý druh. Takovýchto spasitelů nabízejících jednoduché řešení "silnou rukou" je kolem nás spousty a ještě více vysoce morální a pořádkumilovných lidí jim s obdivem naslouchá, čímž se drama K. Čapka stalo, bohužel, nadčasové. Vřele doporučuji.
Překrásný dobrodružný příběh zasazený do dobových afrických reálií. Pokud se někomu nelíbí "zlý" anglický imperialismus, může si už dnes s chutí užívat "hodného" afrického socialismu, případně islámského fundamentalismu. Možností je dost a dost. Knihu vřele doporučuji a nejen dětem.
Dobrodružná klasika. Myslím dokonce , že je to prazáklad všech dalších podobných příběhů (všichni ostatní už opisovali).
Výborně napsané, ačkoli na obehrané téma (apokalypsa). Co mě však u románů tohoto typu irituje, je rozuzlení. Jednou to kdosi vymyslel, a od té doby... Antičtí autoři, když nevěděli jak ukončit zápletku, pomohli si "deus ex machina". Novodobí autoři odkudsi vykouzlí pokročilou, spravedlivou a dokonalou společnost, která všechny hodné zachrání. Přes všechny výhrady doporučuji. A jen tak mimochodem, Malevil (Robert Merle) je podle mého lepší.
Klasik by zaplakal, ale je to vcelku čtivé a není to až takový kolovrátek jako jiné její romány. Narozdíl od modranky si myslím, že štěstí je tam až příliš. Émile Zola by vám neštěstí vykreslil zcela určitě jinak.
Vynikající satira beroucí si na paškál maloměšťáctví, snobismus a hamižnost měšťáků. Kdyby to nebylo napsané s takovým nadhledem a vtipem, asi by to bylo spíše k pláči. Bohužel je většina z nás nějakým způsobem Matějem Broučkem - když se ostatně myšlení lidí v podstatě nijak výrazně nezměnilo za 10 000 let, jak by se mohlo změnit za necelých 130 let. Stále by se tak hodily celé pluky Svatopluků Čechů. Vřele doporučuji.
Skvělá parodie na maloměšťáctví a provincionalismus (to je hrozné slovo) obyvatel srdce Evropy neboli pupku světa. Vtipně a svižně napsané. Vřele doporučuji.
Myslím, že je kniha ještě lepší než epos Pán prstenu. Rozhodně doporučuji.
Měla to patrně být sonda do duší, jakýsi rozbor společenských vztahů v uzavřené komunitě na omezeném prostoru, a - není. Myšlenky jsou nedořečené, hlavní hrdina a vypravěč příběhu v jedné osobě spíš jen překáží, nic pořádně neumí, nikoho a nic nezachrání, ... vše se odehrává jaksi naivně chaoticky. Pamatuji si, že jsem jako malý kluk přeskakoval při čtení celé stránky s tím, že se ke knize později vrátím a přečtu ji pořádně. Nyní jsem to udělal abych zjistil, že jsem tenkrát byl rozumnější. Doporučit nemohu.
U některých autorů mi trvá týdny, než přelouskám jejich dílko, ač obsahem nevelké. U Waltariho mi nevadí obsáhlost románů, rozsah popisů postav, dějů, prostředí. Spíše jsem nemile překvapen, že je již konec. Určitě to platí u všech jeho historický děl. Nepochybně na tom má zásluhu i skvělý překlad. Nemohu, než doporučit.
Ve své době zajisté mimořádně vyjímečné téma, nepochybně srovnatelné třeba s vizemi Orwellovými. Ačkoli román vyznívá spíše dobrodružně, nastoluje několik morálně-etických otázek. Velmi dobře a čtivě napsané. Mohu jen doporučit.
Téma originální, styl vynikající, jazyk exkluzivní. Co dodat? Pro druhou část, "Z tajností žižkovského podsvětí", platí v podstatě to samé, i když téma zas až tak originální není - parodie na soudobou "kulturu", společnost a maloměšťáctví.
Skutečně nesmrtelný příběh a vynikající Plevovo převyprávění. Myslím, že by v dnešní době u nás málokdo byl ochoten přelouskat několikanásobnou (rozsahem) podobu originálu. Začínajícím čtenářům lze jen doporučit (ti pokročilí to mají jistě již za sebou), i když forma povinné četby je spíše fatální.
I když vezmu do úvahy dobu vzniku románu, stále je to jen romantický příběh pro dámy. Mně to, bohužel, nic neříká.
Konečně dílko této autorky, které se dá číst, až na ten "nešťastný" happy-end. Je hodně násilný. Škoda.
Literární hodnota nulová. Rád bych věděl, zda je umělecký styl paní Steel skutečně tak tristní, či zda má smůlu na překladatele. Podařilo se mi přelouskat jen s velkým sebezapřením.