Rup
komentáře u knih

Velmi, velmi romantické a tragické, melancholické až dojemné. Hluboký zážitek z příběhu i formy. Krásné. Doporučuji všem.


Hlavní hrdinku nechtějí z různých důvodů přijmout na žádnou ze středních škol. Její ctižádostivá matka je ochotna pro její studium zaprodat, nejen svou, duši, ale i, nejen své, tělo. Historie křiváctví, podrazů, úplatků, zklamání i vášní, lásek a nadějí podaná s humorným nadhledem. Ano, takoví jsme byli, jsme a ještě dlouho budem. Některé věty jsou, pravda, poněkud krkolomné, leč dokážete-li si zapamatovat alespoň několik slov po sobě jdoucích, smysl dávají. Za mě plný počet a doporučuji.


Ačkoli drsně, přesto velmi dobře napsaný popis rozpadu osobnosti díky drogové závislosti. Osobně feťáky neodsuzuji, považuji je za oběti vhozené do bezvýchodného labyrintu. A nikde žádná Ariadna, jež by jim dala svou červenou nit. Zločinci jsou výrobci a dealeři. Co se týče paralely s knihou My děti ze stanice ZOO, obávám se, že by u nás, za v ní uvedenou výchovnou metodu, byli zavřeni rodiče: omezování osobní svobody, týrání dětí, atd. Stát i různé skupiny bijící se za lidská práva a osobní svobody především pro zločince, by zajisté našli dostatek vhodných paragrafů. Pro mě je kniha špica.


Souhlasím se všemi, kdož tvrdí, že se jedná o jednu z nejlepších, či vůbec nejlepší, antologii hororu. Samozřejmě se zde najdou i slabší kousky, ovšem to může být u každé povídky jen subjektivní názor.
Pozastavím se u Kuttnerovy povídky „Byl to démon“. Pro mě se jedná spíš o velmi děsivou literaturu faktu, samozřejmě ve světě dětské fantazie - povídka o zneužívání dětí, stejně jako například Hopkinsonova povídka „Kde jsi, rytíři?“ ze sbírky „Hlas krve“.
Nebudu vyzdvihovat pro mě nejlepší, ale vezmu to z druhého konce. Dle mého nejslabší: „Muž s kožešinovým límcem“, „Drzoun“, „Muž, který zmizel“.
Také čtenáře důrazně varuji před zhlédnutím anotací u jednotlivých povídek. Spolehlivě vám četbu znechutí prozrazením pointy.


Smysl přebalu s kolejemi a tramvají mi uniká, ale to je vedlejší. Velmi dobře napsaná psychologická analýza přerodu uťápnutého, vystrašeného človíčka, byť pohříchu nikoli zbytečně, v sebevědomého člena pronásledované komunity, kráčejícího důstojně na smrt. Pitoreskní podobenství tragické doby.


Erotiky požehnaně, ale lásku tady nehledejte, byla by to zbytečná námaha. Mám postavené priority poněkud jinak.


Jen dvě malé výtky: Celá série mi připomíná scénář k PC hře, především ohraničení území bez náznaku jakékoli vnější společnosti. Za druhé happy end, ten si mohla odpustit, leč publikum si to žádá, že. Ještě vlastně třetí, už jsem zmínil, pár nelogičností. Přes tyto drobnosti považuji celou sérii za velmi povedenou, skvěle napsanou i výborně přeloženou. Vzdávám hold.


Povídání jako z obrázkového kalendáře pro lid selský i dělný, pro zábavu i poučení sestavený, v řeči poetické, veršem vázaným, poetou slovutným vyhotovený. Umné a hezké.


Ono je to spíše smutné, bo jestli se něco změnilo, pak k lepšímu to není.


Má vše, co má správný dobrodružný příběh mít: švih, vtip, lásku, akci, bitky i bitvy, odvahu, čest, fantazii... Všichni ti soudobí upíři, vlkodlaci a jiné příšery, včetně jejich autorů mu nesahají ani po kotníky.


Na rozdíl od Aknel26 si nemyslím, že je překlad hrozný, krkolomný, nýbrž tragický. Alespoň v mnou vlastněném vydání. A na rozdíl od autorky, patří tento její příběh k mým nejméně oblíbeným. Jeví se mi poněkud povrchní, až naivní, jako by si autorka chtěla odpočinout od obvykle velmi dobře odpozorovaných postav, jejich charakterů a jednání. Dávám střed.


Musím uznat, že autorka psát umí, leč… Leč chybí mi hloubka i šíře. Historie, pozadí celé společnosti i propracovanost jednotlivých postav. Občas se přistihnu, že vím co, ale netuším proč. Jisté věci jsou prostě nedomyšlené. Na jedné straně úžasná technika: sledovací zařízení, silová pole, vznášedla, atd. Na straně druhé, závislost na uhlí! I pohádky mají svou logiku, a zde mi, možná právě kvůli absenci relevantních informací, uniká. Zkrátka taková čtivě napsaná hříčka. A protože čtivě, tak za čtyři, ale k Orwellovi (níže uvedeno) se ani nepřiblížila.


Šedý průměr, bez nápadu, vyjma zjevného odporu k establishmentu, což ovšem také není nic objevného. Číst jen v případě, že nemáte opravdu, ale opravdu do čeho píchnout (oko). Na druhou stranu musím pochválit překladatelku. V dnešní době je skutečně výjimečné, zná-li a dokáže-li použít víc než pět set slov, obratů, frází, atd. (českých).


Čistokrevná detektivka, nikoli krimi. Nesrovnávejme tedy zápletku ani její řešení se skutečností. Agáta Christie byla skutečně fenomenální pozorovatelka a dokázala tuto vlastnost skvěle využít při psaní svých děl. Přestože se pohybovala především v tzv. vyšší společnosti uměla lehce, jednoduše, výstižnou zkratkou charakterizovat i obyčejného zahradníka, či jakoukoli jinou postavu. Nemohu proto souhlasit s komentářem níže, že jsou postavy a jejich charaktery ploché. A nejen postavy, i dobu, ačkoli u ní ještě zřetelně doznívá nostalgie po slavné Belle Époque. Také k popisu prostředí jí stačí pár vět, kde jiným nestačí několik kapitol. Pro mě prostě vyzrálé dílo svého žánru.


Tak nějak si představuji promarněnou příležitost. Vcelku nadějný námět dokonale zabitý neumětelstvím autorů. Bez fantazie, bez invence, bez vtipu, o ničem. No, prokopal jsem se na konec, ale utrpení dalších dílů rozhodně nehodlám absolvovat. Překlad, jak už je v současnosti zvykem, opět 5.B. (čti pátá bé). 5. znamená, že úroveň literárních schopností překladatele dosahuje sotva dvanáctiletého dítěte; B. značí, že se rozhodně nejedná o premianta třídy.

Patrně to měl být romantický příběh na pozadí historických reálií. Měl. Leč hrubě se nezadařilo. Postavy ploché, děj nezáživný, dialogy plytké. Červená knihovna romantického věku. Tak to dopadá, je-li dílo (jakékoli) založeno na odporu až nenávisti, v tomto případě Francouze vůči Angličanům. Český překlad jen bídu korunuje; pan Opatrný snad ani nemůže být rodilým Čechem. Neumělé obraty, vytrvale se opakující stupidní fráze, absurdně jednoduchá slovní zásoba, vše ukazuje spíše na afrického nebo asijského studenta polytechniky.

Docela jsem se těšil. Námět, ač poněkud ošoupaný, je vcelku dobrý, leč zpracování naprosto stupidní. Co se týče literární úrovně překladu, pak stupidní na druhou, až dementní. Jak mohou nakladatelé připustit vydání něčeho takového, a ještě k tomu, je-li kniha a priory určena dětskému čtenáři, jde mimo mé chápání. Naštěstí se dá zde, na stránkách DK, před otevřením knihy, překladatel ověřit, a je tak možné se dalším podobným paskvilům obloukem vyhnout. Naneštěstí nelze překladatele hodnotit.

Poplatné době, tehdejším vládcům a velmi, velmi naivní. Ovšem právě dobu vzniku je nutné vzít v potaz, dobu, kdy jsme hodlali poručit větru, dešti, největším výstřelkem moderní technologie byla barevná televize (někde i s více programy) a počítače byly na kliku..., je třeba přiznat autorovi notnou dávku fantazie, invence a dobrodružného ducha. Takže: Poměrně dobře napsané, leč postavy plytké, bezduché. Spíše z nostalgie dávám střed.


Už to čtu, ani nevím po kolikáté. Úžasné, kolik lidskosti a moudrosti se vejde na tak malý formát. Vřele doporučuji všem, a zvláště těm, kdož nemohou přenést přes srdce ponožky v sandálech.


Jako vždy výborné. Přímočaré, se silným morálním nábojem, bez patosu, bez pozlátka, uvěřitelné. Za mě plný počet a doporučení.
