Rup komentáře u knih
Od počátku průhledné, povrchní, literárně bídné, ač psáno celkem obstojným jazykem.
Tak už se nám autor pustil i do regulérní středověké bitvy, a nevedl si špatně (zvítězil :-)). Nicméně je patrné, že je především povídkář, a tak některé kapitoly působí dojmem nastavované kaše a slouží spíše k vyplnění prázdných, patrně nasmlouvaných, stránek. Přes všechny výhrady je však celá série psaná vtipně a s fantazií, a některé autorovy výroky by se daly tesat do kamene. Za mě stále plný počet.
Stále mě tady zaráží fňukání nad absencí mapy. Tak si jí, sakra, namalujte. A pokud už neumíte držet tužku, stáhněte si nějakou malovací aplikaci do mobilu.
Tak nevím. Četl jsem telefonní seznam, výpis z matriky nebo záznam jateční zvěře. Vím však zcela bezpečně, že jsem nečetl fantasy. Slova, slova, slova. Kde jinému stačí jeden dva odstavce, zde nestačí několik kapitol. Devadesát procent textu je zbytečného. Jiráskovo Temno je proti tomu akční thriller. A síly zla se blíží a blíží jak rychlíky Českých drah. S bídou jedna hvězda. Na další díly už nemám sil.
Trochu mi to připomíná Agathu Christie: autor ví, ale neřekne; až na konci. Celá série skvělá, ovšem zde režisér spíše rozestavuje herce po jevišti. Tak trochu druhé jednání dramatu, tedy, jak je pravidlem, poněkud slabší.
Nebudu hýřit superlativy. Celá řada je skvěle napsaná. Nechybí mi v ní nic a při troše fantazie ani zmiňovaná mapa. Za mě plný počet.
Velmi, velmi slabé, většinou o ničem, někdy až hloupé. Jako pokecání u kafíčka snad dostačující, ale pro nezúčastněné zbytečné. Maně si vybavuji Dobrá a ještě lepší jitra pana Nepila a... No co dodat?
Nemohu si pomoci, je to mistrně napsaná pohádka; lehce, vtipně, elegantně. 100%
Tedy za prvé mi kniha vůbec nepřipadá jako povídková. To k anotaci. Za druhé mi příběhy evokují návrat k původnímu znění pohádek, i když se autor ještě hodně drží zkrátka (morbidita, sex), a dokonce jsem přesvědčen, že ten návrat je záměr. Za všechna další: velmi inteligentně a vtipně napsaná fantasy. Nemám, co bych dodal.
Myslím si, že se autorka nestala proslulou jen díky zajímavým rozuzlením příběhů, ale především využitím své fenomenální pozorovací schopnosti a inteligentnímu způsobu psaní. Všechny její figury i zápletky jsou vždy do detailu promyšlené a odmyslíme-li si určitou, povinnou, dávku básnické licence, pak zcela logické, uvěřitelné a životné. Nejen tímto románem to zas a znovu dokazuje.
Má-li někdo zájem o setkání s koncentrovanou tupostí bez ohledu na věk, národnost, pohlaví a vyznání, nechť se pustí do četby této knihy. A paní Wain, bohužel, svou naprostou neprofesionalitou prokázala protagonistům a jejich věci vpravdě medvědí službu. Jedna hvězda za téma, jinak odpad.
Poněkud mi chybí propracovanější psychologie postav i společnosti. Inu, nemůže být každý Orwellem. I pro tuto jednoduchost jde o velmi čtivý kousek. Do zlaté pokladnice si knihu sice nedám, ale rozhodně nezavrhuji, naopak, doporučuji.
Bohužel, nemohu sdílet zdejší nadšení. Řekl bych, že je to vůbec nejhorší foglarovka (psal to vůbec Foglar?). Řešení zápletky zcela postrádá onu čistou zásadu „vyššího principu mravního“, tak patrnou v ostatních autorových dílech. Navíc, jestliže první dva díly jsou psané rukou spisovatele, novináře, pak tento díl jako by napsal školák. Se zavřenýma očima za tři.
Když jsem knihu otvíral, věděl jsem, že se jedná o pohádku, ale že mě má uspávat, to jsem vskutku netušil. Už sice vím jak je každá, i ta sebebezvýznamnější osoba do poslední tkaničky oděna, ale v úžas mě to nepřivádí. Pakliže by se o první části prvního dílu dalo vzhledem k Tolkienovi, Lewisovi, ba i k Rowlingové, říct: „dohnat a předehnat“, k druhé části téhož dílu: „alespoň dohnat“, pak tady lze jen lakonicky prohlásit: „hlavně neztratit stopu“. Neskutečně jsem se nudil a zde uváděné oslavné komentáře jsou mimo mé chápaní.
Takže v podstatě se nikomu nic až tak hrozného nestalo. Holky sice nesměly navštěvovat mámu, ale jinak si mohly dělat co je napadlo. Sebestřední magoři se vyskytují napříč kulturami, náboženstvími, pohlavími, etc. Příběh se mohl odehrávat v jakékoli zemi a pokud by byl lokalizován například jen v Německu, všichni by u knihy asi jen zívali. Mohu říct, že na dané téma jsem četl mnohem lepší knihy.
Průměrné, bez nápadu, téma i forma vyčpělé. Dílko na mě působí dojmem závěrečné práce nějakého literárního kurzu pro spisovatele. Šedivý průměr.
Nemůžu si pomoct, ale vždy jsem měl v oblibě spíše divoké Vonty, než uhlazené Šípy. Nicméně způsob jakým dokáže autor udělat z obyčejného činžáku džungli je obdivuhodný. Doporučuju.
Skvěle napsáno, jenom mám trochu alergii na dokonalé hodné hochy, především Mirka Dušína.
Ale jo, nakonec to šlo. Rozjezd byl sice hodně pozvolný až nudný, ale závěr to vylepšil. Lehce nadprůměr a doporučím.
Ačkoli se jedná spíše o pohádku, rozhodně lze román zařadit mezi novodobou klasiku. Skvěle napsáno.
Dá-li se něco označit za skutečnou literaturu, za hodnotné umění, pak toto dílo. Má-li nějakou chybu, pak tu, že se stalo etalonem románové tvorby, čímž musí každého začínajícího romanopisce nutně přivádět k čirému zoufalství. A tak nás autor určitě připravil o mnoho „skvělých“ zážitků. Nebo nás před nimi uchránil?