SabioneGranger komentáře u knih
Možná to nebyla nejlepší volba začít s Vieweghem zrovna Biomanželkou. Taky po všech negativních recenzích jsem neočekávala, že se u knihy tolik pobavím. Naprosto s Mojmírem soucítím a obdivuji ho, co všechno vydržel! Svět se zbláznil a bohužel takovíto biolidé se rozmnožují. Tato emancipace a feminismus mi přijdou úplně šílené a docela lituji chlapy, co mají bioženy. Hvězdu strhávám za to, jak se choval k té dule (i když ho chápu a asi bych z ní zešílela, ale nemusel ji tolik urážet), za docela dost sprostých slov a na mě si až moc stěžoval. Mohl se jako chlap vzchopit a nedovolovat jí své bionářky. Ale o tom to je, že to bylo jedno velké stěžování si.
Strašně mě zajímalo po všech těch negativních recenzích, jaký názor na pokračování budu sama mít. No a musím říct, za mě úžasné! Ač je to dlouho, co jsem četla klasického Saturnina, podle mě Macek na původní klasiku skvěle navázal. A zanechal v ní kouzelný Jirotkův styl, přísloví i postavy. Hlavně nehodnotit knihu záporně jenom proto, že ji napsal, kdo ji napsal.
Tohle mě až tak moc nenadchlo. Nápad sice dobrý, ano, bulvár je hnusný a nejen Kateřině ničí život, ale styl psaní mě nijak neoslovil. Celý ten novinářský styl typu dám vám vědět, co se kdy každou hodinu a minutu stalo, mě docela rušil.
Na knížku jsem se strašně těšila, že si na chvilku odpočnu od vražd a jiných masakrů. Ovšem asi to není nic pro mě. Pohádka je to sice pěkná, podoba Malého prince je znatelná (který je tolik lepší), obsahuje hodně hezkých myšlenek. Ale na bestseller roku je to pro mě málo. Při cestě za svým snem si teda představuju daleko víc dobrodružství.
Na jedné straně úchylný, slizký a odporný inkvizitor Boblig a jeho spojenci, na druhé hodný, spravedlivý a statečný děkan Lautner čelící zlu, nespravedlnosti, stojící si za svým a bojující za dobro… Takových, jako byl Boblig, bylo a je bohužel na světě mnoho. Když si na místo odporných čarodějnických procesů domyslíme cokoliv jiného z dějin, ať už za starověku, války nebo moderních dějin, vždycky se najdou tyto dva typy kandidátů, jeden dobrý, jeden zlý. Nemohu se ubránit té myšlence, ale knihu jsem četla těsně po poslední prezidentské volbě a v nadneseném smyslu se v ní dá i ta kandidatura vidět. Aneb smutná pohádka o tom, kdy si jde zlo za svým a nevysvětlíš jim to. Bohužel.
Škvorecký má prostě v sobě něco úžasně milého a laskavého a hned po Hrabalovi je to můj nejoblíbenější český autor. Kniha se čte tak krásně lehce o Dannyho školních láskách v bílých punčoškách, o poklidném životě v Kostelci, o jeho kapele, blues a charlestonu, o komických pokusech jak sbalit holku, což se mu ale bohužel nepovede. Prima sezóna ale končí, protože válka je na spadnutí...
Tohle je satirická bible a skvost k pobavení. S krásnými českými příslovími! Přečteno za jedno odpoledne na pláži. Nikdy jsem nechtěla, ať to skončí. Už nikdy nic nebude jako Saturnin!
Svatoplukova Broučkiáda je povedená satira, ale tenhle Brouček se bohužel nepovedl. Výlet do Měsíce a do 15. století jsou fajn, ovšem zde nebyl žádný výlet a za nic moc to nestálo, ač parodie na básně se chytily...
Knihu jsem spíš brala jako humornou. Protože po přečtení takové knihy rozhodně nebudete rozumět všem protějškům, jelikož každý jsme jiný a to je na světě krásné. I když někdy hodně těžké ;) Ale jako vtipný návod je to rozhodně roztomilé a hodně případů je opravdu ze života. Co je ale pravda pravdoucí, že muži fakt neposlouchají a já neumím číst v mapách. To je pro mě prostě nadživotní výkon, i když žijeme v době Google map :D
Ač romány o lásce moc nemusím a navíc věkový rozdíl zprvu patnáctiletého kluka s o dvacet let starší paní není zcela normální, kniha je to excelentně propracovaná. Téma židovství, koncentračního táboru, nacismu, lži a bezmocnosti je vždycky ošemetně smutné, ale do toho ona myšlenka předčítače krásně smutná. Tedy při svém sexuálním poměru (nebo vlastně před) musí Michael vždycky předčítat Hanně náročná literární díla. Hanna zmizí a Michael zjistí, že neuměla číst. O několik let později, když je Hanna ve vězení, jí posílá namluvené nahrávky knih a Hanna se tak učí číst. Je pěkné, jak tak smutnou knihu zachrání něco tak krásného.
Knihy o šílencích jsou vždycky nejlepší. Süsskind vylíčil hlavní postavu Grenouille jako totální zrůdu, nejen vzhledem, ale i chováním. Je to magor, zvrhlík, odporný vrah, ale génius. Byl nám přiblížen docela dopodrobna i svět výroby parfémů a myslím, že i to se autorovi náramně povedlo, protože od té doby mám nějak zvláštně vyvinutý čichový vjem :D
Bylo nás pět byl vždycky můj oblíbený seriál, když jsem byla malá. Byla jsem zamilovaná do Petra Bajzy a tak jsem si musela přečíst i knihu :D Ano, možná je seriál lepší než kniha, ale i tak je to krásná kniha dětství. Rošťácké neplechy se čtou vždycky dobře.
Tohle je snad jediný klasický příběh o lásce, co se mi líbil. Možná je to tím, že není jen tak o lásce, ale hlavně o nenávisti, pomstě, týrání a psychopatství. :D Myslím to tak, když to srovnám s jinými romány té doby typu Jana Eyrová nebo Pýcha a předsudek. Je vidět, že Emča neměla jednoduché dětství, které se jí vymklo z rukou v této až hororové knize, kde se objevuje nejeden cvok. Dokonce to může být soutěž o toho, kdo se stane největším bláznem. A kupodivu vyhrává Heathcliff...
Ach, slepá krásná Esmeralda... Jak krásně sladký příběh. Už jsem naštěstí dospěla a změnila názor a hodnotím knihu z mého současného pohledu. Ano, i můj úlet dětství to byl ;)
Četla jsem to v době, kdy jsme byli poblázněni právě probíhajícími telenovelami. Dívala jsem se na to jako malá z recese a stejně pojala i knihu. Hodnotím stejně, jako bych ji hodnotila před 15 lety. Stupidní děj o ničem, při kterém nemusíte vůbec přemýšlet. To taková ''telenovela'' Jane Eyrová je alespoň na úrovni ;)
Alenko, Alenko, kde ty ses to zatoulala. Tenhle dětský nonsens je roztomilý. Baví mě u knížek doporučený věk. No sice jsem ho o deset let prošvihla, ale to mi nezabránilo se do knížky zamilovat...
Ach ten Casanova... Být tak chlapem a oblbnout tolik děvčat!
Akční a svérázná Pipi - jedna z mých největších hrdinek! Nejsem to asi přímo já, ale chci ji jako svou nejlepší kamarádku. Jsem si totiž naprosto jistá, že by mě taky svezla na jejím puntíkovaném koni, spaly bychom nohama na polštáři, prováděly bychom spolu lumpárny... No a já bych se na oplátku zhostila nemožného - domluvila bych jí, ať chodí do školy ;)
Helenka Součková je moje největší hrdinka všech dob! Její nezapomenutelné hlášky a pohled na tehdejší politickou situaci tolik odlehčují onen smutek. (''Horší nežli Rusák je ten č***k Husák''). Tedy nejen politickou. Její dětský pohled na svět je vůbec dokonalý. Protože ''když má někdo srdce, tak skoro určitě umře''. Kromě toho je Helenka tlustá a snaží se tolik nejíst, ale třeba sníh, ten může, ''protože ten není vůbec sladkej'' a nebo vanilkový rohlíček si vezme jeden, v nejhorším případě dva a je to. A nejvtipnější je onen mistr Budžes. Kdo že to vlastně je?
''A hrdý buď, žes vytrval, žes neposkvrnil ústa ani hruď falešnou řečí.''
Otřesné, že se něco takového opravdu stalo! Kniha je jen pro odvážné jedince, protože popisování sexuálních praktik mezi otcem, bratry a dcerou jsou opravdu odporné. I když příběhy podle skutečné události typu vraždy nebo války jsou všechny brutální, tohle je největší brutalita z brutalit. Napsáno dobře, ale nikdy v životě bych se k ní už nevrátila.