salamandrina komentáře u knih

(Audiokniha) Uf, hele no asi takhle. Je to prostě zpověď a zkušenost jedný ženy. Je vidět, že má toho hodně načtenýho z psychologické literatury, četla hodně rozvojových knih, to je jasný a sama to říká. Její rady jsou tak ověrěný i jinými. A s většinou z nich souhlasím. Ostatně začala jsem tu knihu poslouchat, když jsem byla emočně fakt vyřízená a musím říct, že první část mi fakt pomohla. Takový to “ježiš no jo, to jsem četla a teď to říká i ona” chápavý pousmání. Postupně mě ta repetice a házení chyb jen na jednoho z partnerů (v audioverzi ještě sugestivní dementně agresivní hlas muže a milý něžný racionální hlas ženy)začalo dost srát. Obzvlášť u části fiktivního příběhu nebo co to bylo. Takže za mě asi takhle: chápu to jako jedinečnou, psychoterapeutickou zpověď, která může pomoct, zároveň jako u všeho bacha na jednostrannost a neposuzovat svoje vztahy se vztahami jiných.

2 25.10.2020

Super! Za dva večery přečteno, dojala jsem se a už to zas v nohou cuká.

2 14.10.2020

Celou knihu jsem se snažila oprostit od toho, že mi je hlavní postava naprosto cizí, nechápu ji, štve mě. Předpokládám, že smyslem dobrý literatury není to, aby vám byly postavy sympatický. Tady jsem si ale prostě nemohla pomoct. Ten svět je tak jinej, že i když zajímavě popsaný, byla jsem ráda, že jsem dočetla. Bylo mi naprosto jedno jak to dopadne. A co se týká jazyka někdy mě fakt štvaly naprosto dementní fráze jako třeba “zasmála se jako fontána”.

2 07.09.2020

Dobrý příběh, jen mám pocit, že jsem něco takovýho četla už sto krát: proplétajicí se příběhy, střídání dob, zbabraný životy. Dobrý, ale žádný silný moment.

2 15.08.2020

Tohle je prostě ten štyl, kterej miluju. Nepopírám, že se s autorem znám a že si tedy asi i živěji umím představit všechny ty historky a scénky, myslím ale, že i ti, kteří se s Honzou nepotkali, si užijí dost. Někdy to není veselý čtení, ale co v životě je. U většiny "písmen" jsem řvala smíchy, výstižné věty a spojení, kouzelný historky a knajpách, holkách, divnejch pavoucích lidskejch. Paráda.
Jediný, co mě sejří je, že lidi by přece neměli bejt talentovaný takhle renesančně - nestačilo by Arndtovi, aby byl dobrej grafik? Musí ještě fušovat do literatůry?! :)

2 22.07.2020

Jsem fanoušek divných knih Murakamiho. Světů, kde se courají černé kočky v noci se dvěma měsíci, světů, kde v dálce podzemí cinkají divné zvonečky a lákají sestoupit do jiných krajin, světů podivného klidu a preciznosti. Když vyšla jeho kniha o běhání, přečetla jsem si pár recenzí, a řekla si, že to není nic pro mě. Že mě ale asi přitahovala nějak podvědomě je možný. Když jsem začala psát pod hlavičkou Na co myslím, když chodím, inspirovala jsem se jejím názvem. Na doporučení kamaráda, fanouška Murakamiho, jsem se konečně k téhle útlé “obyčejné” knize dostala a okouzleně jí přečetla na cestě tam a zpět vlakem. Není to převratná kniha, ale je mile krásná. Není jen o běhání, ale i o psaní, o síle nebo slabosti. Fakt moc pěkný. Běhat asi zase nezačnu, ostatně i Murakami píše, že každý si musí najít ten svůj pohyb a pro mě se běhání nikdy nepřeklenulo do vášně, ale psát a absorbovat ty obyčejný věci - to mám chuť tedy velikou.

2 18.05.2020

Audio kniha. Milé. Ale nedá se to poslouchat moc vkusé. Optimisticky zvučný hlas předčítajícího je někdy iritující :) nicméně jinak super a milý.

2 30.04.2020

Tohle je prostě úžasný - kniha, která je dějově vlastně totálně špatná, která se ale strašně dobře čte. Zapomeňte na všechny ty přirovnání k Nestvůře z Essexu (podobný si jsou jen snad grafikou obálky), není to ani horor, ani historický román, není to mystery, není to magický realismus, není to milostný román a zároveň je to všechno dohromady. Jako kdyby se autorka neuměla rozhodnout a vydávala se tu na jednu cestu, tu na druhou. A to nejen, co se týká žánru, ale i co se týká postav. Dvě hlavní jsou ještě v pohodě, ale ty ostatní. Jako kdyby autorce bylo líto, že jsou jen vedlejší. Na poslední chvíli jim dává úplně zbytečně prostor, rozehrává nějaký nový román. A ta mořská panna, která je vlastně jen na posledních 50 stranách? To by to fakt nešlo bez ní? Takhle to opravdu vypadá, že tam je jen jako lákadlo na nějakou fantastiku...Leda! Že by to byl záměr, protože podobný klamavý princip je vlastně i v knize. Bohužel, to je ale prostě jen náhoda.
Ale co je na tom podivuhodný je to, že se ten příběh fakt děsně dobře čte. Autorka má smysl pro detail, popis a to mě prostě baví. Věřím ale, že spoustě lidem to musí na skoro 500 stranách iritovat. No suma sumárum, čekala jsem senzaci, ale dostala jsem podivnou směsici slov, která znějí dobře. Z hlavy to ale vyšumí velmi rychle.

2 16.03.2020

Nepřišlo mi to úplně špatný, jen takový neucelený. Roztříštěný. Jako kdyby chtěla autorka za každou cenu zachytit všechny své vzpomínky a pocity ze Žižkova. Trošku chaos. Moc postav. Moc silných příběhů. Možná kdyby to bylo rozděleno do zdánlivě nesouvisejících povídek? Nějak nefunguje to propojení mezi různými postavami. Jen Žižkov nestačí.

2 28.02.2020

Základní myšlenka je asi dobrá a dává smysl: když máš pocit, že tě něco baví, že na něco máš talent, tak to dělej. Zbytek už byly jen ego kecy a zpověďˇ jednoho rádoby slavného spisovatele, který se ohání tím, že mu vůůůůbec nevadí, že byl dlouho neúspěšný a že ke rozvedenej. Nebyl mi prostě sympatický jeho amatérský styl rádoby psychologické knihy. Předpokládám, že by mi namítnul, že to ze mě mluví můj Odpor. Odpověděla bych mu: a není celá tahle kniha majstrpís Odporu, když tím, že ji čteme, neděláme vlastně onu uměleckou činnost?

2 15.02.2020

Zajímavé čtení.

2 19.01.2020

No tak to bylo docela zklamání. Prakticky by se to vše dalo shrnout do cca 20 stran a stačilo by to. Vtipný je, jak autorka na začátku píše, že tyhlety knihy jsou vlastně často jen výčet příkladů úspěchů jiných lidí, a že ona to dělat nehodlá, načež následuje 150 stran příkladů a vyjmenování osobností, co se změnili. V rámi toho, že se jedná o vědkyni, psycholožku, přijde mi na škodu, že to vlastně není víc odborný. Možná by to knize prospělo.
Určitě je nicméně tahle kniha zajímavá pro rodiče. Kapitola o dětech a jak je vychovávat je podle mě hodně inspirativní. Jinak se v ní ale nedozvíte nic, co rozumný člověk už neví: tedy, že oprávněná kritika se má přijmout a poučit se z ní, stejně tak z chyb a životních kolapsů.

2 08.01.2020

Překousání se prvním dílem stálo za to... druhý je už slušná jízda!

2 06.01.2020

Oproti jejímu Jezeru, mě tahle něžná kniha fakt překvapila a chytla.

2 07.12.2019

Když pominu poslední dvě napínavý kapitoly, tak vcelku nuda. Mám pocit, že to nějak neumí zakončit, patlá se v tom, evidentně budou přibývat další díly až to vyšumí úplně. Škoda.

2 09.11.2019

Já mám cukrfree blog ráda, sleduji Janinu už déle, o tento druh stravování se zajímám už taky dýl, takže za mě nějaký převratný informace tam nejsou. I tak jsem si knihu ale ráda přečetla, něco nového se dozvěděla, utvrdila se v některých věcech. Pro začátečníky, co se ládují pizzou a těstovinami je to ideál. Je to navíc hezky, přehledně zpracované. Hvězdička dolů za to, že některé informace se tam na mě až moc opakovaly, ale třeba to je účel.

2 03.11.2019

Asi takovej ten pocit, jako když vám děda vypráví historky z mládí a směje se vtipům, kterým nerozumíte, ale zdvořile se jim smějete taky, abyste neurazili. Doslov, kde je napsaný, že jd to primárně psaný pro kamarády autora, měl být možná vepředu. Pak to dává smysl - je to milý povídání, ale lehce zmatený a z literárního hlediska docela neupravený.

2 29.09.2019

Odložila po pár stránkách. Většinou dávám knihám delší šanci, ale tohle by bylo pro mě jen utrpení.

Pro mě dost nezáživný. A nejsem si jistá, jestli by mě to bralo, i kdybych byla cílová skupina, tj. young adult. Příběh, kde se autorka snaží vykreslit, jak je dospívání těžký, obzvlášť pokud nejste heterosexuálně orientovaní, žijete v sociálně slabé rodině nebo se vám prostě rodiče rozešli. Oukej. Je určitě fajn, když si někdo v podobné fázi přečte, jak to mají i ostatní těžký, ale ten sluníčkový závěr snad asi nemůže být myšlen vážně. Když se oháním tím, že chci vykreslit prostředí dospívajících a jak to mají těžký, tak jen stěží pak na posledních deseti stránkách všechno vyřeším lusknutím prstu: rodiče začnou chápat své potomky, jsme všichni velký kamarádi, nenávist vyvolaná na sociálních sítích se vyřeší dalším statusem, a co nejvíc - každý si najde toho svého vhodného partnera. Jo a ještě vyřešíme lehkou kriminální zápletku. Sorry jako. A nejsem si tím tedy stoprocentně jistá, neb jsem opravdu jiná věková kategorie, ale troufám si říct, že dospívající opravdu neříkají věty typu: "co bys od takového puberťáka jako jsem já chtěl."
Ale tak jako na cestu do vlaku a nakouknutí do jiného světa docela oddych no. Velký haló bych z toho ale nedělala a tleskám tedy PR oddělení, že mě nalákali si knihu koupit.

2 11.07.2019

Sonda do duše jedný holky. Bála jsem se, že mě to zklame, ale bylo to fajn čtení, zajímavý, krásný detaily, obrazy. Přirozený. Úplně hitovku bych z toho nedělala, ale svou atmosférou alá černobílý 70.léta intelektuální film, si mě kniha poměrně dostala.

2 08.07.2019