Sandalkar komentáře u knih
Skvele!
U formy souhlasim se Zentao, cervene tecky, fotky uprostred vety, miniobrazky po stranach, ale...
OBSAH BAJECNY a vyvazil vsechny drobnosti. Moc se mi libilo, ze Jana Ciglerova nesrovnava. Proste jen pise, jak to je. Tady v CR, tam v USA. Co maji promyslene do puntiku (accelerated reader), co naopak moc ne (better safe than sorry), jak to vyhovovalo jim a ze je potreba si poslechnout cely pribeh (venceni psa v kocarku). Diky.
Ps.:neslo by tohle sepsat o kazde
zemi sveta? Treba pohled Bary Samalove na Cinu, by me zajimal opravdu hodne.
Velice dobra kniha, velice dulezity pribeh, ale je to tezky to cist, kdyz tusite tu tragedii a tizivou situaci malomesta, kde si lidi vidi do talire. Opravdu to neni dalsi Ove...
Za mě opravdu inspirativní knižní rozhovor, ve kterém jsem našla spoustu moudrých vět, vlídných slov a hezkých myšlenek. Díky za něj. Za polovinou byly otázky možná zbytečně útočné a kritické, několikrát omýlané téma celibátu trochu nudilo, obě strany rozhovoru knihou celkově probruslily dobře. Více takových knih, které ukáží, že duchovní život je normální. Více kněžích, kteří ho dokáží přirozeně začlenit do běžného života.
PS.: Takového fajn faráře nenajdete jen v Lanškrouně, my máme stejného neotřelého a inspirativního borce u nás ve farnosti. Třeba i vy, jen je potřeba někdy do kostela zajít a zjistit, že "kázání" může být formou zamyšlení nad aktuálními tématy, pospolitosti komunity...
Přijde mi, že anotace jsou téměř vždy jen plané naděje spisovatele a nakladatele, co by chtĕli naservírovat dychtivým čtenářům. Tady to fakt je. Zoufalost a zmar lidí srostlých s rodnou hroudou, které se mají vzdát, dusno na místě, kde si všichni vidí do talíře, staré lásky a křivdy schované pod nánosem prachu... Pěkné!
Smekám před paní spisovatelkou Ježkovou, kolik práce si dala se zjišťováním a ověřováním historických dat. Kniha je skvostná. Je smutné, že jsme tu před oběma světovými válkami měli fungující centra vzdělanosti, inteligence a pomoci, které nacisti poničili a komunisté celou zkázu dokonali. Je úžasné, že nějaké kláštery vstávají dnes z popela jako bájní fénixové. Držím jim palce, aby i v dnešní uspěchané době našli své pevné místo ve společnosti.
Přikláním se ale k hodnocení tsal. Velmi mě bavil osobní pohled jednotlivých řádových sester a bratrů, exkurz do jejich života, pohled na to, jak se jim žilo za totality a jak dnes. Bohužel stále se opakující (a převažující) historicko - architektonický popis jednotlivých míst, mě trochu ubíjel. Přesto bude mít tato kniha čestné místo v mé knihovně.
Bible literatury osobního růstu. Knížka dává do kupy rady, jak žít TEĎ a TADY. Jak být všímavý, vděčný a vnitřně "čistý". Prostřední pasáž "ezoterickou" pasáž jsem sice četla asi dva týdny, konec byl ale zase čtivý a zajímavý. Několik týdnů po jejím přečtení si uvědomuji svůj malý posun. Snažím se víc vnímat to, co mi přináší místo, kde zrovna jsem. Pozoruji své myšlenky i emoce a vím, že jimi nejsem. Snažím se mít strach z "něčeho"až když "to" opravdu přijde, ne dva týdny dopředu. Je osvobozující, věnovat se tomu, co děláte. Plně to vnímat a užívat si to... Zkuste to taky :-)
Knížka má velmi pomalý rozjezd, ale nenechte se odradit. Z počátku hlavní hrdinku budete nesnášet, stejně jako jejího manžela Kenta, který se objevuje v každé druhé větě... Autor ovšem postupně vybrousí celý příběh téměř do dokonalosti a na konci je člověku líto, že se nedozví, jak to bylo dál. Po přečtení jsem s vybavila R.Fulghuma a jeho "Teplé koláčky a studené mléko Ti udělají dobře". Stejný pocit, jsem měla po přečtení této knížky. Bylo mi dobře na duši.
Pribehu o cestovani casem je mnoho, tady me ale zejmena zaujalo, ze presto, ze ji psal autor narozeny v roce 1900, byla velmi ctiva. A taky plna odbornych obratu a vedy. Kuprikladu vysvetleni prubehu cestovani casem s morcetem, vyroba domacich robotu.... Pritomnost osobiteho kocoura a popis jeho specialitek, ktere znaji vsichni kocici lide, je hezkou tresnickou na dortu.
Kniha, kterou ještě tolik lidí neobjevilo. Thriller se zajímavým ekologickým motivem, který bavil. A rozhodně ho nesloupnete na jedno posezení :-)
Po delší době kniha, která mě ke svým stránkám doslova přikovala. Velmi hezky a rychle se čte. A příběh? Nabízí zajímavý pohled na smrt. Knížka ukazuje o co vlastně člověku v jeho posledních dnech jde a rozhodně není nudná nebo přehnaně sentimentální. Doporučuji k přečtení...
Zklamání. Harry Hole a jeho první případ. Bylo mi líto jeho slečny, překvapil mě konec, některé pasáže byly nechutné, jiné strhující a některé dost nudné... strach, který ve mě vyvolal Sněhulák, se tady však nedostavil. Pro detektivku bylo zvláštní i zapojení obsáhlé historie Austrálie. Nenadchne, neurazí.
Tradicni vyvazeny pomer humoru, malomestactvi, zlocinu a oblibenych postav(icek).
Tohle byla ohromne zvlastni kniha. O umeni ptat se, naladit se na druheho u L.V.vim, ale o jejim druhem sportovnim zivote? O tom, ze useda k mikrofonu po x hodinach jizdy autem osprchovana jen deodorantem? O pevnem rozhodnuti delat vystupy pro sebe, bez svetel reflektoru a nalepky sponzora? Navic v padesati? Obdiv.
Moc me bavily ustrizky z vysilani, to ze v knize otevrene otvira nespavost, vycitky mamy a manzelky, ktera pri ceste za svymi sny nechava svou rodinu jinde i dalsi tezka mista...
A zaverecna antarktida? Ta me posadila na zadek a pripomnela mi me zablesky, kdy jsem si uvedomila (nebo pripomnela?), ze VSE JE JEDNO. Schodou okolnosti jsem je take zazila v tichu prirody. Tam, kam hluk a spech civilizace muze jen stezi. Tesim se na dalsi setkani a dekuji Lucii za pripomenuti, ze honba za temito momenty, zpet k sobe, domu, dava smysl.
Pecka! Moc se mi libilo, napinave, ctive...jen jsem trochu dumala nad tim, jak vyspeli jsou hlavni hrdinove ve veku 12 let a jakto, ze deda je "skoro nad hrobem" a o dva roky starsi Klement Hrouda si je tam maze na chleba. Jako celek ale skvele.
A Prasina jako misto, kde zustal cas stat? Rada bych se tam podivala. Byt jen na skok .
Tezky pribeh, ktery zaslouzi byt vypraven. Objeveni sveta deti/ teenageru, kteri tu jsou na skok a prece si zaslouzi zit naplno. Souhlas s Boogi, ze to seznameni a true love bylo velmi rychle, ale jejich cas bezi jinak.
"Universe wants to be noticed."
Tradicni vyvazeny pomer humoru, grotesknich situaci, tady okoreneno vaznejsimi tematy domaciho nasili, skryvanych tajemstvi...
SPOILER: Musim souhlasit s Jakubem Stehlikem, ze Tvrdik je vul, kdyz Josefinu nechava mesice na "stridacce". Posun ve vztahu nula.
A mrtvole to v podstate i prejete...za ty kecy. Ostre a jedovate jako vosi zihadlo.
Jsem velka fanynka Josefiny, rodiny Dostalovych a dokonaleho popisu postav, ktery Marie Rejfová umi. "Mravokarne" poznamky babicky jsou taky pecka. Skoro mi prijde skoda, ze pribehy nevysly kazdy samostatne a nedostaly vice prostoru. Zapletky by to snesly.
Zajimavy navrat k predchozi knize, kdo necetl, musi byt zmaten. Zaujaly me historicka fakta/fikce, asi si ke Kanade budu muset neco nastudovat. Na to kolik ma kniha stran to zase byla rychlovka. Vsechny tri linky byly napinave. Mrzi me osud rodiny Staryho Mundina.
Ps.: U obalky mi chybi ty tolik opevovane extravagantni usi-plachtaky ovcaka Henriho.
Kvalitni rozhovor s velkou osobnosti nasi zeme. Tolik veci k zamysleni, dohledani, ...
Klasika, ktera nestarne a je stale velmi ctiva, ikdyz misty se dej trochu vlece, ale to je spis tim, jak jsem zvykla na dnesni rychlejsi tempo knih a vlastne i zivota, nicmene trocha zpomaleni je potreba.
Kiitos paljon Mika!