Sandik komentáře u knih
Relativně stručné, ale poměrně dobře napsané uměleckohistorické pojednání o Leonardově životě a díle. Slušný standard. Celkový dojem: 70%
Základní práce k sochaři Řehoři Thenymu a jeho dílu.
Kvalitu knihy sráží především ahistorické "protifeudální" výpady vůči španělské šlechtě a panovníkům. Ty jsou nejen vedeny přesně v linii marxistického pojedí dějin umění, ale navíc už ani nehrají oblíbenou roli interpretačního klíče "pokrokovosti", ale prostě jen nenávistně chrčí...
Romanticky pojatý životopis, který je často spíše plný dojmů a domněnek, nikoli faktů. Daleko lepším, rozsáhlejším a fundovanějším životopisem HTL je kniha Julie Frey, která vyšla i v českém překladu.
Kniha z "Larousseho" útlých a stručných přehledových knih ediční řady "dějiny umění". Na svou útlost je až překvapivě dobře napsaná, mnoha fotografiemi bohatě ilustrovaná, faktograficky přesná a informacemi naplněná až po okraj. Ideální například pro studenty středních škol a gymnásií. Nebo pro vysokoškoláky studující něco jiného než dějiny umění. Pro studenty dějin umění je ta kniha totiž přecejen až příliš stručná.
"Braunové" jsou kniha velmi přínosná a přesto problematická. Kořán je jistý v atribucích ale nikoli v interpretaci. Například jeho podiv nad krucifixem pro refektář plaského kláštera či opakované zmínky o "náboženské travestii", dokládají naprosté nepochopení náboženských obsahů jednotlivých sochařských děl. To je vlastně příznačné. Obojí je ryze subjektivním soudem, ovšem zatímco ocenit umělecké kvality díla vyžaduje, kromě nutné základní schopnosti vnímání, především dobrou znalost jiných sochařských děl, pochopit náboženský obsah nelze bez osobní zkušenosti s prožitkem křesťanské víry. "Rozhodný ateista" Kořán se navíc ani nesnaží tento handicap kompenzovat určitou dávkou pokorného přiznání: "tohle neumím", ale místo toho má stále plná ústa kritických odsudků "zlotřilých katolíků", takže si ostrostí argumentace místy nezadá se Zdeňkem Nejedlým a dalšími hlasateli pobělohorského "temna".
Kromě této základní připomínky lze knize vytknout také dosti "řídký" poznámkový aparát. Tento problém ovšem asi jde na vrub vydavatelství a nikoli autora...
Jinak ale rozhodně jde o výrazně lepší knihu než Pocheho "Braun". Přesto se nemohu ubránit dojmu, že Matyáš Bernard na stěžejní monografické zpracování ještě stále čeká a dosavadní práce jsou spíše jen určitými ochutnávkami široké a složité braunovské tématiky.
Sochařství baroku v Čechách je sice v mnoha jednotlivých poznatcích kniha překonaná, ovšem přesto zůstává jako celek tím nejlepším, co kdy o českém barokním sochařství bylo napsáno. To na jedné straně dokládá, že O. J. Blažíček byl výtečným historikem umění, ale také to žel ukazuje, že už by bylo na čase, aby vznikla podobně kvalitně a široce koncipovaná syntetická práce zahrnující současné poznatky. Než se tak stane, zůstává Blažíčkovo "opus magnum" i po více než padesáti letech ve své komplexnosti a šíři záběru nepřekonanou knihou, která by si rozhodně zasloužila uctivou a pietní reedici.
Trochu nešťastné spojení dvou značně rozdílných knih. Ta první je skvělá, ta druhá trochu slabší. Dohromady ale působí podivně.
Dobře zpracovaná kniha, která ovšem ve srovnání s Horynovou novější knihou o témže paláci pouze bledne závistí a jasné ukazuje své obrovské limity. Celkový dojem: 70%
Výborně zpracovaný soupis památek, jemuž je ovšem nutné vytknout skutečně mizernou kvalitu reprodukovaných fotografií a vyobrazení.
Výborně zpracovaný soupis památek, jemuž je ovšem nutné vytknout skutečně mizernou kvalitu reprodukovaných fotografií a vyobrazení.
Kniha černobílých fotografií Vladimíra Uhera představujících barokní prahu v mnoha nezvyklých pohledech. Krásné fotografie, krásné stavby a krásná kniha.
Velmi slušná studie přibližující jak dějiny hradní obrazové kolekce tak jednotlivá vybraná díla.
Kniha nestydatě prolezlá marxistickou "dogmatikou". Neumann měl evidentně strach, že komunisté prohlásí celé dějiny umění za "buržoazní pavědu" a tak se snažil seč mohl vysvětlit, proč se máme v "nové době" zabývati něčím tak překonaným a "úpadkovým", jako je barokní umění. Podařilo se mu přitom z jezuity Jana Jiřího Heinsche udělat div ne nepřítele jezuitů a to pomocí neuvěřitelných argumentačních kliček, v nichž žongluje s pojmy jako s gumovými míčky. Odborně jde ovšem o knihu kvalitní a (odhlédnuto od ideologického balastu) donedávna nepřekonanou. Celkový dojem: 65%
Velmi subjektivní a velmi podivná umělecká monografie, která více vypovídá o Emilu Fillovi samém než o Janu van Goyen. Zajímavý fillovský studijní materiál. O Goyenovi se v ní ovšem mnoho nedozvíte. Celkový dojem: 50%
Výborná studie zkoumající a dokumentující barokní všednodennost, vztahy mezi šlechtou a poddanými atp.
Výborná studie zpracovávající velmi zajímavé a důležité téma. Vytknout je bohužel nutné skutečně velmi nevkusně provedenou obálku. Celkový dojem: 85%
Klasický sborník odborných textů, který kupodivu není výstupem žádné odborné konference. Složení textů je dosti různorodé. Jsou zde jak příspěvky čistě historické, tak uměnovědné či archeologické. Také časové rozpětí je dosti široké a vedle materiálu z raného a vrcholného středověku zde nalezneme i příspěvky týkající se pozdního středověku či raného novověku. Ačkoli podobně široce rozkročené sborníky nejsou úplně výjimečné zrovna zde je různorodost sebraného materiálů zvláště dobře patrná, protože sborník obsahuje pouhých 11 odborných textů.
Celkový dojem: 70%
Obsáhlá a výborně zpracovaná práce přinášející řadu nových informací a pohledů na život, úkoly a funkce aristokracie v raném novověku.
Velmi silný čtenářský zážitek. Rudiš dokáže přesně rozehrát postavy, vystihnout psychologii, gradovat příběh.