Sandik komentáře u knih
Manon je první a poslední můj hřích
nepoznat Manon, nemiloval bych
Manon je motýl, Manon je plavovláska
Manon je první a poslední má láska...
Velmi autentické svědectví dopisů, které je citlivě a moudře komentováno zkušeným pastoračním pracovníkem. "Měl jsem rád jedno děvče" je rozhodně nejlepší křesťanská knížka o partnerských vztazích, kterou znám. Nejen proto, že je vybudována na autentických dopisech, ale také proto, že neuhýbá nalevo ani napravo. Na jedné straně (což se ovšem u křesťanské knihy celkem dá čekat) nestaví sex na piedestal a nedělá z něho modlu (jak to činí tento svět), ale věcně a přesně upozorňuje na to, že v chození je třeba poznávat daleko podstatnější a jemnější věci a na druhé straně (což je u křesťanských knížek žel pravidlem) nehalí všechno do podivné pseudoduchovní mlhy v níž tělesné věci vlastně ani řešit netřeba a když už, tak přísným odříkáním... Vypouštění tygra z klece je rozhodně ta nejtrefnější metafora probouzející se sexuality, kterou znám. Walter Trobisch byl rozhodně moudrý pán, číst jeho knihy určitě stojí zato a tohle je jedna z těch nejlepších...
"Touha po lásce" je opět kniha založená na korespondenci. Tvoří ji krátké dopisy několika mladých lidí a Trobischovy odpovědi na ně. Kniha je tematicky strukturovaná, ale netvoří nějaký ucelený "příběh". Skutečně jde spíše o příručku v níž jsou (tak nějak "pod jednou střechou") shromážděny otázky (a odpovědi) ohledně vztahů, chození, sexu, masturbace atp., tedy témat jež trápí řadu mladých lidí, křesťany nevyjímaje. Celkový dojem: 70%
Zelená svatozář je výborný přehled jednotlivých směrů a trendů ochrany přírody, kterému po věcné stránce nelze mnoho vytknout. Kohák je ve svém textu precizní a poměrně objektivně předládá jeden přístup za druhým. Text ovšem rozhodně není profesorsky suchý, naopak je plný šťavnatých přirovnaní a příkladů. Závěrečná kapitolka "Malé vyznání veliké lásky" pro mě ovšem byla rozhodným zklamáním. Kohák je skutečně více zelený než křesťan, jakkoli rád tvrdívá opak. Celkový dojem: 80%
Pozoruhodný příspěvek k biblickému bádání. Zatímco autorovy notně fundamentalistické vývody o stvoření v šesti dnech je možné pominout, cenný příspěvek ohledně struktury biblického textu knihy Genesis nikoli. Jedná se rozhodně o zajímavou a dosti pravděpodobně znějící teorii.
Svým rozsahem i formou "malá knížka", která ovšem může mít v určité situaci cenu zlata. Není psána velkým jazykem a nenabízí velké cíle. Prostě jenom podává pomocnou ruku případným tonoucím.
Velmi intenzivní povídka o strastech nesmělce při seznamování. Taky jsem si to prožil, takže je to kniha velmi blízká. Když jsem ji kdysi dávno objevil v podobě dramatizace na stanici Vltava, naprosto mě ohromila a vyrazila dech...
Vskutku neuvěřitelná kniha. Výborná literatura a zároveň zásadní filosofická práce.
Nejde o biblický slovník v pravém slova smyslu, protože obsahuje relativně málo hesel zahrnujících pouze základní pojmy. Jednotlivá hesla jsou ovšem zpracována poměrně kvalitně a mají značný rozsah. Celkový dojem: 70%
Reinsbergovy promluvy knižně vydané ztrácejí něco ze své šťavnatosti ale i tak rozhodně stojí za pozornost. Celkový dojem: 90%
Kniha "Izák a Jakob" v mnoha ohledech čerpá ze starších výkladů biblického textu. Autor, výborný teolog a dlouholetý kazatel Církve bratrské, k tomuto prameni ovšem navíc přidává i řadu vlastních postřehů, takže výsledkem není pouhá kompilace, ale v mnoha ohledech velmi originální exegetické dílo. Rozhodně jde nejpřínosnější výklad příběhů patriarchy Jákoba, který znám. Celkový dojem: 85%
Seifertovu sbírku "Odlévání zvonů" charakterizuje všudypřítomný eros. Asi budu hodně ošklivý, ale obsahově charakterizuje většinu veršů větička z jednoho písňového textu Sváti Karáska, popisujícího komunistické vězení: "Píču vidím i v chlebový střídce" (tuším, že to je z písně "Ženský jsou fajn"). Přiznávám, že mě tahle "samčí" poetika trochu nudila a připadala mi, ve vší kráse a vynalézavosti verše, poněkud přízemní. Zajímavější to začne být teprve ve chvíli, kdy se, vedle ženských ňader, břich a klínů, básníkovi do jeho veršů začíná vkrádat stáří a smrt... Za obsah tři hvězdičky, za vynalézavé metafory pět...
Pozoruhodné "vybrané kapitoly z dějin falzifikátu". Útlá kniha obsahuje několik příběhů slavných falzifikátů a falzifikátorů.
Koppovy fotografie jsou skvostné, ale Horníčkovy komentáře jsou, žel, poněkud nezajímavé. Vyprávět fiktivní příběhy vyfotografovaných lidí je sice zajímavé, ale u "stopadesáté" fotky tyhle fabulované příběhy trochu nudí. Je znát, že si na sebe MH tímto závazkem asi nechtě upletl pěkný bič... Celkový dojem: 70%
Soubor úvah především z padesátých let. Obsahově se jedná nepochybně o nejalovější a nejméně zajímavé Štechovy úvahy, což souvisí jak s jeho tehdejší věkem a související určitou odtržeností od reality tak i s panujícími politickými poměry, které dotyčný v podstatě velmi halasně přivítal. Celkový dojem: 50%
Kniha publikující jinak skvělé dialogy Janů Wericha a Horníčka má jedinou vadu: vysloveně ohavné (typo)grafické zpracování. Amatérismus nejhrubšího zrna v podobě knihy sázené v MS Word a ještě bez špetky typografických znalostí či jakéhokoli vkusu. Grafický hnus... Vzhledem k tomu 70%, texty samotné jsou za 95%
První (dvousvazkový) díl "oficiální" akademické syntézy dějin českého výtvarného umění (od počátků, čímž je myšleno pravěké umění, do konce středověku). Tento první díl je patřičně "akademicky" suchý a hutný. Na rozdíl od druhého dílu (renesance a baroko) v něm fakta naštěstí ještě nejsou zhuštěna téměř k nečitelnosti, takže jde o celkem použitelnou knihu, i když po těch více než třiceti letech od vzniku rukopisu už také vyžaduje notné korekce, dané mladšími poznatky a bádáním. Celkový dojem: 70%