Sandik komentáře u knih
Nesmírně intenzivně napsaná a také velmi bolavá kniha, která by měla být na školách (ve druhém stupni či na středních) doslova povinnou literaturou. Škoda, že je to tak krátké. K mnoha okolnostem a situacím by bylo také dobré připojit odborný komentář. Například otázka, zda byl Karel Ruml před útěkem skutečně ledován, nebo obecněji, co na něj StB eventuálně "měla", by byla velmi zajímavá. Podobně žádoucí by byl jistě také komentář k činnosti té protistátní skupiny, atp. atd... Celkový dojem: 80% (10% strhávám právě za chybějící historický komentář).
Četli jsme se synem. Kniha je to vskutku rozvláčná a na některých stránkách mě ta pomalost děje velmi rozčilovala, ovšem jako celek je to kniha vskutku neuvěřitelně barvitá. Knihy jsou báječný biograf ;o) PS: Vyplatí se, vědět něco o době, v níž kliha vznikala. Asi neexistuje mnoho lepších příkladů romantické literatury, než je tento... Celkový dojem: 85%
Velmi věrné přetlumočení řeckých a do jisté míry i římských bájí a pověstí. V zásadě je to kniha využitelná pro základní orientaci například i pro studenty dějin umění. Naprosto se ale nehodí pro četbu dětem, protože je to místy až neuvěřitelně kruté. V tomhle případě nezbývá, než se přidržet "starého a dobrého" Eduarda Petišky. Celkový dojem: 75%
Třetí díl neználka jde ideologicky nejdál a líčení zlotřilého kapitalistického systému je na samé hraně toho co ještě je možné číst dětem, aniž by je člověk úplně vyděsil. Naštěstí ani v tomhle případě ta kniha z vašich dětí malé komunisty neudělá a může to být dobrý start k tomu abyste si s nimi o těch věcech popovídali. Myšlenky socialismu a komunismu totiž nejsou nebezpečné proto že by nereagovaly na reálný problém evidentní nespravedlnosti světa a značné nefunkčnosti "kapitalistického" zřízení, nýbrž proto že jsou krajně utopické a při pokusu o realizaci navíc znamenají nutné nastolení ošklivé a zlé diktatury... Celkový dojem: 75%
Výborně napsaná kniha, které lze v zásadě vytknout jen velmi málo. Určitě stojí za přečtení. 90%
Opět skvěle vymyšlený příběh, ovšem opět trochu moc rozvláčný na to, abych mu dal plný počet hvězd.
Rozhodně to není špatně vymyšleno, ale příběh je to hodně nepravděpodobný. Při čtení jsem se místy přistihl, jak mě iritovalo, že se děj tak nějak vleče a vyprávění je strašně užvaněné. Tenhle problém mám přitom u všech detektivek téhle autorky. Kdyby ty příběhy měly 50 nebo 100 stran místo těch 200 které mají, bylo by to asi hodně napínavé čtení. Samozřejmě to má i výhody. Do hloubky prokreslená psychologie postav je zajímavá a promyšlenost, vybroušenost celku téměř bere dech. Celkový dojem: 75%
Velmi slušně napsaná detektivka, které ubírám jednu hvězdičku kvůli jisté rozvleklosti. Asi by mě nelákalo si ji přečíst víckrát než jednou, i když to jediné čtení vůbec nebylo špatné.
V hodnocení tohoto pokračování Neználkových příhod bych měl v zásadě zopakovat to, co jsem psal už u hodnocení první knihy. I zde nacházíme ideální svět, který je ovšem ještě utopičtější. Malíčci a malenky pracují bez nároku na odměnu, ovšem v restauracích i obchodech si bez placení berou cokoli podle chuti. Zároveň nejen usilovně pracují, což se ovšem týká pouze některých z nich, neboť mnozí jiní tráví celý den v parcích a koutcích zábavy a oddychu, ale také zapojili stroje a moderní techniku obecně, takže bez problémů "poroučí větru i dešti". Technicky znějící tvrzení v knize obsažená jsou přitom často neskonale naivní, jiné nápady se dnes v nějaké podobě skutečně podařilo uskutečnit, ovšem samozřejmě ne v socialistických zemích nýbrž v těch "hnusně kapitalistických"...
Skoro to vypadá, že děti "dostatečně nepochopily" relativně nevinný a nenápadný komunismus první knihy o Neználkovi, a tudíž ho dostali ve druhé knize v naprosto v explicitní podobě. Posunem je například i to, že zde už ani omylem neplatí v prvním díle vcelku fungující fyzikální zákony a mnohé vynálezy jsou tudíž naprosto fantastické a zcela nereálné. Zajímavé je také to, že obyvatelé Slunečního města podléhají módě, fenoménu i u nás především v první polovině padesátých let často pranýřovanému a považovanému div ne za "buržoazní pavědu", neřkuli za "nenápadný způsob zotročování žen"... Ta také v podstatě způsobí "vládu větroplachů", jejíž projevy v divadle či na koncertech povážlivě připomínají projevy avantgardního umění. Jak se zdá, ve slunečním městě jinak vládne ten správný "socialistický realismus" a nic takového jako je experimentální divadlo či atonální hudba zde nemají místo...
Samozřejmě je nutné zdůraznit, že ani tuhle dosti neuvěřitelnou ideologickou masáž děti rozhodně nepochopí tak jak to autor zamýšlel a jistě z nich kniha neudělá malé komunisty. V dětských očích zůstává kouzelný a v dobrém slova smyslu fantastický příběh plný zajímavých situací a vtipných míst. Z pozice rodiče k tomu můžu dodat, že i míst pro děti poměrně poučných.
Celkový dojem: 75%
Výběr z Loosových článků především dobře ilustruje o co usiloval a bojoval, co pro něj bylo důležité a co zase ne. Mnohdy se přitom zdá, že jde spíše o jednorázové impulzivní a energické nápady, nikoli o látku do hloubky promýšlenou a systematizovanou. Tím dobře dokreslují i Loosův charakter jakožto architekta či nábytkového designéra. Možná bychom měli tendenci jej pod vlivem jeho díla vnímat jako člověka uměřeného a střízlivého. Jeho texty ale odhalují pravý opak. Suchopárný myslitel to vážně nebyl ;o)
Nápad pokusit se podat Kolumbovo objevení Ameriky pohledem indiánů je výtečný a autorce se opravdu podařilo tenhle "pohled z druhé strany" dobře uchopit. Trochu slabší je kupodivu postižení postavy Kryštofa Kolumba. Celkově navíc příběh trpí určitou rozvláčností, takže je otázka, zda děti čtení téhle knihy poněkud neodradí. Vlastně jsem si ho asi víc užil teď jako dospělý, než jako dítě v nějakých těch 12 letech, kdy jsem knihu četl poprvé. Uvidíme co na ní náš Lubošek ;o) Celkový dojem: 75%
Kniha přecejen slabší než Saturnin, samozřejmě ovšem vůbec ne špatná. 80%
"Pronajatá krajina" je knihou nepochybně velmi přínosnou. Nejen, že se autor velmi poučeně, chytře, zdařile a srozumitelně pouští do témat takříkajíc očekávatelných. Jeho záběr je přitom obdivuhodně široký, aniž by to bylo na úkor odbornosti, ale místy odbočí tak nějak zcela i mimo svůj obor, přitom i zde vždy zajímavě a přínosně. Snaha vnímat svět jako souvislostmi provázaný celek, stejně jako zjevně otevřené hledačství s důrazem na smysl, nikoli na správné metodiky a formální splnění úkolů. Určitý problém mohou mít někteří čtenáři pouze se zvolenou formou dosti krátkých esejů. Kniha tak působí spíše jako pestrý kornout se spoustou nabízených "mlsů", než jako počin ke koncentrovanému čtení. Přesto ale rozhodně za přečtení stojí. Celkový dojem: 85%
Na první pohled rozhodně prospěšná publikace v průběhu čtení vyvolává značný úžas nad zvolenou formou. Jistě je pěkné když autor není faktografický suchar, na druhou stranu, pokud vám zdánlivě faktografická kniha poví více o imaginaci autorky než o vlastním předmětu našeho čtenářského zájmu (tiše přitom předpokládám, že knihu čtou zájemci o Vláčila, nikoli o Horákovou), je cosi špatně. Situaci zachraňují snad jen přílohy v podobě Vláčilových autentických textů. Škoda. František Vláčil na slušnou knižní biografii ještě stále marně čeká...
Pozoruhodné čtení nejen pro divadelníky. Horníčkovy "Poznámky o divadle" jsou chytrá knížka pro vnímavé a inteligentní čtenáře". Celkový dojem: 90%
Výborná knížečka, v níž Jan Werich vtipně a lehce popisuje svou dovolenou v Itálii a jen tak mimochodem dokládá, že mu hluboké postřehy a závažné myšlenky rozhodně nebyly cizí. Nádherná, oddychová kniha, ovšem s hlubokým poselstvím. Celkový dojem: 100%
Příjemná, vtipná, venkoncem odpočinková kniha. O něco slabší než Dobře utajené housle, což je ale pořád ještě docela hodně ;o) 80%
Já jsem vyrůstal v jižních Čechách, teď už asi patnáct let bydlím v Praze a středních Čechách, ovšem četlo se mi to velmi dobře. Čili ono asi moc nezáleží na tom, odkud kdo pochází ;o) Celkový dojem: 90%
Výbor z Pitavalova obsáhlého díla, byť se jedná o reprezentativní sbírku kriminálních deliktů své doby, by asi milovníci detektivek měli pominout. Nenarazí totiž ani na inteligentního vyšetřovatele, ani na zamotané záhady. Ba právě naopak, případy jsou předkládány velmi přehledně a líčeny zcela bez pochybností. O způsobu nalezení pravdy se většinou nedozvíme nic. Příběhy se často odehrávají v prostředí vyšší šlechty či bohatých měšťanů a jsou mnohdy velmi kruté. Jejich autor je zjevně zamýšlel především jako svého druhu mravní exemplum a možná i jako pomůcku pro mladší advokáty a soudce. Zábavného na tom čtení vlastně není mnoho, byť po knize mnozí čtenáři asi sáhnou právě jako po svého druhu oddechové literatuře. Celkový dojem: 70%