Sandik komentáře u knih
Po slibném začátku téměř nekonečná deprese lemovaná neustálými nezdary a obecně totální marností. Škoda, že to není alespoň dokončené dílo, takhle bez případné pointy to dojem bezútěšné tísnivosti jen prohlubuje. Je to optimistické asi jako Justina od markýze de Sade, byť to přirozeně není ani trochu pornografické (tiše doufám, že snad budu v tomto poněkud kulhavém přirovnání vhodně pochopen). Samozřejmě chápu autorovy záměry ale četlo se mi to nesmírně těžce, jeho kritika tehdejší francouzské společnosti a tehdejších učenců zvláště mi připadala mnohdy dost za čárou a vlastně se divím, že jsem knihu neodložil... Celkový dojem: 65%
Upřímně, po prvním nadšení se dostavilo určité zklamání. Místy jsem se totiž dost divil a občas i poněkud nudil. Autor knihu řadí tématicky, takže se k některým věcem vyjadřuje opakovaně na různých místech, přesto má tendenci líčit své "dějiny piva" chronologicky, ovšem zároveň někdy skáče jako zajíc z jednoho období do druhého a pouze poučený čtenář si uvědomí, že v textu najednou "chybí" dobrých tři sta let, případně, že se se někdy zaměňuje příčina a důsledek a dokument ze 16. století se bez mrknutí oka řadí za dokument ze století 17, přestože byl evidentně jejich sled zcela opačný. Specialitkou jsou také vzájemně si odporující tvrzení, často dokonce obsažená ve dvou bezprostředně následujících větách, případně tvrzení vysloveně zmatená a zavádějící... Zkrátka, jako zdroj informací to není k zahození, čte se to rozmarně a místy je to i dost vtipné, ale je třeba přitom pamatovat na to, že je to taková "hrubě neutříděná sbírka výstřižků" ze starých pivních a pivovarnických knih a časopisů... Celkový dojem: 70%, ovšem jen, vezmi-li v potaz lahůdkové grafické a knihařské provedení druhého vydání od nakladatelství Paseka. PS: Úvodní svazek knihy "Sláva a zánik starých pražských pivovarů" obsahuje lépe utříděný a faktograficky věcnější a přesnější text.
Bigglesovy příběhy z první světové války jsou vážně tím nejlepším, co Johns kdy napsal, protože z nich vysloveně dýchají skutečné zážitky a skutečné příběhy. Někdy ovšem autor přibarvuje, což je vidět například na povídce "Krocan s obtížemi". Němci totiž samozřejmě Krocany na Vánoce nepečou, na rozdíl od Francouzů, Američanů i Angličanů. Je tedy na krásně možné, že ve válečné Francii skutečně před Vánocemi nebylo možné sehnat krůtu, velmi nepravděpodobné ovšem je, že by o ni nějak zvlášť stáli Němečtí vojáci... Celkový dojem: 75%
Kniha, které lze sice možná sem tam něco málo vytknout, ale její přínos je i po více než sedmdesáti letech stále naprosto zásadní a to ne jen pro literární vědu či dějiny literatury, ale například i pro dějiny (výtvarného) umění. Vždyť "mimesis" je klíčovou otázkou i zde a proměny stylu taktéž... Celkový dojem: 95%
Zatím jednoznačně nejslabší Johnsova kniha. Z dobrodružného se příběh promění v dosti nepodařené sci-fi. Náběhy k něčemu podobnému byly už v "Modrém nebezpečí" a už tam mi dost vadily. Samozřejmě můžete namítat, že ve třicátých letech ještě nebylo o radioaktivitě či o Tibetu nebo Himalájích mnoho známo, ale to je jen částečná omluva. Spíše se zdá, že Johns prostě psal, co mu "slina na jazyk přinesla" a ani se moc nezdržoval nějakým studiem fakt nebo něčím podobným. Škoda... Celkový dojem: 55%
Až příliš náhod najednou, řeklo by se... I tahle kniha se ovšem čte velice dobře a doslova jedním dechem. Vadou na kráse je tak především původní, jazykově nikterak korigovaný a tedy i notně zastaralý překlad. Že by fotoreprint? Celkový dojem: 65%
Příběh poněkud přitažený za vlasy... Samozřejmě mě můžete nazvat detailistou, ale mě zrovna tohle dost vadí (Jsem holt historik ;o). Představa jistě supertajné vojenské základny kdesi v Rusku, kam lze bez problémů přiletět či přijít a normálně se v ní procházet, je fakt hodně velký úlet. Ostatně ten připravovaný ruský útok na Británii je taky vcelku z říše pohádek. Jo, vím, tohle JE v podstatě pohádková kniha pro odrostlejší děti, stejně jako je jimi May nebo každý klasický western... Pokud vezmeme v potaz pohádkovost celého příběhu, je napsán velmi zručně, se znalostí dobových reálií, slušně odsýpá a čte se jednoduše výborně. Jako zábava na propršené odpoledne je výborný... Celkový dojem: 70%
"Biggles v nedbalkách"... Pokud se nepletu, tak je to chronologicky naopak díl první (vlastně druhý, první je samozřejmě "Před prvním vzletem"). Děj se totiž odehrává před "Biglesem od Velbloudích stíhaček" i "Návratem od velbloudích stíhaček". Příběhy jsou velmi podobné jako v těchto dvou knihách, tj. relativně samostatné a volně na sebe navazují. Některé z nich jsou ovšem rozděleny do několika navazujících kapitol. Překlad knihy je velmi slušný, občas ovšem překvapí velmi nepodařená sazba, v níž místy chybí mezery mezi slovy a to jevážněnepříjemnéčtení. Celkový dojem: 75%
Způsob, jakým Johns takřka bez mrknutí oka "vsunul" tuto špiónsko-pouštní eskapádu mezi příběhy už popsané v předchozích knihách, je docela obdivuhodný. Můžete jeho psaní vytýkat leccos, je velmi snadné prohlásit jeho knihy za literární brak nebo za něco podobného, ale rozhodně mu nelze upřít duchaplnou pohotovost. Děj je až na pár míst poměrně uvěřitelný, dobře promyšlený a vybudovaný, o nečekané zvraty a napětí, jež by se dalo krájet, v něm rozhodně není nouze. Malou vadou na kráse je to, že čtenář pravděpodobně začne tušit pointu celého příběhu podstatně dříve, než to pravděpodobně autor zamýšlel... Celkový dojem: 75%
První kniha (Biggles od velbloudích stíhaček) mi připadá o fous lepší. Je znát že autorovi už pomalu docházely historky a musel si je vymýšlet. A neodpustil si přitom logické lapsy. V kapitole "Profesor" se dozvídáme, jakým způsobem muž s touto přezdívkou do Bigglesovy letky jako naprostý nováček přijde, což je fajn, tedy bylo by, pokud by v této knize dotyčný neúčinkoval od první kapitoly. Jo, možná je to nějaká starší historka, jenže hned na začátku kapitoly jsme zmínkou o opravené jídelně ujištěni, že děj navazuje na kapitolu předchozí, v níž jsou Algy, Biggles a profesor na hlídce a letiště obsadí Němci. Ještě zmatenější věci se ovšem dozvíme v následující kapitole, ve které se Biggles rovnou zamiluje. Samozřejmě ne moc šťastně, protože do vyzvědačky. A ta nutně potřebuje, aby pro ni Biggles donesl dopis "na druhou stranu". OK, řekněme, že ano. A pak zjistíme, že vyzvědači prý přecházejí frontu naprosto běžně a bez problémů. Aha, tak proč tedy ten dopis musel u všech všudy doručit Biggles? Nebo jiná věc. Dotyčná Němcům sdělí polohu britského letiště a speciálně ještě zakroužkuje důstojnickou jídelnu. OK, ale moment, vždyť Němci na to letiště přece už několikrát útočili, dokonce ho obsadili. Že by ztráta paměti? Britové se to ovšem dozví a vymění dopis, takže pak Němci bombardují domek u lesa... To jako fakt? Jasně, letiště ze dá za domek u lesa zaměnit děsně snadno... Ještě neuvěřitelnější ovšem je, že Britové už v těsné blízkosti domku čekají, až ho Němci vybombardují. Cože? To jako fakt? ... Ne, ta kniha není špatná, ale je to zkrátka takový "spotřební materiál". Řeč se vede a píseň se zpívá... Celkový dojem: 70% PS: nejsem si jist, jestli ty "metry" v textu nejsou jen "překlad" anglických stop. Nevypadá to, že by je někdo přepočítával, neboť jde o podobné údaje, jaké se jinde objevují ve stopách...
Po dramatických ale přece jen poněkud "monotónních" válečných příbězích z první světové Války vcelku osvěžující změna. Jak už tu psal někdo přede mnou, je to v podstatě čirá komerce, ovšem nesmírně kvalitně zpracovaná a čtenář se rozhodně nudit nebude. Vlastně je divné, že po téhle látce ještě nesáhli filmaři, protože celý příběh se všemi překvapivými zvraty by byl ve filmové podobě jak vyšitý. Autor navíc i zde prokazuje velkou znalost materiálu a je zjevné, že před napsáním musel danému tématu věnovat nějaký ten čas... Asi jediná věc která může českému čtenáři zkalit radost je už notně antikvovaný překlad. Vydavatelství RioPress totiž v roce 1993 naprosto nerušeně provedlo to nejjednodušší co se nabízelo, totiž fotoreprint původního českého vydání z roku 1939. Zrovna u dobrodružné literatury, kterou navíc mnohdy čtou starší děti, mi ovšem tenhle postup připadá dost nepodařený... Celkový dojem: 75%
Diskuze o tom jestli je Švejk skutečně takový blb nebo jestli to jen hraje, je myslím zbytečná. Každému kdo čte knihu pozorně by neměla uniknout místa, v nichž se na tuto otázku nalézá jednoznačná odpověď. Švejk je ovšem především literární postava, je to konstrukt autorův a Hašek jím jednoznačně vyjadřuje své vlastní pocity z vojny a z Válčení. Otázka přitom nestojí jestli je Hašek pacifista či komunista, zrádce Rakouska nebo eventuálně i demokratického Československa, neboť Hašek si dělá legraci v podstatě ze všeho a ze všech. Jeho kniha je především dokonale absurdní a libující si v nesmyslnosti. Pokud tedy Hašek něčím je, pak, minimálně v rámci této knihy, je dokonalým nihilistou, který na žádný lepší svět prostě nevěří. Ostatně není jistě náhodou, že děj knihy místy vcelku připomíná například Alfréfa Jarryho s jeho Králem Ubu a s patafyzikou. Švejk je ovšem jaksi "domáčtější", zdánlivě méně výbušný a drsný a jeho "poetika" je ryze hospodská. Velké podobnosti bychom ovšem našli i s Hrabalem, jehož strýc Pepin působí téměř jako Švejkovo "alter ego". Hrabala mám ovšem přece jen podstatně radši, neboť pro něj je tohle pivní pábení pouze jednou z mnoha poloh, zatímco Haškův Švejk s ní téměř stojí a padá. Ostatně, i v rámci Haškova díla shledávám mnohé texty zajímavějšími, což se týká především některých jeho povídek a fejetonů, dokonale vystavěných a vypointovaných. Švejk vedle nich působí dojmem příliš rozsáhlé a ne zcela zvládnuté knihy. To může být dáno tím že mu chybí závěr, ale jistě se na tom podepsaly i okolnosti za nichž kniha vznikala. Každopádně je veliká škoda že Hašek knihu nemohl dopsat a Švejk tudíž chtě nechtě zůstává, přes svůj olbřímí rozsah, nedokončeným torzem... Celkový dojem: 85%
Kniha, která mě v dětství (vcelku pochopitelně) o pár let minula a čtu ji až teď, když jsem ji koupil synovi... Český překlad místy není úplně srozumitelný a ve vydání z roku 1993 jsou navíc občas nepříjemné překlepy, eventuálně jazykové archaismy. Příběhy ovšem rozhodně mají spád a stojí za to si je přečíst. Už jenom proto, že děj skutečně velice věrně odráží první světovou válku a většina příběhů má i konkrétní historické předobrazy v podobě reálných zážitků různých britských pilotů, jež ovšem W. E. Johns všechny přiřkl jedné konkrétní literární postavě, a tím z ní udělal tak trochu bájného hrdinu z říše fantasie... Pokud ovšem čtenář přijme tento "drobný detail", jde jinak o velmi uvěřitelné čtení, které realitu války ani moc nepřikrašluje a nelakuje na růžovo... Celkový dojem: 75%
Četli jsme teď se synem. Stále stejně silné, jako kdysi...
Schliemannův příběh je sám o sobě velmi zajímavý, ovšem pročíst se sáhodlouhým líčením trojské války vyžaduje velikou trpělivost, zvláště pokud člověk zmíněnou historii už zná z jiných pramenů a zpracování. Samozřejmě je také nutné upozornit na určitou antikvovanost. Kniha je v zásadě už téměř 60 let stará a je to na ní samozřejmě znát... Celkový dojem: 75%
Poněkud rozporuplná kniha... Četli jsme ji teď se synem a vlastně mě trochu překvapuje, že v dětství tolik lidí (včetně mě) tak uchvátila. Zamarovský je místy až neuvěřitelně rozvláčný, pedantsky vypočítává obrovskou spoustu neznámých jmen, místy neuvěřitelně odbíhá od tématu a líčí věci zcela nesouvisející, a tak všelijak podobně. Přesto je jeho kniha nesmírně živým obrazem a právě proto určitě stojí za to ji číst. Problematická místa, především ta, kde komentuje soudobou politickou situaci, a to jednoznačně z pohledu komunistické ideologie, je přitom také třeba tak nějak "odfiltrovat". Prostě a jednoduše, svět není jednoduchý a i tuhle knihu je třeba "číst s porozuměním"... Celkový dojem: 85%
Způsob, jakým autor reaguje na tehdy zcela aktuální události, je vskutku obdivuhodný. Jeho líčení reálií je velmi přesvědčivé, zvláštní je akorát (a toho by se později už asi nedopustil), jak nezúčastněně a s despektem přistupuje k oběma válčícím stranám. Chápu ovšem, že z hlediska tehdejšího britského občana byla ta válka prostě jen střetnutím dvou znepřátelených politických uskupení, obou poněkud extrémních. Že jde ve skutečnosti o předehru mnohem vážnějšího válečného konfliktu v té době ještě naprosto nebylo jasné, zvláště ne v Británii (třeba v Československu už to tehdy asi leckdo tušil)... Děj samotný má několik slabších míst. Především celá zápletka s tou šifrou zní dost fantasticky, stejně jako události kolem ní (celý děj v té restauraci atp). V celku jde ale o velmi poutavě, zajímavě a vlastně i uvěřitelně napsaný příběh. Rozhodně stojí za přečtení. I český překlad je ostatně tentokrát naprosto v pořádku... Celkový dojem: 75%
Příběh plný zvratů a neuvěřitelných situací... Jo, odrostlejším dětem se to asi bude líbit, ale mě to připadalo v mnoha chvílích opravdu hodně naivní a nepravděpodobné. Korunu všemu dodal hodně mizerný český překlad a spoustu překlepů. Škoda... Celkový dojem (z českého vydání): 65%
Roztomilá historická drobnost, která se mi dostala do ruky prakticky náhodou. Kniha má 28 stran a Pekař její text psal v době svých studií jako studentskou práci, patrně seminárku nebo něco takového. Určitě stojí za přečtení, už pro sám způsob jak je napsána.
Kniha neobsahuje souvislý příběh, nýbrž řadu jednotlivých příběhů, popisujících vždy jeden kriminální případ. Přiznávám, že to bylo moje první setkání s Bigglesem (kterého jsem koupil pro syna a ze zvědavosti to začal číst sám) a dopadlo téměř na výbornou. Příběhy jsou dobře napsány, zápletky jsou nečekané a zpravidla poměrně napínavé, velmi slušný je i překlad do češtiny. Pochválit musím i to, že příběhy nejsou kruté a může je klidně číst i destiletý kluk. Oceňuji taky to, že autor dané prostředí dobře zná a reálie jsou většinou velmi uvěřitelné. Tohle je přesně ten typ knih, co může v deseti letech přitáhnout ke čtení a to je dobře... Celkový dojem: 80%