SarahRoyalAss komentáře u knih
Město zvané Dokonalín je zvláštní, zajímavá kniha a v jistém ohledu má i děsivou myšlenku. Dobře napsaná s krásně zpracovanou obálkou.
Ale je to opravdu skvělé počtení. Fialka a Kluk žijí v jednom městě, které je vlastně rozděleno na 2 části. Akorát o té druhé, horší části nikdo neví. Jen ti, kteří město rozdělili. Na jedné straně je Dokonalín kde je všechno, jak jinak, dokonalé. Ale jen za skleněnou zástěrou brýlí a za cenu, kterou si obyvatelé Dokonalína neuvědomují. Na druhé straně je Nýmdie, ve které žijí bývalí obyvatelé Dokonalína, kteří zkrátka do té dokonalé představy nezapadají.
A právě a Kluk a Fialka tuhle zástěru hrozné vlády dokážou překonat a snaží se ji vyřešit.
Tak tohle... Tohle je naprosto libová záležitost!!
Kniha nám ukazuje v technologii pokročilý svět, po kterém hodně lidí touží a sní o něm, že se na tenhle level taky jednou dostaneme. K tomu nám dává sympatickou duhovou Emiku a k tomu ještě super příběh nadupaný akcí!
Příběh jsem si náramně užila, i když jsem ta od poloviny věděla, kam to bude směřovat a kdo-pa-asi-bude-ten-zlej.
I přes to jsem si příběh užila a obědové pauze se divila, jak jsem se sakra dostala o 50 stránek dál. Tak moc je to čtivé! Kde je sakra pokračování?!
Mě to bavilo. Ne že ne.
Po přečtení recenzí jsem od knihy neměla vůbec žádná očekávání. Čekala jsem spíš, že se budu do čtení nutit a vůbec si to neužiju.
A jak mě to překvapilo!! Čtení jsem si fakt užila. Meira byla občas pěkně na pár facek a dalo mi zabrat, než jsem pochopila, jak je to se Střídavými a Ročními královstvími. Příběh byl z 50% předvídatelný, ale to mi nevadilo.
První díl mě překvapil a určitě si přečtu pokračování. :)
Raději pominu přirovnávání k magickému pečivu ze svých předešlých komentářů k jednotlivým dílům. Protože celá takhle série je magické pečivo!
Baví mě to. Fakt mě to hodně baví. Na začátku na Vás bafne dobrá akce a dál pokračuje příběh klidně ale skvěle. Baví mě zjišťovat více o Eliasovi, vždycky dokáže něčím novým překvapit. Stejně tak i Čise.
Těším se na pokračování. :)
Tohle byl skvělý zážitek. Knížka mě bavila od začátku až do konce.
Dobře se to četlo, postavy (hlavně Hawthorna, Fen a samozřejmně Morrigan) jsem si doslova zamilovala.
Děj je lehce předvídatelný, ale vždycky Vás něco překvapí. A ten svět... ten je naproto absurdní a to zbožňuju! Zpožděná doprava kvůli vikingům? Výborná záležitost! :D
Každopádně, opravdu hodně se to přibližuje HP (dost jsem při čtení měla i pocit jako u Karlíka a továrny na čokoládu), ale je to 100% jiné a úplně jedinečné. Těším se na další díly. :)
Tak to bylo zase dílo!! Nejdříve jsem měla pocit, že je to takové... zvláštní? O dost jiné než předešlé knihy? Přesně nevím, jak to popsat, mám smíšené pocity a nějak nevím, jak se s tím srovnat. :D
4,5* hlavně za konec knihy. Nejdříve mě zklamalo, že je pokračování TAK tenké. Byly tam opravdu zajímavé části. Ale také i ty, které moc nedávali smysl. Například, co tam vůbec dělal Jasper, jsem nepochopila. Tak i na konci s Pohromou.
Nebudu kecat, brečela jsem. Nesuďte mě.
To je tak absurdní, až je to geniální. Já to prostě zbožňuju! :D
Sice bych si nejraději pleskla jak jsem se s tím crcala. Více mě bavil 1 díl, ale tenhle jsem si taky dost užila! :)
Na konci to bylo jedno velké ÁÁÁÁ když v další knize... to se dozvíte. :D
Stejně jako Percy, je i Magnus "držkaté" hovado.
Sice mi chvíli trvalo se zorientovat mezi severskými bohy, ale jinak se kniha četla opravdu dobře. Hrozně se mi líbilo, jak sem tam ulítla zmínka o Percyho světě.
Magnuse jsem si opravdu oblíbila, stejně tak i jeho kumpány. :)
První polovina knihy se táhla ve stejném duchu jako díl první. Zato ta druhá polovina, ta opravdu mile překvapila! Konečně nastává nějaká ta akce. Tak uvidíme, jaké ovoce přinese díl 3. :)
Sice jsem se s tímhle dílem dost crcala, ale za mě palec nahoru!
Opravdu hodně jsem si oblíbila Lea a jeho kapitoly jsem doslova hltala. :)
Částmi mi kniha připadala možná trošku zbytečně zdlouhavá. Ale opravdu jenom trošičku.
Na konci mi určitě uletěla nejedna slzička. Jsem opravdu zvědavá na pokračování!
Až ho někde splaším. :D
Upřímně, skákala jsem radostí a tancovala hula taneček, když jsem otevřela knihu, a tam velkými písmeny napsáno "Percy". Měla jsem radost jako malé dítě.
V první knize jsem měla problém "přijmout" míchání řeckých a římských bohů. Tady už se mi povedlo si najít k té motanici nějaký vztah.
Nevydržela jsem ani 5 minut u vaření, abych se na to nevykašlala a nešla číst knihu třetí.
Nico bude mít pravděpodobně v knihách velkou roli a na to se opravdu těším!! Tak uvidíme jak se to všechno ještě zamotá. :)
Je mi to až líto že jsem dala jen 2*, ale tři čtvrtě knížky jsem nevěděla, jestli ty řádky číst a nebo je jenom počítat. Bylo to hezky napsané, byly tam i krásné nápady a myšlenky (které se mohly ještě více rozvinout), ale to je vše. Teprve od knihovny Napichovacích Jehel mi začala kniha jakž takž bavit. Tak cca posledních 80 - 70 stránek jsem si užila, ale jinak pro mě kniha byla, s lítostí to slovo musím použít, nudná. I tak si ale přečtu další díl, nemám ve zvyku odkládat sérii nedočtenou. ;)
Asi se mi to jenom zdálo, ale děj se hrozně protahoval. Pravděpodobně mi nesedl detektivní žánr. Dílo je to ale velmi dobré.
Párkát jsem měla slzy na krajíčku, zvláště z té minulosti. Konec byl výborný. To se musí nechat. S tím, jak se kniha částmi vlekla, tak konec to krásně vynahradil. :)
Druhá kniha byla opravdu výborná!! :))
Líbila se mi změna prostředí. Mám sice Magisterium opravdu ráda, ale to cestování tomu dalo nové kouzlo. :) Konec mi opět zaskočil jako to bylo u první knihy... Doslova, mazec!!! :))
O knihy se teď dělím s rodinou a budu doufat, že budou stejně nadšeni jako já. :)
Kniha se mi ohromně líbila!! :))
Jsem ráda, že jsem se rozhodla začít číst Magisterium. Je to sice dětská knížka, ale i dospělý člověk si to rád přečtě :)
Blackovou mám ráda již od mala kdy jsem od ní poprvé přečetla Daň peklu a Clareovou díky Nástrojům smrti.
Upřímně, ke konci jsem jenom valila oči. Opravdu nečený zvrat až se mi zhoupnul žaludek... Hnedka se jdu vrhnout na druhou knihu!! :))
Nejdřve jsem se opravdu nemohla začíst a měla velký problém se ke knize dokopat... Ale jsem ráda, že jsem knihu dočetla :) Když se překousne prvních 100 stran, tak je to pecka :)) Konec mi doslova převapil a dojal.
Chvíli mi trvalo, než jsem se do téhle knihy začetla. Ale jsem ráda, že jsem se k tomu dokopala. :)
Knihy od Rowellové mi doporučili kolegyně v práci. Když pracujete v knihkupectví, co byste čekali.
Mám takovou radost, že jsem dala na jejich rady. Budu jim za to nadosmrti vděčná!! :)
Je to výborné oddychové čtení, zubíte se při čtení v autobuse jako tichý blázen a čtete pak po práci dlouho do noci... Vřele její knihy doporučuji :)
5*
Trošičku slabší kousek... taková příprava na a díl. Kolikrát jsem se musela doslava dokopat abych tenhle díl dočetla, abych se co nejdříve dostala k dalšímu dílu. Nějaké části byly pěkné, ale celkově mě knížka moc neoslovila. 3 hvězdičky za knížku a 1 hvězdička za Lucifera.
Poslechnuto jako audiokniha.
Téma deprese je mi velmi blízké, ale na druhou stranu mě (díkybohu) nepotkala ztráta blízkého člověka v brzkém věku. Tohle téma mi kniha dokázala tak uvěřitelně vyrýt do hlavy, že jsem tu ztrátu prožívala s Viktorií. Taková ztráta musí být hrozná, mučivá a nezapomenutelná událost. To mi kniha sdělila naprosto jasně a zřetelně. Zármutek ze stránek šel tak cítit, až mi to rozplakalo.
Ne vždy můžeme vědět/poznat, čím si kdo prochází, jestli je psychicky v pořádku a zda je odhodlaný k tomu, si najít pomoc. Svěřit se někomu se svým trápením. A věřte, že když trpíte depresemi, úzkostmi a dalšími těžkostmi, je těžké udělat ten první krok k tomu si nechat pomoct. Ale tak strašně se potom uleví. Ne každý to dokáže, ne hned. Mě samotné to trvalo pár let se odhodlat k tomu si nějakou pomoc najít. Stejnou nedůvěru, jakou prožívala i Viktorie, znám jako všechny své ponožky s obrázky.
Každopádně, příběh knihy byl uvěřitelný, „zajímavě“ pojatý, i když šlo o těžké téma. Části s Černookou naháněly husí kůži až mráz běhal po zádech. Autorka uměla velmi přesvědčivě vypsat, jak se zlomený člověk může cítit. Chyběla mi tedy nějaká ta gradace příběhu (i když tam byla a vůbec jsem ji nečekala... wow!) jelikož to ve mně nezanechalo větší ozvěnu. Ale konec se více přibližoval realitě, jak by taková situace mohla dopadnout. A to jsem velice ocenila. Žádný happyend, který v YA často na konci knih čekáme, tohle přesahovalo do větších mezí.
Pokud si pamatuji dobře, toto je autorčina prvotina a já se po této knize velmi ráda vrhnu na její nejnovější knihu „Tamařino souhvězdí“. Opravdu mi zajímá, kam až se se svým psaním dostane. Moc jí přeji, aby to bylo hodně vysoko. :)