sArKa236 komentáře u knih
Měsíční kroniky mi doporučovalo už tolik lidí, že jsem zkrátka neodolala a musela jsem si je přečíst. Zatím mám za sebou jen první díl, ale nemůžu se dočkat pokračování. Knížka se mi velice líbila. Ani nevím jak bych své pocity a dojmy měla nějak smysluplně sepsat. Co ale vím je, že bych tento příběh doporučila snad každému. Líbí se mi nápadité upravení staré klasiky. Styl psaní je pro mne naprosto vyhovující. Přečteno jsem měla během pár dní, až tak mne děj vtáhl do sebe. Nemohu jinak, než hodnotit velmi kladně.
Krásný příběh v krásném prostředí. Musím říci, že mne kniha vcelku mile překvapila, a také pobavila. Humor, romantika, napětí, drama. Všechno krásně vyvážené. Celý příběh se mi velmi líbil, naučila jsem se nová slovíčka, přesto musím podotknout, že jsem byla po většinu příběhu velmi zmatená a nerozuměla jsem úplně všemu. Nijak moc mi to nevadí, právě naopak. Jednu věc musím vytknout - pohledy ostatních (kromě Šazí a Chálida) mi nepřišly až tolik zajímavé a jednou jsem měla trošičku chuť jednu takovou část přeskočit. Jinak ale hodnotím velmi kladně a doporučuji. Už se nemohu dočkat, až si přečtu další díl a dozvím se, jak bude pokračovat příběh. Nebo bych snad měla říct spíš - jak budou pokračovat osudy jednotlivců a jaký příběh jejich spletením vznikne.
Tuto knihu jsem začala číst díky seriálu, který řadím mezi mé oblíbené. Abych řekla pravdu, čekala jsem něco trochu jiného, koneckonců, seriál se řadí mezi dobrodružné žánry.
Dle mého názoru nebyla kniha ani tak o Zemi, přežití, ani nic podobného, celý děj je zaměřen spíše na vztahy mezi stovkou, což mne možná trochu zklamalo. Na druhou stranu jsem zde našla spoustu 'věcí' a 'momentů', o které jsem v seriálu velmi stála, nicméně se nikdy neuskutečnily. To jest hlavní důvod, proč jsem hodnotila čtyřmi hvězdičkami - je to dokonalé obohacení seriálového děje, nicméně, pokud jste fanoušky dobrodružství a boje o přežití, kniha asi nebude Váš šálek kávy.
Richelle Mead je jedna z mých oblíbených autorek. Zamilovala jsem si její příběhy a styl psaní, ale u této knihy jsem byla mírně zklamaná. Na vině však není autorka, ale má nepozornost. Předpokládala jsem, že Třpytný dvůr bude jedno z fantasy děl, ale není tomu tak. Zřejmě jsem byla ovlivněna faktem, že všechny ostatní knihy od Richelle Mead jsou právě fantasy, tak jsem předpokládala, že takový bude Třpytný dvůr, nicméně se v tomto případě jedná o román. Musím ale říci, že mne děj vtáhl do sebe. V některých částech se mi rozbušilo srdce a ve čtení jsem musela dost často pokračovat, i když už bylo velmi pozdě. Velmi se mi líbil popis prostředí a praktický základ. Bylo vidět, že má autorka prostudovány potřebné věci - kdy, jak, co, proč. Trochu mne mrzelo, že na konci nebyly události úplně vysvětleny, nicméně předpokládám, že tyto informace nejspíše budeme moci najít v dalších knihách ze série.
Dlouho jsem přemýšlela, co bych o této knížce mohla napsat.
Napětí, milostný trojúhelník, očekávaně neočekávaný zvrat. Líbilo se mi, že jsem až do jedné konkrétní chvíle nebyla jistá, který z dvou mužských hrdinů je který. Zabiják nebo princ? Musím se přiznat, že jsem to odhadovala úplně naopak, ale co se dá dělat (možná za to mohla moje nepozornost a ostatním to bude jasné hned). Co mne trochu zarazilo, byl konec.
Shrnu to tak, že je to příjemné odpočinkové čtení, ALE i když se zde nějaká ta akce nachází, kniha je zaměřená HLAVNĚna onen milostný trojúhelník.
Na tuto knihu jsem byla popravdě dost zvědavá. Nejen, že je poměrně dlouhá, ale je také psaná naprosto úplně nepopiratelně jinak, než drtivá většina knih.
Jakmile jsem ji otevřela, nemohla jsem se odtrhnout (minus pro mě, jelikož jsem ji doslova zhltla za méně než dva dny). Styl psaní mne velmi zaujal (přiznávám, že ve mě vzbudil touhu mít knihovnu plnou složek s tajným materiálem, což je pochopitelně naprosto nemožné a já mám tak na své seznamu jen další nesplnitelný sen, ale ok ). Příběh je dle mého názoru strhující, některé části (minimum) se sice dají předvídat, ale překvapení a zvratů je tam více než dost. Popis (ač je udělám onou zvláštní formou) je velmi pěkný, střídání stylů je velmi zajímavé.
Na závěr menší upozornění pro budoucí čtenáře:
Připravte se, že s velkou pravděpodobností nebudete rozumět všem pojmům. Na zážitku Vám to ale vůbec neubere, takže nemějte obavy.
Hodnotím pěti hvězdičkami a vřele doporučuji VŠEM.*
*I těm, které sci-fi moc nemusí. Kniha je opravdu vydařená a velmi zajímavá.
Nevím čím to bylo, ale nedařilo se mi do knížky začíst, nevytvořila jsem si vztah k žádné z postav a děj mě také nenadchl. Knížka mě nudila, ale dám šanci ještě dalšímu dílu.
Fráze, která podle mě vystihuje knihu nejlíp, je "promarněný potenciál". Samotný námět knihy je dle mého velmi dobrý, možná bych řekla, že až brilantní, ale provedení za námětem pokulhává. Hlavními postavami knihy jsou mladí chlapci, kolem dvanácti let, a částečně proto je kniha psána poměrně jednoduše. Samotné čtení je pak ale "kostrbaté", děj se špatně sleduje, a popis ostrova zaniká ve shluku na sebe nenavazujících vět, což je jeden z důvodů, proč jsem se nemohla pořádně začíst a knížku si užít. Takže, námět zajímavý, provedení hrozné.
Kniha mě velmi bavila. Byla jsem mile překvapena stylem psaní - s mužskými autory píšící ženské postavy nemám dobré zkušenosti, ale v tomto případě se jedná a skvělé podání. Příběh a fungování světa je velice zajímavé, i když se nad tím musíte občas zamyslet. Co se mi líbilo je to, že jsem nevěděla kdy knihu odložit, protože se neustále něco dělo - nějaké akce, zlodějina, důležitá vsuvka.
Doporučuji, pokud máte rádi akci, tajemství, dobré postavy a upřímně... steam punk. Takový pocit ve mě kniha vyvolávala. Některé z vás upozorním, že kniha se nesoustředí na romanci /ta se děje/bude dít) spíše na pozadí, centrum knihy je akce.
(SPOILER) Na úvod musím říci, že svět Griši je jeden z mých oblíbených, a proto jsem měla od Vlády vlků vysoká očekávání. Do pozitivní části hodnocení rozhodně spadá celé politické dění. Plánování jak vyhrát válku, co udělat s princeznou ze Šu Hanu, vymýšlení a obchodování s válečnými stroji - to všechno dávalo smysl, to mě bavilo a drželo v ději.
Co smysl nedávalo byla celá Temnyjova linka. Dle mého názoru tam vůbec nemusela být. Kdyby se znovu neobjevil ve Zjizveném králi, vůbec by to nevadilo. Jeho existence do Vlády Vlků přinesla jen problém, který nelze vyřešit jinak, než (SPOILER) jeho neexistencí. Jeho části byly nudné, dokonce jsem si nemohla pomoct a zkrátka jsem většinu přeskočila. Myslím, že jeho "přínosy" do příběhu by se snadno daly nahradit někým jiným, jiným řešením.
Co ještě musím vytknou je to, že Leigh Bardugo už ve Zjizveném králi porušila pravidla svého vlastního světa, která se dodržovala po pět knih. Dobrý magický systém = systém, který má limity. Ano, griši se mohou stát silnějšími pomocí umocňovačů nebo jurdy, ALE umocňovače jsou těžké získat (a ještě je pak musíte mít neustále u sebe), a jurda parem vytváří závislost. To vše má omezení. Ale pak tu máme Zoju, která se stala drakem protože... proč ne. Neberte mě špatně, Zoju mám jako postavu ráda, ale tím, že se stala drakem se jen tak stala nejmocnějším stvořením světa - mýtickým stvořením. Na sérii mě bavilo praktické prolínání magie a vědy a pokroku. To zde bylo zadupáno do země, a je to NESKUTEČNÁ škoda.
Další co mě vyvedlo z míry byl (SPOILER) "šťastný konec" pro Ninu. Nina je má nejoblíbenější vrána, a i když chci, aby měla šťastný konec, celé mi to přišlo DOST uspěchané a, no, postavené na hlavu.
Na druhou stranu je ale kniha i tak velmi čtivá, a vesměs mě i bavila. Bavil mě vývoj mezi Nikolajem a Zojou, bavilo mě (jak už bylo zmíněno) politické zasazení, a ráda jsem viděla postavy z předchozích dílů. V jedné části jsem musela na chvíli přestat číst, protože mě Leigh zasáhla do citlivého místa.
Celkově jsem ráda, že jsem knihu četla, jedná se o lepší (snad) zakončení série. Na konci jsou sice zadní vrátka otevřená pro pokračování, ale myslím, že by bylo lepší svět griši uzavřít, a místo toho se soustředit na další knihy.
Rozhodně se jedná o zajímavé dílo - autor pracuje s myšlenkou ideální (?) budoucí společnosti, kde lidé neznají smrt, nemoci, a vlastně ani strasti a trápení. Skrze smrtky se pak střetáváme s morální otázkou věci, autor vás donutí se zamyslet nad tím, kam vlastně ten náš svět spěje, pomocí úvah v denících smrtek uvažuje nad různými alternativami toho, co se v oné "dokonalé budoucnosti" vlastně děje s lidmi samými, co dělá člověka člověkem apod.
V ději nechybí napětí, zvraty, přátelství i láska.
Knihu doporučuji fanouškům sci-fi, fantasy, ale také čtenářům, kteří by dostali chuť si trochu zafilozofovat v poměrně zábavné formě.
Zajímavý příběh inspirovaný perskými mýty/historií. Knížku jsem četla jako pohádku, a jako k takové k ní nemám výtky - zajímavé propojení princezny a netvora, špetka lásky, autorka neopomněla ani rodinné vztahy a to, jaký dopad měla Sorájina kletba nejen na ní samotnou, ale i na její okolí a na ty, kdo ji milovali.
Doporučuji jako lehkou odpočinkovou četbu pro chvíle, kdy máte s čajem v ruce náladu na trochu toho tajemna a kouzel.
Knížka se mi velice líbila, ať už mluvíme o dojemném příběhu prokletých sester, prolínajících se dějových linkách, nebo o autorčině inspiraci ve slovanské mytologii.
Děj je vymyšlen a zpracován zajímavým způsobem - pomocí střídání etap, ve kterých se příběh odehrává, postupně odhalujeme co a proč se sestrám stalo, a jakou roli v jejich příběhu hráli (či hrají) postavy, se kterými se setkáváme.
Celý příběh se točí kolem dvou sester, takže předem budoucí čtenáře upozorním, aby neočekávali nějakou velkou romantiku (v tomto příběhu jí zkrátka není třeba).
Knihu vřele doporučuji všem.
Upřímně, tak cca do poloviny knížky jsem si byl jistá, že ji ohodnotím pěti hvězdičkami, nicméně jsem musela rozhodnutí přehodnotit. Námět byl skvělý, styl psaní vlastně taky, postavy byly také zajímavě sestavené. Hvězdičky strhávám za tempo - první cca polovina měla velmi krásné načasování a tempo, nicméně poté už se mi všechno zdálo moc uspěchané. Ano, autorka musela děj smrsknout do jednoho roku, přesto bych však v druhé polovině ocenila delší popisy a vývoj. Jinak se mi ale knížka opravdu velice líbila, doporučuji.
Doporučuji! Tahle knížka měla všechno, i to, o čem jsem nevěděla že to potřebuji. Zajímavý systém magie, knihovny a kouzelné knihy, dobrodružství, napětí, humor, romanci, ale i akci a momenty, u kterých by citlivější duše mohly uronit slzu. Nebyl důvod knížku odložit. Postavy mi přirostly k srdci, a i když bych je ráda viděla znova, v tomto případě si myslím, že jeden díl bohatě stačí.
Knížka mě neskutečně bavila, nicméně budoucí čtenáře upozorňuju, než se do knížky pustíte, mějte trochu přehled o čem je. Ušetří vám to spoustu času a zmatků. Také počítejte s tím, že (dle mých informací) jde o knížku pro dospělé, takže se na vás už od začátku chrlí spousta výrazů a názvů, které buď budou vysvětleny až později, nebo jsou nepodstatné. Jinak jde ale o dobré čtení, příběh se točí kolem vyšetřování vraždy a okultních spolků. Romance tu moc není, nicméně ji očekávám v dalších dílech.
Třetí díl nezklamal! Možná je to tím, že jsem předchozí díly četla už před nějakou dobou, ale tento se četl tak nějak jinak. Ze stylu psaní je cítit, že Ilan už není malá, líbilo se mi, jak postupně odhalujeme další a další tajemství. Zároveň mám ale více otázek, než kdy před tím. Je zde představeno pár nových (a podivných) postav, a celá situace se stává zamotanější a zamotanější. Místy se mi knížka zdála matoucí, ale nijak mi to nevadilo. Za mě určitě hodná přečtení a pokračování v sérii.
Knížku jsem si užila, ale předešlé díly se mi líbily víc.
Od knížky jsem čekala trochu něco jiného, nicméně i tak se mi vesměs líbila. Jediné co bych vytkla je místy zmatený děj - možná jsem jen rychle četla a přeskakovala, ale občas jsem úplně nepobrala co přesně se stalo, musela jsem jsem si dozjistit jak staré jsou jednotlivé postavy. Jinak se mi děj líbil. V knížce je především hodně cestování, osobně mi přišlo zajímavé, jak ostatní kasty vnímají Vrány a proč.
Za mě vcelku příjemná oddechovka s kapkou romance a dobrodružství.
Pro mě to byla spíš taková oddechovka. Knížka je čtivá a námět zajímavý, nicméně bych řekla, že starším čtenářům by mohla sem tam připadat nezáživná či nudná. Pro stanovený věk (13 let minimum) si myslím, že shledá úspěch.
Knížka se mi vesměs líbila. Slyšela jsem názor, že by vlastně ani nemusela být tak dlouhá, ale já si třeba detektivní pátrání Bryce a Hunta užila, hlavně pro to, že jsme tak posupně a detailněji poznávali ostatní postavy, a zároveň jsme mohli sledovat, jak se vztah B a H postupně mění. I tak, posledních 200, 250 stánek jsem přečetla jedním dechem - je to psané tak, že knížku prostě nemůžete odložit.