saryk93 komentáře u knih
Dvě hvězdičky dávám pouze za propracovanost Christianovy postavy. Jinak to byl vlastně šestisetstránkový deníček puberťačky, která byla častokrát zralá na proplesknutí a neskutečně mi lezla na nervy. Sérii jsem dostala několik let zpět a tenkrát jsem zhltla všechny díly během několika dnů a bavilo mě to. Nyní jsem se donutila vše přečíst znova, abych si mohla vytvořit aktuální názor, napsat recenzi a knihy poslat dál.. Velké zklamání a poslední má snaha zkoušet tento žánr.
Kniha je perfektní oddechovka ze života, chvílemi smutná, chvílemi vyvolává úsměv na tváři a myslím, že každá z nás se alespoň v jednom osudu některé z pětice žen najde. Neskutečně čtivá, nemohla jsem se od ní odtrhnout a zároveň mě mrzí, že už jsem ji dočetla ač na podobný žánr tolik nejsem, bavilo mě to moc a myslím, že v budoucnu, možná v nějaké náročnější etapě svého života, se ke knize ještě vrátím a pokusím se - jako hlavní hrdinky této knihy - se na celou situaci podívat s nadhledem a připomenout si všechny hezké životní momenty jediné, v čem mi kniha trošičku nevyhovovala, bylo to, že jsem se lehce ztrácela v jednotlivých jménech a osudech postav, ale jelikož se mi jména pletou i ve skutečném životě, tak to není chyba autorky Když je řeč o autorce, myslím, že ještě stojí za zmínku neskutečný progres, kterého dosáhla od poslední knihy - klobouk dolů!
Navzdory horším recenzím a tudíž nízkému očekávání, mě kniha celkem příjemně překvapila. Četla se mi dobře, začátek byl sice trochu vleklý, ale zápletka originální. Konec dost předvídatelný, s hororem, jak už tu bylo řečeno, to nemá nic společného, ale kniha mě nezklamala tak, jak jsem původně očekávala, naopak ji klidně mohu nenáročným fanouškům psychothrillerů doporučit :)
Jako na každou knihu od Dominika Landsmana i na tuto jsem se těšila. A mé očekávání to naplnilo, jako všechny autorovy knihy je i tato velmi čtivá, přečetla jsem ji během pár hodin a při čtení jsem se i zasmála. Na první Deníček moderního fotra to dle mého nemá, ale určitě ji jako odlehčenou četbu, kdy chcete vypnout a pobavit se, mohu doporučit.
Myšlenka knihy je sice hezká, ale můj názor je ten, že je kniha dost přeceňovaná. Uvědomuji si sice, že existuje spousta lidí, kterým kniha hodně dala, jelikož měli vše nastavené podobně jako Leňo a metafora v příběhu jim otevřela oči. Mně osobně to bohužel příliš nového nedalo, což, když se nad tím, tak zamyslím, je asi obrovská výhra. To, co mi ale v knize vadilo, bylo neustále opakování toho samého. Chápu důvod, proč to takto autor udělal, ale pro mě to byl bohužel dost "rušivý element". Kniha by šla zkrátit minimálně na polovinu a vše podstatné by tam přesto bylo. Z toho důvodu ubírám dvě hvězdy, jinak jako motivační kniha to nebylo špatné, ale četla jsem lepší.
Kniha je sice útlá, ale naprosto souhlasím s jejím popiskem, každý si v ní najde to své. Každá část sbírky perfektně vystihuje náladu daného ročního období. Na jaře člověk doufá v lepší zítřky, z léta z ní člověk skoro cítí salájící horko, z podzimu jde cítit pomalu přicházející chlad, lze vnímat, jak příroda pomalu usíná. A mé nejméně oblíbené roční období ve mně chvílemi probouzí až depresivní stavy.. Některé básně se mi líbily trochu méně, jiné mě naprosto dostaly (Narcis, Siluety, Tajemství moře, Slunce nad pahorkem).
Některé byly především o kráse přírody, odlehčené, jiné o složitosti života, s vážnými tématy. Už se vidím, jak sedím s knihou na lavičce v lese či u vody, uprostřed horkého léta, nebo v průběhu podzimu, kdy se stromy začínají halit do barevných kabátů a vychutnávám si jednotlivé básně s výhledem na to nejkrásnější, co příroda dokáže.
Asi půjdu proti proudu, ale první polovina knihy se za mě zbytečně táhla a vše sázela jen na atmosféru a vztah mezi dvěma hlavními postavami. V půlce knihy se děj konečně rozjel a kniha mě začala bavit. Příběh jako takový je zajímavý, nicméně musím říci, že některé dějové prvky mi připadají mírně přehnané, místy až dětinské. Přesto mám v plánu pustit se i do dalších dílů, protože jsem zvědavá, jak příběh dopadne, třeba mě další díly překvapí trochu příjemnější než tento.
První Dominikova kniha, která není celá věnovaná jen radostem a strastem jeho rodiny a byla to docela příjemná změna. Místy jsem se solidně zasmála, jak vše sedělo jak pr*** na hrnec, místy mi už popisy jeho za mě hodně přehnaných názorů a obav ohledně koronaviru lezly na nervy. Na druhou stranu tyto extrémy k Dominikově stylu psaní prostě patří a zjevně to dělá kvůli humoru. Celkový dojem z knihy je nicméně celkem fajn, je to příjemná oddechovka, u které se člověk pobaví a celou tuhle šílenou pandemickou situaci vezme alespoň na chvíli s humorem a nadsázkou (nejsmutnější na všem je fakt, že humorná nadsázka byla často víc než pravdivá).
Bohužel celkem zklamání. První díl byl vcelku příjemná oddechovka, druhý katastrofa (až na konec, ten byl fajn), na trojku jsem byla tedy hodně zvědavá. Zajímalo mě, jak celý příběh dopadne a zda mi poslední díl spraví chuť z celé trilogie. Bohužel se to nestalo. U prvního dílu jsem kladně hodnotila i zajímavé propojení příběhu s autentickými fotografiemi, které mi ale nyní připadaly už dost mimo mísu (v příběhu absolutně jiný popis než na fotce). Postavy mi postupem času začaly lézt na nervy a děj odehrávající se mimo Brookline už prostě nebyl to pravé ořechové. Doufala jsem, že se tato trilogie s krásnými přebaly stane chloubou mé knihovny, ale bohužel, znovu už se k ní vracet nejspíš nebudu.
Po prvním dílu je za mě Sanctum bohužel celkem zklamání. Nezáživný zdlouhavý, občas i chaotický děj. Nedokázala jsem se do knihy ponořit a do čtení jsem se musela kolikrát i nutit. Jediné příjemné překvapení byl na knize závěr. Upřímně jsem zvědavá na poslední díl a doufám, že bude lepší než tento.
Kniha je psaná jednodušším stylem, vzhledem k tomu, že se jedná o literaturu pro mládež, je to pochopitelné. Čte se tedy velmi rychle, děj obsahuje mírně nadpřirozené prvky a vzhledem k tomu, že mi nevadí otevřené konce, jsem byla spokojená i s tím, jak kniha dopadla a těším se na další díl. Určitě to není žánr, který bych chtěla číst každý den, ale určitě je to příjemná změna :) oceňuji dobové, mírně děsivé fotografie, které autor sám našel a které knihu zajímavým způsobem doplňují. Taktéž stojí za zmínku krásný přebal knihy, který dokonce po nasvícení svítí ve tmě, což je pro mě naprostá novinka a kniha se pro mě (nejen) tím stala jedinečnou :)