Satyrka komentáře u knih

Další výborný díl od skvělé autorky. Znovu tu máme propletený případ, který postupně celý excelentně rozpleteme. Znovu zajímavé, až děsivé téma. Pravda, lež, manipulace. Nechybí ani osobní život postav, který mě taky hodně baví.
A vrahem je, jak řekl Travis, osoba, která byla nejmíň podezřelá. Toho se autorka hodně řídí po celou sérii. A já mám vždy jen tušení, ale nikdy to neuhodnu. Rozhodně celou sérii doporučuji. Za mě jedna z nejlepších krimi sérií.
SPOILERY:
- Chování Franků mi šlo opět šíleně na nervy a já čekala na tu scénu, která se naštěstí fakt stala. Bože, to byla taková radost, když Angela začala myslet i na sebe!
- Postava Holly mi postupně začala připomínat jednu postavu z mé oblíbené krimi série s Kim Stone, a hle, nebylo divu, obě jsou zajímavě napsané sociopatky.
.
.
.
"Co se zdá zřejmé, není vždy pravda."

5 13.11.2023

Vzhledem k tomu, že u rozečtených sérií ani nečtu anotaci, abych byla co nejvíc překvapená, jsem čekala, kdy se přeskočí podivný začátek o výletu Maury a začne se dít něco, co bych očekávala od detektivky. Pak mi začalo docházet, že na tom výletu asi bude něco víc a pak už to byla opět jízda od začátku do konce. Ale tentokrát úplně jinak vystavený příběh. Souhlasím, že jde v podstatě o tři knihy, tři části, v knize jedné, ale mně se to líbilo, přestože to bylo jiné než dosavadní díly. Spíš mi zprvu přišlo, že čtu něco jako Nevítaný host od Lapeny. Ale to mi nevadilo, protože u této zmíněné knihy jsem byla napnutá jak struna.
Netušila jsem, co od názvu Závěje čekat, ale ten název ke knize sedl jako ... na hrnec. Opět napsáno tak, že jsem vše viděla před sebou, cítila atmosféru a chlad. Maura je moje oblíbená postava, takže super.
Teď pár spoilerů:
Téma sekt jsem už četla ve více krimi a jsem upřímně ráda, že pokaždé je trochu jinak pojaté. Konec, pravda, bývá podobný.
O tom, že Maura není mrtvá jsem věděla stoprocentně, čekala jsem, kdy Jane uvidí něco, co jí navede k tomu, že ona spálená mrtvola není Maura. Ale jako upřímně ten šílený obrat mě dost překvapil. Myslím to, že najednou byla celá výprava kromě Maury mrtvá. Tomu se mi nechtělo věřit. Už dost hrozné bylo to, co se stalo Arlovi.
Bavila mě i část, kdy Maura prchala s Krysou a psem. Opět, sice něco jiného než jsme asi čekali, ale proč ne?
Že je Cathy Katie mě nenapadlo, přestože podobných jmen jsem si všimla. Jak skončila ona a Jeremiah mi přijde, že je takový jediný spravedlivý jednoduchý konec, který krimi s tématem sekty dávají.
No a úplný závěr? Zajímavé. Za mě skvělý, že se objevují postavy z předchozích dílů.
Celkově se mi tedy díl líbil, mě tohle prostě sedí a baví.

5 15.10.2023

Díky mému novému způsobu rozhodování, jakou knihu si přečtu teď, protože jich mám doma plno nepřečtených, se dostalo na Bird Box.
Já jsem tak nějak tušila, že tohle by měla být bomba. A byla! Styl psaní mě ze začátku trochu překvapil, ale pak jsem si zvykla a k tomu příběhu to prostě sedlo. Přeskakování v ději mi vůbec nevadilo, dá se to stíhat sledovat úplně v klidu. Nebo v klidu... Tohle je jedna z těch knih, co musíte číst, dokud ji nedočtete. Chtěla jsem vědět, co bude dál. A ten nápad, ta myšlenka. Za mě je tenhle "konec světa" děsivější než zombíci. Žít v temnotě, mysl si s vámi pohrává, když nevidíte, co se kolem vás děje... To je daleko strašidelnější. ( Mně stačí, když ve tři ráno slyším myši v domě a kolik fantazie ty zvuky rozvíjí... ) Nikdy neuvidíte vašeho nepřítele, kvůli kterému musíte zavírat oči, ledaže by to bylo to poslední, co uděláte. Tedy... Skoro to poslední.
No... Přemýšlela jsem, kolik hvězd knize dát, a i když jsem původně chtěla dát 5 z 6, myslím, že těch 6 si to nakonec fakt zaslouží. Strhávat hvězdy za nic nechci, děj, styl psaní, postavy, i nepříjemné věci, to tam prostě sedlo.
Opět - važme si toho, co máme, nikdy nevíme, kdy o to můžeme přijít. Zároveň nám ale postavy jako Malorie nebo Tom ukazují, že je potřeba nikdy neztrácet naději. Rozhodně si pořídím i pokračování.

(MINI?)SPOILER: Nevím proč, ale doufala jsem, že na zvířata ten "tvor" nepůsobí, takže když přišla scéna s Viktorem v baru, nebylo to vůbec příjemné. Obdivuji Malorie, že dokázala nechat oči zavřené při takových těžkých situacích. To s dětmi, že jedno z nich neporodila ona, jsem začala tušit jen co do domu vstoupila těhotná Olympia. I její konec nebyl dvakrát příjemný.

5 12.02.2023

Že se mi kniha líbila napsat nemohu. To prostě nejde. Ale mohu napsat, že je velmi dobře napsaná a zpracovaná a plný počet hvězd si rozhodně zaslouží!
Četla jsem dost knih a slyšela dost příběhů krutosti, ale musím napsat, že nejkrutější jsou ty, co jsou podle skutečnosti. Aneb - Tohle prostě nevymyslíš...
Nepřeju ostatním nic špatného, ale vrahům a tyranům bych přála, aby si zažili přesně to, co udělali svým obětem...

5 27.08.2022

Velmi originální a silný příběh.
Kniha Bez šance je pro mě třetí knihou, u které jsem zadržovala slzy.
Ani nevím, co víc napsat, souhlasím s komentáři pod sebou ( od Eriky017 i EliskyD).

5 02.05.2022

Zpočátku se kniha tvářila jako taková pěkná milá oddechovka. Styl vyprávění byl takový jednodušší a milý. Přiznám se, že jak čte člověk knihy převážně z evropského prostředí, těžko jsem se přizpůsobovala na to, že tenhle příběh se odehrává v Japonsku. Kdysi jsem hodně milovala anime a mangu, takže některé ty věci a zvyky jsem si dokázala představit, ale nečekala jsem je, zda chápete.
Vyprávění z pohledu kocoura bylo úžasné, moc moc se mi líbilo a nejednou jsem se zasmála. Já sama kočky miluji a mám tři, takže o to víc jsem byla nadšená. Před touhle knihou jsem přečetla knihu z pohledu a vyprávění psa, takže velmi zajímavě takhle po sobě. Uvěřitelné, že přesně tohle si psi a kočky myslí.
A teď - proč knihu označuji jako "zprvu oddechovku"? Protože posledních asi deset dvacet stran jsem probrečela. Jasně, že mi občas u různých knih a příběhů ukápne slza, tady jich ale bylo mnohem mnohem víc. Cesta tu má více významů.

4 07.07.2024

Teda!! Poslední týdny mám štěstí na skvělé příběhy a tohle je jeden z nich! Možná ponurá obálka a název, ale ten příběh..! Úžasný!! 6/5, fakt!
(A i kdybych měla podle komentáře pode mnou nízké IQ, stojím si za tím, pro mě výborná kniha :D)
Od Tess Gerritsen jsem zatím četla celou sérii s Jane Rizzoli a Maurou Isles a už ta mě velmi vtáhla a nadchla, rozhodně nemá chybu. Tohle je můj první samostatný příběh od Tess a neskutečně mě překvapil. Čekala jsem další detektivku, ale tohle bylo mnohem víc a mě si to získalo.
Samozřejmě varování - vykrádají se tu hroby, a jak je u autorky zvykem, je tu dost detailů o různých ne zrovna příjemných procesech. Pitva, mrtvoly, zranění, porody a podobně. Pro mě to má ale přidanou hodnotu, musela jsem víc vygooglit o horečce omladnic a to mě navedlo i dál na O. W. H.
Mě tohle ale bavilo už v sérii s Jane a Maurou, takže jsem tušila do čeho jdu.
Ale kromě toho má kniha i příběh, který mě mimo jiné i dojal. Nečekala jsem, že mě cesta do roku 1830 bude tak bavit, že bude tak zajímavá. Některé věci jsem sice odhadla, ale to na příběhu nic nekazí. Navíc když jsem viděla, ano viděla, protože příběh se mi odehrával před očima, jak věda postoupila, jak to měli lidé kdysi mnohem těžší, a hlavně ženy - co ty porody proboha - , a že stačí jedna základní věc, aby zachránila tolik životů, a to to, že si stačí umýt ruce (jak zde píše pár lidí - ta představa, že nemám ani rukavice a "probírám se" jednou pacientkou, rodičkou, za druhou, to je šílený a nechtěla bych rodit v té době), opět mi to něco dalo a je skvělé, jak dnes už je ta hygiena a sterilizace tak samozřejmá.
Není na škodu si tohle vše připomínat, a ještě takovými příběhy.
To, jak je současnost propletená s minulostí mě fascinuje, a takové příběhy, které to vyprávějí, miluju. Objevená stará zakopaná lidská lebka, kostra nese známky násilné smrti. Ale jak se tam dostala, jaký příběh se za tím skrývá. Miluju. (Nedávno jsem četla knihu Dítě od Fiony Barton, a to mě podobně nadchlo, téma je podobné - nalezená stará kostra, ale jaký příběh vypráví.)
Jak skončí příběh z minulosti jsem nečekala, ale závěr ze současnosti jsem začala tušit a také mě dostal. S postavami jsem se loučila jen těžko.
Takže když to shrnu, doporučuji všem, co mají rádi autorčinu tvorbu, jako já, a lidem, co rádi trochu detektivky, historie, pravdivých faktů, přidané hodnoty, romantiky, ale zároveň dokážou číst i o procesech, které jsou sice na první pohled (nebo přečtení) nechutné, ale k životu, nebo smrti, také patří.
A na úplný závěr jen dodám, co velmi ráda opakuji - sto lidí, sto chutí, a nikdo nemá právo někoho shazovat proto, že se mu líbí něco jiného.

4 09.05.2024

Tak tohle bylo mnohem mnohem lepší než první díl!
Název knihy a obálka opět trefné. Psů tu máme víc než dost. Oproti prvnímu dílu mě ale kniha vtáhla a já ji přečetla během jediného dne. Nešlo ji odložit. Zkrátka taková ta situace - chci tě dočíst, ale nechci!
Celý "Kettův" tým je sympatický, mají přátelské vztahy s trochou přátelského posťuchování, a narozdíl od jiných detektivek se tu místo kávy pořád vaří (převážně hnusný) čaj. Nejednou jsem se zasmála, panuje mezi nimi fakt skvělá atmosféra.
Sice tu bylo pár věcí, co se mi nějak podařilo odhadnout, pár věcí, co se objevuje asi v každé detektivce, ale odhalení pachatele tentokrát bylo "wow" a nečekané. I když opět stejný princip jako u všech dobrých detektivek. A sice jsem čekala, že to bude stejný princip (aneb *spoiler* pachatele musíme znát, musí se v knize objevit, nebo o něm musí padnout větší zmínka *konec spoileru*), ale stejně mě to překvapilo.
Robertovy dcery tu byly tak akorát, i když se zásobou drzosti a rozmazlenosti, ale kdo jsem já, abych soudila? Matka ne, takže na druhou stranu nevím, jak to chodí v reálu.
Nepřekvapí to, co je asi v každé takové knize - policista inspirovaný Chuckem Norrisem.
Po tom, co se stalo na konci samozřejmě nemůžu jinak než jít na další díl. Snad bude minimálně tak dobrý jako tento!
*Poznámky obsahující spoilery*:
- Opravdu bylo tak strašně nutné chytit hlavního padoucha, zatímco riskoval ne jen svůj život, ale i život dalších? Aka Kobra 11. K tomu se váže i ten Chuck Norris - ta představa, jak Ketta vše musí bolet a přesto se musí postarat o své malé dcery, k tomu ani pořádně neodpočívá. Umřela bych!
- A další detektiv, který si osvojil psa, který nějak souvisel s případem. I když v tomto případě velmi vzdáleně.
- A je děsivé, jak snadno jde člověk "přeměnit" na něco jiného. Co se z člověka může stát, jak "snadno" lze zapomenout na svou lidskost.

4 25.02.2024

Tak první díl mě nadchnul, tento druhý už tolik ne. Štvalo mě na něm dost věcí, tak možná proto. To, že jsou tu opět překlepy nějak moc nehrotím, maximálně jsem se nad tím pozastavila s povzdechem, nic víc. Nic tak strašného to zas nebylo. Co mě ale dost znechutilo Sayer byl ten nový termín. NEZPACH, co to sakra je? Přečetla jsem docela dost detektivek a nikdy tam pro neznámého pachatele nebyla taková zkratka. Přišlo mi, že Sayer jen machruje takovými termíny nad Piper, nic víc. Samozřejmě já nedělám žádnou takovou práci a opravdu to tak může být, ale mě ta zkratka tak bavila a zároveň štvala, že díky tomu u mě kniha klesla. Čemu jsem se ale smála nejvíc bylo tomu, jak je Sayer hloupá. Dobře, asi ne Sayer, ale asi to, jak to bylo napsané, zkrátka pachatele, pardon, NEZPACHa, jsem opět odhalila dost brzo a když unikl Sayer přímo před nosem, s tím že místo něj okamžitě podezírala naprosto někoho jiného, tak jsem si klepala na čelo. Kor, když s tímhle má Sayer zkušenosti - SPOILER: Minule měla pachatelku hned u sebe a teď opět, s tím, že to byl OPĚT policista, si vůbec takovou možnost nepřipustila?? Mně prostě přišlo, že se Kyle úplně okatě ignoroval a podezření se mu úplně okatě vyhýbalo. To, že byl OPĚT problém s DNA neřeším... To bylo určitě zajímavé. KONEC SPOILERU.
Ale abych jen nekritizovala, jinak je kniha čtivá, stále se něco děje, určitě má opět i nějakou přidanou hodnotu, postavy jsou sympatické (asi kromě Sayer) a hlavně co oceňuji je to, že narozdíl od mnoha jiných detektivek, na dopadení pachatele se opravdu podílí celý tým, ne jen hlavní hrdinka.
Takže já jen doufám, že další díl opět nebude okatě přehlížený NEZPACH.

4 11.02.2024

Od této české autorky mi byla doporučena jiná kniha, ale naskytla se mi příležitost pořídit k její jiné knize i tuto. A nějak to dopadlo, že jsem začala touto.
.
První co, tak se mi hned vybavila písnička od skupiny Divokej Bill - Země draků.
.
No a co dál? Rozhodně nechci odrazovat, ale asi nebudu ani doporučovat. Kniha se četla dobře. Čtu spíš jiný žánr, ale nemůžu říct, že tohle fantasy nebylo povedené. Řekla bych, že to bylo zase něco jiného, o to lepší, že je to česká autorka, dokonce žijící docela blízko, věkem od sebe taky nejsme daleko.
.
Roderick byl popsaný skvěle, představila jsem si ho přesně tak, jak mi později ukázala ilustrace. Celkově postavy zajímavé, každá byla jiná.
.
Ilustrace skvělé, takové jednoduché, ale krásné.
.
Konec jsem čekala úplně jiný a asi víc wow, takže úplně "odvařená" z toho nejsem. Každopádně jsem hodně zvědavá na další knihu, která mě od této autorky čeká.

4 03.01.2024

Knihu jsem si pořídila v prvé řadě kvůli autorovi, kterého jsem "objevila" ve skupině Knižních závisláků (Knihy Dobrovský), v druhé i proto, protože mě zaujala anotace.
Každopádně co se týče sci-fi, nedalo by se asi říct, že jsem fanoušek. Ok, miluju SW, na kterých jsem vyrostla. Co se ale týče knih, jak která se mi líbí.
Tahle za mě pro mě byla dost depresivní a upřímně jsem ráda, že ji mám za sebou. Autor umí psát, o tom žádná, fantazii má také, ale můj šálek čaje to nebyl. Četla jsem, protože jsem trochu doufala v nějaký úžasný konec, ale já ho nenašla. V ději jsem zůstávala obezřetná, takže nemůžu říct, že bych byla mimo. Ale chybělo mi víc dovysvětlení.
Hodnocení si nechám pro sebe, zde nechám bez hodnocení, zkrátka to nebyla kniha úplně pro mě.

Anotace nečtu, pokud se jedná o sérii, kterou jsem si oblíbila a čtu postupně její díly, takže vše pro mě bylo překvapením. Přestože paradoxně tuto anotaci jsem přečetla před několika lety (takže jsem úplně zapomněla, o co půjde) a na jejím základě jsem se pro knihu rozhodla. A až pak zjistila, že patří do celé série, navíc s povědomými jmény Rizzoli a Isles (TV seriál, z kterého jsem neviděla ani díl).
Poslední tři díly série byly skvělé, u knih Dvojče a Neznámá mi ale přesto něco malinko chybělo, u tohoto dílu ale už ne. Dokonalý příběh! Sotva jsem knihu odložila. Skvěle propletené různé prvky, bavila mě každá část. Vlastně se naprosto ztotožňuji s komentářem pode mnou. Poznámku autorky na závěr rozhodně doporučuji nepřeskakovat. Je o čem přemýšlet.
A rozhodně doporučuji!

4 29.09.2023

Skvělý a velmi zajímavý příběh, plný propletenců, tajemství, odhalení, a to já miluji! Některá fakta jsem tušila, jiná ne, mám hlavu ještě plnou příběhu, tolik se toho stalo, co bych si ráda shrnula.
Za mě zatím nejlepší díl.
Poznámky obsahující SPOILERY:
- Vždycky jsem si říkala, co pohání adoptované, kteří vyrůstali v milující adoptivní rodině, toužit po zjištění jejich původu. Proč, když mají milující rodinu, co čekají od zjištění původu? Proč si myslí, že bez toho neví, kdo jsou? A tohle ani nikdy nepochopím, protože v takové situaci nejsem. Nicméně tento příběh mi aspoň trochu odpověděl na otázku. Za mě skvělý nápad, velmi mě to celé bavilo.
- Trochu opakující se situace, co se týče hlavní postavy v nebezpečí. Prvně to byla Jane, teď už podruhé Maura. Lituju, kolik má chudák smůly. I s tím koncem. To jsem opravdu nečekala a byl to skvělý obrat, zjištění. Vražda z lásky zajímavě zakomponovaná, to by mě fakt nenapadlo, přestože mi od začátku bylo jasné, co mezi Maurou a Ballardem je. Trochu jsem ho i podezírala, což ale já už podezírám snad každého.
- Mattie byla skvělá, strašně jsem ji, ostatně jako nejspíš všichni, fandila. A věřím tomu, že se člověk takto může zachovat. Moc se mi tento konec líbil, je to zase trochu odchylka od většiny konců v různých detektivkách.
- Celkově to možná bylo trochu neuvěřitelné, ale to bývají i skutečné příběhy.
Pokračuji dalším dílem.

4 20.09.2023

Tak tento díl lepší než předchozí. Možná i protože Maura je mi sympatičtější a celkově mi víc sedí oproti Jane. Případ zajímavý a zamotaný, musela jsem si to v hlavě srovnávat, jak to bylo zamotané.
Opět hodně detailů, co se týče mrtvých. Pitvy mě baví, ale musím říct, že fakt jen takhle v knize a nesmím u toho jíst :D V reálu jsem na tohle vše dost citlivá. Nebo aspoň moje tělo.
Teď trochu spoilerů:
- Mauřin bývalý se mi vůbec nelíbil a doufala jsem, že se k němu Maura "nevrátí", ale kvůli ději musela. Jako bylo mi podezřelé, jak se tam najednou zjevil a podezírala jsem ho z nějaké nekalosti.
- Docela mě překvapuje, jak rychle se tu všichni vdávají a berou :D viz i první díl. To je po pár měsících.
- Jane mi v tomto díle byla sympatická díky tomu jejímu "jinému stavu". Já sama se cítím jako ona, ve smyslu vztahu k dětem. Díky své nejbližší kámošce z rodiny se můj názor začíná měnit, přesně jako se pomalu měnil i Jane.

4 14.09.2023

V podstatě pokračování prvního dílu, který mě nadchl. Jen tady byla Cordellová nahrazená Jane ve smyslu postupu v ději, nechci příliš spoilerovat.
I tento díl byl čtivě napsaný, jen jak už jsem psala u více detektivek, já moc nemusím, když se v jiném dílu stejné série vracíme k někomu, kdo už byl dopaden. A vzhledem k tomu, že jsem nedávno četla sérii R. Bryndzy s Kate Marshallovou, trochu se mi to pletlo a spojovala jsem si to s Učedníkem, trochu ups z mé strany :D
Tentokrát mi trochu lezl na nervy věčný strach Jane a omílání Warrena Hoyta, ale chápu, že když Jane prožila, co prožila, tak takto přemýšlí. Jen by měla fakt trochu povolit a nebýt pořád tak "z oceli", jak v knize ostatně zaznělo.
Konec za mě super, já se bála, že bude hodně podobný konci předchozího dílu, nebo že skončí (teď možný spoiler) zázračným objevením se nějakého záchránce, jak tomu většinou bývá.
Jen mi trochu uniklo, co ta první oběť hned na prvních stránkách knihy?
Takže do dalšího dílu jdu, jen tento bych označila za slabší než ten první.

4 11.09.2023

Tak už druhá po sobě vylosovaná kniha na téma domácího násilí (mám tolik nepřečtených knih, že už losuji, jakou si přečtu jako další). Málokdy se mi stane, že souhlasím s komentáři ke knize na obálce, ale tady musím souhlasit. "Vzrušující thriller (...) Napětí a drama roste doslova exponenciálně." - "Overtonová vypráví svižný, s každou další stránkou více a více podmanivý příběh." Sakra jo!
Děj se nikde necourá a stránka od stránky se zvyšuje napětí, nevíte, co se bude dít dál, opravdu těžko předvídatelný děj. Do samého konce netušíte, jak tohle skončí. Při čtení, hlavně po první třetině knihy, jsem byla napjatá, nervózní, nutilo mě to číst dál. Při čtení vás zkrátka provází svíravé emoce.
Kniha řeší nepříjemné věci, co se bohužel dějí - od týrání a domácího násilí po zamyšlení nad tím, kdo je vlastně oběť. Protože ne vždy to může být tak jednoznačné.
I příběh Cliftona mě zajímal a tak nějak jsem mu držela palce a věřila v jeho nevinu.
PS ( SPOILER): Bude i kniha, kde se týrání vyřeší jiným způsobem? Viz nedávno čtená Drahá ženo nebo Stupně viny (které vřele doporučuji).

4 01.04.2023

Už od začátku mi na celém příběhu něco nehrálo a já tušila nějakou "zradu" od autorky. Někde za dvoustou stranou mi v hlavě blikla žárovka a od té doby už jsem se nemohla zastavit - musela jsem číst dál, abych si svou domněnku potvrdila nebo jen abych se dozvěděla, jak to vše je! Pak už jsem cítila napětí. A ano, bylo to tak, jak jsem si myslela, ale autorka nás k tomu stejně pomalu dovádí a pak přidá ještě něco navíc, co mě nenapadlo. Přesně tohle jsem od knihy čekala, takže jsem velice spokojená! Začátek na 3/5, konec 4/5!

4 24.03.2023

Kniha se čte snadno a rychle, děj plyne bez zbytečných zastávek. Hlavní postavy Tara a Kyle jsou sympatičtí. Knihu bych možná označila za oddychovku, přijde mi jednoduchá, při čtení jsem se ani nebála. Jasné, kdybych měla prožít to, co se v knize stalo, tak jsem mrtvá strachy, ale jinak... Nicméně ji neoznačuji za nudnou. Podle mě je ideální i pro náctileté. Lepší než druhý díl, první díl Duch domu Ashburnů ve mně naopak velmi silně zůstal do teď.

4 24.10.2022

Kniha zkrátka obsahuje to, co slibuje už ve svém názvu - divné hlášky z knihkupectví a knihoven, úsměvné, drzé, k pláči i k naštvání. Na podobný způsob jako jsou různé profily na sociálních sítích, kde lidé sdílí hlášky, které pronáší jejich zákazníci, většinou prostřednictvím SMS, a ať už v tetovacím nebo kosmetickém studiu. Tohle je ale lepší, protože je to kniha :D
Mě bavila moc a nevidím důvod, proč si ji nepřečíst.

Jak začít. Asi tím, že tahle série rozhodně stojí za to a upřímně si myslím, že na to, jak je skvělá, se o ní ví spíš méně než více, narážím na různé knihy všude na Facebooku, Instagramu a tak podobně, ale tuhle jsem zahlédla jen jednou za těch několik let.
Série si získala moje srdce a totálně mě okouzlila svou originalitou, nápadem, postavami, promyšlením a v neposlední řadě těmi emocemi, co ve mně vyvolala, jak už jsem ostatně psala v komentářích u předchozích dílů. Takže rozhodně doporučuji!
Jsem hrozně ráda, že jsem si po přečtení prvního dílu pořídila rovnou i ty další dva, protože po dočtení druhého jsem se rovnou mohla vrhnout na tenhle třetí. Neumím si představit, že bych měla čekat!! Takže jsem se vrhla hned na Zlaté enklávy a byla jsem si stoprocentně jistá, že Orion přežil a tak jsem četla a četla, dokud El nedošla naděje. Já jsem přesto věděla, že Orion určitě žije. Jo, nemyslela jsem si to, úplně jsem to věděla.
Teď už možné spoilery...
Jenže místo, aby se Orion objevil, El začala dobrovolně nedobrovolně cestovat a musím říct, že už se mi to nečetlo tak lehce a snadno a nehltala jsem každou stránku jako u předchozích dílů. Co mě hodně odradilo pak byla El s Liesel. To jsem trochu začala přemýšlet, co to čtu. On asi ten "vibe" celé knihy byl už jiný jen díky tomu, že už se odehrával venku a ne ve škole. I když to jinak pokračovat nemohlo a já jsem vděčná za tohle pokračování venku, větší pochopení tvoření enkláv, větší pochopení magie. Jsem moc ráda, že nám autorka vyložila vše víc dopodrobna. Ale na ty ostatní díly to prostě nemělo. Už mi to nedělalo to, co Smrtící vzdělání a Poslední absolvent. Knihu jsem na své poměry četla hrozně dlouho, ale upřímně, nebylo to tím, že by mě až tak nebavila, ale protože tenhle měsíc jsem se věnovala víc něčemu jinému, co mě pohltilo.
Teď už jasně spoilery...
Když objevily Oriona, věděla jsem, že ho objeví ve škole někde v koutě. Že ho ale objeví v takovém stavu, to jsem absolutně nepředvídala a věděla jsem, že je něco špatné a chci, aby to zas byl ten starý Orion, jenže nebyl.
Obecně mám ráda v knihách a jiných příbězích takové to pochopení předpovědí a toho, co se má stát. I tady mě to nezklamalo. Shodou okolností, těsně před scénou, kde El přišla za Deephti, jsem si ještě zkoukla animák Encanto a pardon, ale ta podobnost. Navíc vidět ten animák před čtením Smrtícího vzdělání, tak si El asi představuju trochu jako Isabelu - jen ne tak růžovou samozřejmě. Zároveň mi ta scéna trochu připomněla scénu z Harryho Pottera ze sedmého dílu, kde se Harry objeví na nástupišti a Brumbál mu dovysvětluje. Cítila jsem takový ten klid kolem a pochopení a vysvětlení od někoho, kdo ví.
Miluju to, že předpověď může být nějaká, jako třeba taková, že El zničí enklávy, ale je pochopená trochu jinak. Taky to zjištění, že El, kterou všichni považovali za budoucí malefiku a Orion, hrdina, mají vlastně role opačné. To ta temná Galadriel je vlastně to dobro a Orion zlo. I vysvětlení té rovnováhy, že když se zrodil Orion, musela přijít i Galadriel. To vše mě moc nadchlo, ale zároveň se mi to nelíbilo, protože z Oriona byl najednou takový zombík. Že jsem trochu pochopila autorku a to, že není tak krutá ke svým postavám a má taky ráda šťastné konce, se mi potvrdilo po tom, co El stála proti Orionovi a měla ho zabít. Já jsem ráda za takový konec, i tak byl ale pro mě tento díl "nejslabší", i když bych ho asi neměnila. Možná jen ten divný románek Galadriel s Liesel, ale i to se stává. Ale aspoň mi to ulehčilo loučení se sérií a já budu moct začít další knihu v klidu.
Takže sérii vyhlašuju za jednu ze svých oblíbených, určitě si ji ráda přečtu znovu, a rozhodně ji doporučuji!

3 23.09.2024