schuplik komentáře u knih

„When you can't tell the difference between your own pleasure and your pain then you're an addict.”

Když jsem knihu četla poprvé do semináře literatury, tak jsem si nebyla jistá jestli mě to baví nebo ne. Styl psaní (čteno v originále) se mi moc líbil, jen mi nesedl příběh. Tak jsem si tedy myslela, že to je. O pár týdnů později jsem se na tuhle knihu začala psát závěrečný esej a musím říct, že při druhém pročítání pasáží, co jsem měla založené, jsem se začala o obsah knihy opravdu zajímat. Začalo mi to jednoduše dávat větší smysl a začala jsem mít chuť si knihu přečíst znovu od začátku do konce. K tomu bych ještě zmínila, že na mojí hlavu je těch různých myšlenek v knize až moc, takže mně by to druhé přečtení knihy jen prospělo a víc bych si knihu užila.

Ani jedna postava v příběhu tu není proto, aby si ji čtenář oblíbil. Všechny mají své mouchy, ať už menší nebo větší. Chování postav mě mnohdy rozčilovalo, a o to víc jsem pak oceňovala části knihy, kde bylo jejich chování vysvětleno - i když ne vysloveně obhájeno. Obecně mám ráda knihy, kde jsou propracované postavy, které na sebe vzájemně působí. Myslím, že Atwood dokáže zachytit psychiku postav opravdu bravůrně. Jako autorka mě velmi oslovila a chci se pustit od dalších knih od ní. Dávám 3* hodnocení, protože jak už jsem zmínila, na mě toho bylo trochu moc v jedné knize a z prvního čtení jsem z ní nedokázala vytěžit úplně všechno, co do ní autorka vložila. :)

2 24.06.2017

Ursula Poznanski prostě psát umí a všechny její v češtině vydané knihy jsou úžasné. Pět nebylo výjimkou. Čtivé a hlavně s překvapujícím rozuzlením jako u všech jejích ostatních knih.

Nejsem zrovna sečtělá v detektivkách, ale i tak podle mě není vrah někdo, koho uhodne čtenář v půlce knihy. Téma geocachingu bylo super, a i když v knize byly někdy trochu gore scény, tak se objevovaly i místa, kde se člověk mohl pobavit. Vtipná a zajímavá hrdinka, kolega, newbie i patolog. Prostě skvělá vyšetřovací parta a já už se nemůžu dočkat, až si o nich přečtu další díl. :)

2 07.05.2017

Číst jakoukoliv knihu z Měsíčních kronik je prostě slast a Winter nebyla výjimkou. Po dočtení mám chuť začít hned od začátku. Čekají tu na mě ale Hvězdy nad hlavou.

Konečný díl série, kde se všechno uzavře. Neměla jsem vůbec pocit, že tomu něco chybí, že je někde díra, kterou autorka zapomněla zaplnit. Přišlo mi to prostě dokonalé (nepochybuji, že i po dalším čtení tenhle pocit zůstane). Když si vzpomenu, jak jsem si po přečtení anotace na Cinder myslela, že to prostě nemůže fungovat a že to bude nehorázná kravina, přijde mi to hrozně vtipné. Nakonec jsem si tuhle sérii hned po první knize zamilovala a pak jen víc a víc.

Ale nechci tu hodnotit jen celou sérii. Winter byla skvělá kniha. Nejvíce mě bavilo to, že se po celou dobu ta parta rozdělovala na skupiny, dvojice a jednotlivce a vlastně se pořád nemohli sejít všichni najednou. Furt přemýšlet, kdo kde je a s kým. :D Každá postava má svůj vlastní charakter. Každý tam má prostě něco do sebe a až na pár výjimek se nenašel nikdo koho bych úplně nesnášela.

Když to tak po sobě čtu, asi bych neměla psát komentáře hned po dočtení knihy. Nedokážu se moc dobře vyjádřit. :D Ale myslím, že každý, kdo to čte pochopil, že se mi Winter a celé Měsíční kroniky vážně líbily. :D :)

2 15.02.2017

Takže nejdříve k českému vydání: přečetla jsem asi 100 stránek a pak jsem zjistila, že hlavní hrdinka se v originále nejmenuje Lily, ani Lila, ale Blue. Ano chápu, v knize je několik narážek na její jméno představující barvu, ale stejně jako u jiných knih nechápu, proč to prostě překladatelé nevysvětlí v poznámce pod čarou jako je tomu u mnoha fantasy. Většina lidí z cílové skupiny této knihy se učí ve škole angličtinu a barvy jsou jedním ze základních slov, co se člověk naučí. Proto už jsem pokračovala čtení v angličtině.

Ale co mě neskutečně naštvalo, ne kvůli sobě ale kvůli ostatním je to, že Argo vydá první díl a pak už další ne. Chápu, kniha jim třeba tolik nevydělala, ale vydat minimálně další díl, aby viděli, jestli se situace změní a série náhodou nenabere na popularitě, to zkusit mohli. Je to strašně nefér vůči čtenářům, kteří nemají možnost sérii dočíst v AJ nebo jiném jazyce. Já kdybych tu možnost neměla, tak se do série ani nepouštím, protože bych věděla, že to nemá cenu, ale někdo jiný informace ohledně knih, které čte nedohledává, takže nepochybuji, že se najde někdo, kdo s nadšením přečetl první díl a pak zjistil, že další vydané už nejsou. A rozhodně tohle není jediná knižní série, která u nás takhle dopadla.

A teď konečně ke knize samotné. Přesto, že jsem čekala už z názvu, že se bude jednat o nějakou přeslazenou paranormální zápletku, dočkala jsem se celkem zamotaného a zajímavého příběhu. Během čtení se objevují tajemství, které se svého odhalení nedočkají ani na konci, takže očekávám, že to mě čeká v dalších dílech.

Hlavní věc, co se mi líbila, byly charaktery postav. Každý má svojí vlastní osobnost, problémy a celkově bylo zajímavé jak na sebe vzájemně působí. Vztahy (hlavně tedy zatím přátelské) v knize hrají velkou roli a do toho všeho se míchá zápletka. Občas mi přišel příběh až trochu moc zašmodrchaný a proto dávám jen 3 hvězdy, ale i tak za mě super kniha a jsem zvědavá na další díly.

2 28.01.2017

Bavilo mě, jak v první půlce knihy má člověk stále pocit, že je něco špatně. A pak když zjistí co, tak je i tak napjatý jak to vlastně dopadne. Zvláštní příběh a skvěle napsáno.

2 25.01.2017

Krátká biografie poslepovaná z výroků, faktů a fotek. Rozhodně to bylo zajímavé. Upřímně nevím, co si o Warholovi myslet. Z toho, co jsem zatím posbírala za informace na mě působí jako někdo, kdo má poruchu autistického spektra a to pravděpodobně Aspergerův syndrom. Vzhledem k tomu, že nikdy nepodstoupil vyšetření se už se ale nikdo nedozví jestli trpěl poruchou nebo jestli mu bylo všechno jedno. Tak trochu tím narážím na jeho vztah nevztah k Edie Sedgwick. Rozhodně zajímavá a hlavně zvláštní osobnost.

2 26.11.2016

Od Davida Levithana jsem zatím nic nečetla, ale jeho Will se mi asi líbil víc než ten Greenův. Naopak od Greena jsem četla asi všechny jeho knihy, ale nikdy mě moc neokouzlil. Každá z jeho knih měla něco do sebe, ale zároveň mi přijde, že ty knihy nikdy nedotáhne do konce. Prostě knihy typu - a život šel dál - bez nějakého zakončení nebo rozseknutí zápletky moc nemusím.

Líbil se mi nápad shody jmen, dvě různé osobnosti a některé hlášky, které mi přišly vtipné. Jinak jsem ale od knihy očekávala mnohem víc. Nevím jestli to víc měla být citovost, vtipnost, vážnost nebo něco jiného. Ale prostě mi tam něco chybělo. Docela mě zklamaly charaktery postav, protože jediný kdo mi tam přišel úplně normální byl Drobek. (docela mě pobavilo, že taky znám někoho, komu taky tak říkají, úplně ze stejného důvodu) Jinak mi chování některých postav přišlo divné, hloupé a nepřirozené.

Na autory samozřejmé nezanevřu a hodlám číst jejich knihy, ale asi už bez vysokých očekávání.

2 26.07.2016

Krása. Oproti Romeu a Julii se mi to opravdu líbilo. Krásný překlad od pana Hilského, hříčky se slovy, všechno se to četlo jedna báseň. Po dni stráveném s Hamletem se určitě chystám pustit do dalších Shakespearů, ale budu se radši držet v jeho pozdější tvorbě. Přece jen dialogy byly zajímavější a příběh mnohem promyšlenější než u Romea a Julie. Opravdu jsem si užívala promluvy 'bláznivého' Hamleta. Jednoznačně doporučuji a pomalu se chystám na Othella nebo Macbetha. :)

2 04.06.2016

Ač filmy jsem docela protrpěla, tak jsem se s jistotou, že kniha je docela něco jiného, pustila do čtení. Knížka byla krásně čtivá, občas i vtipná. Styl psaní se mi opravdu moc líbil. A upřímně, kdyby člověk četl bez přestávky, tak knížku přečte pomalu dvakrát, než zkoukne všechny filmy. :D

2 05.05.2016

Tak tohle docela zklamání... anotace vypadala opravdu zajímavě, ale kniha mě nijak neoslovila. Ten nápad psaní dopisů odsouzenému vrahovi se mi opravdu líbil, ale... Tak nějak jsem čekala, že se dočkáme i Stuartovi odpovědi i ve formě neodeslaného dopisu, protože to by se mi na konec hodilo opravdu mnohem víc než to co tam ve skutečnosti bylo.

Také jsem nějak nečekala, že se to obrátí v přeslazenou romanťárnu a poslední věc, co bych mohla vytknout bylo to, že spousta věcí, na které se pořád naráželo ani vysvětlena nebyla.

Zasmála jsem se jenom jednou, takže ani knížka na pobavení to nebyla.

No bylo to takové od všeho trochu a dohromady nic.

2 30.03.2016

Příběh se mi líbil, ale první půlka téhle útlé knížky se mi docela špatně četla. I tak jsem Krysaře přečetla na jeden zátah. Hodnotím 'jenom' třemi hvězdami kvůli stylu psaní, který mi nesedl, ale taky kvůli pocitu, že původní pověst o Krysaři s Hammelnu by se mi líbila víc. Dyk vlastně příběh obohatil jenom o romantickou linku, která mě ani tak nezaujala.

2 02.11.2015

Autorka poslední knihu zpracovala opravdu nejlépe, jak mohla. Čtvrtý i pátý díl jsem si pořád říkala, že by bylo lepší, kdyby tahle série skončila třetím dílem, ale Město nebeského ohně zvedlo druhou polovinu Nástrojů smrti z bláta.

Příběh se celou dobu udržoval v běhu, nebyly tu žádné části, které by byly moc roztahané. Vyřešily se tu snad všechny otazníky, co se mohli nad sérií vznášet. Jediné, co mi na celé sérii nesedělo, byl věk postav. Clary, Jace a další hlavní postavy (hlavně Isabella) se prostě nechovali jako šestnáctiletí, ale spíš jako by jim bylo kolem dvaceti.

Jinak docela vážně přemýšlím, že si někdy přečtu i Pekelné stroje, ale určitě se v nejbližší době pustím do Bane Chronicles, protože přece jenom byl Magnus jeden z mých oblíbenců. :)

2 18.10.2015

Třetí kniha se mi z celé série líbila nejvíc. Stále se něco dělo, postupně se odhalovaly další a další věci. Líbila se mi skupina lidí, kterou příběh sledoval. Brenda byla rozhodně nejlepší charakter v celé knize.

Stránky mi ubíhaly, ani nevím jak. Závěr knihy se mi líbil už jenom proto, že byl asi jediným logickým koncem, jakým mohl Dashner celou sérii uzavřít. Vražedná léčba pro mě tedy vyzdvihla celou sérii o hodně výš, než jsem předpokládala. :)

2 03.09.2015

Kniha mě bavila, ale ani neoslnila.

Celkově mi kniha připomněla Lháře od Ćwieka. V příběhu se také objevují božstva, především keltská a severská. Pokud tipuji správně je to opět styl příběhu - všechna božstva z různých náboženství existují - nevím jestli je to přesně jako u Lháře, že vše v co někdo věří existuje, nebo je v knize existence nadpřirozených bytostí prostý fakt.

Nejvíce se mi ale líbilo to, že je hlavní postavou druid, což jsem zatím u žádné jiné knihy neviděla. Oproti například čarodějkám, andělům, upírům atd. je tohle docela vzácnost. Styl vypravování také nebyl špatný, spousta věcí navíc byla zajímavá a já si neodpustila si některá jména bohů googlit. A upřímně jsem se vykašlala na správnou výslovnost jmen a míst, i když byla na začátku knihy tak hezky napsaná. :D

Knihu rozhodně nezavrhuji a kdo má rád fantasy se smyslem pro humor, tak po téhle knize může s klidem sáhnout. :) Předpokládám že se pustím do dalšího dílu, přestože to nebyla kniha od které bych se nemohla odtrhnout. :)

2 06.02.2015

Začátek mě nebavil, přišlo mi to moc trhané a zmatené. Potom to ale všechno začalo dávat smysl. Musím uznat, že se mi příběh hodně líbil a bylo to krásně promyšlené. :)

2 04.11.2014

Příběh se mi moc líbil, ale vadilo mi jak jsou napsané části, které vypráví o HP. Obzvlášť mi vadily anglické věty v textu. Nejde ani o to, že bych jim nerozuměla, ale spíše o to, že mi tam přišli nesmyslné. Proč do věty, která je ve švédštině (češtině) dají dvě slova anglicky? Přišlo mi to jako blbost, ale tak co se dá dělat. :)

Celá kniha mi připomněla knihu Erebos, která mi přišla jako verze pro mladší čtenáře. :) Ale je pravda, že Game je asi mnohem propracovanější a ještě mě asi dost překvapí. :) Takže za mě ano, rozhodně stojí za to si knihu přečíst. :)

Při čtení knihy jsem se rozhodovala jestli přečtu i další díl, nebyla jsem si jistá, ale poslední dva odstavce mě totálně odrovnaly. :D Takže s chutí do dalšího dílu. :)

2 08.09.2014

Na jednu stranu mě to bavilo, ale na tu druhou to mohlo mít větší spád, přišlo mi, že se spíše než hlavní zápletka řeší vztahy mezi postavami. Vím, že to k tomu patří, ale přece jen mě víc zajímá to, jak to dopadne s Jacem, než jak se vyvine vztah např. mezi Maiou a Jordanem (a dalšími asi 2 nebo 3 páry). Takže hodnotím jako průměr, ani nejlepší ani nejhorší. :) První tři knihy pro mě stejně byly nejlepší, ale když už zbývá jenom jedna do konce, tak to přece už dočtu. :)

2 25.08.2014

Osobně se mi líbil nejvíc první díl trilogie a potom už to další díl nepřekonal, tenhle byl pro mě asi nejslabší. Asi mi nesedlo přeskočení z her do války. Moc se mi nelíbilo, že se rozhodná Katniss změnila v určitých situacích na zmatenou, nevyrovnanou... ale asi to k tomu patří. Konec mě trochu překvapil, což je k plusu. Tak či tak jsem ale celou sérii přečetla s chutí. :)

2 08.04.2014

Už od začátku jsem věděla, že tahle knížka bude síla, ale skutečnost předčila moje očekávání. Ze začátku jsem četla bez emocí a brala jsem to jako další dobrou knížku se zajímavým dějem. Pak jsem si teprve uvědomila, CO čtu a že se to všechno stalo. Po tomhle uvědomění mi bylo do breku. Nechápu, jak její matka přišla na praktiky, kterými Isabelle trpěla. V průběhu knížky to bylo čím dál tím horší. Bylo mi Isabelle hrozně líto a když jsem knížky dočetla měla jsem hrozný pocit. Velmi silný a šokující příběh, určitě to na vás zanechá stopu a na tuhle knížku nezapomenete. Nikdo doopravdy nechápe anorektičky a odborné publikace vás tolik nechytí za srdce... Myslím že Isabelle Caro splnila své poslání dokonale - ten kdo si přečte tuhle knížku nebo jen uvidí její fotky, pochopí, že s anorexií si není radno zahrávat a že je třeba s ní bojovat.

2 08.05.2012

Knížka mě bavila o něco víc než první díl, ale neskutečně mě štve ta mluva, jak v prvním, tak druhém díle... Jak Adam může říct své babičce že je kráva? A i označení babka mi příde dost hnusné! Nehledě na Adama, nechápu jak obdobně může mluvit i Sára, vždyť pochází přece jenom z lepší rodiny, i když si zažila svý, tak nechápu jak může mluvit tak sprostě... Právě kvůli tomuhle se mi knížka moc nelíbí...

2 05.04.2012