Seeker komentáře u knih

(SPOILER) Kniha Ti druzí o těch druhých téměř není. V první části jsem se těšil na rozvinutí tématu dark netu a skryté komunity, která může být všude a nikde, ale to se nekonalo. Závěrečná polopatická vysvětlovačka mě téměř rozesmála. Na druhou stranu bylo potřeba vysvětlit, jak se to sakra mohlo na tak malém prostoru všechno stát, to by asi málokdo pochopil... Ale takhle se to asi úplně nedělá. Dílo Tudorové má pro mě spíše sestupnou tendnci. Kříďák byl originální, Jáma vykrádačka Kinga a Ti druzí bohužel dost banální.

1 04.05.2021

Vlastně to 70% hodnocení, které nyní kniha má, za mě dost sedí. Je to dobré čtení, zábavné i napínavé, ale že by mě to dostalo do kolen, to vůbec. Navíc reminiscence Řbitova zviřátek je neodbytná, i když místo, čas a různé okolnosti se změnily.

2 03.02.2021

Počet hvězdiček jsem změnil ze 4 na 5, a to kvůli tomu, že jsem si uvědomil, jak je super, že taková kniha vznikla a nabídla ochutnávku příběhů ze severu a možnost poznat jinak méně známé finské autory. Nehodnotím tedy jen obsah, ale knihu jako počin.

3 08.12.2020

Druhé město je imaginativní trip kamsi do prostoru zdánlivě podobného našemu, ale zárověň tak nepodobného, jak jen je to (ne)možné. Nonsens prostupující touto knihou je dovedený k dokonalosti. Prostory, které nemůžou existovat, a děje, které se nemůžou dít, jsou popisované nádherným jazykem, který nedává smysl, ale přesto při čtení tento celek vytváří divoké obrazy, které je nadmíru zábavné si představovat. Čtení je výborný zážitek a za sebe můžu říct, že i ve skutečnosti jsem pak přemýšlel nad vnitřky soch, drapériemi kabátů a zadními prostory šatních skříní...

2 30.09.2020

Podle mě nejlepší učebnice hebrejštiny v Čechách. Bohužel téměř nesehnatelná.

30.06.2020

V roce 2002 jsem jako dítě zhlédnul seriál, 2018 jsem si koupil a přečetl knihu. Kouzlo trvá, budu knihu číst vlastním dětem. Je jen málo tak hezkých a hlubokých příběhů. Ilustrace V. Komárka byly pro mě u knihy milým překvapením.

5 30.06.2020

Toto byla po dlouhé době kniha, od které jsem se nemohl odtrhnout a četl jsem do vyčerpání a v noci se mi o ní zdálo. Těch pět hvězd není za styl, jazyk nebo děj, protože se jedná o deník. Těch pět hvězd je zkrátka za to, že ta kniha existuje a člověk má možnost si příběh bratří Mašínů přečíst a užasnout nad tím, že má v rukou autentický zápis o skutečných událostech. Ať už si o oněch událostech myslí cokoliv...

2 07.04.2020

Po několikátém finském podivnu můžu říct, že u tohoto žánru zkrátka cesta je cíl. Člověk si nejvíc užívá tu poloreálnost a pocit zmatenosti, napětí, zvědavosti a očekávání, co z toho v závěru vyleze. Četba sama o sobě a smíšené pocity při ní jsou možná zábavnější než vlastní děj, než začátek a konec a než postavy samotné. Verze končící slovem "nejfilmovější" mě vtáhla od začátku do konce. Jestli si přečtu alternativní konec, si musím ještě rozmyslet. Docela by mě zajímala také "kniha" Filmový průvodce životem, ale pro tu bych si asi musel zajet do některé z tajných chodeb v Jyväskylä...

4 02.04.2020

Neskutečný příběh ve všech odstínech slova neskutečný. Čtenář se musí na "to podivno" naladit a akceptovat ho, jinak četba moc smysl nemá. Číst finské podivno a stěžovat si na nesmyslnost a nedořečenost je jako číst detektivku a stěžovat si, že je to napínavé. Více způsobů pochopení, alternativní vysvětlení a kombinace liteárních žánrů, to je základ této knihy. V neposlední řadě obsahuje kniha zvláštní momenty, jakési postřehy postav a zamyšlení, které člověk denně zažívá, ale nevěnuje těmto mikrovyhodnocením životních situací příliš pozornosti. LSLS je obsahuje a dělá pro mě příběh autentičtěším a přes všechno to divno i uvěřitelnějším. Za mě výborná literatura a osobně jsem se často v průběhu čtení zamýšlel nad skvělým překladem.

Námět je v skvělý - člověk sám v zimě, v horách několik hodin od civilizace -, je to perfektní půda pro horor. Situace, které hlavní postava zažívá, jsou ztělesněním všech dětských i dospěláckých hrůzných představ a strachů. Jenže místy byly zvraty a posuny příliš překombinované. Co mě rušilo asi nejvíc, byl (český) jazyk. Nevím, jestli je to překladem nebo je to tak krkolomné i ve slovenštině, ale občas jsem místo děje nevěřícně sledoval kostrbatý text. Kvůli neumnému vyjadřování pro mě hlavní postava pozbyla hloubku a uvěřitelnost. Přes to všechno to bylo místy dost napínavé a knížku jsem si užil. Karika připravil i pár nečekaných momentů, které nakonec zvýšily moje hodnocení.

2 25.01.2019

Meyrinka mám hrozně rád, téma J. Deeho, E. Kelleyho a jejich práce mě fascinuje, přesto jsem se ale pral s tím, abych knihu vůbec dočetl. Možná některé historické nepřesnosti, možná některé překombinované myšlenky odkazující k různým filosofiím nebo možná zdlouhavost některých pasáží zapříčinily, že knize dávám jen 3 hvězdy.

1 11.06.2018

Knihu jsem četl před lety a ještě teď z ní mám melancholický, zvláštně milý a dojemný pocit, když si na ní vzpomenu. Na jedné straně okouzlující atmosféra na straně druhé posmutnělý závěr. Pamatuju si, že jsem si při čtení říkal, jak by mě nikdy nenapadlo, že někdy budu obdivovat příběh, který má rovinu bajky, v níž vlci myslí, mluví a chovají se jako lidi. A přece... A ještě jedna věc - jak už jsem tu náznakem četl v jiném komentáři, kniha opravdu v člověku evokuje zvláštní pocity a vzpomínky. Něco jako déjà vu nebo dávno zapomenuté pocity z dětství, které najednou vyplujou...

4 11.06.2018

I kdyby to byla mystifikace, rád jsem uvěřil a nechal se mystifikovat. A pokud to mystifikace není... No, nehledě na okolnosti vzniku, závěr knihy je solidní mindfuck, který donutí člověka se zamýšlet nad pojmem realita. Na knize oceňuju neutuchající tempo příběhu a taky adekvátní, velmi současný jazyk, který značnou měrou přispívá k uvěřitelnosti. Důvěryhodnost zvyšuje i to, že drtivá většina faktů a míst popsaných v knize se dá ověřit, a nedá to ani práci, protože autor v komentářích odkazuje přímo na internetové zdroje. Pokud tedy máte po ruce internet, můžete si z toho udělat takový interaktivní příběh. To je podle mě v literatuře též rarita a je to jedna z věcí, které přesahují žánr knihy. Silně doporučuji, je to velmi znepokojivé, ať už jste spíše Andrej anebo David...

13 11.06.2018

Mozaika fascinujících příběhů. Některé povídky mají ale přitažlivější atmosféru, než pointu. Mnohdy cesta je nosnější než samotný cíl. Ale právě atmosféra je natolik pohlcující, že člověk povídce odpustí i slabší závěr. Už teď vím, že některé příběhy si budu "potřebovat" přečíst znovu.

Práce s hebrejským slovníkem (třeba on-line) je nevyhnutelná. Jinak je to docela slušná učebnice, která člověka do hebrejštiny přímo vhodí. Doporučuji komentář k učebnici od pana Achaba Haidlera (dostupný zdarma na internetu).

1 07.05.2015

Dračí oči rozhodně vybočují z Kingovy tvorby. Spisovatel si zkrátka odskočil k jinému žánru a vytvořil pohádkový příběh, který v sobě má trochu fantasy, torchu hororu a trochu detektivky. A povedlo se. Knihu jsem četl opakovaně a pokaždé mě bavila, ať už jako dítě nebo dospělého. Je tam totiž trochu pro každého, asi jako ve většině pohádek. Nemám co vytknout.

2 20.04.2015

Zatím jsem neobjevil výstižný překlad hodný pozornosti. Originál je ale naprosto jedinečný.

21.05.2014

Werichův inteligentní a poťouchlý humor a jeho ironie jsou klenotem české literatury (a nejen literatury). Fimfárum má několik rovin, rozhodně to není jen sbírka autorských pohádek pro děti, své si v ní může najít každý napříč věkovou škálou. Pro mě je kniha moudrou, nesmrtelnou klasikou a rád se k ní vracím.

5 14.05.2014

Syrová atmosféra moderního odosobnělého města přímo zavání z básní. Nebo z nich spíše hnusoplně stéká. Místy je to velmi znepokojivá sbírka, místy zase ironická. Velmi oceňuji Hruškův smysl pro detail.

2 14.05.2014

V originále i překladu je to zážitek. Temnotou prosáklá, ledově chladná povídka, která se dočkala také bizarního zpracování jako krátký film Jana Švankmajera (namluvil Petr Čepek).

2 14.05.2014