Sendy67 komentáře u knih
I já četla ušima. Kdosi tu vzpomínal příliš dlouhá souvětí, poskládaná z úsečných vět. Kdybych knihu četla, asi by mi to vadilo také. V audioverzi mi to ale kupodivu připadalo sympatické. Vzbuzovalo to větší napětí. Dlužno podotknout, že je za tím velkou měrou i hlas Petr Kocmanové, který k tomu příběhu sedl jako zadel na hrnec. Dala bych plný počet hvězd, ale musela jsem jednu ubrat za zbrklý, skoro až udýchaný konec. Klidně bych snesla dalších pět, šest kapitol.
Je přinejmenším zvláštní, že většina kladně hodnotících profilů vznikla začátkem dubna a má ve statistikách jednu přečtenou knihu, a to tuto.
Omlouvám se, ale to jsou regulérní komunistické výblitky!
Neoriginální, klišoidní, plné logických lapsů. Ztráta času.
S nadsázkou psaná kritika pseudokorektního světa, ztrácejícího zbytky zdravého selského rozumu.
A jakkoliv nemám ve zvyku komentovat kritiky jiných, panu dominik4045 bych pro začátek doporučila nějakou jednodušší a pochopitelnější literaturu. Třeba Pravidla českého pravopisu.
To jako fakt: "...někoho živý psaní podobných knih..."?
Pro mě to bylo čtivé, napínavé, něco se tušit dalo, něco ne, na konci se událo překvápko, takže hodnotím velmi dobře. Sice zůstává ve vzduchu viset otázka: "A co na to policie?" A teď přijde spoiler! Ale nakonec si říkám, že se příběh odehrává v několika málo dnech, takže policejní vyšetřování nutně nemusí být součástí této dějové linky.
Poněkud překombinované a plné product placementu. Přesto jsem dočetla, abych nedávala jednu hvězdu z milosti naprosto nepoučená. Knížka, ke které se už nikdy nevrátím, protože jsou mnohem lepší a propracovanější konspirační romány. Nicméně musím připustit, že autor má jistý potenciál. Používá čtivý jazyk, děj přijatelně graduje, nedělá nudné a zbytečné odbočky. Možná se jen netrefil do tématu. Takže vlastně dvě hvězdy...
Je to asi jediná sci-fi, ke které se vracím. Patrně pro tu atmosféru, která se tou knihou táhne jako červená niť. Podobně to mám ještě se Vzpourou proti času Ivana Foustky (když beru v potaz české autory).
Většina knih má relativně dobré konce, proto někdy zatoužím po změně a vyloženě si užívám, když autor skoncuje s hrdiny jinak, než očekávám. Tady jsem se za dobrý konec modlila. A byla jsem zklamaná. Jednak to "konečné vypořádání" opravdu přišlo strašně rychle. Skoro jako kdyby autorku přestalo trýznění čtenářů bavit a tak udělala rychlý řez. Rychlý a ne zcela promyšlený, protože i podprůměrný policajt by asi kladl zvídavé otázky a minimálně by musel pozdvihnout obočí ani ne tak nad důvody Jackova "konečného vypořádání", jako spíš nad způsobem. O existenci, účelu a uspořádání červené místnosti nemluvě. A také jsem trochu doufala, že Millie dostane větší prostor.
Píšu v hádankách? Nechci těm, kteří ještě nečetli, prozradit víc, než je nutné. Ta knížka opravdu stojí za přečtení a navzdory výtkám dávám čtyři z pěti, protože už dlouho se mi nestalo, že bych zhltla knihu za necelé dva dny.
Je těžké hodnotit něco, co vzniklo toliko jako předvolební slib. Jde o neuvěřitelný mix lží, polopravd, věcí vytržených z kontextu a prakticky nerealizovatelných vizí. Autor (PR páně Babiše, které je skutečným autorem, nechť mi odpustí.) si plní ústa termíny, které mu jsou v reálu naprosto cizí. Tradice českých výrobců (A co tradice těch firem, které násilně převzal/ukradl?), poctivost ("Všeci kradnú, jen já daňově optimalizuji.), vlastenectví (Radši než Čechům, dám práci cizincům, protože jim stačí minimální mzda. Čehůni chcou živit děcka, bydlet, jíst, a na to jim ta almužna prostě nestačí.) Za mě propadák.
Jako kdyby se Fieldingová znovu nadechla. Dávám 4 hvězdy, protože má lepší kousky, ale jinak to bylo příjemné překvapení po několika posledních zklamání po Potoku stínů a Až ji uvidíš.
Pro mě trochu atypický King, ale vůbec ne na škodu. Zajímavý námět (ne že by tu už nebyl) a romanticko-kingovské zpracování (ne že by od obojího nebyly plné knihovny), ale výsledkem je velmi čtivý román s jasným poselstvím. A upřímně: Ani nepamatuji, kdy naposledy mi nějaká knížka ležela tak dlouho po přečtení v hlavě.
Pořád dokolečka dokola ty samé výrazy a obraty, ta samá slova, kostrbatá větná skladby a dějově bída. Žádný posun. Škoda času.
Škoda, že díky překladu je už od první kapitoly jasné, že vrahem je žena. Nebylo pak vůbec složité odhadnout, která. Pro své skalní čtenáře se Fieldingová pomalu stává poněkud předvídatelnou.
Příběh je napínavý, ale závěr poněkud přitažený za vlasy.
Naprosto strhující příběh. Pohltí a nepustí až do závěrečného rozuzlení.