sestraJoy
komentáře u knih
Neviditelné kořeny
Hynek Čapka
„PŘIPADÁ MU JINÁ, ZRALEJŠÍ, JAKOBY SE V NÍ PROBUDIL NOVÝ, ZATÍM SKRYTÝ PUD. JAKO KDYBY DOSTALA ZNAMENÍ OD SVÉ ŽENSKÉ PRAPODSTATY, OD MATEŘSKÉHO PODVĚDOMÍ, CO MÁ KOŘENY KDESI V DÁVNOVĚKU, ŽE TADY TO ÚTULNÉ OBYDLÍ A JEHO OBYVATELÉ JSOU TO, CO POTŘEBUJE KE ŠŤASTNÉMU ŽIVOTU.“
Příběh jedný (Zlínský) rodiny, dvě časové osy, dva milostné romány a československá historie v kostce. Hodně mě baví pohled na život v baťovském Zlíně (což mě donutilo si něco nastudovat o Tomášovi Baťovi). Možná to mohlo bejt míň zaměřený na tu romantickou notu, ale ono to tak nějak na konci celý dává smysl. A lásky není nikdy dost Rozhodně nevšední a nezapomenutelný osudy!
Dracula
Bram Stoker
KREV JE ŽIVOT… Před mnoha a mnoha lety, jsem Draculu přečetl poprvé. Teď (po mnoha a mnoha letech) jsem se rozhodl vstoupit do stejný řeky. Hlavně proto, že vyšel DRACUL, vydávaný za prequel. Tak abych měl možnost porovnání… Musím uznat, že je to po těch letech (napsáno 1897) furt celkem hustý! Hlavně ta první necelá třetina, odehrávající se v Transylvánii. Z příběhu, kterej nestárne, je cejtit duch tý doby. Pravda – dneska se už takhle nepíše, proto jsou zde pasáže, který prostě nemají tempo a dělají knihu nezfilmovatelnou (pořádně). Takže (aspoň do doby, než se to někomu povede) doporučuji tuhle klasiku přečíst!
Návrat Krále Šumavy
David Jan Žák
OD TÉ DOBY SE ZAČÍNAJÍ MEZI HRANIČÁŘI ŠÍŘIT LEGENDY O KRÁLI ŠUMAVY, O NEPOLAPITELNÉM HASILOVI, O DÉMONOVI S CHLAPECKOU TVÁŘÍ .... Čte se to moc dobře! Takový dějiny kopečkářství a (kousek) biografie jejich krále. Viděl jsem ten novej seriál a vůbec ničemu to nevadilo, protože tady je toho mnohem víc. Stejně zajímavej je Epilog o tom, jestli to vlastně celý mělo smysl...
Dracul
Dacre Stoker
„KREV OPRAVDU ZNAMENÁ ŽIVOT …“ Rozhodně lepší, než jsem čekal! Víte, jak to s takovýmhle navazovaním „na něco“ bejvá… V podstatě od začátku se rozehrává hororový povídání o tajemné a záhadné bytosti, která v domě Stokerů dělala chůvu. Povídání je uspořádáno do formy deníků, jak jsme zvyklí u Draculy i spisovatele J.D. Barkera, ale řekl bych, že jde jen o takovou „nucenou“ formu, protože děj v nich odsejpá (jsou psány vypravěčskou formou). Navíc – což je asi nejpodstatnější, ten příběh je zajímavej! A čím víc se blíží finále… Viděl jsem zde i jistou podobu k postavám z klasiky což (překvapivě?) neotravovalo, ale působilo sympaticky. TEN PŘÍBĚH JE PRAVDIVÝ… Zajímavá závěrečná poznámka autorů působí až cimrmanovsky. Nebo?...
Do pekla a zpět
Jakub Hoza
„NA CHVILKU, ALE JEN MALIČKOU, JSEM ZAUVAŽOVAL, JESTLI SI S UVÍTACÍM VÝBOREM NEMÁM ZAHRÁT NA ZABÍJENOU (NĚCO JAKO VYBÍJENÁ, JEN KAPKU OSTŘEJŠÍ). JENŽE JSEM TU NEBYL NA DOVOLENÉ. MĚL BYCH SE ZAČÍT CHOVAT PROFESIONÁLNĚ, A NE JAKO BLBEJ TURISTA.“ Tak tohle já můžu! Asi ne furt, ale tohle je fakt parádní knižní béčko, který má všechno to, co obsahujou ty filmový: jednoduchej děj, svižný vyprávění a spoustu hlášek. A já určitě zase na nějakou výpravu s tímhle frajerem, co má vražednou náladu, vyrazím!
U severní zdi
Petra Klabouchová
NEODPOUŠTĚJ ODPOUŠTÍ JENOM BŮH A ON NEODPUSTÍ NIKDY. ANI NA OKAMŽIK.
Historický drama? Revenge thriller? Jak se to vezme Hlavně často smutný čtení o době, kdy si obyčejnej zamindrákovanej bachař, mohl připadat jako nadčlověk. Padesátý léta jsou skvělou výkladní skříní komunistickýho režimu. I díky takovýmhle knížkám
Pohádka
Stephen King
„TAKOVÉ VĚCI SE DĚLY JEN VE SMYŠLENÝCH HISTORKÁCH. V POHÁDKÁCH“ Vzhledem k počtu stránek chápu, proč to začíná pozvolně Ale bacha – baví mě to! Pan Bowditch je záhadná postava a jeho tajemství je dávkovaný pozvolně, takže si moje sympatie získávaj nejen lidi, ale taky (a hlavně) pes. A v cca půlce to chytne onen pohádkovej rozměr, navíc Charlie začne bejt fajnově sarkastickej a čte se to moc dobře. Na můj vkus je pak ta poslední třetina zbytečně dlouhá a komec zase moc rychlej Ale jak se asi zakončuje takováhle pohádka, že?
Dámský gambit
Walter Tevis
OBČAS SE NAJDE ČLOVĚK, KTERÝ SE ŠACHISTOU NARODÍ… Už dlouho mi čtení nedělalo takovou radost (a to znám ten (skvělej) seriál). Ač šachovej lajk (fakt ani teď nezačnu tahat figurama…), ale díky spisovatelskýmu kumštu Waltera Tevise, jsem nucen obdivovat umění i vůli Beth Harmonové. Krásná knížka...
Ptáčník
Mo Hayder
NELIDSKÉ A ZVRÁCENÉ NEVYDRŽÍ STÁT DLOUHO STRANOU. DŘÍVE ČI POZDĚJI SE TO PROJEVÍ … Detektiv Jack Caffery na stopě nekrofilního vraha. Jack má (jak už to tak bejvá) svoji 13. komnatu i svý lidský problémy. Tady ovšem baví (v uvozovkách) vrah svejma zvrhlejma choutkama. Je to zajímavě napsaný, byť konec je možná zbytečně překombinovanej, ale jinak výborná prvotina!
Zatím dobrý: Mašínovi a největší příběh studené války
Jan Novák
„…CELOU NOC TO BOUCHÁ NA VŠECH STRANÁCH. TOHLE NENÍ ŽÁDNÁ POLICEJNÍ AKCE, ŽÁDNÝ HON NA PACHATELE, TOHLE JE PROSTĚ TSCHECHENKRIEG!…“ Začátek…. to je hodně historie. Začínáme od odboje, takže 2. Světová a snaha vykreslit věci, který Mašíny formují. Úžasnej je ten sloh! Souvětí dlouhý jak tejden před výplatou, mně nutí číst, jakoby jedním dechem. A baví mě to! Ucelená výpověď o největším příběhu studený války, o skupině beze jména a osudech jejich blízkých. Fajn je, že mně nikdo nenutí, dělat si nějakej politickej názor. Prostě děj plyne a já jsem, jako čtenář, spokojenej.
Spasitel
Andy Weir
JE TO OPRAVDU MIMOZEMSKÝ ŽIVOT? MÁM TAKOVÉ ŠTĚSTÍ?! ŽIJU V DOBĚ, KDY SE LIDSTVO POPRVÉ SETKÁVÁ SE ŽIVOTEM MIMO NAŠI PLANETU?! ... Stejně jako v „Marťanovi“ (nečetl jsem, pouze viděl) sledujeme osamocenýho jedince. Současnost se střídá s minulostí a (naštěstí) technický údaje nejsou ubíjející, ale spíš takový samozřejmý. Občas nějakej vtípek – hele nevím, jestli tohle půjde zfilmovat – sám člověk ve vesmíru si pokládá otázky, sám si na ně odpovídá… Jasný „Marťan“ to dokázal, ale … Zas tak moc sci-fi jsem nepřečetl, ale takhle nějak jsem si představovat, že bude vypadat „Setkání s Rámou“. Postupně zjišťuju, že mě baví i ty odborný plky. Baví to po celou dobu a potěšil i ten bez senzační (střídmej?) a (možná) nečekanej(?) závěr.
Den pro Šakala
Frederick Forsyth
„VAŠE JMÉNO? POKUD JE CHCETE UTAJIT, MĚL BYSTE MÍT NĚJAKÉ KRYCÍ“... ANGLIČAN NA CHVILKU ZAPŘEMÝŠLEL“ ... "MLUVILI JSME O STÍHÁNÍ, TAKŽE CO TŘEBA ŠAKAL!“ Smyšlený příběh, vycházející ze skutečných událostí. Generál de Gaulle čelil třiceti atentátům, takže chápu Forsytha, že se vrhl na tohle téma. A díky dvěma inteligentním protivníkům se perfektně seznámíme s jedním historickým obdobím Francie.
Zatmění
Jo Nesbø
MUSÍME SVĚTU DOKÁZAT, ŽE JSEM NEVINNÝ. MUSÍME SI NAJMOUT VLASTNÍ VYŠETŘOVATELE. TY NEJLEPŠÍEXISTUJE OSOBA, KTERÁ JE MOŽNÁ NEJLEPŠÍ. MÁ POVĚST NEKOMPROMISNÍHO ČLOVĚKA, KTERÝ DĚLÁ, CO SÁM UZNÁ ZA VHODNÉ, A KAŠLE NA TO, CO SI O NĚM MYSLÍ OSTATNÍ
Už po pár stránkách jsem si uvědomil, jak mně Harry Hole chyběl. A ze stylu vyprávění mám dojem, že stejně to měl (má) i Nesbø. Harry je prostě jen jeden a ta jeho alkoholem a ránami osudu poznamenaná osobnost má furt čím zaujmout. Poslední třetina dokonalá! Příběh rozvrstvenej jak cibule, s prostorem, pro další (ne)alkoholickou etudu H.H.
Čtvrtá opice
Jonathan Dylan Barker
Četlo se to dobře. Je to psáno stylem denníku, ale opravdu dobrý jsou zápisky ze života vraha, který jsou zajímavý a drsný. Právě jim je podřízeno takřka vše. Nakonec to má i happy end... Těším se na další díl!
Lučištník
Bernard Cornwell
Cornwell nezklamal. Moc se mi líbí seriál "Zakázané království", takže jsem chtěl vyzkoušet i nějakou knihu. Dal jsem na zdejší hodnocení a první díl trilogie "Hledání svatého grálu" je fakt super historická řežba. Navíc skoro všechno je podle skutečnosti. Není to nic pro útlocitný povahy. Svět rytířství, cti a hrdinství je oproti brutalitě, která v té době (nejen) při válečných taženích vládla, dost v ústraní. Lučištník Thomas je fajn hrdina, takže určitě doporučuji všem "drsnějším" povahám.
Zrcadlový muž
Lars Kepler
Napínavý a lehce akční thriller se sympaťákem a detektivním (polo)bohem Joonou Linnou. Má to zajímavou zápletku a pěkně to odsejpá, takže jako vždycky - spokojenost!
Pavouk
Lars Kepler
"MÁM KRVAVĚ RUDOU PISTOLI MAKAROV. V ZÁSOBNÍKU JE DEVĚT BÍLÝCH KULEK. JEDNA Z NICH ČEKÁ NA JOONU LINNU. ZACHRÁNIT HO MŮŽEŠ JEDINĚ TY." Mám Keplerovce rád, ale tohle je nejslabší díl. Nejen že je to zbytečně překombinovaný, ale nejvíc mě štve, že se občas chovaj jako idioti. A to v týhle sérii nebejvá zvykem. Jinak je to samo čtivý a dramatický, ale někdy je míň víc...
Nejsem živá
Anne Frasier (p)
„VŠECHNO, CO HLEDÁM, JE UŽ VE MNĚ“ … Jude je sympatická hrdinka a spolu se svým taky „rozbitým“ parťákem tvoří zajímavou dvojici. Moc už mě teda neberou ty jejich bolístky, ale chápu, že si podle toho děláme jejich obrázek. Zločiny (zločiny) jsou fajnový, protože pachatel se nespokojí jen s aranžováním, ale jede podle Fibonacciho posloupnosti. Navíc autorka do nich znovu přimíchá nebohou Jude. Nevím, možná jsem to neměl číst hned po prvním dílu, ale zdálo se mi to slabší. Takže teď si dám od Jude pauzu a pak…
Nejsem mrtvá
Anne Frasier (p)
KDYŽ JI POŘÁDNĚ OSPRCHOVAL, UTÁHL KOHOUTEK. DIVOCE SE TŘÁSLA ZIMOU. ZVLÁŠTNÍ VĚC, TENHLE TŘAS, POMYSLELA SI S URČITÝM ODSTUPEM. „MAZEJ ZPÁTKY DO CELY!“ … čte se to hodně dobře. Je to svižný, Jude je sympatická postava, nejn díky tomu, jak se vypořádala s tím, co prožila. Její parťák má taky svýho kosťáka ve skříni, takže je zajímavý sledovat, jak si mezi sebou budují „vztah“. Příběh se odehrává v neurčité době, morálka lidí je špatná (i díky častým výpadkům elektřiny) a tomu odpovídá i drsnější povaha zločinu. Konec přišel tak nějak rychle, ale aspoň nebyl čas na zbytečný vykecávání. Už se těším na další díl!
Nebeská hostina
Donald Ray Pollock
POUSTEVNÍK SE USMÁL. „JÁ NIC NEJED UŽ PŘES TEJDEN, LEDA PULCE A HMYZ, CO SI NOSÍM VE VOUSECH. A VÍC ANI NEPOTŘEBUJU. JEDNOHO DNE ZASEDNETE K NEBESKÝ HOSTINĚ, PAK UŽ NIKDÁ HLADOVĚT NEBUDETE, TO VÁM MŮŽU ZARUČIT“... Připadám si jako šmírák. Téměř o každý postavě, o který je zde řeč, se dozvíme něco -většinou intimního, ovšem něco, co ji zcela jasně definuje. Co na tom, že se tady třeba jen mihne. Pollock dokáže o lidech napsat opravdu zajímavý věci a stejně tak důkladnej je v popisu událostí (takže když jsme v bordelu…). Sedí mi styl vyprávění. Většina postav nejsou žádní „Ajnštajni“, takže mluvěj tak, jak jim huba narostla. Fajn příběh, „jednoduchej“ vypravěčskej styl, zajímavý (prostí) hrdinové…