Seteh komentáře u knih
Kniha mne bavila a nejvíc se mi líbil ten kontrast, kdy je sice Šuchov zavřený v pracovním táboře, ale tento jeden den, během kterého ho sledujeme, nakonec vnímá jako úspěšný a je spokojen, co se mu ten den vše podařilo. Ať už to byla práce v teplárně, kdy mohl pracovat relativně v teple, nebo fakt, že kontrola neodhalila kus chleba, který si schoval, nebo že u oběda dostal kaši navíc a od ostatních chlapů v táboře dostal tabák, cukroví a kus salámu... Čtivě napsáno. :)
Mně se tyto Hálkovy básně líbily moc. :) Příliš obrazné či jinak "složité" poezii zrovna neholduji a uznávám, že množství básní z této sbírky je plné zdrobnělin až by asi někdo řekl, že "ty básně jsou moc přeslazený", ale mně se to prostě líbilo. :)
Co mi utkvělo v hlavě, je motiv neopětované lásky. Nikdo vlastně není šťasten. Jinak velmi zajímavé spektrum charakterů. Rozervaný Treplev, Arkadinová žijící ze střípků své někdejší slávy, každou chvíli si prozpěvující Dorn, Trigorin hnaný stálou potřebou psát...
Mám ráda nejrůznější vesnické romány a povídky, takže jsem byla zvědavá, s jakými příběhy se seznámím tady. Pěkné odpočinkové čtení, ale hlubší stopu asi nezanechá. Rozhodně ale zajímavý popis nejrůznějších lidských charakterů. :)
Bohužel musím jít proti většině. :( Za mě prostě ne. Vůbec se mi to nelíbilo, nic to ve mně nezanechalo, styl psaní mi byl dost protivný. Nemám žádnou chuť pokusit se od tohoto autora přečíst ještě něco dalšího.
Skvělý psychologický román! Ke knize jsem se dostala přes povinnou literaturu a nevěděla jsem, co od díla čekat, ale nakonec jsem byla velmi příjemně překvapena. Postavy jsou bravurně propracované, atmosféra zvláštně ponurá...
Hodnotím pěti hvězdičkami a každopádně mám v plánu přečíst si od tohoto autora i něco jiného. :)
Možná trochu spoiler...
Delší dobu jsem se nemohla rozhodnout, jestli dát dvě nebo tři hvězdičky. Ač je to tenká knížka, četla se obtížně. Neustále přítomné zoufalství, beznaděj a časté motivy smrti ("kostel se vracel zase do vzezření ponuré hrobky", "strnulé řady lavic se tměly jako hroby", "mrtvolná nehybnost" a mnohé další) společně vytvářejí velice ponurou atmosféru, která prostupuje celým dílem. Hrdina, který se několikrát rozhodne, že změní svůj život, ale nikdy to nedokáže. Nakonec zcela rezignuje a propadá do naprosté lhostejnosti, kdy neví, jak žít a život mu jen propadá mezi prsty. Silné dílo, ale asi se k němu již nevrátím.
Knížku jsem kdysi četla v rámci povinné literatury k maturitě. Nevěděla jsem, co od ní mám čekat, jen jsem znala děj z hodin literatury ve škole. Kdykoli si na knihu vzpomenu, vybaví se mi taková podivně temná a tísnivá atmosféra, která je vlastně neustále součástí celého děje.
,,Nikdy jsem nepískal plným dechem; byl to vždy tlumený zvuk. Kdybych pískal plně, ne pouze krysy šly by za mnou."
Knížku jsem si vybrala úplnou náhodou a určitě nelituju, že jsem ji četla. :)
Zajímavý pohled do duše autisty... Bavilo mne sledovat Christopherovo uvažování a jeho myšlenkové pochody, kdy něco považuje za naprosto logické a věci, které zase přijdou logické a běžné většině ostatních lidí, jsou pro něho zcela nepochopitelné. Zajímavé dílo.
Od knihy jsem očekávala hlavně humor. Toho mi ale bohužel moc nepřinesla, navíc mi postava Zazi byla neskutečně protivná. Spíše mne zaujaly vztahy mezi ostatními postavami, které - jak se mi zdálo - ukrývaly mnohem víc, než bylo přímo řečeno a nějakou chvíli jsem strávila přemýšlením, jaké postavy vlastně jsou a co k sobě navzájem cítí.
Více než příběh mne snad zaujala lingvistická stránka, která musela být pro překladatele celkem výzva. Ještě jsem se v žádné knize nesetkala s podobným způsobem zpracování jazyka.
No... čekala jsem více. Navzdory zdejšímu hodnocení musím říct, že mne osobně kniha příliš nenadchla. Nejvíce se mi líbily pasáže, ve kterých figurovala Carriina matka, ty mi přišly asi nejpůsobivější a zároveň "správně hororovité". :) Jinak jsem se celkem často ztrácela a místy jsem ani nevěděla, k čemu se vztahuje to, co zrovna čtu. Chtěla bych od Kinga přečíst i další knihy, doufám ale, že budou psány trochu jiným stylem, než Carrie. Filmové zpracování, které jsem viděla později mne bavilo více.
Po knížce jsem sáhla, protože jsem byla zvědavá, nakolik je podobná filmovému zpracování pana Podskalského. Ten film je moje srdeční záležitost a i když jsem ho viděla opravdu mnohokrát, stejně když ho dávají, skončím před televizí. :)
Hra se mi líbila a ani jsem dopředu nepočítala s tím, že jí bude film natolik podobný. Nejvíc se asi předloha od filmu lišila v okamžiku, kdy král odhaluje, že páže v jeho komnatě je jeho žena Eliška. :D
Co mi ale přijde škoda je fakt, že nebýt filmu, pravděpodobně by tato knížka nenašla tolik čtenářů.
V první řadě mne zaujalo zpracování knihy, kdy jsem na stejné osoby a události mohla postupně nahlédnout očima pěti různých vypravěček. Nečetla jsem nikdy nic z prostředí Mongolska, takže i tohle pro mne bylo poměrně zajímavé, jelikož jsem se mohla dočíst něco o reáliích Mongolska a o životě tamní rodiny.
Je ale fakt, že místy se mi kniha trochu hůře četla - trochu jsem se ztrácela v postavách, hlavně v tom, kdo vlastně je otec které dcery Alty a Túlega.
Byla to má první knížka od Steinbecka, takže jsem vůbec nevěděla, co od tohoto autora čekat. Dílo mne jako celek velmi zaujalo, líbilo se mi, jak se podařilo Steinbeckovi vystihnout lidské povahy - ať už to byla závist, touha po štěstí nebo vztah k rodině. I když je to smutné, líbilo se mi to "poučení", kdy Kino s Juanou střeží perlu - to nejcennější, co mají - a nakonec zjišťují, že nejcennější, co kdy měli, byl jejich Coyotito.
Vytkla bych jen to, že místy kniha byla trochu rozvleklá, ale nějak mi to k tomu jejímu stylu a rázu ve finále sedí. Moc se mi taky líbilo vyjadřování Kinova rozpoložení a nálad pomocí "písně perly, rodiny nebo nepřítele".
Myslím, že po Steinbeckovi ještě někdy v budoucnu sáhnu. :)
Kniha se mi líbila, bavila mne a ocenila jsem, že bylo stále více akce, než romantiky (když jsem četla, o čem má kniha být, bála jsem se trochu, že se to tímhle směrem zvrtne. :D ). Akorát mi přijde škoda některých částí, které se podle mne mohly trochu více rozepsat. Něco bylo vylíčeno poměrně rozvlekle a chyběl tomu trochu spád, něco zase bylo - podle mého názoru - popsáno příliš stručně.
Jsem zvědavá na pokračování a velice by mne potěšilo, kdyby do budoucna vznikl i film. :)
Stejně jako při sledování divadelní hry jsem se i při čtení skvěle bavila. Jedna z mých nejoblíbenějších cimrmanovských her. :)
Nesmrtelnost bylo první dílo, které jsem od Kundery četla. K Nesmrtelnosti jsem se dostala přes povinnou četbu, ale nestihla jsem to přečíst v termínu a pak jsem se k této knížce vlastně zcela dobrovolně vrátila. :) Několik hlasů okolo mne mě varovalo, že se mi to nebude líbit, že to není nic moc atd., takže jsem od díla mnoho nečekala. Nakonec jsem ale byla příjemně překvapená. Fascinovalo mne to obrovské množství myšlenek a úvah, vyskytujících se prakticky na každé stránce. Se spoustou z nich jsem souhlasila nebo mě fascinovalo, jak obratně Kundera dokáže popsat určitý jev, vysvětlit ho a zformulovat na něj svůj názor.
Důvod, proč jsem nedala 5 hvězdiček je ten, že mě občas trochu nudily poměrně dlouhé pasáže o Goethovi, Rubensovi a dalších.
Skvěle napsáno. Čapkův styl mám ráda, ale když jsem si tuhle knížku půjčovala, netušila jsem, že mě bude tolik bavit. Nečekala jsem totiž, že se dá cestopis takhle pěkně čtivě a poutavě napsat. Kombinace poučení a vtipu je skvělá a vtipné úseky jako např. - "angličtí psi nejsou nic jiného než směšné balíky čupřin" nebo "nosorožec zdál se vězet v kůži, která byla šita na hovado ještě větší" - mi asi ještě dlouho zůstanou ležet v hlavě. :)
Básně se mi líbily, ale některé jsem kvůli mé neznalosti slezských reálií a historických událostí nemohla pochopit a nebyla jsem tedy schopná odhalit ten správný význam. Takže než se k této sbírce někdy vrátím, musím se v této oblasti trochu poučit. :)
K této knížce jsem se dostala přes povinnou četbu na VŠ. Říkala jsem si, že mi nezabere moc dlouho ji přečíst (vzhledem k tomu, jak je tenká), ale musím říct, že jsem občas musela zabojovat, abych to vůbec dočetla. Některá místa byla zajímavá, některá méně, občas jsem se vyloženě nudila. Jako náhled do lidské duše a lidského prožívání mi to přišlo zajímavé a také mi přijde zajímavé zpracování toho, jak několik postav vnímá stejný okamžik, stejnou událost. Každopádně se toto dílo chystám přečíst znovu.