sgjoli sgjoli komentáře u knih

Prokletí: Jaro komisaře Ricciardiho Prokletí: Jaro komisaře Ricciardiho Maurizio de Giovanni

Začátek této knihy mi připadal lehce zmatený - autor nám hned v úvodu představuje celkem velkou škálu nových postav. Ale když jsem se mezi nimi konečně zorientovala, vše se zlepšilo a já si zbytek knihy zcela užila.
Zaujal mne ten motiv - přiznám se, že jsem ho vůbec neodhadla, ale to asi byl autorův záměr a já to jen chválím. Skvěle napsané! Bavil mne také ten kontrast mezi tím, jak brutální byla ta vražda, která se zde vyšetřuje, a tím, jak klidná byla vlastně celková atmosféra knihy. Tento kontrast podle mého jen umocňoval celou brutálnost té vraždy. A konečně také Ricciardi a Enrica dostali víc prostoru, aby se mohl nějak více rozvíjet jejich vztah-nevztah.
Knihu jsem si moc užila.

27.01.2018 5 z 5


Slavík Slavík Kristin Hannah

Tato kniha mne naprosto uchvátila. Je to skvěle napsaný který v sobě skrývá velmi silný příběh o odvaze, touze udělat něco správného. Autorka to výborně zobrazila na dvou sestrách, kterou jsou jedna druhé naprostým opakem - ten kontrast mezi nimi byl velmi patrný. Autorka také skvěle zachytila tu atmosféru, která byla tísnivá a zcela neutěšená.
Rozhodně doporučuji k přečtení. :)

27.01.2018 5 z 5


Tekutý písek Tekutý písek Malin Persson Giolito

Nejdřív jsem váhala, zda se do knihy pustit, ale nakonec jsem ráda, že jsem si to přečetla. Autorka začíná příběh pomalu a zlehka. Ale čím víc se blížíme ke konci, tím jsou děj, atmosféra a vztahy mezi jednotlivými aktéry hutnější, napjatější, vyhrocenější. A o to náročnější pro mne čtení bylo – ke konci jsem si musela při čtení dávat pauzy, abych všechno vstřebala a ujasnila si, co přesně se stalo. Jedná se o velmi silné emocionální čtení, které vás zcela pohltí.

Velkým plusem této knihy jsou postavy, respektive to, jak se je autorce podařilo výborně vykreslit až na samotnou dřeň. Maja samotná nejdříve působí jako dost nemastná, neslaná postava, ke které snad ani nelze přilnout. Ale čím víc ji poznáváte, tím víc si vás získává.

Za největší a nejdůležitější přesah knihy považuji téma viny a trestu. Jsme si vždy stoprocentně jisti, že obviněný je skutečně vinen? Máme vůbec právo odsoudit někoho, koho dobře neznáme?

I přes některé výtky (hlavně kvůli některým až moc dlouhým a zbytečně detailním pasážím) doporučuji k přečtení.

17.01.2018 4 z 5


V tomto domě straší V tomto domě straší John Boyne

Již podle anotace má být román poctou duchařským příběhům z 19. století, a to využitím klasických motivů a dobového stylu. Nutno podotknout, že se tato pocta autorovi velmi slušně podařila. Navíc to ještě obohacuje jistou dívkou vlastní nadsázky.

Současný čtenář se asi strachy klepat nebude, ale postavíme-li toto dílo vedle duchařských příběhů, které v 19. století skutečně vznikly, nemá se podle mého jistě Boyne zač stydět.

Boynův styl psaní je velmi lehký a celkem dost svižný. Také umí kromě výborné atmosféry velmi dobře gradovat závěr a ponechat si na poslední stránku pomyslnou třešinku na dortu, která vám v hlavě zůstane ještě dlouho po dočtení.

Knihu jsem si užila.

17.01.2018 4 z 5


Žena z kajuty č. 10 Žena z kajuty č. 10 Ruth Ware (p)

Na tuto knihu jsem se moc těšila. Nemohu říct, že bych byla nějak hodně zklamaná, ale zároveň mne kniha neoslovila tak moc, jako autorčina předchozí kniha.

Asi největší problém jsem měla s hlavní postavou, které se dějí špatné věci, ale ona sama si moc nepomáhá svým chováním, aby působila důvěryhodně. Naopak se mi zdálo, že svoji důvěryhodnost sama podkopává. Místy na mne působila jako hysterka.

Každopádně tu jsou i věci, které mne na knize bavily. Jednak je to skvěle popsané prostředí lodi, které v člověku vyvolává tísnivé, skoro až klaustrofobní pocity. To je něco, co Ruth Ware rozhodně umí. Zároveň je tu výborně popsaná atmosféra vyvěrající z vědomí, že někdo z pasažérů či personálu lodi je nebezpečný zločinec, ale vy dlouho nevíte, kdo to je a komu naopak lze věřit. Skvělé, opravdu skvělé.

I přes některé výhrady jsem si knihu nakonec užila.

17.01.2018 4 z 5


Trhlina Trhlina Jozef Karika

Kniha rozhodně zaujme již anotací - autor čtenářům klade zásadní otázku – jde o čistou fikci, legendu, nebo se děj zakládá na skutečných událostech? Už tato otázka vyvolává napjaté očekávání a navozuje se tím tajemná, mysteriózní, až nadpřirozená atmosféra. Zpočátku je kniha celkem poklidná, rozvláčná, ale čtenář podvědomě cítí, že s blížícím se koncem se děj bude silně zhutňovat, dokud neskončí dechberoucím vyústěním.

A to tady autor skutečně nabídl. Bohužel ne však v takové intenzitě, jako se mu to povedlo u předchozího románu Strach. A s tím já jsem bohužel trochu bojovala.

Z počátku jsem z knihy byla dost rozpačitá. Začátek knihy mi připadal až moc pomalý - nevtáhl mne to do děje tak rychle, jak jsem očekávala. První polovinu tvoří suché převyprávění vzpomínek, rozjezd se objevuje až v 2. půlce, ale pro mne to bylo bohužel příliš pozdě na to, abych ke knize víc přilnula, víc se v ději angažovala a aby to na mne více zapůsobilo.

I když kniha byla velmi solidně napsaná, v druhé polovině velmi čtivá s příjemně tísnivou atmosférou a skvělým vyústěním, zdála se mi o něco slabší než předchozí autorova kniha Strach. Každopádně pokud by autor napsal další mysteriózní román, ráda mu dám šanci. :)

17.01.2018 3 z 5


Úkol pro šaška Úkol pro šaška Pavel Hrdlička

Tento čtvrtý díl ze série o podrychtáři Václavovi obsahuje několik novinek, které sérii podle mne skvěle oživily. Krom toho, že se opět posouváme v čase, se tentokrát posouváme také v místě. Konkrétně se ocitáme ve Vídni. Oceňuji to, s jakou lehkostí a jistotou se autor pohybuje v kulisách středověké Vídně (tak, jak to i dělá i u středověké Prahy). A přitom jednotlivé popisy míst vůbec nezatěžují plynulost děje, za to autorovi rozhodně patří palec nahoru.

Skvělým oživením knihy bylo také přibrání šaška Kotrmelce mezi hlavní postavy (jak již napovídá název knihy). Je pravděpodobné, že Úkol pro šaška bude jeho prvním a zároveň posledním zastavením v této historické sérii, ale já si tu postavu moc užila.

Také se mi zdálo, že je tu méně humorných scének, vtípků a hlášek. Spíše se mi zdá, že tento román hraje na vážnější strunu – osobně si to vysvětluji nelehkou a neutěšenou situací, kterou se kniha zabývá. To však ale vůbec nevadilo, ba naopak. Jsem ráda, že autor umí velmi obratně napsat i vážněji pojatý příběh, protože toto vážnější ladění se k obsahu velmi dobře hodilo.

Skvělá kniha, těším se na další. :-)

17.01.2018 5 z 5


Gemina Gemina Amie Kaufman

Stejně jako první díl, tak i tato kniha je dějově opět nadupaná a skvěle propracovaná. Začátek je možná trochu pomalejší a možná by vám mohlo chvilku trvat, než se zorientujete v jednotlivých postavách, ale věřte, že se kniha brzo rozjede a je to opět stejná jízda, jako byl předchozí díl. A já si tuhle pecku naprosto užila.

Grafika opět perfektní, závěr výborně vygradovaný. Skvělá postava Elly, která byla pro mne největší hrdinkou z celé knihy.

Už se moc těší na závěrečný díl.

16.01.2018 5 z 5


Illuminae Illuminae Amie Kaufman

Tahle kniha si mne naprosto podmanila.

Grafické zpracování je na vysoké úrovni, vzalo mi to dech a krom díla literárního bychom to mohli hodnotit takřka i jako dílo umělecké. A já jsem z toho prostě nadšená.

Děj knihy je vyprávěn pomocí deníků, komentářů, rozhovorů a přepisů kamerových záznamů. Což se dějově může zdát poněkud osekané, ale není a čtenářům to tak nabízí značný prostor k rozvoji fantazie. Zároveň mi kniha potvrzuje moji domněnku, že i na rozhovorech a krátkých, úderných, strohých textech se dá děj posouvat dál tak, aby byl přesto pro čtenáře stále zajímavý a čtivý.

Kniha je zábavná, čtivá, svižná, graficky perfektně zvládnutá a já nemám, co bych vytkla.

16.01.2018 5 z 5


Sova Sova Samuel Bjørk (p)

Abych se přiznala, po přečtení jsem byla z knihy trochu rozpačitá a dlouho jsem přemýšlela o tom, jestli se mi kniha vlastně líbila, nebo ne. Nakonec hodnotím jako lepší průměr, ale v rámci Bjørkových děl ji bohužel vidím jako tu slabší.

Některé pasáže mi bohužel přišly jako přes kopírák (ve srovnání s knihou V lese visí anděl) - skoro to bylo až rušivé. U některých motivů mi tu také připadalo, jako by autor tak trochu vykrádal sám sebe.

Každopádně tu vidím i pozitiva - i v Sově se Bjørkovi podařilo vytvořit skvělou atmosféru – syrovou, suchou, temnou, místy skoro až neosobní. Možná to zde nebylo tak intenzivní jako v předchozím díle, nicméně i tak jsem si to užívala v plné míře. Bjørkův styl psaní je lehký, příběh umí výborně vystavět, veškeré informace vám odkrývá postupně a přesně ve chvíli, kdy je potřebujete vědět.

Za mne tedy lepší průměr.

16.01.2018 4 z 5


V lese visí anděl V lese visí anděl Samuel Bjørk (p)

Tento román byl mým prvním setkáním se severským krimi a asi jsem měla při výběru šťastnou ruku, protože toto setkání bylo velmi příjemné. Čtení knihy jsem si velmi užila, kniha mne také mj. navnadila k tomu, abych ve čtení severského krimi pokračovala i nadále.

Velmi mi sedl styl psaní - jde o syrové, strohé, skoro až bezosobní vyprávění - chladné, takřka mrazivé. Atmosféra knihy je neutěšená, stísněná, negativně laděná, spíše temná. Ani samotné postavy nejsou příliš pozitivní a optimistické, a to včetně hlavních vyšetřovatelů. Ale já si tento způsob vyprávění užila, autor ho ovládá na vysoké úrovni a moji pozornost rozhodně zaujal. Právě ten způsob psaní dělá knihu tak zajímavou, jakou právě je.

Knihu jsem si moc užila a doporučuji.

16.01.2018 5 z 5


Tmavé stěny Willardu Tmavé stěny Willardu Ellen Marie Wiseman

Nejprve jsem váhala, zda se do knihy pustit - podobně laděná dramata běžně nečtu, ale nakonec jsem nelitovala.
Tmavé stěny Willardu jsou skvěle napsaným a detailně propracovaným lidským dramatem s dobře odměřenou dávkou napětí mezi jednotlivými postavami a skvostně vykreslenou atmosférou, která je neutěšená, tísnivá, smutná a místy skutečně skličující.
Kniha je napsaná velmi čtivě, jedná se o velmi emotivní čtení a Wisemanová některá místa napsala tak sugestivně, že jsem si musela občas dávat kvůli přívalu emocí pauzy, abych všechno vstřebala. Rozhodně se jedná o velmi silný čtenářský zážitek, za který jsem ráda, že jsem ho absolvovala.

16.01.2018 4 z 5


Bolest: Zima komisaře Ricciardiho Bolest: Zima komisaře Ricciardiho Maurizio de Giovanni

Nejvíc jsem si na této knize užila hlavní postava. Motiv inspektora obdařeného schopností vidět duchy lidí, kteří zemřeli násilnou smrtí byl pro mne něčím novým, neobvyklým, nečekaným – a proto vítaným a já si to užila. Ricciardi jako postava mne také byl blízký svojí povahou – je spíše zamlklý a tichý, poněkud zádumčivý, velmi pečlivý, spíše introvertní, nechodí kolem horké kaše a raději přistupuje přímo k věci a nerad se zdržuje zbytečnosti, které ho odvádějí od případu. Také mne moc bavilo období a prostředí, v němž se kniha odehrává - Neapol 30. let byla pro mne úplně nová. Celkově je kniha (a vlastně i sám autor) velmi příjemným překvapením.

16.01.2018 5 z 5


Divoká píseň Divoká píseň Victoria Schwab

Tahle kniha byl naprostá pecka! Autorka vytvořila nový, zajímavý svět, který je skvěle propracovaný, a veškeré informace, které potřebujete vědět, se dozvídáte postupně. Hned od počátku je čtenář vhozen do komplikovaného světa, který je krutý, nebezpečný a plný nástrah. Kniha je napsaná velmi sugestivně, svižně a napínavě. Za co jsem u této knihy vděčná, je fakt, že si autorka odpustila milostnou linku mezi hlavními hrdiny, přestože anotace přirovnává knihu k Romeovi a Julii. Knihu jsem si rozhodně užila, bavila mne a já doufám, že u nás brzy vyjde druhý díl.

14.01.2018 4 z 5


Spící obři Spící obři Sylvain Neuvel

Už podle anotace jsem tušila, že tahle kniha mne bude bavit, ale tohle dílo předčilo veškerá má očekávání! Hodně mi vyhovovala forma, kterou autor zvolil při psaní. Jedná se totiž o jakýsi „soubor“ oficiálních přepisů rozhovorů, záznamů z misí a deníkových zápisů, které v čtenáři mají evokovat oficiální, úřední záznam či složku o nějaké tajné akci či nějakém projektu, který proběhl. Autor tak mnoho věcí popisuje jen zkratkovitě, v náznacích a nechává čtenářům prostor pro jejich vlastní fantazii. I tak je to neskutečně čtivé a svižné. Kniha mne nadchla a já ji moc doporučuji.

14.01.2018 5 z 5


Záhrada kostí Záhrada kostí Tess Gerritsen

Tato kniha si u mne vysloužila hned několik plusových bodů. Jednak je to autorčin styl psaní. Gerritsenová píše velmi čtivě a chytlavě, výborně dávkuje tajemno a napětí a postavy vykresluje zcela přesvědčivě. Pointa, kterou si autorka v tomto románu připravila, je v závěru velmi dobře vygradovaná a přiznám se, že jsem vůbec neodhadla, kdo je za celou zápletku zodpovědný.

Jediné, co bych knize vytkla, je označení za detektivku - spíše to vnímám jako dobrodružný román s detektivními prvky. Pokud byste hledali příběh s policejním vyšetřováním, budete ho v tomto románu hledat marně – policejní vyšetřování se zde objevuje opravdu jen okrajově. Důraz je kladen spíše na osoby, kterých se vyšetřování týká, než na vyšetřování samotné. Každopádně mne kniha moc bavila a já ji jedině doporučuji.

14.01.2018 5 z 5


V šedých tónech V šedých tónech Ruta Sepetys

Tato kniha na mne udělala velmi silný dojem. Hodně mi seděl autorčin styl psaní - Sepetysová píše velmi přímočaře, jde rovnou k věci a rozhodně umí vytvořit tu „správnou“ tísnivou atmosféru a napětí mezi jednotlivými postavami, jaké by člověk u válečné literatury očekával. Ta tíseň a napětí se během čtení velmi nenápadně, ale za to intenzivně přenášejí i na čtenáře samotného a zůstávají v něm ještě dlouho po dočtení. Určitě doporučuji.

14.01.2018 4 z 5


Kluk z kostek Kluk z kostek Keith Stuart

Přiznám se, že téma autismu bylo pro mne v literatuře novinkou. O to víc mne zaujalo zjištění, že autorem je člověk, který má s výchovou autistického dítěte své vlastní zkušenosti. To bylo pro mne jistou záštitou, že autor ukáže svět autistů takový, jaký opravdu je. Ve výsledku to byl pro mne opravdu zajímavý čtenářský zážitek. I přes to, že mi hlavní hrdina Alex byl místy nesympatický, nabízí kniha spoustu silných, dojemných pasáží, které člověka nemohou nechat chladným a nejednou ho přivedou k zamyšlení. Doporučuji.

14.01.2018 4 z 5


Duna Duna Frank Herbert

Duna je jedna z nejlepších sci-fi knih, které jsem kdy četla. Kniha je detailně propracovaným světem plným složitých vztahů, velké řady postav hrajících významnou roli ve spletitém ději, nových technologií a také nových termínů. Při čtení vás čeká epické vyprávění o chtivosti, touze po moci a touze po svobodě. Přestože je svět Duny drsný, krutý a nehostinný, Herbert celý příběh líčí tak přesvědčivě, že i přes veškerá nebezpečí jsem celou dobu chtěla být součástí tohoto světa. Jsem nadšená a knihu vřele doporučuji.

14.01.2018 5 z 5


Past Past Melanie Raabe

Jedním z velkých kladů této knihy je podle mého fakt, že je to psané v ich formě. Tím, jak vidíme celý příběh jen jednostranně, se čtenář nevyhne řadě otázek – je Lindina verze příběhu ta pravá? Stalo se to tak? Čtenář si nemůže být jist tím, co čte, a je nucen veškerá fakta knihy přehodnocovat a vytvářet si různé teorie o tom, kdo je skutečným pachatelem. A mne to na knize strašně moc bavilo. Začátek knihy je trochu pomalejší, ale pak to nabírá na spádu a skvěle to v závěru graduje. Knihu jsem si užila. :-)

14.01.2018 4 z 5