Shashlick
komentáře u knih

Paráda. Čekal jsem, že to bude jeden ze souborů vtipných historek z určitého prostředí. Chyba takových knih je v tom, že je často vtipnost zamýšlena neznalostí zákazníků v daném oboru. Někdy se sice zasmějete, ale něco může připadat vtipné zas a jen lidem z oboru. Protože každý máme nějakou znalost a kdyby tito autoři zavítali do jiného specializovaného obchodu, pravděpodobně by se také staly terčem odborných vtípků.
Tato kniha je ale trochu jiná a snaží se prostředí lékárny neznalým osvětlit. Takže nejen, že jsem se pobavil, ale i přiučil.
Samozřejmě, historky postavené na neznalosti zákazníka zde najdete taky. Ale přijde mi, že spíše nad jeho neznalostí se pozastavují nad jeho neschopností tuto neznalost přijmout. A vlastně obecně nad hulvátstvím dnešní společnosti.
Knihu bych doporučil všem, kteří kdy byli alespoň jednou v lékárně. Ale bohužel si myslím, že ti, kterým by kniha prospěla nejvíce, si ji nikdy nepřečtou.


Knihu si pamatuji už z mého dětství a teď jsem ji přečetl se synem. Líbí se mi, že i když je kniha pro děti, tak ukazuje reálný život zvířat bez okolků. Viz například ukázka popisu vrány:
"Napadá i mladé zajíčky, obzvláště když jsou zranění nebo nemocní. (...) Když zajíce oslepí, roztrhají ostatní vrány ušáčka na kusy svými zobany."


[SPOILER]
S touto dilogií mám jeden osobní problém. Zdaleka nejsympatičtější postavou je pro mě Tugumír - a to hlavně do doby než přijal křesťanství.
No a protože se slovanský kníže objevuje v této knize pouze sporadicky, tak jsem se neměl s kým ztotožnit.
Text mě za celou dobu pořádně nevtáhl a vlastně už teď si moc nepamatuji o čem to celé bylo. A hlavně tam bylo na můj vkus už příliš křesťanských blábolů.


Vlastně nevím pro koho je kniha určena a jak se s ní má pracovat.


První polovina byla vtipná. Druhá polovina, kde už fráze nebyly pouze kreslené, ale doplněné textem, už to bylo trochu na sílu.

Zajímavá pohádková detektivka jako mix různých autorů. Paradoxně jako nejslabší mi přišla hned první kapitola od českého autora.


Sice jsem očekával něco jiného, ale i tak mě kniha hodně bavila. Sestává povětšinou z krátkých kapitolek, kdy jsem si dal jednu dvě před spaním.
Čekal jsem, že to bude o jednotlivých hradech, zámcích. Vždy nějaká historie a zajímavost. Jedná se ale vlastně o pověsti od prvopočátků českých zemí až po 18. století. A spíše než na ty profláklé pověsti se kniha zaměřuje na lokální povídačky. Odtud ty hrady, zámky a města.


Nemůžu jinak, než knihu srovnávat s knihou Pavla Suchého o cestě kolem světa na Jawě. Ostatně se na něj odkazuje i autor této knihy.
Suchošův report mi přišel více osobní a motorkářský, Lavického kniha má naopak velké plus v umístění fotek přímo do textu, takže se pak neztratíte.
Zamrzelo mě i to, že ačkoli Vojta absolvoval celou dvouroční cestu se svojí tehdejší přítelkyní, v závěru se o její další cestě moc nedozvíte.
Knihy Pavla Suchého se mi líbily prostě víc.


Krásná kniha o poznání důležitosti včel. Zároveň obsahuje i úvod do včelařství.


Jeden týden v jedné školce - sedm příběhů, sedm dětských nešvarů a cest k napravení.


Na jednu stranu se jedná o zajímavý náhled na život v jižanských státech (doporučuji pročíst poznámky na konci).
Na druhé straně se jedná o pohádky spíše cimrmanovského typu, kdy hlavním hrdinou je kmotr Králík, který není úplně pozitivní postavou.


Při čtení máte opravdu pocit, že sledujete historii Světové války Z. Forma rozhovorů všemu dodává dokumentární rozměr a opravdovost. Byť se někdy můžou zdát osudy lidí přitažené za vlasy, tak vlastně takové šílené osudy známe i z našeho světa.
Jen mě u mnou čteného vydání zklamala obálka. Je opravdu děsivá a hrozná, ale ne v tom významu, v jakém asi byla myšlena. Vůbec se nehodí k obsahu knihy, spíše k nějakému leacinému zombie horroru.


Zvláštní, složité, ale uvěřitelné. Až tedy na ten Xchat. Ten, co si pamatuji, takto nefungoval, aby šly zprávy přečíst is větším časovým odstupem. Ale je fakt, že jsem navštěvoval poněkud živější místnosti, kde se zprávy rychle odsunuly pryč.
Určitě by se knize dalo něco vytknout, ale nevím moc co. I když se to nezdá, tak kniha odsýpá.


Líbily se nám příběhy i obrázky. Klasika, i když jsem si vlastně uvědomil, že jsem příběh o černém kocourkovi četl poprvé.


I když jsem druhý díl také víceméně zhltal, tak mi přeci jen přišel spíše jako vysvětlovací soupis k první části.
Simmons má navíc nějakou podivnou zálibu ve zvracení.


Další pěkná velkoformátová publikace. Tentokrát ne z Polska, ale z Nizozemí. Jedná se vlastně o sbírku různých zajímavostí více či méně se vztahujících k velkým světovým řekám či jejich okolí.
Trochu zamrzí chybně umístěný popisek řeky Darling.


Rozjezd byl pomalý, ale ideální pro seznámení se se všemi dějovými linkami. Vše se postupně rozjíždělo a propojovalo. Podobný pocit jsem měl i při čtená Hyperionu, který si asi budu muset zopakovat.
Hned jdu na Olymp.


Byť by se o důvěryhodnosti knihy dalo pochybovat, určitě mi přinesla mnoho cenných informací a mohl jsem si ujasnit toto období. I přes svůj věk je text hodně čtivý, až tedy na poslední část, kde už je hodně rozvláčný.
