Shashlick
komentáře u knih

Příběhy rozpustilé a hravé, ale styl textu mi moc neseděl k předčítání synovi.


Některé pohádky si z dětství pamatuji jinak - mírněji. Zatím asi dětská knížka s největším počtem mrtvých. A to je fakt uzoučká.
Ale takové realistické pohádky mám raději, než "žili šťastně až do smrti".


Mě ani syna pohádky nezaujaly. Knihu jsme ani nedočetly.


Kupoval jsem ji jako vyřazenou z knihovny a nevěděl jsem, co je to za nečekaný poklad :)


Podobně jako u prvního výběru. Některé osobnosti jsem objevil, někteří u mě stoupli, jiní klesli.


Nádherné kresby s jednodušším příběhem. Ale však je to také kniha pro menší děti :)


Navzdory zajímavému tématu mi kniha bohužel přišla nešťastně pojatá a špatně zpracovaná.
Jedná se o velkoformátovou knihu, která slibuje úžasný zážitek. Hodně velká část (odhaduji několik desítek procent celkové plochy) však zeje prázdnotou. Po úvodní m teoretickém úvodu dojde na představování jednotlivých stezek. Jejich medailonek je však velmi stručný. V podstatě jen popisuje trasu a zda okolo ní stojí nějaké historické památky.
Popis trasy je podle mě zbytečný, když na dalších několika stranách je stezka vyznačena v mapách. I když nutno uznat, že i to má k dokonalosti daleko. Místo ucelené mapy se jedná o části historických map, které ovšem nekopírují průběh stezky. V několika případech celou stránku zabírá mapa území, kde v jejím horním rohu probíhá malý úsek trasy. Důvod je zřejmý. Autor mimo jiné sbírá staré mapy a tak se chtěl v knize podělit o tento svůj koníček. Bohužel tím ovšem upozadil informační přínos knihy.
Seznam hradů a zámků v okolí trasy má snad sloužit jako důkaz významu konkrétní stezky. Kdyby ovšem v naší republice nebyly v nadsázce řečeno na každém rohu. Tím se dostávám k tomu, co mi v knize naopak chybělo.
Uvítal bych větší detail o historii stezky a jejím odhalování v dnešní době. Jaký měla význam pro své okolí, zda a v jaké podobě se dochovala do dnešní doby. Například Haberská stezka plně kopíruje následnou Císařskou silnici a dnešní silnici I/38. O tom však kniha mlčí. Také je z map vidět poměrně častý souběh dálkových stezek s železnicí. To mi také přijde jako zajímavý aspekt. I ten však zůstal bez povšimnutí.
Na knihu jsem se hodně těšil, ale nakonec jsem se skrz ni spíše protrápil. Autor je pro své téma dozajista velmi zapálen a vydáním knihy si bezpochyby splnil dlouholetý sen. Možná to však chtělo nechat nápad ještě chvíli uzrát.


Komiks se mi snad o trochu líbí víc, než následné příběhy.


Doba pokročila a ne vše je tak úplně výchovné. A že děti mají pít kafíčko už je úplně mimo. Příběhy jsou zvláštní, zatím to synka moc nezaujalo. Uvidíme časem.

Kniha mě nezaujala. Na můj vkus je autorčin příliš rozvláčný a získal jsem pocit, že se dívám na divadelní představení, kde herci dost přehrávají.
Neodpírám knize historickou přesnost, ale děj knihy jsem si na wikipedii přečetl v jednom odstavci.
Do druhého dílu se určitě nepustím.


Malý už opakuje slova, tak je třeba knihu trochu cenzurovat.


Podařené pokračování, i když na význam některých povídek si budu muset knihu přečíst ještě jednou se synem.


Milé, vtipné a poučné příběhy. Malý je zatím asi moc nechápe, ale určitě ji budeme ještě párkrát číst.


V jazyku knihy jsem se občas trochu ztrácel a stejně tak v ději. Autorka často bez varování přeskakovala mezi postavami i časovými rovinami. Členové rodiny mi k srdci moc nepřerostli a bylo mi tedy poměrně jedno, co se s nimi stane. Chyběla mi i nějaká gradace knihy, jakoby děj vyplynul do ztracena. Navíc to mohlo být určitě mnohem kratší.
A doslov, který jen převypráví děj knihy v časové posloupnosti tomu dodává korunu.


Nevím. Čte se to hezky, ale příběh mi nic nedal. Je to jen další z knih na dnes módní téma. Podle doslovu autorky to možná má smysl v USA, kde tato část historie není moc známá.


Naprosto úžasná kniha, která nás provede historií kartografie až do současnosti (rok 2012) s výhledem do budoucnosti, který se bohužel naplňuje ještě ultimativněji, než autor predikuje.
Trochu mě mrzí, že obrázky map jsou pouze černobíle, i když je mi jasné, že by se taková změna podepsala negativně na ceně.
Přes poměrně velký rozsah knihy jsem narazil na minimum překlepů, takže bych rád ocenil i práci české redakce.
Dvě chyby jsou však poměrně zásadní a je otázka, na které straně vznikly. Isobara nespojuje místa se stejnou teplotou a hra na hledání keší není geocashing.


Nejsem cílová skupina, knihu jsem vyhrál a občas je třeba si přečíst i mimo svůj hlavní proud. Tato kniha mi ale nic moc nedala. Nejde ani tak o téma, ale o to, jak je to celé strašně roztahané. A to i přes to, že jedna stránka zabere maximálně deset vteřin. Není důvod se na ní zdržovat déle. Textu je pomálu, kresba ani rozložení zrovna nelákají k podrobnějšímu prozkoumání.
Celkem nenadchne, neurazí, půjde dál.


Krásná kniha se zajímavými příběhy z dávné i blízké historie. Příběhy jsou v knize řazeny chronologicky a ke každému z nich je udáno ještě upřesnění či vysvětlení. Postupem se tedy od pověstí dostáváte k reálným událostem.
Na můj vkus je tam sice až moc příběhů týkajících se náboženství a církve, ale i ty jsou nedílnou součástí britské historie.


Kniha se skvěle čte, nevnucuje se a snaží se čtenáře jen usměrnit. Nedozvíte se v ní jedinou správnou cestu, ale tak to už s malými dětmi a nejen s nimi je.
Teď už jen uvidíme, jak to bude v praxi, která přijde co nevidět :)
Update 29.8.2020: Výsledky překonaly naše očekávání. Malý se naučil říct si o nočník už třetí den :)
