Shaxx komentáře u knih

Moje první setkání s Bryndzou. Určitě ještě zkusím i jeho detektivní série, pro které je znám a které čtenáři vychvalují, ale bohužel Tíživé ticho mě nezaujalo. Zhruba tak do první třetiny bylo vše v pohodě - hlavní hrdinka v pohodě, děj odsýpal, ale pak se vše totálně zvrhlo do nepovedené bondovky, jednání Maggie se občas vymykalo chápání i nad rámec vypjaté situace (a přidalo tak pouze na nesympatičnosti postavy), děj vygradoval do absurdních situací, které působily jako přitažené za vlasy a křečovitý konec tomu nasadil korunu.

8 06.11.2023

Krimi odehrávající se v zajímavém amišském prostředí, překvapivě docela i brutální, co se popisu nechuťáren týče, což mile potěšilo. Hlavní postava vyšetřovatelky je dobře napsaná, jako každý člověk chybuje a staví se k tomu uvěřitelným způsobem, nemá přemrštěně naddimenzovaný morální kompas a nemá status génia, kterému se stačí podívat na pár stop a hned dokáže vypozorovat, co se asi na místě zločinu stalo, což bylo osvěžující. Je to psané svižně, bez hluchých míst. Jen mě trochu vyděsilo, když jsem se podívala, kolik má tahle série dílů :D

8 05.09.2023

,,Naučil mě, že rodičovství je podivné bludiště bez mapy, jak se v něm pohybovat a jak ho přežít. Dělal to nejlepší, co mohl, a já ho miluju nevyčíslitelnou láskou jen si musím pamatovat, že to, co mě naučil, mám přehodnocovat."
Jeffery mě dostal knížečkou Zůstanou jen skvrny, takže jsem automaticky sáhla i po jeho dalším počinu, který sice vybočil z hororového žánru, ale též se zaobírá rodinou a zejména vztahem otec x syn. Střet dvou generací, snaha být dobrým rodičem, i když na to člověku nikdo předem nedá podrobný návod, snaha být dobrým synem, i když dítě zná definici dobra zejména na základě toho, co vidí od rodiče. Jak se vztah mění a vyvíjí, když otec stárne a syn dospívá. Jako vždy dokázal Jeffery do malého rozsahu stran nacpat obšírný obsah, který rezonuje i po dočtení. A pokud je čtenář rodič, asi mu to zabrnká ještě na citlivější strunu.

8 01.09.2023

V roce 2017 jsem přečetla Hypnotizéra. A pak jsem přečetla Svědkyni ohně. Ne, skutečně netuším, jak se mi podařilo přeskočit druhý díl. Ale konečně po šesti letech se vracím napravit tuhle chybu :) Prostředí, ve kterém se děj odehrává, mi není nijak zvlášť blízké (problematika obchodu se zbraněmi) a je pravda, že některé části možná i díky tomu působily zdlouhavě, ale i tak jsem se bavila, bylo tu pár zajímavých zmínek o klasické hudbě, především tedy o houslích a Paganinim. Zápletka je na začátku pořádně zauzlovaná, Linna je sympatický vyšetřovatel a v konečném výsledku jsem spokojená, je to rozhodně lepší průměr v žánru, dávám tedy čtyři hvězdy. Docela mě to zas nabudilo na severské krimi, tak se možná i vrhnu na čtvrtý díl.

8 29.08.2023

Sedmička zajela opět do staré dobré šablony, jako předchozí díly (krom Zloby). Přijde mi, že je tady level brutality o kapku vyšší, než předtím a nemůžu říct nic jiného, než paráda :) Série s Robertem Hunterem je pro mě prostě relax. A zatím se mi ještě neomrzela hláška "Hodně čtu", takže dobrý :D

8 18.08.2023

Moje první setkání s autorkou. Viděla jsem hodně pochvalných komentářů, tak jsem si řekla, že to zkusím. Bylo to fajn, ale nic, z čeho bych byla okouzlená dlouho po dočtení, takový milý průměr.
Plusovou hodnotu pro mě má téma téhle konkrétní knihy, chvilkami mě navrátila do dětství, kdy jsem u tety na vesnici v prastarém domku v bývalých Sudetech prolézala půdu a zkoumala různé fotky z minulosti, loudala se po vesnici, prozkoumávala přilehlé lesy...
Takže atmosféra knihy moc hezky vykreslená.
Příběh samotný hraje na tajemnou notu, ale závěrečné rozuzlení nepřináší nějaký šok, překvapení nebo pocit dobře vypracované zápletky. Hodnotím jako takovou oddechovku a nenáročné čtení.

8 16.08.2022

(SPOILER) Série o strašidelných domech od Darcy Coates má kolísavou kvalitu. Přízraky domu Carrowů jsou můj šestý dům, ve kterém straší. Doposud největší průsery byly Duchové rodiny Folcroftů a Tajemství sídla Craven Manor. Tenhle díl naštěstí spadá mezi ty lepší, troufám si říct možná i nejlepší. Je to předvídavé? Je. Je to klišé? Je. Ale když člověk ví, do čeho jde a počítá s tím, tak je to fajn. Trochu mi to připomnělo první sérii hororového seriálu American Horror Story a to byla milá vzpomínka.
Možná to má až příliš přeslazený konec a porušilo to dvanácté spisovatelské přikázání (Nevzkřísíš, co rukou tvou zemřelo), ale co se dá dělat, posvícení není každý den.

8 13.07.2022

Konečně jsem se dostala k téhle klasice.
Smekám před Bradburyho fantazií a mrazí mě toho, jak je tohle dílo nadčasové.

8 28.03.2022

Trochu mi to v průběhu čtení připomínalo animovanou pohádku Toy Story, jednu konkrétní část tedy :)
Každopádně je to moc pěkné vyprávění, z kterého si mají co vzít i dospěláci.
Nějakou extra vánoční atmosféru jsem z toho necítila, upřímně mi to přišlo i jako zbytečný prvek, že je to laděno do tohohle období, ale tak říká se, že zázraky se dějí o Vánocích, tak budiž :)
Celý námět je pěkně uchopený a myšlenka z toho plynoucí pěkná.

8 20.12.2021

Tak tohle bylo něco. Moc dobře se mi nedaří popsat pocity z téhle knihy. Je to magické, kouzelné, skličující a radostné. Při čtení to vytvoří takovou bublinu, do které vás kniha vtáhne a v které vás uzavře, dokud nepřestanete číst. Vytržení z téhle bubliny je takový nečekaný šok, asi jako stoupat po schodech a zjistit, že jeden schod chybí.
Pro mě to byl emotivní zážitek a už teď vím, že si tohle v budoucnu ještě přečtu. Navíc ilustrované vydání je vážně krásné. Kresby skvěle doplňují atmosféru.

8 11.10.2021

Tak tohle bylo prudce čtivé, četlo se to jedna radost.
Napínavé, se skvělou atmosférou, dobrou zápletkou a s rozklíčováním příběhu jsem byla nadmíru spokojená. Měla jsem pár teorií, jak to asi celé dopadne, ale potvrdily se mi pouze částečně. Mám ráda tyhle nečekané twisty, které čtenáře zanechají v šoku.
Má někdo tip na nějakou podobnou knihu? :)

8 26.07.2021

*4,5

Neměla jsem žádná konkrétní očekávání, takže mě nemělo co zklamat. Pokud si někdo představoval dračí dobrodružství ve stylu Eragona, tak chápu, že může pociťovat mírné zklamání. Draci tady totiž hrajou sice velkou roli, ale taky hrajou tak trochu druhý housličky...Prostoru dostávají minimálně. Příběh obsahuje dost politického pletichaření a střet náboženských názorů, aneb věčná válka o to, čí bůh je ten pravý a jak to vlastně všechno bylo...

4,5* hvězdy dávám proto, že ačkoli mě kniha fakt bavila - těšila jsem se, až si budu moct číst, tak mi za a) nesedl hlavní pár (bez spoileru kdo s kým). Nějak se mi ty postavy k sobě nehodily, o nějaké chemii mezi nimi se nedalo mluvit, působilo to uměle nastavené, vzhledem k tomu, že tento vztah byl zásadní pro to, jakým směrem se příběh odvíjel...
A za b), ačkoli jsou postavy poměrně dobře vykreslené, třeba taková Ead ♥ je prostě skvělá, královna Sabran mi naopak přijde jako naprosto plochý charakter, nemastná, neslaná, prostě o ničem.

Celá zápletka se rozplétá pomalu, ale vzhledem k počtu stránek se s tím dá počítat a závěrečné vysvětlení se mi líbilo, aneb každá legenda má v sobě kousek pravdy. Jakožto milovník pěkných obálek jsem z přebalu nadšená. Krásné barvy a drak se nádherně třpytí. Moc povedené :)

8 26.08.2020

Před Dr. Spánkem jsem si dala re-reading Osvícení (po letech) a byla jsem zvědavá, co se stalo s tím klučinou, který si zažil peklo v hotelu Overlook.

Po první stovce stran jsem si říkala - Ach Danny, ty jsi teda dopadl. Trochu jsem měla na začátku problém s tím, že jsem čekala, že to bude navazovat atmosférou, která byla v Osvícení, ale postupem času mi došlo , že to je hloupost očekávat, že tahle etapa je uzavřena. Zatímco Osvícení byl mrazivý horor, Dr. Spánek je spíš mysteriózní akčňák (trochu jako Outsider). Po uvyknutí na tohle už se mi četlo dobře. Jen věcná - pozapomněl se překladatel, když postavu Jacka Torrance označil na konci knihy jako Johna Torrance? Že by dozvuk filmového "Here's Johnny!", kde postavu alkoholického taťky přejmenovali na Johna?
Jinak super, s vývojem příběhu jsem spokojená, jako druhý díl to u mě obstálo :) Stálo mi to za to to dočíst i přes pokročilou večerní hodinu, nešlo odložit. King je pro mě prostě srdcovka.

8 14.07.2020

Tak tohle bylo povedené.
Teorie o mnohovesmíru, paralelní, alternativní verze našeho světa, to mě vždy bavilo. V Temné hmotě je vše poměrně jednoduše vysvětleno, princip samotný a možnosti toho všeho.
K tomu, abych dala 5 hvězd, mi pořád něco chybělo, ale četlo se to snadno a bavila jsem se :)

8 20.02.2020

** SPOILER ALERT ** Ani nevím, kde a čím začít. Tady je toho špatně skutečně hodně.
Hlavní hrdinka je nesympatická, naivní a hloupá. Co se týče Ondry.... zná ho jen pár dní a bum, najednou se strašně moc milují a jsou největší životní lásky. Jak k tomu došlo? To nevíme. Asi v průběhu pár dní, co se znají? Navíc mezi nimi prostě.. nic nejiskří. Celé je to tak nějak vystavené uměle. Dále... Když hrdince naroste ocas a křídla, tak je to na způsob: wtf, mám křídla? A o pár dní později.. Křídla jsou moje všechno, moje přirozenost!
Nemusím ani zmiňovat, jak nepřirozeně působí česká jména vedle těch typicky fantasy jmen typu Eldar aj.
Styl psaní je.. jak to popsat, prostě nepřirozený a nepadají mě pouze anglické výrazy cringe a awkward. Abych vám to nějak přiblížila:
Mezi mnou a Ondrou se vytvořilo zvláštní pouto. Přátelství, dalo by se říct. Jen kdybych po něm pořád netoužila a kdyby po mně pořád hladově nekoukal. Moje rozumné já mě však drželo zkrátka. Touha se nadá považovat za lásku. Co kdybych otěhotněla?. Myslím, že to mluví za vše.

Jo a. Každej záporák buď Janu chce znásilnit, nebo se Jana obává, že ji znásilní.
A taky je nadržená jak stepní koza (ale svádějme to na proměnu, že ano).
Hromada nelogičností, wtf momentů, děj je neustále napěchovaný nějakou akcí, kdy se pořád usiluje Janě o život. Upřímně, jako hlavní hrdinka mi byla tak ukradená, že by mi bylo jedno, kdyby ji někdo odkrágloval a děj pokračoval z pohledu kohokoli jiného (beru zpět, ne kohokoli, Ondra je taky nudnej patron).

Tohle je prostě jedno velké NE.

8 01.11.2019

Váhala jsem mezi 3,5 až 4 hvězdami, ale líbilo se mi zakončení, to bylo super, takže 4 hvězdy.
Je to největší klišé, co může být. Stokrát zpracované. Starý dům, záhadní předchozí majitelé, pomalu se začíná dít něco divného, až se zlo projeví v celé své temnosti.. Zvedněte ruku, kdo tohle téma nikdy neviděl jako horor v televizi. Až do 3/4 knihy jsem nechápala, jak to někoho může vystrašit. Ale je fakt, že když jste sami doma, je noc, venku už pomalu vše utichá a v předsíni máte obří zrcadlo od země po strop, začnete být trochu nejistí :D Člověk je tvor s obrovitou fantazií a dokáže vystrašit sám sebe, aneb síla autosugesce je mocná.
A hlavně.. byl tam kocour! Kdo by se nebál o kocoura?! Čert vem hlavní hrdinku, ale kocour! :D
Dostala jsem, co jsem zhruba čekala. Když jdete číst s vědomím, že se setkáte s klasickým klišé, jste připraveni.

8 01.11.2019

Uznávám, že hodnocení možná bude trochu ovlivněné tím, že vím, jak boží Kristýna je. A taky mám nejlepšejší věnování . A jinak je kniha super i tak :D Konečně pořádný víly, který žerou, trhaj a cupujou kousky lidských těl! Jo a většinou dělaj prostitutky. Boží. Uznávám, že hlavní hrdina byl občas na facku a tajně jsem chvílema doufala, že ho nějaká víla pořádně hlodne, aby přestal furt kafrat. Rusalka Léto byla moc fajn a celkově všechny víly byly skvěle popsaný. Má to dost temný nádech a líbí se mi, že se to odehrává v ČR. Teda v Brně, což je trochu zahraničí, že jo, ale chápeme se.

8 01.11.2019

Znamenitá mrtvola byla kniha, která způsobila pořádný poprask. Jedni byli nadšení, jiní byli zhnusení a některým se kniha fest nelíbila. Byla jsem zvědavá, jak bude fungovat pro mě. A nakonec jsem tedy hlavně zklamaná. Autorka předkládá situaci, kdy neznámý virus způsobil, že zvířecí maso není nadále jedlé a vlastnit domácího mazlíčka rovná se hazard, protože kousanec a škrábanec může způsobit smrt. Lidstvo očividně dospělo k tomu, že jediné řešení je nahradit zvířecí maso lidským. Dobrou chuť. K celé situaci je tu jen minimum informací a sem tam nějaký náznak. Kolik let uplynulo od příchodu virusu, že tohle řešení je bráno jako normální, že lidské maso = taky maso, jak se rozhodlo, kdo půjde na jatka, u koho přestala platit rovnice, že všichni jsou si rovni? Vykreslení morálního dilematu, když se dívám doma na manžela jako na lidskou bytost a když se dívám na lidského "samce", určeného k porážce, jehož paži budu servírovat dětem k večeři? Chyběla mi taková kapka filozofie, aby z toho plynulo nějaké morální cosi, co mě rozloží a donutí mě o tom přemýšlet. Vidím spíš prvoplánovou snahu šokovat, což se asi dle hodnocení podařilo. Ale dopomohl k tomu jen šokující faktor detailního popisu lidských jatek, ne dobře napsaná myšlenka podpořená grafickým vizuálem. Od knihy, o které lidi psali, že změnila jejich náhled na konzumaci masa, jsem čekala propracovanější pecku.

7 13.10.2024

Šepot z lesa byl příjemným překvapením. Přesvědčivé postavy, napínavá záhada a zajímavé prostředí podhůří Orlických hor. Bavil mě styl, kterým autorka píše. Hororové prvky hezky dotvářely hutnou atmosféru, která prostupuje celou knihu. Kdyby byla knihu kapku kratší, určitě by jí to neuškodilo, chvílemi některé části působily jako výplň prázdných míst. Konec byl za mě OK, možná trochu naivní, aspoň tedy z pohledu hlavního hrdiny. Další knihy od autorky určitě zkusím :)

7 24.09.2024

Moje první setkání s Abercrombiem (ano, Čepel bude následovat). Strohý a přímý styl psaní, bez zbytečně květnatých popisů a přesto účinný v obsáhnutí vykreslení světa a postav. Hlavní postava je mrzák (půlručka) a spíš učenec, než bojovník. Příjemná změna po těch všech dokonalých mladistvých asasínech, kteří už v pěti uměli s mečem :) Svět je tu krutý a nespravedlivý, pro nějaký sentiment tu není místo, stejně tak zachránit si vlastní kůži někdy převažuje nad ctí, tak, jak to ve světě, který vás chce sežrat, obvykle chodí. Na konci bylo pár milých zvratů a já jsem zvědavá, co přinese druhý díl.

7 20.07.2024