Sibel komentáře u knih

"Maminky přihlížejí, jak si děti hrají." věta, která mi stále rezonuje v hlavě. Pohlcující od prvních do posledních stran knihy. Moje první od Larse Keplera a určitě ne poslední. Výborně zpracované charaktery psychicky nemocných osob. Při čtení jsem musela ,,oklepavat" husí kůži . Vyhovují mi krátké usečné kapitoly, tudíž se mi kniha četla plynule, rychle a dobře jsem se orientovala. Za mě parádní zážitek.

8 18.03.2023

Ze začátku mi chvíli trvalo, než jsem si na styl, jakým je kniha napsaná zvykla. Má v sobě spoustu jmen a území v nichž jsem se občas ztrácela. každopádně mě ve finále velmi bavila. Až je mi líto, že už to skončilo Každý rod má svou charakteristiku a svět Sedmi království je do detailu dotažený. Hodně jsem ocenila přehled panovníků na Železném trůnu a rodokmen Targaryenů. A miluju knihy s ilustracemi, které jsou hodně povedené. Především tváře odpovídající charakteru postav a jejich momentální emoci. Velmi mi však chyběla mapa Západozemí, do které bych se několikrát během čtení s chutí podívala. Rozhodně se těším na další díl a určitě doplním svou knihovnu o Hry o trůny, které znám jen ve formě seriálu.

3 08.02.2023

Krásná obálka a přirovnání k YA variaci na Deset malých černoušků fakt láká. Knížku jsem četla v rámci knižní štafety. Kdyby to tak nebylo, asi jí ani nedočtu. Úplně mi chybělo napětí, kniha nevyvolává hlubší emoce. Možná je to tím, že osobně zjišťuju, že mi YA nesedí. Prostředí SŠ a mladých náctiletých, mi už asi nebude tolik blízké, co dřív. Příběh je promyšlený, ale jednoduchý. Psaný dobře, čte se velmi rychle. Charakteristika jednotlivých postav je jasná. Každá je individuální a jiná, ale jednoduchá.
Tématika šikany je pro mládež velmi aktuální. Mě sice kniha nezaujala, ale rozhodně věřím, že náctiletým (pro které je samozřejmě YA prvotně určený) v mysli určitě utkví a společně s poznámkou autorky, která má s tímto očividně dle dodatečných poděkování zkušenosti, může i podpořit mladé čtenáře, kteří si šikanou prochází, ať už přímo nebo nepřímo.

22.05.2022

Kniha Loutkové divadlo má skvělý námět.
Upalovač , který nechává zaživa uhořet své oběti a ještě si s tím dokonale vyhraje. Nenechává za sebou téměř žádné stopy. Vše má víc než stoprocentně promyšlené.
Hlavní postavy jsou velmi sympatické.
Vyšetřovatele Poe a jeho pravou ruku, analytičku, Bradshawovou si oblíbí snad každý. Poe má neobyčejný detektivní instinkt, který za každou cenu následuje, i přes následné znovuodvolání ve vyšetřování pokračuje a nenechá se ničím a nikým odradit. Bradshawová je typický asociální génius, který chvílemi přivádí svého kolegu do trapných situací. To poskytuje těžkému tématu odlehčení.
Po prvních stránkách jsem byla nadšená. Popis scén je skvělý, skoro jsem i cítila popisované pachy.
Po úvodní části spadl děj do spíše detektivního žánru (spoustu vyšetřování, výslechů). Touto částí jsem se musela ,,prokousat". Vyvrcholení případu a závěr byl parádní. Napínavý, překvapivý, vše do sebe zapadlo. Vše má své důvody a důvody konání upalovače jsou hluboké a bolestivé. Do svého ,, poslání" dal vše.

6 05.04.2022

Krásný a silný příběh. Až mi je líto, že jsem již dočetla. Skvělý fiktivní příběh s historickými fakty. S nádherným koncem.
O ženách pro útěchu jsem neměla ani tušení a jsem ráda, že jsem na knihu narazila.
Velká spousta žen a dívek sloužící nuceně pod výhrůžkou smrti japonským vojákům jako sexuální otrokyně v období druhé světové války, o kterých se nemluví, denně trpěly, aby si zachránily holý život.
Příběh začíná příjezdem mladé Američanky Anny, do Koreje, aby poznala biologickou matku, která jí dala ihned po porodu k adopci. S tou se však neshledá. Zastaví jí ale stařenka, předá Anně balíček s adresou na níž má přijet jen ona sama, pokud se chce dozvědět o své korejské rodině více. A tím začíná vyprávění Čehi, korejské ženy, odvlečené ve svých pouhých 14 letech do Číny, kde byla nucena pro ,,oddanou práci Japonsku".
Kniha nepojednává jen o stanici útěchy jako takové, ale o životě dívky, která musela se zneuctěností žít, což pro správnou a čestnou korejskou dívku znamenalo hanbu a odsuzování hrdých a čestných Korejců i během následných let. Během života přišla o vše, co milovala a sáhla si na samotné dno. Díky vzácnému rodinnému dědictví, hřebenu, jež jí chrání, má ve svém životě i spoustu štěstí.

4 11.03.2022

Půlnoční knihovna je kniha,která má čtenáře dovést k zamyšlení se nad smyslem života.
Hlavní hrdinka Nora, léčící se s depresí, je reálná postava, kterou si každý, kdo se s depresivním člověkem setkal, dokáže hned a dobře představit. Žena, které se nikdy nic nedaří. Žena, která je ve svých očích jen zbytečná existence bez smyslu života.
Sebelítost, méněcennost, bezradnost, neustálá vina jí tíží natolik, že nevidí další důvod, aby na světě zůstala. Právě v tu chvíli se objeví v Půlnoční knihovně. A právě v tu chvíli si smí vyzkoušet, jaké by to bylo, kdyby se v minulosti vydala jinými cestami.

Kniha se čte krásně plynule. Je psána především v jednoduchých větách a krátkých kapitolách. Což mi vyhovuje. Daří se mi díky tomu lépe vnímat obsah a rychleji ho zpracovat.
Moc se mi líbí téma paralelních vesmírů. Příběh polemizuje o tom, co je dobrý život a co je v něm zásadní a důležité. A především mám ráda motivující citáty jenž jsou v knize bohatě obsaženy.

5 01.03.2022

Psychothriller, který se čte sám. Psaný barvitě, detailně, ale ne zdlouhavě. Od první věty mě zaujal. A každou další kapitolou jsem potřebovala číst dál, abych věděla, co se bude dít. Ke konci jsem jednotlivé kapitoly ani nevnímala a jen četla.
Do příběhu jsem se ponořila. Po dlouhé době jsem měla pocit, že jsem hlavní postavou. I když chvílemi se mi jednání Mirabell zdálo nerealistické k ohledu k jejímu věku a faktu, že celý život nepoznala nic jiného než zabedněný dům, Matku a informace od ní, které byly omezené a hlídané, aby nepoznala, že je něco v nepořádku.
Průběh děje byl aktivní, stále se něco zajímavého dělo. Na jednu stranu i vcelku předvídatelný. Konec na můj vkus už lehce překombinovaný. Ve finále mi to však nevadilo.
Bavila mě vykreslenost jednotlivých scén. Díky tomu se mi vše odehrávalo před očima jako film.

16.02.2022

Kniha mě bavila. Nevyhledávám erotické romány a jsem ráda, že tomuto žánru kniha tak úplně neodpovídá. V knize jsou sice obsažené erotické scény, ale nijak zdlouhavě ani příliš detailně popsané. Kniha pojednává o Anitě, ženě závislé na sexu, která si svou závislost uvědomuje ve všech směrech. Popisuje, jak těžký je život s něčím, co nelze ovládnout.
Během čtení se můj pohled na hlavní hrdinku často měnil. Zprvu jsem jí chápala a litovala, následně jsem se nemohla ubránit vzteku a znechucení a nakonec jsem jí jen držela palce a doufala v nějaký způsob spasení hříšné a smutné duše a přála jí aspoň kousek štěstí a vytrvalosti.
Anita neměla jednoduchý život od malička. Není však jasné, zda je to ten hlavní důvod nebo má-li svou poruchu vrozenou.
Představa, že se kolem mé rodiny objeví někdo jako je Anita, je dost děsivá.

Sonia Rosa je pseudonym, pod kterým polská autorka napsala již několik románů, však Nymfomanka je první přeložený do češtiny.
V knize se střídají kapitoly minulosti a přítomnosti, které mezi sebou souvisí a je skvěle popsáno, jak se závislost vyvíjela. . Celkově se kniha četla dobře a rychle. Žádné složitosti. Nijak jsem nemusela nad ničím moc přemýšlet, vše je jasně napsané.

08.02.2022

Nevím jak a kde začít. Díky za tuto knihu. Díky za tu odvahu, odhodlání, dobrotu, za to jaký to byl člověk a sepsal své vzpomínky. Díky za to, že po válce nepřestal věřit v dobrý život a především díky za všechny, kterým k tomu dobrému životu otevřel oči.
Právě jsem jí dočetla a mám potřebu okamžitě sdílet své prožitky. Ve chvíli kdy jsem jí zavřela, dlouho jsem se dívala na obálku do očí nejsilnějšímu muži, o kterém jsem kdy slyšela. Oči jsou okna do duše říká se. Tady je jasný důkaz.
Muž, který prožil absolutní peklo na Zemi a i přes veškerou křivdu, bolest, utrpení, přes všechno, co se na něm nejzrůdnější bytosti historie dopustili si zachoval svou tvář. Vždy ctil, co ho rodiče učili a to jak ho vychovali. Nepřestal věřit ve spravedlnost a lidskost.
Eddie Jaku můj nový vzor.
Knih s tématem holocaustu už jsem pár přečetla, spoustu šílených věcí a situací a plnou syrovostí, které všechny popisovaly. Scény u kterých zavíráte oči a snažíte se polknout s tím, že si říkáte: ,, To nemůže být pravda. To by snad nikdy nikdo neudělal." Tohle je však něco jiného, vypráví o tom, jak silná je lidská vůle, ukazuje hodnotu rodiny a přátelství. A tuto hodnotu sdílí dál.

6 31.01.2022

,,Je o síle a nezlomnosti..."
Kniha není dlouhá, zato emočně obsáhlá. Jednoduchost a lehkost s jakou je kniha psaná ještě víc podtrhuje to, jak věří i v té nejhorší chvíli, kdy už by člověk naději dávno ztratil. Osudy,které jsme my lidé, schopni zvířatům připravit jsou neskutečné. Diky za to neskutečné DOBRO a přála bych si, co nejméně neskutečného zla.

10 27.01.2022

Je to má první přečtená kniha od této autorky a určitě ne poslední. O knize jsem hodně četla, moc jsem se na ní těšila a zároveň měla trochu obavy, aby to nebylo ,, přestřelený" a nezavanelo to trochu utopií. Obavy ale na místě nebyly. Zprvu jsem byla možná lehouncce zklamaná, jelikož jsem čekala, že bude v knize fakticky popsána samotná revoluce (nebo alespoň z části).
K samotnému příběhu mě jen napadá,jak snadné je ovlivnit velkou masu lidí, pokud k tomu jsou dostatečné nástroje vyvolávající strach. Po celou dobu knihy mnou procházely hluboké emoce bezmoci, strachu, zklamání, nepochopení a naděje na lepší ,, zítřky".
Velmi mě, právě díky víře a nadeji, překvapil konec, který jsem opravdu nečekala. Dostal mě natolik, že js si musela dát čokoládu. Rozhodně stojí za přečtení.

12 26.01.2022

Začátek byl pro mě zdlouhavý a nezáživný. Jak se ale říká: ,,Trpělivost růže přináší." Kniha mě nakonec pohltila. Parádně propracované hlavní postavy a několik opravdu ohromných a nečekaných zvratů a rozluštění. Jediné, co mi vadilo, byly časté zkratky a anglická spojení. Příběh je do posledního detailu promyšlený. Celkově super.

7 18.01.2022

U knihy jsem si krásně odpočala. Vyvolával a u mě vzpomínky z dětství, ve spousta situacích jsem se sama viděla. Moc příjemné čtení. Krásné zpracování.

1 10.02.2020

Provařená byla čtivá. Utvrdila mě v přesvědčení, že svět je malý a lidé se mohou nacházet v nějaké námi nepochopené situaci, s chováním, které nám osobně není blízké, ba dokonce ho odsuzujeme. To však neznamená, že jsou tito lidé špatní a zlí. Nikdy nesuďme dle vzhledu, prvního dojmu či toho co,, jedna paní povídala".

4 21.01.2020