Simi komentáře u knih
Velmi pěkně napsaná kniha o statečné ženě, která tehdy, když jiní řikali někdo by to měl udělat, šla a udělala to. Vůbec jsem netušila o její existenci a jsem ráda, že jsem tuto jedinečnou knihu nalezla při hledání vhodné knihy do výzvy. Vůbec si nedokáži představit, jak mladá žena ve třicátých letech minulého století dokázala vybudovat nemocnici v Bagdádu. Schopnost přežití Vlasty Kálalové byla obdivuhodná, s kolika těžkými ranami a bolestmi se dokázala vypořádat. Doslova klobouk dolů. A díky úžasné knize Ilony Bordké na MUDr. Vlastu Kálalovou -Di Lotti nikdy nezapomeneme.
Díky výzvě jsem našla tuto knihu. Úžasný příběh rodiny Goldmanových. Vzestupy, pády, láska, žárlivost, nenávist, bolest .... a spousta dalšího. Ať se u Goldmanových stalo cokoliv, zaujmou hluboké city, které k sobě chovají. Na konci knihy poslední žijící Goldman rod opět spojil, vše bylo odpuštěno a napraveno. Rozhodně doporučuji, nemohla jsem se odtrhnout.
Úžasná kniha. Velmi dobře se mi četla, i když jsem k ní přistupovala s respektem. Především to není malířův životopis, ale román z jeho života vycházející. LF poněkud využil a zamíchal s ověřenými daty a údaji z Goyova života. Dost často jsem při četbě odběhla k jiným, historicky spolehlivějším zdrojům informací a také si prohlédla dokument z Prada a o Goyově životě. Kniha mi dala víc, než požitek z dobré četby. Hodně jsem se dozvěděla. Skutečně mistrovsky napsaný příběh. Jen ideologický doslov u této knihy, starší než já, mne neoslovil, ale za to LF nemůže.
Brilantně napsaná detektivka z prostředí italských hor, kde slovo komunita znamená víc, než u nás. Tajemství se střeží a těm z venku do nich nic není. Prostředí nám může být blízké, koneckonců plno lyžařů migruje každý rok právě do Dolomit. Jj italský román je vždycky psán jinak, ale má své kouzlo. Komisařka Teresa Battaglia je fakt dobrá a sekunduje jí nový člen týmu, který má potenciál a díky za něj, protože alzheimer, se kterým komisařka bojuje, se už projevuje. Příběh není žádná sociální krimi, mrtvol je tam dost, ale nad vrahem mi doslova puká srdce lítostí.
Hodně jsem se musela přesvědčovat, abych neodložila. Chtěla jsem si užít romantiku na Islandu, ale kniha mne svou nelogičností, divnými dialogy (asi takhle: co se jí stalo …. tak já ti to řeknu, myslí si, že jí nedůvěřuješ…. proč se do toho pleteš) a zvraty (týdny se nemůže vypořádat s papírováním po předchůdcích a pak jimi naplní 4 pytle a vyhodí je) nenadchla. Scéna, když se opilá ředitelka hotelu Lucy vydává se stejně opilou asistentkou, s černými punčocháči na hlavě se šroubovákem vylámat sklad hotelové pokojské, aby našla zmizelé věci a hledá výmluvy jak jí to vysvětlit, protože z ní má vitr, to je fakt síla. Vikingská mast s vůní mandlí a levandule …. jak tradiční pojeti léčivých ingrediencí severu atd. Asi jsem měla velká očekávání, nápad na romantickou sérii z krásných míst je skvělý.
Asi první polovinu knihy jsem byla naštvaná. Ze stejného důvodu, jako u předešlého dílu. Gamache je přece poctivý chlap a policista, který dělá jen správné věci. Je ušlechtilý (páni, tohle jsem v životě nikomu neřekla!!!) a vždycky ví, co je dobré a co špatné. Tak proč mu KRUCI pořád většina nevěří. Autorka mě tímhle štve. Měla by změnit náhled na něj. UFFF. A pak přišel zlom. Pořád to byl boj o důvěru, ale nebyl v tom sám. Vzalo to takový spád, že jsem nevěřila tomu, že se děj zastaví v knize. Pokračoval dál a skončil přímo tady u mě. Úžasné!!! Čím dál tím víc miluju Ruth. Je to člověk, vedle něhož bych byla celá JÁ. V závěru jeden úžasný člověk řekl druhému ( napojenému na přístroje) to, co potřebuje slyšet každý, kdo bojuje o správnou věc a vystavuje se nezměrnému riziku a odpovědnosti: “Jste skvělá. Silná a statečná. Zachránila jste nám život. Jste v bezpečí a milovaná. Vaše rodina Vás miluje. My Vás milujeme. Jste skvělá….” Au revoir příště Monsieur Gamache!
Pratchettova série o Zeměploše je neuvěřitelná. Tak různorodá a přitom se příběhy i postavy setkávají. Hezký příběh o holywoodské nerealitě. Potkáme tu Navážku (ještě bez chladící helmy), Gaspodu (na konci už nemluví), Kolíka (zase mu to nevyšlo), Kvestora (nezávislého na sušených žabách) a další.
Úžasná hláška: “Můžu Vás vyrazit, kvestore? ...Ne, kancléři, já mám definitivu....V tom případě mně pomozte vylézt a půjdem se poohlídnout po něčem k pití. “
Tohle by mělo být v příručce pro manažery.
Pro mě skvělá detektivka a těším se na další díl. Četla jsem komentáře níže a pokusím se o malé vysvětlení toho, co se mým spolučtenářům nezdálo. Vyšetřování zločinu neprobíhá většinou tak, jak je popisováno v tolika úžasných detektivkách. Pokud kriminalisté nemají spolehlivé stopy, většinou jim pomáhá veřejnost. Na nich je, aby si vybrali z toho, co se dozví, to správné. Představte si klidný dovolenkový ostrov. Málo kriminalistů bez zkušeností s tak ohavnými vraždami. Týmy netvoří Poiroti a ti slutečně dobří nemůžou dělat všechno. Takže delegace někdy nedopadne ve prospěch vyšetřování. A pak ta otřesná nedůvěra civilům, ta je často zaslepuje, že jim marně běží čas. Oceňuji, že autorka podala reálný příběh. A jako obvykle pro mne jedno velké plus pro severskou krimi, není tu ten obvyklý úchylný psychopat a detektivové jsou normální lidé a ne trosky závislé na alkoholu a lécích.
Je bezva být zase v čarodějném světě. Nápad a příběh moc pěkný. Scénář mě ale nebere. Nesrovnalosti ( např. mnoholičný lektvar na počkání), to snad ne... Paní R., prosím, udělejte z toho pěkného příběhu krásnou knihu a osmý díl. Pak to bude zase ten náš HP.
Opět skvělé čtení, od kterého se nešlo odtrhnout. Pravda, autorka seversky přitvrzuje, doufám, že už nebude víc. Ty vraždy dětí fakt bolí. Nic není černobílé i vrah si zaslouží soucit.
Absolutně úžasná série objevená náhodou. Fantazie autorky vytvořila poutavý, i když drsný příběh, nepostrádající i lásku, přátelství, nadpřirozené postavy no všechno, co by si milovník dobře napsané fantasy přál. Doporučuji!!!
AUDIOKNIHA
Pro mne moc pěkný příběh, k čemuž přispívá i brilantní načtení J. Ježkové. Pojídačky hříchů jsou historicky doložitelné, i když ne v takovém rozsahu, jako v příběhu. Poznáváme rysy Anglie za vlády Alžběty I. Líbil se mi pohled mladé dívky, která tam, kde neznala jména, dávala výstižné přezdívky. Romantiku s dobrým koncem, kdy se z bezectné stane ctná jsem neočekávala, takže konec byl nad očekávání dobrý. May se obdivuhodně dokázala vypořádat s nechtěným osudem a využila toho, co znala a uměla k tomu, aby dokázala žít i na okraji společnosti. Nebyla tam sama, ale pomoct v osamění mohli jen ti, co v pojídání hříchů nevěřili nebo byli jako ona. Detiktivní zápletka dodala příběhu šmrnc a nebyla vůbec špatná.
Neskutečně napsaný příběh. Každá kniha o holokaustu je bolavá, tato není výjimkou. Prolínají se zde současnost s minulostí. O podmínkách v Polsku vím především ze Schindlerova seznamu. SS jsou ti zlí. Pro mne je však ještě hroznější to, co dělali židé sami sobě. V knize najdeme ještě jednu knihu. Tu, kterou vypravěčka psala a které zanechala otevřený konec. Dopsala ji až její vnučka Sage. Jednoznačně doporučuji.
Strhující. Úchvatné. Pravdivé. Historicky ověřitelné. Famózní finále ..... došla mi slova.
Velice zajímavá osůbka, tahle Vitka. Vůbec jsem o její existenci neměla tuchy. Do 25 let svého života vtěsnala vše, co jiní za dvoj až trojnásobek. Její hudba mne příliš neoslovila. I když byla nepochybně nadaná, tak její skladby jsou jako její život. Hrozně moc všeho najednou. Ale hra mě nadchla a na podzim se na ní chystám. Autorka má můj obdiv. Každá její kniha je úchvatná a nedokážu říct, která je lepší, protože jsou tolik odlišné. Díky Kateřině Tučkové vnímám Brno, které mám tolik ráda, úplně jinak.
Na mnoha místech se píše, jak je fantazy svět tohoto příběhu pro neznalé doby socialistické nepochopitelný. Já také v té době nežila, ale přesto jsem se ohromně bavila. Třeba když hlavní hrdina cestuje ve druhé polovině časem a narazí v budoucnosti na svět, kde jsou rozumné viry, rozumné minerály a spousta dalších rozumných čehosi. Nemáme samé chytré technologie, tedy smarty? Divím se, že to v SSSR dovolili vydat. Ty narážky na železnou oponu a šílenou byrokracii. Šokoval mne pokus, jak se jeden mág spustil z okraje ploché země, aby viděl slony na hřbetě želvy. Tedy, já si myslela, že je to Pratchettovo know how. A ona je to stará orientální mytologie. Krásně si autoři hrají s jazykem. Když se oprostíme od toho socialistického sovětského nádechu, tak je to povedená fantazy, zvláště, když si uvědomíme, že je z šedesátých let minulého století, což bych nehádala. Lidské vlastnosti odolávají vývoji. Dát jim jiné “kabátky”, zapadly by do dnešní doby jedna báseň.
Opět skvělý příběh. Samotná detektivní zápletka, pouze doplňovala stupňujíci boj mezi Gamachem a ostatními ze špiček Sureté, který začal Gamachovým stíháním komisaře Arnauda, kterého postavil před soud. Gamache tenkrát udělal chybu, jak přiznává v tomto díle. Měl šetřit dál a dokázat vinu i těm ostatním z vedení Sureté. Neudělal to a proto se s nimi musí střetnout v záverečném boji. Buď on, nebo oni. Ne ještě v této knize, ale blíží se to. Tento díl jsem delší dobu odkládala. Jelikož jsem kdysi přeskočila nevydané díly a přečetla si díl 9. a 10. ve slovenštině, věděla jsem, že v tomto díle dojde k roztržce mezi Armandem Gamachem a Jean Guy Beauvoirem. Možná i to je důvod, proč autorka díl umístila mimo námi milované Three Pins, snad aby nebylo “znesvěcené”. Samotná detektivní zápletka byla pro mne podružná, dokonce mi bylo líto, že vraha vytrhli z lůna jeho kláštera a odvážejí ke světské spravedlnosti. Poznala jsem však život jednoho z menších klášterních komunit na okraji civilizace, doslova mezi vlky. Toužím zasednou do lavice a prožívat pocity naplněni a uvolnění při poslechu nádherných gregoriánských chorálů.
Mám moc ráda detektivky, a toto je opravdu detektivka jak má být. Žádny krvavý úchylný thriller, ale brilantní vyšetřování zkušeného a chytrého kriminalisty.
(Audiokniha). Úžasná kniha, nadšeně jsem poslouchala o osudech obyvatel pařížského činžáku. Celkem mi kniha potvrdila francouzské kastovnictví s rádoby sociálním nádechem. Konec smutný, ale ne ošklivý. Po přeposlechnutÍ Čtenáře z vlaku v 6.27 už nebudu v Paříži koukat jen po obsluhách WC, ale nově i po domovnicích.
Psychicky nevyrovnaná vyšetřovatelka, většinou pod vlivem antidepresiv či/a alkoholu, hledá psychicky narušeného vraha. Tak nějak zápas na stejné úrovni. Každopádně prostě severská krimi se vším všudy. Během nejvyššího dějového napětí si říkám, stejně jako u předešlě knihy, kdy se budou vyšeťrovatelé více poslouchat a brát si telefony:-).