Simi129
komentáře u knih

Krásná kniha, silný příběh. Styl autorky mi sedl. Ikdyž tam bylo násilí.....Doporučuji. Klidně bych brala pokračování.


Nápad dobrý. Ale nějak moc - všeho. Nejen Poťouchů, Rozkmotřidel, Jájáků, Záviďáků, Parádidel a dalších, ale i moc, co se týká děje okolo.


Kniha je čtivá. Zajímavá myšlenka,...co by bylo, kdyby.
"Život není to, co chceme, ale to, co máme. Tak jednoduché to je."
...těžkosti, nepřinášejí vyšší moc, ale působí si je lidé navzájem.
Líbila.


Kniha mě vtáhla do děje. Napínavá, čtivá, chvílemi děsivá. Konec otevřený? Já ho beru jako daný. Což je fajn, každý uváží dle sebe. Kniha mi ležela nějakou dobu v hlavě. Ikdyž člověk předvídá, jak to dopadne, ....... Konec mě překvapil.


Takové nějaké nijaké. Slabší od autorky. Málo do hloubky. Ale asi většinu neurazí a jako většina jejích knih je oddechová i tato.


... Náš svět je krásný i tím, že ne všechno v něm je vysvětlené a vysvětlitelné. Kéž by tomu tak bylo co nejdéle.


Reálné místo. Krásný příběh. Dobře se čte. Okamžitě mě to vtáhlo do děje. Hodnotím “skvělé”.


Detektivové Dita a Filip řeší 3 různé případy. Pro čtenáře od 8let. Díky třetímu příběhu, který mi přišel trochu slabší bych hodnotila na 3,5 *.


Příběhy jsou tam 4 (ne 3). Určeno pro malé čtenáře. Posluchači líbilo.


Skvělá kniha, máme ji moc rádi. Jediná, kterou jsem četla tolikrát a asi ne naposledy. Četla jsem ji dětem asi po 14 té. ;-)


Moje třetí kniha autorky. Dala bych 4,5 hvězdy, kdyby to šlo ;-) Četla se lehce, až mi bylo líto, že jsem na konci. Autorka dobře vystihla dobu. Nesrovnávala bych s ostatními knihami A.M., které jsou si podobné, ale jak již někdo napsal ... úplně jiné.


U čtení jsem se moc nebála....naštěstí. Mám ráda, když po přečtení mi kniha leží v hlavě a to se stalo. Co z toho je skutečnost a co ne? Zajímavé. Do Tribeče se ale raději nechystám.
Film jsem viděla. Kniha samozřejmě lepší.


... Občas se sám sebe ptám, jak ses do mě mohla zamilovat. Ty věříš ve věci, které nemůžeš vidět, a mluvíš jazykem, kterému rozumí jenom srdce. ...
Krásně napsaný příběh, který mi u posledních stránek vehnal slzu do oka. S Rachel jsem tušila, jak to je. V tento konec jsem doufala. Film jsem neviděla.


Milujeme vítěze, ikdyž jde velmi často o lidi, které vůbec není lehké mít v lásce. Skoro všichni jsou posedlí, sobečtí a bezohlední. Ale to je jedno. Odpouštíme jim. Protože když vyhrávají, máme je rádi.
V dospělosti prožíváme dny, kdy máme pocit, že meleme z posledního. Najednou nevíme, za co vlastně tak dlouho úporně bojujeme, jsme pohřbení ve skutečnosti a všednosti a ptáme se, jak dlouho to ještě vydržíme. Skvělé je, že všichni, takových dnů ustojíme víc, než si myslíme. Děsivé je, že nikdo neví, kolik přesně.
Protože třešně vždycky voní po třešních, ale peníze nevoní nijak.


O otci smutné, ale jinak by to bylo jen Eliščino "hledání" a žádný "základ". Půl hvězdičky bych přidala za jižní Moravu a autobiografické prvky. Jako oddechové čtení.
