Sitth komentáře u knih
Po dvou letech, poté, co jsem si pustil nové filmové zpracování DUNY, mimochodem výborné, jsem se rozhodl sáhnout po druhé dílu této ságy. A to jsem možná neměl dělat. Po fenomenálním první díle, který mám ve své top10, jsem se s touto knihou nepotkal.
Je zajímavé sledovat, kam se Paul posunul , ale proč tak velký skok? Více by mě zajímala historie, která následovala po jeho usednutí na trůn, než tohle bloudění ve ztracené mysli.
Závěr je samozřejmě smutný, ale to nenahrazuje to zklamání z tohoto dílu. Určitě se někdy odhodlám k pokračování, ale teď to chce pauzu.
Dávám 3/6 a to jen ze slušnosti a za poděkování za hodiny strávené u mé první strategii DUNA 2. kterou jsem instaloval na 8 disketách, kdy ta poslední samozřejmě nešla načíst a musel jsem kvůli velikosti hry smazat kus windowsů, aby se mi vešla na harddisk.
Poslední dobou zjišťuji, že ten náš malý zaprděný rybníček fantasy a sci-fi, přeci jen dostává čerstvou vodu. Velmi dobře napsaný příběh poskládaný z povídek. Díky mystice a postav z bájí Slovanů jsem měl pocit, že čtu ženskou verzi Juraje Červeňáka a jeho trilogii Bohatýr.
Ze začátku jsem byl nadšený, popravdě ani nevím proč, příběh není úplně silný, ale čte se to samo a lehce. Za styl psaní palec hore.
Je ale pravda, že se mi postupem času začalo drobet protivit neskutečně dlouhé diskuze mezi hlavními hrdiny a to mnohdy o ničem (chtěl jsem napsat o hovně, ale to jsem si rozmyslel). Pořád jsem si říkal proč proboha? Ale pak jsem autorku potkal na jedné přednášce v Plzni v Depu 2015 na Světu knihy a tam mi to došlo, ona jí pusa neskutečně jede, ale jakože pořád. Skoro jako kdyby si před tím dala 5x preso a ještě možná Red bull. Takže jsem jí to trochu odpustil.
Za mě velmi slušný počin a nakonec jsem po zvážení místo 4 dal hvězd 5 a rád si přečtu další díl.
Nosná myšlenka knihy – zda je potřeba ničit to, co se vlastně jen brání – je nadčasová a díky tomu i tato kniha. Další z řad klasik, kde uváděné technologie jsou již dnes mnohdy překonané, ale příběh to bez problémů ustojí. Sice je občas příběh trošku naivní – jako záchranná akce pár vědců z oblasti po masivním nukleárním armagedonu, ale bral jsem to jakožto oslí můstek k dalšímu vývoji knihy. Pro někoho strohá kniha s rychlým vývojem děje, ale aspoň jsme se nepotýkali s popisem planety na 100 stran, takže za mě další plus.
Za mě velmi slušné 4 hvězdy.
Kniha pro mě osobně těžká na hodnocení. Do dvou třetin knihy velká spokojenost, nic převratného, ale příběh je napsán dokonale, rád se ke knize několikrát za den vracím, stránky ubíhají samy a knihu mám za tři dny za sebou. Ideální pro mě, čtenáře, který se u některých knih už trochu musí do čtení kopat.
Ale v záběru knihy už mi přišlo, že autor se snaží do příběhu nacpat co nejvíce slavných postav z Divokého západu a to mi trošku ničí požitek z knihy, vůbec bych tam ta slavná jména nepotřeboval. Proto dávám místo 5 pouze 4 hvězdy.
P.S.: Když si kupujete fantasy knihu na netu, kde na přebalu díky své nepozornosti vidíte jet rytíře na koni na lebce draka a pak zjistíte, že čtete western a pochopíte, že jezdec má na hlavě kloubouk, tak je to drobet překvapení
Jak hodnotit? Přišel mi balíček, ráno u kávy jsem ho rozbalil, usrknul jsem kávu, kniha vypadla do ruky a konstatoval jsem, že pokus nakladatelství o výtisk pěkný, ale třeba název na hřbetu knihy hůře čitelný, usrknul jsem kávu, řekl jsem si, že si jí večer přečtu, po kávě se sevřelo břicho, utíkám na záchod, kniha pořád v ruce. No a když jsem ze záchodu vylezl, byla přečtená....
Za příběh 3/6, za ilustrace 8/6 a za to, že jsme poprvé v životě přečetl knihu na jeden zátah za pět minut 6/6.....
Druhým dílem jsem rovnou navázal na díl první a i když se jedná o stejný svět, naskakuje mi hláška z Mrazíka: Sice je to stejný den a stejná vesnice, to už jinde jsme.
Čekal jsem, že když se dají dohromady dva autoři a dokonce opačného pohlaví, budu v každé knize vidět jiný styl psaní Ale tady je cítit jasný pokus o psaní stejným stylem, hlášky lítají sem a tam, ale není to ono. Nevím, zda je to mým přesycením 1.dílem, nebo to prostě nějak nesedí
Příběh není špatný, je to v duchu série, ale možná jsem si měl dát pauzu mezi díly. Dávám 3/6 a to po velkém váhání zda nedat hvězdy 2.
Martina mám rád. A popravdě jeho sci-fi tvorbu více než fantasy. Téhle knize jsem se dlouho vyhýbal, ani nevím proč, asi mě trošku odrazoval obrázek hlavního hrdiny na obálce. Vypadal jako čarovný pedo děda, který lákal své oběti ke čtení a já mu jeho laskavost nevěřil.
Ale nakonec jsem se přeci jen odhodlal, bylo to po delší pauze ve čtení, která mě občas postihuje a tak jsem potřeboval opravdu něco bizarnějšího, co by mě opět nakoplo A ikdyž Tuf nemá zálibu v malých dětech ale spíše v jeho kočkách, ono to zafungovalo. Opět Martin dokázal vymyslet sci-fi bez laserů a vesmírných bitev, které dokáže zaujmout netradičním příběhem. Nemá smysl se moc rozepisovat, protože by to mnohé prozradilo. Proto dávám 75% a jako oddechová lehce zvláštní chuťovka proč ne Dávám 4/6
Tak tento díl byl pro mě utrpením, romantický příběh plný vzdechů, toužení a soužení a blábláblá... Vlastně já už delší dobu říkám, že Dračí oči jsou od Kinga velká slabota a tohle bylo vlastně stejné. Taková pohádka nepohádka, nemastná neslaná...
Aneb jak slibně rozjetou sérii zastavit trhnutím ruční brzdy a čtenář musí čekat neskutečně dlouho než se vychladí chladič a může jet dál. Snad, snad....
Dávám 3/6
Dlouho jsem sérii Temná věž odkládal, 1. proto, že mi trvalo delší dobu přijít Kingovi na chuť a 2. Že jsem někdy někde viděl film, který mě moc neoslovil. Ale jsem rád, že jsem si Pistolníka přečetl, protože pro mě je to perfektní dílo. Tajemný svět s tajemným hrdinou, který asi nebude úplný klaďas, ale to se asi dozvím v dalších dílech. Začátek vynikající, postupem se mi trochu motala hlava věcmi, které jsem místy nepochopil, ale naučil jsem se, že u Kinga to prostě musím brát jako fakt a klidně jít dál. Tak já půjdu dál, dál do druhého dílu….
Dávám 5/6
P.S: moc se mi líbilo české první vydání, kdy stránky knihy jsou výrazně tlustší než u ostatních knih a dodává to čtenáři dojem ( tedy aspoň mě), že jsem knihu našel na půdě pod prkny, ofouknul prach a otevřel…
Kniha, kterou jsem nejdříve proklínal (prvních několik stránek jsem si musel zvyknout na styl vyprávění) a pak s chutí dočetl. Zajímavý příběh o jedné paní na úklid. Není to vlastně žádný šokující příběh, ale mnohdy ten nejobyčejnější život píše příběhy silné jak poctivý vývar. A tohle je poctivá polévka... Dávám 4/6
Hurá další příběh oddělení Q, řekl jsem si a šel jsem na to. Ale.... po pár stránkách jsem si říkal, wtf, to snad nebude oběť 2117 ale oběť dnešní doby - uprchlíci, rasismus blá blá blá...
Ale vydržel jsem a začalo to šlapat. Samozřejmě je velkým tahákem odtajnění Assadovi minulosti, ale jinak ruku na srdce, celkově to skřípalo jak nenamazané dveře. Linka s vyšinutým mladíkem byla pro mě úplně zbytečná. Finální scéna na náměstí - přípravy jak blázen a nakonec sejmou pár lidí a ani to neudělá booom? No to snad ne, to by i Pat a Mat udělali větší párty....
Nooo, dávám 4/6 a to jen z nostalgie a za Assada....
Je začátek dubna 2021 a začínám číst tuto knihu, venku je krásně, 18 stupňů a vypustili jsem naše letošní telata s matkami ven na pastvu, protože jaro je tady! Sedám si do gauče a otevírám knihu V ledovém sevření, večer přichází ledový vítr, -4 a sníh. Rychle letím házet slámu na pastviny, aby si telata měla do čeho lehnout....
Tak to tak historka na začátek. :D
Po nadchnutí po prvním díle, jsem se opravdu na druhý díl těšil. Už trošku chybí prvek překvapení a čtenář má nastavenou sakra vysoko laťku, tak se bojím, abych ji nemusel podlézat.
Opět jsem knihu přečetl během tří dnů, trošku podezřívám větší font použitého písma, nebo fakt nevím, jak můžou ty stránky tak rychle letět!
Popravdě, trošku mě tam tahají za oči, uši i nos medvědi a opice, ale asi proč ne, nemusí být všude fauna typu Vetřelec. Ale přeci jen mi trošku více sedl první díl, kdy autor se drží strohých "faktů" (nevím, zda se dá v oboru sci-fi psát o faktech) a tolik nepouští svojí fantazii na špacír. Obávám se, aby to nepustil na plné grády a ve třetím díle se nedočkaly jednorožců v diamondbacku.
Ale celkově jsem velmi spokojen, laťku autor nepřeskočil, ale svižně přelezl a ještě se pak hrdě narovnal! Těším se na další díl a dávám 5/6 hvězd.
Posloucháno jako mluvené slovo. Klasická scifi psaná v období Studené války, netýká se to přímo ji, ale čtenář má pocit té doby. Ale je to zřejmě tím, že knihu jsem poslouchal v roce 2020. Zajímavý námět obzvláště v době Covidové, kdy česká vláda není schopná vyřešit problémy rok a hrdinové knihy vyřeší potencionální epidemii za 5 dní. Příjemný poslech nikterak dlouhé knihy, vědecké termíny a procesy jsou podány stravitelnou nenudnou formou pro čtenáře a tak se na konci knihy ocitneme dříve, než bychom mysleli nebo chtěli. Dávám 4/6
Tyto vánoce se mi pod stromečkem objevila kniha Volání Vlka. Popravdě, ani jsem nevěděl, že vyšel další díl této ságy a to zejména z toho důvodu, že po vynikajícím prvním dílu Píseň krve všichni víme, kam série směřovala, že.... A tak jsem na autora trochu zapomněl.
Ale jelikož jsem knihu dostal od své dcery a ta se mě po měsíci ptala, proč ještě knihu nečtu, pustil jsem se do ní.
Musím říct, že kvalitou psaní a příběhem se autor vymanil z marnosti Pána Věže a Královny ohně, tady je jasný návrat k jednoduchosti a přímosti knihy. Vélin jakožto sázka na jistotu je ústřední postavou knihy, autor se plně věnuje jeho příběhové linii a sází na jednoduchost a funkčnost jako v Písni krve. A ono by to fungovalo.
Ono by to totiž fungovalo na jedničku, kdybyste byli začátečníci na poli Fantasy, ale pokud už máte něco načteno, tak je to prostě další kopie příběhu, který jsme už četli v mnoha mutacích. Klasická linka, posel/dopis, ztracená láska a hurá na záchranou akci do neznámé nové země (zde jasná inspirace v asijských zemích, autor se ani nesnaží vymyslet nějakou změnu, aby to tak netlouklo do očí).
Mám bohužel pocit, že buď je téma fantasy vytěženo (a to by byla moje smrt), nebo se většina autorů spokojí s málem a splácají příběh dle fungujících šablon, aby byl úspěch zaručen.
Takže pokud nečekáte od příběhu něco strhujícího a nového, tak klidně po knize šáhněte. Řemeslně je napsána výborně.
Za mě dávám 3/5.
Krásná kniha, koupil jsem, protože jsem si myslel, že se bude jednat o fantasy. Ale tato knížka je stejně napínavá i v tehdejším reálném živote. Někdo píše, že plyne v pomalém tempu, je to pravda, ale tady to vůbec nevadí. Pár silných momentů, hezké reálie historického života, mírná zmínka o El Cidovi, co více si přát? Vřele doporučuji!
Ruku na srdce, české autory až na pár vyjímek trochu ignoruji, ale pí.Kadlečková to je prostě jiná liga. ALE má to jeden háček....
....A to ten, že jsem knihu musel poslouchat jako mluvené slovo, protože jsem ji parkrát zkoušel číst a díky těm dlouhým názvům apod jsem to vzdal.
Naštěstí se mi do rukou dostala v podobě mluveného slova a díky tomu jsem odhalil krásu této série! Tohle je podle mě klenot v naší literatuře, který je bohužel poměrně neznámý!
Všem doporučuji!
Velmi nenápadná knížka, nad kterou jsem si po pár stránkách povzdechl, že jsem se zase nechal napálit a dostal jsem do ruky další tuctovku....
Ale jak jsem se prokousával dále, zjistil jsem, že kdykoliv mám trochu času, šáhnu po této knize. A to je pro mě známka kvality.
Autorka postupně zdařile buduje Benediktovu osobnost, úspěšně se vyhýbá snadnější cestičce klasického klišé mladistvého hrdiny a vykreslí nám postavu jak z partesu. Příběh už zas tak převratný není, ale Benedikt spolehlivě táhne děj dopředu. Vlastně je to jedna z mála knih, kdy mě postava zaujala více než děj.
Takže za mě je potřeba chvíli vydržet a kniha se čtenáři dostane pod kůži.
Podařený kousek! Hodnocení 4,5/6, zatím dám 4, abych měl možnost zlepšení na potencionálních 5.....
Závěrečný díl série. Už jen to, že jsem sérii zbytečně nekouskoval a vracel se k dalším dílům již zhruba po měsíci, je známka kvality a dobře odvedené práce.
Naši hrdinové, tedy v tomto případě spíše náš hrdina se vrací do Bulikova a celý příběh se uzavírá, i když každá kniha z této série je vlastně samostatný příběh. Sigruda, kolem jehož životního příběhu autor opatrně našlapoval a sem tam pootevřel dvířka, abychom mohli jen nahlédnout a hned je přibouchnul, aby zůstalo zahalený v plášti tajemna, tak jak se hodí k jeho postavě, jsem si v předchozích dvou dílech díky tomu oblíbil, ale v tomto díle mi přišel jako nedostatečný na to, aby táhnul celý příběh. Nějak jsem mu to nevěřil. I když je to v pozdních částech knihy vysvětleno, přišel mi až moc, nevím, jak to správně popsat, suverénní, nepřemožitelný? Více mi seděl jako vedlejší postava stojící napůl ve stínu…
Ale i tak se jedná o hodnotné zakončení této série a myslím si, že tři díly jsou tak akorát, autor podle mě vyčerpal veškeré možnosti tohoto světa.
Dávám 4/6, ale celé sérii bych klidně dal hvězd 5!
Jedna z mála slavných klasik, které čas ublížil. A jedna z mála knih, kdy je asi film lepší než kniha. Po přečtení dvou dílů Knih krve jsem se těšil na autorovo styl a originální myšlení a to bohužel nepřišlo. Nevím, zda je to tím, že ve své době byla kniha unikátní, ale teď je již překonaná, nebo jen dvěma originálními prvky a to Cenobité a kostka a o tajemných jedincích z říše rozkoše jsme se toho moc nedozvěděli a Kostka mě zklamala, když mělo jít o jeden z nejtěžších hlavolamů a kdo jí v knize potkal, ten ji rozluštil…
Ostatní bylo jen klišé a je jedno jak to zabalíte, ale možná knize křivdím a do hodnocení se promítá moje vrozená nedůvěra k hororům….
Díky zubu času, který ohlodal originalitu příběhu dávám 3/6
Dobrý nápad na slušnou českou sci-fi, ale je to krásný příklad toho, jak by asi skutečně dopadla diplomacie mezi dvěma civilizacemi, kdyby ji vedla žena. A to buď v menopauze nebo během svých dnů... Omlouvám se, ale musel jsem to tak napsat, jinak chování hrdinky nedokážu popsat.
Po slušném rozjezdu se příběh zvrhnul do věčné debaty o nesmrtelnosti brouka. Dokola omílání stejných myšlenek a úvah, stejné úzkosti a našlapování, doplněné slovíčkařením. To pro nás mužské jedince prostě není...
Úplně nechápu strašlivé obavy naší civilizace ze zjevu Kchrata, které jsou vlastně jednou z ústředních myšlenek této knihy. Byl by to zajímavý prvek na začátku příběhu, ale to, že se to vleče celou knihou a každý je vyděšený bez vyjímky, je až otravné... Copak čekáme cizí civilizace v podobě růžových jednorožců kadících duhu?
Vadilo mi, že jsem si nedokázal ze začátku Kchrata pořádně představit. Označení Dravec na začátku knihy bez vysvětlení a pořádného popisu Kchrata mi evokovalo Vetřelce, i dle ilustrace na obálce, i když dle překladu do angličtiny - musel to být globální film - bych spíše čekal Predátora, nad tím jsem dumal asi třetinu knihu a byl zmatený až do doby, než se objevilo vysvětlení v podobě fiktivního filmu.
I další prvky knihy trochu zaváněly vytěžením nápadů z jiných příběhu. Obzvláště simulace hry mezi Kchratem a Erin v podobě "Enderovy hry".
Celkově je kniha napsána slušně, ale vlastně se během takové porce stránek toho zas tak moc nestalo a příběh se neposunul o moc dál. Kdyby kniha měla větší spád, hodnocení by bylo úplně jiné. Takto dávám 3/6. Max...