Slezadav
komentáře u knih
Hlad bohů
John Gwynne
Je pro mě těžké po tak skvělém prvním dílu série jako byl Stín bohů dát pokračování cokoliv jiného, než plné hodnocení. Bohužel to je ale případ této knihy, které dávám "jen" 4/5. Nechápejme se špatně, Hlad bohů je skvělý. Nicméně oproti prvnímu dílu jsem našel několik negativ.
Začnu ale tím pozitivním. První krásné překvapení je ihned na začátku knihy, kde je rekapitulace předchozího děje. První díl jsem četl před x měsíci a tohle bylo super užitečné a měli by to dělat všichni autoři, kteří píší série. Hlad bohů pak navazuje přesně tam, kde první díl skončil a nadále sleduje příběhy Orky hnané touhou zachránit syna, Elvy toužící po slávě a bohatsví a Varga, bývalého otroka. Velmi oceňuji dvě nové "hlavní" postavy z jejichž pohledu příběh sledujeme Biora a Gudvara. Jsou skvělé oživení a přináší další pohled na různé události. Často se dočkáme vylíčení stejné scény z různých pohledů, což bylo moc fajn. Líbil se mi vhled do Gudvarových myšlenek.
Důvody proč dávám o jednu méně, než plné jsou např. příliš krátké kapitoly, kdy se POV postavy měnily příliš rychle, než jsem se stačil "zažrat". Některé scény byly podle mého docela zbytečné a celkově postavy, svět ani příběh neposunuly (např. jazykožrouti). Celkově by mi asi nevadilo, kdyby bylo o trošku méně násilných akcí. Ne, že bych je neměl rád nebo byly špatně napsané, ale nemusí mít skoro každá pidibkapitolka bojovou scénu.
Na další díl si určitě počkám, protože jde o výbornou sérii skvělého spusovatele. Přestože dávám teď 4/5 v součtu s prvním dílem je u mě série prozatím stále top.
Růže
Tiffany Reisz
Nic moc. Oproti prvnímu dílu více akcentovaná příběhová část. To bych čekal, že bude dobře, ale bohužel jen další nudná a plytká variace na klasická řecká božstva v současnosti. Příběh mě jednoduše nebavil a nezaujal a i ty sexuální scény byly v porovnání s galerií poměrně bez jiskry a nápadu.
Tušil jsem, že bude chyba pokračovat v sérii jako je tato a nemýlil se. Mám pocit, že se autorka snažila to pozvednout trochu výš, než je typická erotická literatura, ale podle mě to prostě nevyšlo.
Ti, co zemřeli
J.R. Erickson
Podle mého o něco slabší, než první díl. Věřím ale, že spousta čtenářů to bude mít naopak. U této knihy mám mírný problém s žánrovým zařazením. Na horor je to slabé jak čaj, žádná hrůza člověka při čtení opravdu nejímá. Na thriller je tam zase málo napětí a prakticky žádná akce. Jde jednoduše o duchařský příběh, který je dle mého mínění přinejlepším průměrný.
Mezi silné stránky bych zařadil samotnou postavu Corrie, "sídlo hrůzy" a jemné propojení s prvním dílem série, které je natolik nenásilné, že knihu lze určitě číst i samostatně.
Negativně hodnotím většinu vedlejší postav, ať už jde o Brook, Fletchera, kteří byli velmi epizodní, nebo Mazura, který se objevil odnikud a dospěl nikam. Občas divné skoky v místě a čase, kdy jsem byl zmatený, kde se daná postava nachází, jak se tam dostala a proč. Nejhorší je ale naprostá neuvěřitelnost celého "života" všech postav. Prakticky nikdo nepracuje, peněz evidentně jako šlupek. Působí to dojmem, jakoby vše bylo podřízeno jen vyprávění onoho duchařského příběhu a na uvěřitelnost všeho okolo se nehraje.
Přesto jsem většinu knihy váhal mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale zakončení mě přesvědčilo, že čtyři si tato kniha nezaslouží. Promrhaný potenciál, kdy se celá záležitost s duchem uzavře na pár stránkách za pomoci postavy, kterou autorka vytáhla z klobouku. Podobně jako v prvním díle i zde je zbytečně přeslazený epilog, který už tak nepříliš dobrý dojem ještě zhoršil. Tahle kniha má své světlé stránky a určitě si své publikum, zejména mezi milovníky strašidelných domů, najde. Pro mě však nabízela příliš málo, aby ji to jasně zařadilo do některého žánru a přestože příběh sám byl celkem dobrý, zpracováním autorka tentokrát nepřesvědčila. Za mě průměrné hodnocení pro zcela průměrnou knihu.
Sen Ockerwee
George R. R. Martin
Moc zajímavé prolnutí historie a fantasy. Prostředí povodí Mississippi, nóbl kolesových parníků a plantáží v okolí bažinatých bayou bylo vykresleno naprosto perfektně, stylově a neskutečně romanticky. Je to pro mě asi první kniha z tohoto prostředí, kterou mám za sebou a určitě nemusí být poslední.
Kapitán Abner Marsh i Joshua York jsou výborné postavy, skvěle napsané a zpracované. Bavili mě i "záporáci", zejména Billy. Možná by bylo fajn mít o něco více propracovaných postav. Vykreslení upírů není sice bůhví jak originální, ale je krásně syrové a romantické tím správným způsobem. Oceňuji i překlad, který se skvěle vypořádal se slovní hříčkou.
Na negativnější straně vah je poslední čtvrtina knihy. Úplný závěr je sice moc povedený, ale celou poslední část jsem měl pocit, že autor už jen zbytečně natahuju a recykluje témata. Kdyby se celý závěr přesunul o několik kapitol dřív, uvažoval bych asi i o plném skóre. Mimo to jsem párkrát zaregistroval nějaké nelogičnosti, ale nic, co by mi bránilo si příběh užít.
Dávám tentokrát silné 4/5 a moc rád jsem se seznámil i s jinou Martinovou tvorbou, než Písní ledu a ohně. Rozhodně tato kniha stojí za pozornost a zejména pokud máte rádi upíry, je to naprosto jednoznačný must read.
Zloději tváří
A. M. Shine
Ke Zloději tváří jsem se dostal skrze společné čtení, sám bych si tuhle knihu asi nevybral, ale nepůsobila na první dojem úplně zle. O to větší je moje zklamání.
Co mi kazilo zážitek z knihy úplně nejvíc je absolutní stupidita postav, které se rozumově pohybují asi tak na úrovni MŠ a spousta nelogičností, které naprosto bijí do očí. Pokud se vám v zimě při cestě rozbije auto, také se rozhodnete opustit cestu a jít pomoc hledat do přilehlého lesa ? Když v tom lese narazíte na partu divnolidí, kteří vám budou tvrdit, že se během jednoho dne nedá dostat ven, budete jim věřit - přestože jste včera na toto místo během dne evidentně přišli ? A to je jen začátek. Kurník evidentně nikdy nebyl bezpečný, proč se v něm dalo minimálně několik měsíců bezpečně přebývat ? Na záhadném místě nefungují auta ani mobily, přesto tam evidentně mohou fungovat pokročilejší přístroje a bezúdržbové/bezpalivové generátory. Co ventilace apod. ? Opakovaně je řečeno, že cokoliv zůstane venku se ztratí, včetně toho, co je zakopané v zemi. Co ta věc u řeky ? Přestože námět nebyl úplně špatný, tak absolutně nepromyšlené provedení je za mě to, co tuhle knihu absolutně pohřbilo. Dokonce i samotné postavy musím uvést jako negativa. S nikým jsem nesoucítil a bylo mi celkem jedno, jak to dopadne.
Mezi kladné body této knihy mohu zahrnout možná tak fakt, že dějové zvraty, ač byly předvídatelné na míle daleko nebyly zpracované úplně špatně a že kniha pokračuje dál tam, kde jiné horory končí. Škoda, že v závěru se naprosto nelogicky a nekonzistentně se svou dosavadní prezentací zachová antagonista, ještě drsnější konec by téhle knize určitě seděl.
Tahle kniha mi v jistém smyslu připomínala těch několik knih od Darcy Coates, které jsem četl. Plno absolutních nesmyslů, které naprosto bijí do očí. Příběh možná v kostře dobrý, ale detaily absolutně nepromyšlené. Vše je tu jen "na efekt" a při čtení je naprosto nežádoucí o věcech, které se odehrávají přemýšlet. Beru tuhle knihu jako velké zklamání, v hororovém žánru jde podle mého názoru o naprostý konzumní podprůměr.
Povídání o pejskovi a kočičce
Josef Čapek
Dětská klasika. Je až s podivem, že i v současné době tyhle jednoduché příběhy stále baví. Ty notoricky známé jako o umývání podlahy nebo pečení dortu jsou absolutně boží. Nicméně ne úplně všechny kapitoly dosahují této kvality. Zejména ty, do kterých autor z nějakého důvodu zapsal sám sebe nebo, kde pejsek a kočička nebyli jednoznačně hlavními protagonisty děti ani mě úplně neoslovily. Myslím, že 4/5 této knize sedí docela dobře.
Beren a Lúthien
J. R. R. Tolkien
Velkolepý příběh o lásce, odvaze a dobrodružství. Je velká škoda, že tento monumentální počin v řeči vázané nedovedl Tolkien do jedné finální a vše obsahující verze. Jako ostatně spoustu jiných věcí, které psal.
Samotný veršovaný příběh je naprosto skvostný a pokud by kniha obsahovala pouze jej s krátkou předmluvou bylo by to asi na plný počet. Dobrodružství, romantika, akce všechno zabalené do krásného a imaginativního balíčku. Bohužel pro běžného čtenáře je tato kniha podobně jako třeba Pád Gondolinu spíše jakýmsi kompilátem různých verzí příběhu napsaného různou formou a doplněného komentáři o tom, jak (a případně proč) se v čase měnil. Pro velkofanoušky Tolkiena nutnost, pro mne to bylo až příliš rušivého balastu.
Touto knihou zřejmě s Tolkienem skončím s tím, že Hobit a Pán prstenů jsou geniální díla. Silmarillion velmi specifická kniha pro úzkou skupinu fanoušků a ostatní knihy sestavené Christopherem Tolkienem spíše seskládané útržky opatřené komentáři. Bohužel tohle asi nedokážu plně docenit.
Sukuby
Edward Lee
Tohle byl nářez a to doslova. Upřímně jsem asi nikdy nečetl nic až takhle ujetého. Pokud si hororový žánr dává za cíl působit v čtenáři diskomfort, tak se to Sukubám povedlo excelentně. Sukuby byly pro mě asi první kniha z takto extrémního subžánru.
Samozřejmě nejde o žádné vrcholné dílo literatury a i Sukuby mají nedostatky. Spousta věcí je zde až příliš náhodně poplatných příběhu a zejména dvojice uprchlíků z blázince by mohla být propracovaná lépe. Stejně tak bych uvítal více prostoru pro Martina.
Čím Sukuby vynikají je ohromná brutalita s notnou dávkou invence a pro mne i originality. Scény, které ač erotické, vzbuzují jednoznačný odpor. Veškeré tělní tekutiny tečou proudem a veškeré orgány jsou jen dalším kouskem spotřebního zboží. Fascinuje mne, do jak realistického rámce dokázal autor nadpřirozené prvky umístit.
Celkově jsem se přiklonil k vyššímu hodnocení, ač pro mě Sukuby byly spíše na pomezí čtyř a pěti. Nápady a "hororovost" jednoznačně za plný počet, řemeslné zpracování bylo o kousek slabší. I tak řadím Sukuby k nejlepším hororům, se kterými jsem měl tu čest, ač přiznávám, že jich zase až tolik zatím nebylo.
Odhalený vesmír
Alastair Reynolds
Velice dobrá space opera. Odhalený vesmír je pro mne první sekání s Alastairem Reynoldsem a nutno říct, že proběhlo úspěšně.
Velmi se mi líbil poněkud ponurejší styl vykreslení budoucnosti, kdy se rozhodně nejedná o žádnou technologickou utopii, kde by vše bylo zalité sluncem. Spíše naopak. I volba hlavních protagonistů tomu plně odpovídá, protože do jednoho jsou to prolhaní zmetci. Oceňuji autorovu schopnost pracovat s různými koncepty a situacemi v mezích hard sci fi, bylo vidět, že o tématech, kterých se dotýká hodně ví. Ať už se jedná o astrofyziku, kybernetiku nebo jiné disciplíny.
Skvělé bylo také zpracování zápletky, kdy je prakticky po celou dobu přítomna nějaká záhada. Jejich postupné odhalování je dávkováno s citem a dokáže tak vytvářet velmi zajímavé zvraty.
Jako v klasických space operách se zde setkáváme s různými frakcemi, které maji rozličné a často protichůdné zájmy. Některé části příběhu mají i silně detektivní nádech. Co mi úplně nesedělo bylo příliš prudké vhození do vody, kdy prvních několik desítek procent knihy jsem trochu tápal, kdo je kdo a jaké má cíle. Také jsem si všimnul několika pasáží, kdy se napínavý a akční děj zcela zbytečně přerušil kvůli nějakému vysvětlování.
Ačkoliv kniha moc hezky graduje a nabývá na epičnosti tím víc, čím víc se čtenář dozvídá, měl jsem trochu pocit, že v závěru si autor ukousnul až příliš velké sousto a mohl zůstat malinko více při zemi. Každopádně jde o moc povedenou knihu a do světa, který autor stvořil se velmi rád vrátím i s další publikací. Celkově hodnotím 4/5, přičemž je určitě blíž nahoru, než dolů.
Hlasování nohama
Peter F. Hamilton
Moc hezká krátká povídka předstírající chaos a rozpad společnosti v případě možnosti odejít do "nového, lepšího světa". Byl jsem nalákán tím, že je to povídka ze světa Společenství. No možná vzdáleně ano, ale je to dost stand alone.
Líbilo se mi, jak do každé z vystupujících postav jsem si přesně dokázal promítnout někoho známého, byly dost archetypální, ale přesné. Závěr velmi povedený. Povídky berad hodnotím, protože jsou na to často příliš krátké. Tady dávám slušné 4/5. Dobrá volba na cestu z práce.
Doručovatelky
Alex Smith (p)
Velmi pěkný detektivní příběh odehrávají se v Anglii. Dostal jsem se k ní díky společnému čtení a moc příjemně mě překvapila.
Možná je to tím, že detektivky moc často nečtu, ale případ mi připadal dobře promýšlený a jednání detektiva ve většině případů smysluplné. Zločin únosu dívek a občasné vyprávění z pohledu jedné z nich dodávalo hezky thrillerovou atmosféru. Hlavní hrdina detektiv Kett většinu času dle klasického formátu spolupracuje s nezkušenou kolegyní. Strůjce celého zločinu byl pro mě poměrně překvapivý a závěr měl ty správné grády.
Co mi moc nesedlo byl detektivův osobní život a jeho "backstory". Zřejmě je nutné mít pojítko i na další díly série, ale mě prostě ty zmínky o jeho ženě a neustálé líčení toho, jak to má s dětmi těžké spíše obtěžovalo.
Na tomhle románu je velmi vidět, že autor je Brit. Pokusy o suchý humor ne vždy fungovaly, narážky na to, že někdo dělá špatně čaj byly už skoro trapné. Celkově dávám 4* za skvělý krimi případ a za detektiva, kterého jsem si v pracovním životě oblíbil, ale v rodinném mi lezl na nervy.
Zlý pes
Alex Smith (p)
Ve šlépějích Doručovatelek jde o detektivní thriller s hlavní postavou detektiva Ketta. I hodnocení bude velmi podobné jako u prvního dílu této série.
Jde o zajímavou detektivku z prostředí anglického maloměsta, kde záhadný pachatel zavraždí ženu vcelku zvířecím způsobem. Tato kniha se asi nedá označit za bůhví jak originální nebo přelomovou. Nicméně jde o pohodové čtení, které neurazí a zábavu obstará. Nic hlubšího nečekejte. Neuvěřitelně se to podobá klasickým televizním detektivkám typu Mentalista apod (včetně rámcového příběhu ztracené ženy).
Jednotliví členové sboru tady zapadají stále hlouběji do svých stereotypů. Stále se opakuje situace, že někdo neumí vařit čaj a stále jsem nepřišel na chuť částem s Kettovou rodinou. Ano je to nutné na zpomalení děje a odlehčení, ale mě to prostě příliš nebavilo.
Kett je stále stejný nepříliš uvěřitelný maniak, který riskuje svůj život a porušuje jeden předpis za druhým. Přesně jako v televizních detektivkách. Co považuji za velmi silnou stránku této knihy je hlavní záporák a celkově vše co dělá. Jelikož psy zrovna v oblibě nemám, tak na mě příběh i rozuzlení působilo docela silně. Dávám slabší 4/5 a pokračování se nebráním.
Tři malá prasátka
Alex Smith (p)
Opět pěkná detektivka seriálového střihu, která se velmi příjemně čte a než se nadějeme, tak končí. Oproti předchozím dílům strávíme méně času s inspektorovou rodinou méně času s trapně se opakujícími čajovými vtipy, což je rozhodně ku prospěchu.
Napětí je dobře budované a špatně se mi kniha odkládala. Za negativa považuji jistou úroveň předvídatelnosti, použití snad všech klišé známých z detektivních sérií a zbytečně překombinovaný závěr. Taktéž vysvětlení kooperace obětí a pachatele mi připadalo hodně na vodě a za hranicí uveřitelnosti.
Každopádně dávám 4/5 třetímu dílu série, která by tady za mě mohla klidně končit, ale jsem zvědavý, co autor přinese dál. Trochu se však obávám, aby série nezapadla do policejních klišé tak hluboko, že se už nevyhrabe.
Perla
Tiffany Reisz
Tak jsem dokázal dočíst dokonce celou sérii erotických knih. Sám tomu nemůžu uvěřit. Schválně jsem vybral takovou, která je zařazena i do fantasy kategorie. No nevím, jestli pár rádoby duchařských scén zařazuje knihu do fantasy.
Z celé série se mi Perla líbila asi nejmíň. Zápletka naprosto nenápaditá, postavy ne příliš uvěřitelné, sexuální scény slabé a některé až za hranicí vkusu.
Zatímco první díl série mi připadal alespoň trošku zajímavý, tak tento poslední díl je tupý škvár a 2/5 je ještě dost milosrdné hodnocení. Prostor pro zlepšení je tady naprosto ve všech oblastech.
Levá ruka tmy
Ursula K. Le Guin
Levou ruku tmy považuji za jedno z klasických děl sci-fi, které u mě skončilo spíše jako zklamání. Premisa oboupohlavních a gender fluidních mimozemšťanů působí na první pohled sice zajímavě, ale jakmile jsem se do knihy pomalu začetl, ukázalo se, že je to spíše povrchové pozlátko. Tato oboupohlavnost je sice svým způsobem v jádru Gethenské kultury, přesto na příběh jako takový neměla příliš velký vliv. Občas bylo zajímavé sledovat Genlyho, jak některým obyvatelům zimní planety přiřazuje roli muže nebo ženy, jen aby pak spekuloval, že to nedává smysl. To vše po letech strávených na ddané planetě nepůsobilo příliš důvěryhodně.
Na mě domorodci působili jen jako mimozemský druh, který se svou fyziologií blíží lidem a prakticky ničím nejsou příliš zajímaví. Oboupohlavnost v dnešní době už snad nemůže šokovat nikoho. Na to, že tohle a další kulturní rozdíly měly být nosnou myšlenkou knihy to bylo hodně slabé.
Co mě na knize bavilo byla poměrně slušná světotvorba a atmosféričnost. Chlad zimní planety se povedlo na čtenáře přenést docela dobře. Bavila mě i dobrodružná část putování po ledovci. Naopak záporně hodnotím postavy, kdy jsem si ani k jedné z nich nevytvořil žádný vztah a i závěr mě nechal chladným a připadal mi hodně neuspokojivý.
Knihu hodnotím průměrnými třemi. Měla své světlé momenty, ale poměrně dlouhé části nebyly ničím, než nudou. Základním kamenem měl být naprosto rozdílný přístup Getheňanů k genderu, ale i tento aspekt knihy mi přišel slabý a často na sílu procpávaný. V době svého vzniku asi kniha působila jinak, než dnes. Podle mého názoru nezestárla úplně dobře a faktem je, že jsem se u ní nebavil příliš dobře. Nevím, možná mi něco uniklo.
Dvacet tisíc mil pod mořem
Jules Verne
Ač nejslavnější, tak z těch, co jsem četl asi nejslabší Verneovka. Nekonečně dlouhé části popisující podmořský život. Velmi nerozvinuté postavy. Sice pořád má nějaké své kouzlo, že to zase až tak nudné nebylo, ale strašně mi chyběl nějaký děj. Zápletka "uvěznění" je velmi slabá a nic dalšího, co se týče děje tam není. Hlavní hrdinové nepříliš zajímaví a žádný z nich mi nepřirostl k srdci. Kapitán Nemo ač mírně mysteriózní také úplně čtenáře do varu nedostane.
Je potřeba ocenit dílo v kontextu doby a technologického pokroku, kdy vzniklo. Z tohoto pohledu to je jistě průlomové, ale podle mého názoru zrovna Dvacet tisíc mil pod mořem nezestárlo úplně dobře. Spousta věcí, z dnešního pohledu už nedává smysl a popisů různých živočichů je až příliš. Přesto se čte docela svižně a nikde nedrhne, proto dávám průměr 3/5 a jsem zvědavý, v jakém duchu naváže Tajuplný ostrov.
Enderova hra
Orson Scott Card
Přestože Enderova hra si už dávno dokázala vydobýt svůj ohlas, stejně mě překvapilo, jak hluboce na mě zapůsobila.
Na jednu stranu napsaná velmi jednoduchým stylem, který svým způsobem odráží věk protagonisty. Na druhou stranu neskutečně hluboká sonda do témat jako manipulace, vyšší potřeba, právo jednotlivce, hodnota individuality, síla propagandy apod. Kdo chce, tak si v této knize najdu opravdu mnoho nádherně zpracovaných myšlenek a poselství. Oceňuji i to, že autor poznal, kdy je potenciál knihy vyčerpaný a neměl potřebu napsat mnohasetstránkovou bichli.
Ten kdo však nechce nebo to z nějakého důvodu v knize nevidí může dostat příběh, kde spousta věcí není úplně logicky v pořádku, postavy (krom Endera) jsou prakticky ploché a bez vývoje a ani samotný děj není nikterak hvězdný. Velké "odhalení" v předposlední kapitole je také docela předvídatelné.
I přes veškerá tato negativa byla kniha pro mne velice čtivá a hodně na mě zapůsobila prakticky vším, co jsem mezi řádky dokázal najít. Enderova hra určitě není perfektní, ale to není nic. Je to ovšem po čertech dobrá kniha, kterou bych doporučil i těm, kteří běžně sci fi v hledáčku nemají.
Mluvčí za mrtvé
Orson Scott Card
Wow, tak tohle bude ještě chvíli rezonovat. Mluvčí za mrtvé je jak formou, tak obsahem úplně jiná kniha, než Enderova hra a přitom nese mnoho společných myšlenek a některé ještě prohlubuje.
Velmi oceňuji, že se autorovi povedlo mě zaujmout téměř od začátku knihy. Nebyla tady snad jediná příběhová linie, která by mě nudila. Prasečíci byli velmi originální a naprosto skvěle propracovaní. Po většinu knihy, jsem si myslel, že jsem některé věci pochopil a odhalil. Ukázalo se, že to sice byla pravda, ale byla to pouze malá špička ledovce. V poslední třetině už knihu prakticky nešlo odložit. Všechno do sebe krásně zapadlo a Mluvčí za mrtvé poskytnul opravdu obří množství intelektuální potravy.
Jediné, co mi možná maličko chybělo byl nějaký vyslovený záporák na planetě Lusitanii, který by Mluvčímu překážel. Chvilku to vypadalo na biskupa, ale ve finále i ten vyšel docela se ctí. Konec plný naděje a optimismu také úplně nemusím, ale tady mi překvapivě ani tolik nevadil.
Po Enderově hře jsem absolutně nečekal, že by pokračování dosáhlo stejné úrovně, nicméně nakonec se mi Mluvčí za mrtvé líbil asi ještě o chloupek víc. Ano, je to kniha úplně jiná, ale to je jen další důkaz geniality autora, že dokázal napsat knihy tak rozdílné a přesto obě naprosto skvostné.
Křižovatka soumraku
Robert Jordan (p)
Zatím podle mého jednoznačně nejslabší kniha Kola času. Jelikož předpokládám, že moc horší to už nebude a všechny následující díly mají razantně lepší hodnocení, věřím v otočení trendu a nastolení vzestupné tendence v dalším díle.
Je to skoro trapné, ale mezi pozitiva Křižovatky soumraku se dají počítat snad jen postavy, které jsou tady již dobře známé a skvělou světotvorbu. Ani ne pozitivem, ale spíše "absentujícím negativem" je fakt, že se autorovi povedlo se vymanit z neustálého tahání copu a upravování sukní. Ne, že by tam podobné věci nebyly, ale už ne v takové míře, aby lezly na nervy.
Záporných věcí se tady dá najít mnoho. Tou nejzásadnější je praktická absence děje. V téhle knize se totiž nestane vůbec nic, co by stálo za řeč. Což je naprosto odstrašující na to, jak je tato kniha dlouhá. Je tu spousta stran popisů nábytku, oblečení, zvyků a naprosto nedůležitých rozhovorů o ničem. Možná štěstí, že Jordan tady nerozehrává příliš nových linek, ale ty slepé odbočky stávajících k rozmrzelosti stačí. Ani vývoj postav tady příliš neprobíhá.
Závěrečné hodnocení je z mojí strany ještě hodně mírné, když dávám 3/5. Přeci jen autor je dobrý vypravěč a série své kouzlo úplně neztrácí. Jen je tady cítit, že se jedná v podstatě o výplňovou knihu. Pokud někdy budu číst sérii znovu, tak tenhle díl s klidem preskočím. Kniha, jejíž děj by se dal shrnout ve dvou kapitolách a je takto dlouhá si víc, než průměr nezaslouží, ale četla se příliš dobře a svět je příliš propracovaný, než abych dal jen 2, přestože jsem o tom tentokrát vážně přemýšlel.
Srdce zimy
James Oliver Rigney, Jr.
V pořadí devátý díl Kola času byl po Cestě nožů spíše zklamáním. Více linií bylo započato, než ukončeno a upřímně mám pocit, že některé části příběhu se táhnou už příliš dlouho.
Za pozitivum považuji stále pokračující stav, kdy ženské nejsou tak nesnesitelné, jako v některých předešlých dílech. Pár postav se také hezky vyprofilovalo a začínám je mít raději, než dřív. Bavila mě i příběhová linka Mata v Ebú Daru.
Na druhé straně stojí jednoznačně ufňukaný Perrin, který svou část příběhu i přes značný prostor prakticky neposunul. Ani Elainina část mě tentokrát nezaujala. Sice konceptuálně není špatná, ale na to, aby fungovala čistě na politické a intrikánské úrovni by asi Caemlyn potřeboval více prostoru.
Závěrečná kapitola byla sice parádní, ale trochu mi vadilo, že přišla úplně z čistého nebe, zatímco vše v Randově části, co tomu předcházelo docela vyšumělo. Ne sice úplně bez následků, ale přeci jen jsem čekal víc a ten konec byl šíleně z rychlíku. Jakoby autor byl z ničeho nic nucen knihu ukončit, tak připsal šmahem závěrečnou kapitolu. To byl asi největší wtf moment celé knihy.
Celkově hodnotím Srdce zimy jako jeden z těch slabších dílů série. Příběh postupuje šnečím tempem, zatímco různé postavy přibývají raketově. Ne fakt, těch postav je zbytečně moc. Pamatovat si všechny Aes Seday i Athan Miere považuji za prakticky nemožné. Také by tenhle díl určitě šel zkrátit. Hodnocení je někde mezi 3-4. Tentokrát se i přes mnoho hluchých částí asi přikloním směrem nahoru, protože byla místa, která mě bavila opravdu hodně a postavy, které jsem si tady skutečně oblíbil.
