šneki komentáře u knih
Nečekala jsem, že kniha napsaná před 70 lety by se mohla číst tak lehce a vyznít stále pravdivě. Rozjezd trochu drhnul, ale pak uú se četla sama a postavy byly velmi sympatické.
Opět výborně napsané nejen ze stránky fantasy, ale i po stránce příběhové, ve které rozhodně nechyběly silné emoce (moje i Ilan). Nemám, co víc k tomu napsat, snad jen radu pro budoucí čtenáře: Radši si počkejte mezi Naslouchačem a Fajou, protože ten cliffhanger na konci Faji je mnohem větší než u Naslouchače.
Musím se připojit k pochvalám, protože Prokletý rok si je rozhodně zaslouží. Promyšlený příběh, prostředí, postavy a špetka romantiky, k tomu halda napětí, zvratů dobrých i zlých a navíc silná myšlenka prostupující všemi stránkami. Rozhodně doporučuji všem, kteří se chtějí začíst do knihy, která vám dá nejen estetično a romantično, ale i morálno.
Ernest Cline dokázal napsat velmi poutavou knihu, kterou si užijite, i když nejste velkými fanoušky videoher nebo 80. let. Pokud jste, tak to pro vás nejspíše bude 10tihvězdičková jízda, ale pro mě, jakožto člověka neznalého videoher a popkultury minulého století, byla Ready player one nesmírně napínavá knížka, kterou si možná v budoucnu ještě přečtu. 4,5*
P.S.: Jen taková náhodná myšlenka: kultura celé jedné generace mladých lidí se v knize úplně zastavila a vrátila se o více než 50 let zpět, což mi z reálného pohledu přijde fascinující a poměrně smutné.
Jedna z nejlepší romancí, co jsem četla! Sice by se tam našlo pár chyb, ale jinak je to plné inteligentního humoru a Olivin sarkasmus je (společně s vědeckým prostředím) třešnička na dortu.
Návrat do světa byl fajn, ale z Nasterey je docela poznat, že je to takový mezi díl. Celá kniha je jen o řešení hádanky a jinak se toho tolik nedělo. Sice jsem dávala rereading, takže dlouhou pauzu vinit nemůžu, ale dělalo mi problém se občas začíst, protože mě to místy prostě nezajímalo. Snad to další díly zase zvednou.
Temnotu doporučuji všem, kteří mají rádi zajímavé zápletky odehrávající se v dosud málo popsaném prostředí a hlavní hrdiny, kteří se navzájem velmi liší + jednu velmi morálně šedou postavu. Dále může temnota nabídnout pohled na různé postavení žen ve středověké společnosti a jejich přijímání tohoto postavení.
Dále pokračuje moje první nezkrocená reakce na předchozí na můj vkus až příliš ostrá hodnocení.
Ne, není to jako knihy SJM. Je to totiž mnohem a mnohem lepší. Hlavní hrdinka, mi narozdíl od Aelin po 6 knihách neleze na nervy. Nesedne si na zadek kvůli nějakém klukovi, ale doslova si ,,vyrve srdce pro vlastní zemi", narozdíl od Aelin je opravdu tak brutální jak slibuje a já vám slibuji, že ke konci této série rozhodně nedojdete bez ztráty pár sakra dobrých postav, narozdíl od věčných happyendů od SJM.
Ale dost srovnávání. Tuto knihu jsem čela již před více než rokem v angličtině a když jsem viděla první ohlasy u nás, tak jsem nemohla věřit svým očím. Ano, možná je začátek trochu pomalejší na tempu, ale já se nepovažuji za nějakého trpělivého čtenáře a ničeho takového jsem si ani nepovšimla.
Zkrátka pokud chcete knihu, kde menstruace neslouží jen jako nástroj jak hrdinku přiblížit patnáctiletým holkám, aby si řekly "jéé, mě taky bolí břicho když sem to dostala, jsem úpa jak Aelin", kde hlavní hrdinku nezachrání kamarádi, příbuzní, skryté magické síly, které se objeví v nejvhodnější dobu, ale jen ona sama, tak vemte do ruky Temnotu, vžijte se do role Lady a obdivujte, kolik toho vydrží jedna obyčejná dívka pro věc, které věří.
Abych zakončila tento výlev emocí, ráda bych řekla, že plně respektuji, když se někomu kniha nelíbí, ale myslím, že by jí měli dát lidé alespoň pořádnou šanci a přečíst alespoň 100 stránek, než budou hodnotit knihu jako odpad!
Každý má sice jiná měřítka, ale řekněme si upřímně, odpad by měl patřit jen těm opravdu nejhorším knihám, které jsou odfláknuté, prvoplánové nebo prostě a jednoduše naprosté braky s nulovou hodnotou, což tato kniha (soudě i podle zahraničních hodnocení) rozhodně není.
Stránky ubíhaly přímo světelnou rychlostí a celkově byla knížka velmi emocionální.
Scarlet je snad nejrozporuplnější postava o které jsem četla. V jednu chvíli jí litujete a pak máte chuť ji pořádně profackovat, protože pořád vzdychá po Ashleym. Knížka byla pro mne zajímavá i z historické stránky, v prvním díle mne popis války tolik nebavil, ale tady jsem zjistila, že záležitost s černochy a Ku Klux Klanem nebyla tak černobílá, jak jsem předtím myslela.
A přiznávám, Rhett je prostě bad boy, pro které já mám slabost.
I po druhém přečtení skvělé, ale vím že další díly teprve ukážou, jak komplexní je celá série.
Nicméně už jsem si všimla některých lehce kontroverzních částí, které už by dnes nejspíš neprošly a kvůli kterým byl autor kritizován.
Nechápu, co bylo na knížce tolik skvělého... Dobře styl psaní a napad docela ušly, ale to že za osamělou holkou z bažiny pálí hned 2 kluci, kteří by si mohli vybírat? Prostě mi to přijde celé přitažené za vlasy.
Průměrná oddechovka, bohužel v tomot případě se mi více zalíbil film. 2.5*
Fantasy svět je vymyšlený velmi dobře, bohužel postavy ani příběh mě nijak nenadchly. Rime byl mnohem zajímavější než Hirka, ke které jsem si po celou knihu nedokázala vytvořit nějaký vztah. Kapitoly z Urdova pohledu mě často nudily, chápu, že jsou důležité pro pochopení celého příběhu, ale stejně to moc nepomohlo. Konečné odhalení jsem víceméně čekala a kniha za sebou nechala dost nezodpovězených otázek, které sice lákají na další díl, avšak v mém případě to lákání není dost silné.
A ještě jena věc: Opravdu mi tam chyběl slovník, protože kvůli mnoha cizím slovům se mi knížka ze začátku četla dost špatně.
Autorka pro své postavy vymyslela opravdu silné příběhy, možná až tak silné, že jsem byla chvílemi přehlcena. Také některé metafory byly na můj vkus trochu přehnané a Oscar je prostě takové neromatické jméno. Celek byl ale čtivý a knihy skrývá dost věcí k zamyšlení.
Námět rozhodně zajímavý a knížka byla čtivá, ale inak to byl takový průměr. Na světě je mnoho lepších knížek, které by si zasloužily zfilmovat.
Autorka si mě znovu získala. Minulé dva díly mi přišly trochu horší, ale Královna stínů byla perfektní. Několikrát mi vyhrkly slzy a lapala jsem po dechu když přišel jeden ze zajímavých zvratů. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu.
Jsem moc šťastná, že knížka naplnila moje veliká očekávání a zároveň mám rudé oči, protože jsem před chvílí dočetla. Ke konci jsem se bála, že kniha nebude mít Konec aneb nebude mít to, co mě totálně rozbrečí (nebo mě nechá s otevřenou pusou atd.), ale Zlodějka knih nezklamala. Přestože jsem konec znala z filmu, nenechal mě chladnou, ale zároveň se mi líbilo že kniha nebyla utnutá v tom "wau" okamžiku, nýbrž byla poklidně uzavřená.
Tato kniha mě, stejně jako Chvíle před koncem a Delirium, zanechala v slzách a zvláštní otupělosti, což se mi stavá jen u opravdu úžasných knížek.
Mám sice pocit, že jsem se do ní nikdy pořádně nezačetla (proto jsem chtěla dát nejdříve jen 4*), ale to asi bylo spíše mnou, než knihou samotnou. Závěr byl ale grandiózní a tak jako u ostatních knížek od Lauren velmi neočekávatelný. Tleskám genialitě tohoto příběhu!
Jestli si chcete přečíst kvalitní YA, tak Lauren Oliver je jasná volba.